Krátké vlny (12. díl) – Utopen v Kodexu (1) – Změna poskytovatele služby přístupu k Internetu

Dne 21. prosince 2020 uplynula lhůta pro implementaci Kodexu pro elektronické komunikace, který obsahuje revidovaná sektorová pravidla pro členské státy, regulátory, operátory a spotřebitelé. Česká republika se řadí do skupiny většiny států, které tuto lhůtu zatím nechaly marně uplynout.

Deset nejčtenějších článků roku 2020 aneb Co vás nejvíce zaujalo?

Už několik let si v našem internetovém zápisníku můžete přečíst pravidelnou dávku novinek a zajímavostí ze světa (českého) Internetu a internetových technologií. Nebylo tomu jinak ani v roce 2020, ve kterém vzešlo z klávesnic našich autorů celkem 52 článků. Mezi nejvyhledávanější pak patřily ty, které se věnovaly vypnutí starých ODVR a obecně oblasti DNS. V těsném závěsu pak zůstaly příspěvky zabývající se projektem Turris, infrastrukturou nebo bezpečností a s ní související osvětou. Také stojí za zmínku nový seriál Krátké vlny, který přinášel pravidelný přehled novinek z digitální džungle.

Krátké vlny (11. díl) – Legislativní inventura na konci roku 2020

Rok 2020 nebyl jen rokem covidových zákonů, opatření, vyhlášek a nařízení. I přes první a druhou vlnu se vláda snažila držet svého „legislativního jízdního řádu“ resp. Plánu legislativních prací na rok 2020. Plán legislativních prací je veřejný dokument a celkem dobře dává člověku přehled, co se chystá v  oblasti zákonodárné. Bohužel nebo bohudík – záleží, na které straně barikády se zrovna pohybujete, to není výčet kompletní, protože ministerstva mohou samozřejmě předkládat i jiné návrhy, které nejsou součástí legislativního plánu (i když by tento fakt měly nějak odůvodnit).

Krátké vlny (10. díl): Mokré sny sledovačů, aktivity anti-sledovačů a malé radosti

Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)

Krátké vlny (9. díl): Nová strategie kybernetické bezpečnosti a výprodej úředníků

Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)

Krátké vlny (8. díl) – O hejtech, Rosomákovi a nevysílání ze sněmovny

„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)

 

Krátké vlny (díl 7.) – Digitalizací proti korupci, derogace e-privacy směrnice a mojeID návody

„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)

Z médií se dozvídáme, jak úžasná bude (nebo už je?) nová bankovní identitu (BankID), ale zdá se, alespoň podle laického pohledu zvenčí, že BankID má svůj Prima CNN moment – ve chvíli, kdy by ji Češi ocenili nejvíce (omezování úředních hodin, snaha vyhnout se frontám na úřadech) neexistuje a jen slýcháme chvalozpěvy, jak nám bude hezky, až tu bude. Naštěstí tu uživatel má možnost výběru, ačkoliv o tom někteří představitelé státu vůbec nemluví (například projev pana premiéra Babiše na konferenci Digitální Česko), a mohou sáhnout po mojeID. Pokud zatím nemáte nebo nepotřebujete FIDO2 token, můžete snadno využít FIDO2 platformový identifikátor z Windows Hello nebo Androidu – návod je přehledný a jednoduchý. #smojeIDtozvladneme

Krátké vlny (díl 6.) – Z výjimky se nesmí učinit pravidlo, tak pravil soud

„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)

Druhá vlna koronaviru nabírá na síle, ale české úřady nepolevují a chrlí „úžasné“ návrhy. Posledně jsem zmínil Ministerstvem vnitra připravený návrh novely zákona o krizovém řízení, která v části druhé mění i zákon o integrovaném záchranném systému a dává pravomoc Ministerstvu vnitra požadovat po Českém telekomunikačním úