Světový den IPv6, který se konal 8. června 2011, je za námi a je tedy čas na zhodnocení této akce, alespoň z pohledu české domény.
Počet domén .CZ přístupných přes IPv6 před Světovým dnem byl celkem 62 931. Což přestavuje 7.90 % z celkového počtu domén. Oproti jiným státům je na tom Česká republika poměrně dobře; nejvíce se o to zasluhuje těchto deset poskytovatelů:
Pozn. Názvy společností byly převzaty z RIPE DB.
HofnerPavel-CZ = 14.8 %
Hosting90-CZ = 13.4 %
BANAN-1-IPV6-CZ-MAI = 12.6 %
CZ-INWAY-20051214 = 10.6 %
Blueboard-CZ = 7.7 %
CESKY-WEBHOSTING-1-IPV6-CZ-MAI = 6.8 %
CZ-WEDOS-20101129 = 5.9 %
IE-GOOGLE-20091005 = 5.5 %
CeskyWebhosting-CZ = 5.4 %
Tele3-CZ = 4.5 %
Příchodem Světového dne IPv6 se nám výše uvedené pořadí na přední pozici změnilo, protože bylo nově zpřístupněno 18 092 IPv6 domén, což představovalo téměř 29procentní nárůst. Za aktivní účast na mezinárodním dni IPv6 musíme pochválit především společnost ACTIVE24, která se o to zasloužila z 95 procent.
Seznam deseti poskytovatelů s největším podílem IPv6 domén při Světovém dni pak vypadá takto:
Pozn. Názvy společností byly převzaty z RIPE DB.
ACTIVE24-CZ-SERVERS-6NET1 = 21.9 %
HofnerPavel-CZ = 11.6 %
Hosting90-CZ = 10.4 %
BANAN-1-IPV6-CZ-MAI = 9.7 %
CZ-INWAY-20051214 = 8.2 %
Blueboard-CZ = 6.0 %
CESKY-WEBHOSTING-1-IPV6-CZ-MAI = 5.3 %
CZ-WEDOS-20101129 = 4.6 %
IE-GOOGLE-20091005 = 4.3 %
CeskyWebhosting-CZ = 4.2 %
A jak se Světový den projevil na grafech z našich obvyklých IPv6 statistik můžete vidět na následujícím obrázku.
Světovým dnem jsme tedy v České republice překonali desetiprocentní hranici přístupnosti domén přes IPv6.
Doufejme jen, že se časem přidají další společnosti a obsah českého internetu bude více a více dostupný přes IPv6. Aby ti uživatelé, kteří už mají IPv6 konektivitu a na rozhraní IPv6 adresu, ji mohli už konečně řádně používat.
Emanuel Petr
V květnu vedla Evropa
Vzhledem k tomu, že v průběhu dubna prakticky došly IPv4 adresy v Asii, je jasné, že tento region už své dosavadní tempo nemohl udržet. Naopak, oproti minulému měsíci mírně přidaly ostatní regiony, ale i tak je květnové alokační tempo výrazně nižší a nepřekročilo 15 miliónů adres. Nejvíce alokovali Evropané a to téměř 7 miliónů adres. Na druhé místo se překvapivě dostal africký region s téměř třemi milióny těsně následovaný Latinskou Amerikou. Situaci ilustruje následující a již tradiční koláčový graf.
I hlediska jednotlivých zemí vypadalo pořadí velmi podobně. Nejvíce alokovali Němci, téměř tři milióny, na druhém a třetím místě byli Egypťané a Brazilci. Tyto tři země spotřebovaly téměř tolik jako zbytek světa. Mezi deset nejvíce alokujících zemí se dostala ještě jedna africká země a to Alžírsko se zhruba půl milionem adres.
Evropský region je v současné době nejblíže situaci, jež potkala Asii-Pacifik. V roce 2010 a letos byla průměrná měsíční spotřeba adres zhruba 5 miliónů. Stále platí, že pokud bude i v příštích měsících velikost spotřeby zhruba okolo tohoto průměru, dojdou nám Evropanům adresy přibližně na konci letošního roku. Následující graf ilustruje alokační rychlost evropského regionu.
Z tohoto pohledu bude velmi důležité, jak bude postupovat rozvoj protokolu IPv6. I v květnu byla alokační aktivita tohoto protokolu poměrně slušná. Bylo alokováno 261 prefixů, což je o trochu více než v dubnu či březnu a jde o druhý nejlepší výsledek v celé historii. Česká Republika k tomu přispěla šesti alokacemi, všechny ostatní země V4 přidaly po jedné alokaci.
Jak je na tom svět s IPv6 se ukáže zítra, kdy je světový den IPv6. Pokud Vás toto téma zajímá, pojďte se podívat na konferenci IT11.
Ondřej Filip
Nové generické domény na spadnutí
Největší rozšíření prostoru domén nejvyšší úrovně se pravděpodobně blíží. Dá se očekávat, že ICANN na svém nejbližším zasedání schválí pravidla pro vznik nových generickým domén nejvyšší úrovně.
Úvahy, že by se doménový prostor měl rozšířit, zaznívají od samotného počátku co ICANN existuje. A ICANN na taková přání obvykle slyšel a umožnil vznik mnoha z nich. Ale i tak byl proces vzniku nových domén poměrně netransparentní. Představenstvo mělo potíže některá svá rozhodnutí srozumitelně vysvětlit. Poměrně vypovídajícím příkladem je příběh domén .xxx. A proto začal ICANN pracovat na transparentních pravidlech pro vznik nových generickým domén nejvyšší úrovně (gTLD). Celý proces vzniku těchto pravidel je hodně zdlouhavý a již jsme o něm na stránkách našeho blogu několikrát referovali. [1] [2] [3]. Když už vše vypadalo, že pravidla jsou dobře projednaná všemi zainteresovanými stranami, ozval se vlivný vládní výbor GAC a celý princip nezvykle ostře kritizoval. Představenstvo ICANNu vzalo kritiku GACu velice seriózně a několikrát se s tímto výborem sešlo. Z počátku to vypadalo, že bude obtížné najít společnou řeč, ale nakonec se zdá, že k dohodě přeci jenom projde. Výsledkem těchto konzultací je další verze pravidel, kterou na konci května ICANN zveřejnil na svých stránkách.
Je velice pravděpodobné, že tato verze už „projde“ a ICANN ještě v červnu pravidla finálně schválí a celý proces spustí. O problematice nových gTLD budeme mluvit i na konferenci IT11. Pokud Vás problematika zajímá, rozhodně přijďte.
Co si myslíte o nových gTLD vy? Přinesou nové možnosti nebo naopak? Chcete .music, .green, .canon?
Váš http://ondrej.filip
Přednáška Electronic Frontier Foundation na IT11
Svoboda slova, ochrana soukromí, podpora inovací a ochrana práv spotřebitelů jsou obecně důležitá témata. Internet se s problémy v těchto oblastech potýká o to více, že se během několika málo let rozvinul do podoby, kterou jistě nikdo z jeho „otců zakladatelů“ neočekával a i nadále se rozvíjí překotnou rychlostí. Naštěstí existují lidé, kteří už dávno pochopili, že Internet bude kolbištěm, kde se zájmy vlád, korporací či jiných organizací budou střetávat se zájmy běžných uživatelů. Tito lidé proto už v roce 1990 založili organizaci Electronic Frontier Foundation (EFF), která od té doby bojuje za zachování svobody a práv v digitálním světě.
Jako ukázku si uveďme třeba některá témata či kauzy z poslední doby, které EFF řešila a řeší – sledování mobilních telefonů, odposlouchávání bez soudních příkazů, monitoring a filtrování internetu, ACTA, DMCA apod. Můžete sice namítnout, že jde o americkou organizaci, ale Spojené státy jsou stále zemí, kde probíhá rozvoj internetu nejrychleji a jsou také velkým trhem, podle kterého se často řídí chování firem i v jiných zemích. I proto jsou výsledky, které EFF dosáhne, relevantní i pro nás.
S EFF se nyní poprvé můžete setkat i u nás v Čechách. V rámci konference Internet a Technologie 11 proběhne přednáška o projektu SSL Observatory, který zkoumal bezpečnost SSL certifikátů; jeho autoři zjistili zranitelnosti těchto certifikátů a potvrdili některé špatné praktiky certifikačních autorit při jejich vydávání.
PT
PIAF2011: Bronz pro Bezpečné domény
Připravili jsme vás o iluze, na internetu můžete přijít o mnohem více. Vzpomínáte? Falešné příběhy českých celebrit okupovaly před dvěma měsíci český internet a média:
- Přes 700 000 lidí shlédlo falešná videa s příběhy celebrit
- 15 médií se chytilo a „otisklo“ falešné fotografie či videa
- Přes 200 000 lidí shlédlo vysvětlující videa se sdělením, že dopad falešné webové stránky bude mnohem závažnější
- Kampaň měla více než 3 000 000 zobrazení ve komunikačních kanálech, kde probíhala
- 60 médií v Čechách i zahraničí se kampaní zabývalo
- Přes 70 000 lidí přišlo na webové stránky bezpecnedomeny.cz a otestovalo si své připojení a domény služeb, které používají
- Celkově bylo otestováno přes 800 000 domén
A k tomu teď navíc přibývá ještě jeden další úspěch – mezinárodní porota Prague International Advertising Festivalu ocenila kampaň Bezpečné domény bronzem v kategorii Audience engagement. Podívejte se na soutěžní video agentury Loosers, se kterou jsme na kampani spolupracovali.
A jinak pozor… valná většina .cz domén ani internetového připojení v ČR stále není zabezpečena a kampaň tudíž nekončí. V druhé polovině roku se můžete těšit na její další část. Takže „Stay tuned“….
A nezapomeňte, nejspolehlivější cesta jak zvýšit zabezpečení, je vyžadovat jej po svém poskytovateli připojení a provozovatelích služeb, které používáte. K tomu můžete využít třeba i předpřipravené dopisy na www.bezpecnedomeny.cz.
PT
P.S.: S DNSSEC se budete moci setkat také na naší konferenci Internet a Technologie 11. V programu akce najdete prezentaci o tom, jak to s ním je v doméně .eu a přednášku s názvem Jak těžké je útočit na DNS (věřím, že není potřeba dodávat více). Přijďte se podívat!
Dubnovým alokacím vládne opět Čína, pravděpodobně naposledy
Jak už jsem naznačoval v jednom předchozím příspěvku, po březnových alokačních dostizích došlo v dubnu ke značnému zpomalení, které je způsobené praktickým koncem IPv4 v regionu Asie-Pacifik. Je zajímavé, že i když měli poskytovatelé z tohoto regionu na velké alokace jen polovinu měsíce, přesto vygenerovali více než 3/4 celkové měsíční spotřeby, která činila 22,3 miliónu. Rozložení podle regionů zachycuje následující graf.
V současné době už APNIC alokuje pouze po blocích velikosti 1024, takže by bylo hodně šokující, kdyby se podobný obrázek opakoval i za květen. Mimochodem zajímavé je, že si APNIC nechává mezi alokovanými bloky mezery velikosti 3096 adres, což by v případě shody umožnilo zvětšit všechny tyto alokované bloky na čtyřnásobek. Není to úplně nelogická úvaha, v regionu je výrazně více volných bloků velikosti 1024 než členů, takže poměrně dlouho zůstane IPv4 prostor nevyužitý. Není pravděpodobné, že by se počet členů v krátké době znásobil.
Další zajímavou skutečností je fakt, že ostatní regiony zatím alokují zvolna a nedochází tu k takové panice jako k tomu došlo už ve zmiňovaném regionu Asie-Pacifik. V Evropě bylo alokováno pouze 2,3 miliónu adres, což je spíše slabší výsledek. Rozhodně to lze přisoudit zpřísněné alokačí politice, která byla v tomto regionu přijata a která bude ještě k prvnímu červnu.
restriktivnější.
V žebříčku zemí vedla asi už naposledy Čína, která alokovala 8,7 miliónů adres následovaná Indonésií se 4,2 milióny a Koreou s 1,6 milióny.
IPv6 alokace pokračují v celkem solidním tempu. Pravda, nepodařilo se zdaleka překonat únorový rekord, ale i tak je 252 alokací druhým nejlepším výsledkem historie. Alokační tempo ilustruje následující graf.
I v České Republice je vcelku klid. Češi alokovali 4 IPv4 prefixy, které celkově zahrnují 14336 IPv4 adres a dále alokovali 4 IPv6 prefixy. Když se podíváme na kolegy z V4, pak rekordmany dubna jsou Poláci, kteří požádali RIPE NCC o IPv4 adresy osm krát a to v celkovém počtu 366592. Naopak na IPv6 trochu zapomínají a požádali pouze o 3 prefixy. Maďaři provedli jednu IPv4 alokaci velikosti 4096 a 3 IPv6 alokace. Slováci IPv6 vypustili zcela a provedli pouze jednu IPv4 alokaci velikost 8192.
Ondřej Filip
K IPv6 pomocí technologie Teredo
Nový protokol IPv6 je žhavým tématem snad všech diskuzí o současném internetu. Ale řekněme si na rovinu – kdo z vás ho má? Poskytovatelů připojení k internetu, kteří by ho nabízeli, je jako šafránu. Pro mnoho internetových uživatelů je tak tento protokol spíše předmětem teoretických spekulací než praktických zkušeností. Naštěstí existuje řada možností jak toto pomalé zavádění obejít. Převážně jsou založena na mechanismu tunelování. Koncový počítač připojený do internetu pomocí dosluhující IPv4 je možné jednoduše nakonfigurovat tak, aby se tvářil, že je připojen i do nového IPv6 internetu. Odcházející IPv6 zprávy jsou ale okamžitě zabaleny do IPv4 zpráv a přeposlány na místo, kde dojde k jejich vybalení a ze kterého již je možné tuto zprávu protokolem IPv6 doručit bez komplikací.
Dvě nejznámější technologie, které se k tomuto účelu používají, jsou 6to4 a Teredo. Jejich výhoda je ve velice dobré podpoře v operačních systémech a jednoduché konfiguraci ze strany uživatele. Technologie 6to4 je rozšířenější a rychlejší, ale vyžaduje mít veřejnou IPv4 adresu, což vůbec není samozřejmost. Oproti tomu Teredo je univerzálnější, bude fungovat i tam kam 6to4 nedosáhne, i když trochu na úkor rychlosti. Obě tyto technologie využívají veřejné sítě překladových serverů, které se starají o balení a vybalování do/z IPv4 zpráv. Pro českého uživatele byly obě technologie dlouhou dobu nepřijatelné už z toho důvodu, že nejbližší překladové servery ležely v Německu nebo ve Francii. V průběhu loňského roku sdružení CZ.NIC spustilo v rámci propagace IPv6 první český překladový server (relay) pro technologii 6to4. Nyní se naše sdružení rozhodlo navázat na tento počin a spustilo servery zlepšující podporu i technologie Teredo. Více informací a návodů najdete na této adrese.
Jaromír Talíř
Praktický konec IPv4 adres v Asii!
Včera klesly zásoby volných IPv4 adres v regionu Asie-Pacific pod jeden blok /8. Velikost takového bloku je 2563, což je přibližně 16,8 miliónu adres. Díky této události se aktivuje článek 9.10 alokačních pravidel APNIC. Tento článek říká, že od této chvíle je možné žádat pouze o alokace minimální velikosti, což je v současné době /22 nebo-li 1024 adres, a zároveň, že každý člen může žádat z tohoto bloku pouze jednou.
Toto opatření bude mít celkem dramatický dopad. Jen pro ilustraci, v letošním březnu bylo provedeno 268 alokací a pouze 31 z nich mělo onu minimální velikost 1024. Průměrná velikost alokace byla 153 tisíc adres! Jinými slovy: dosavadní alokační pravidla přestala platit, APNIC začal odmítat legitimní žádosti o alokace, adresy prakticky došly.
Dalším zajímavým aspektem je, že těchto malých alokací lze provést až 16384 (2563/1024). To je ale násobně více, než je v současnosti členů APNICu, což znamená, že pro nové menší projekty naopak adresy budou ještě poměrně dlouho.
Zároveň to tak trochu naznačuje cenu IPv4 adres. Pro získání 1024 adres musíte nejprve založit společnost. Poté zažádat o členství v APNIC, což stojí jednorázově 4175 AUD, a pak platit ročně 3068 AUD. Pokud tedy odhlédnu od nákladů na založení společnosti, nákladů na vyplnění žádosti a podobně, první rok dáte za každou IP adresu minimálně 7AUD (dnešní kurz 1 AUD = 17,661 Kč), a to jste pořád omezeni velikostí bloku. V tomto ohledu je nedávný avizovaný nákup adres Microsoftem poměrně logickým krokem.
Asie je tak prvním regionem, který se začíná prakticky potýkat s nedostatkem IP adres. Protože i když počítadlo spotřeby bude ukazovat, že v daném regionu ještě nějaké adresy zbývají, prakticky už není možné nastartovat projekty, které by vyžadovaly více adres. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se tamní lidé s touto situací vypořádají, především proto, že nás Evropany čeká stejný osud ke konci tohoto roku. Politika RIPE se chová k poslednímu bloku téměř identicky, jen s tím malým rozdílem, že žadatel již musí vlastnit IPv6.
Ondřej Filip
BIND 10 – agilně vyvíjený modulární nameserver
V týdnu od 21. března se v Akademii CZ.NIC uskutečnil BIND 10 Developer Meeting a já, spolu s mými kolegy z Laboratoří, jsem měl možnost podívat se, jak se vyvíjí nová verze téhle nejpoužívanější implementace DNS.
BIND 10 navenek přináší úplně nový design a množství funkcí, samotná koncepce vývoje však také doznala změn. Jak to vyjádřil programový manažer BIND 10 Shane Kerr, BIND 9 vznikal stylem „top-down“ a jeho vývoj byl více řízen někde „shora“. U nové verze se vývojáři snaží více o styl „bottom-up“ a méně o centralizované řízení. Projevem toho prvního je, že se jeho tým snaží o silnou modulárnost nového BINDu, kdy jednotlivé moduly (v praxi reprezentované samostatně běžícími procesy) jsou do velké míry nezávislé. Projevem toho druhého je zase určitá rovnost mezi všemi členy týmu (Shana nevyjímaje). Ta může být na jedné straně přínosná; každý má možnost „dostat se ke slovu“ a pokusit se prosadit svůj nápad či přístup. Na straně druhé to může vést k nekonečným diskusím, ve kterých trochu chybí nějaká autorita, která by ve věci „vynesla soud“ či aspoň nasměrovala diskusi produktivnějším směrem.
Vedení vývojářského týmu je v případě BIND 10 nepochybně náročné. Tvoří ho totiž patnáct lidí z celého světa – USA, Číny, Japonska, Velké Británie, Nizozemska i od nás z Čech. Tito lidé se osobně scházejí čtyřikrát do roka, aby tváří v tvář prodiskutovali jak plán dalšího vývoje, tak některé implementační detaily.
Část vývojářského týmu BIND 10 na setkání v Praze. Druhý zleva stojí Shane Kerr, třetí je Michal Vaner z Laboratoří CZ.NIC.
Byl jsem celkem překvapen jejich disciplínou a pracovním nasazením, když během těch pěti dnů, které tady strávili, věnovali práci devět nebo i více hodin denně. Na druhou stranu, jak už to tak bývá, když několik lidí s různých koutů světa a s různými názory a přístupy o něčem diskutuje, občas se nechá unést k již zmíněným dlouhým a ne zcela produktivním výměnám názorů.
Pravděpodobně největší výzvou je rozdělování a plánování úkolů a koordinace týmu; osobních setkání je málo a většina práce se tak musí plánovat do detailů a dopředu a to na období několika týdnů nebo i měsíců. Tým BIND 10 zvolil pro práci agilní metodu Scrum upravenou pro využití v mezinárodním týmu, který se nemůže setkávat každý den, což ostatně Scrum vyžaduje. Základem jsou za prvé face-to-face meetingy jako ten, kterého jsme se zúčastnili, a za druhé konferenční hovory probíhající téměř každý den. Podle Shanových slov zaberou minimálně 15 procent času celého týmu, pro vývoj jsou ale velice přínosné. Metodu Scrum využívá vývojářský tým teprve od minulého roku a její zavedení je prý skutečně znát.
Dalším výrazným prvkem provázejícím vývoj BIND 10 je testování. Tady musím mezinárodní tým vývojářů pochválit, protože testování věnuje skutečně mnoho času a prostředků. Skutečně bylo vidět, že „test-driven development“ není jen prázdná fráze. Až doposud se věnovali hlavně unit-testům, ale v plánu mají také testování na vyšší úrovni, která by měla ověřovat, jak se bude celý systém chovat v různých situacích. Cílem je zvýšit spolehlivost a důvěru uživatelů v tento systém; k tomuto cíli se podle mě vydali tou správnou cestou. Doufejme, že to dotáhnou do konce a BIND bude mít šanci zbavit se své nepříliš lichotivé přezdívky – Buggy Internet Name Daemon.
Sledovat práci vývojářů BIND 10, poznat lidi, kteří za ním stojí, a vidět, jak vzniká nová verze nejpoužívanějšího DNS softwaru bylo nevšední zkušeností. I když u nás v Laboratořích zatím žádný mezinárodní projekt nevedeme, v mnohém se jistě můžeme z jejich práce poučit či inspirovat.
Ľuboš Slovák
DNSSEC v poslední nezabezpečené poddoméně .ARPA
Před necelým rokem na konferenci RIPE 60 v Praze prezentoval Dave Knight z ICANN časový plán pro zabezpečení všech poddomén v doméně ARPA. Doména nejvyšší úrovně ARPA (Address and Routing Parameter Area) slouží k uchovávání informací pro fungování infrastruktury internetu. Nejznámější poddomény jsou IN-ADDR.ARPA, IP6.ARPA (pro mapování internetových adres na doménová jména – reverzní DNS) a E164.ARPA (pro technologii ENUM). Seznam všech poddomén v ARPA, spolu s odkazem na dokumenty ospravedlňující jejich existenci je k dispozici na stránkách organizace IANA.
K zabezpečení většiny poddomén došlo podle zmíněného harmonogramu již na podzim minulého roku. Nejdéle vzdorovala asi nejpoužívanější doména IN-ADDR.ARPA, pravděpodobně také proto, že na přelomu roku došlo k převodu správy této domény z amerického regionálního registru ARIN přímo na centrální organizaci ICANN. Tento převod byl dokončen letos v únoru a posledním krokem bylo publikování DS záznamů IN-ADDR.ARPA v nadřazené doméně ARPA, které proběhlo v polovině března. Dokončení tohoto procesu spolu s již komentovaným zavedením DNSSEC v doméně .com jsou jistě největší události na poli DNSSEC za poslední měsíc a jen ukazují vzrůstající zájem o tuto technologii i v okolním světě.
Jaromír Talíř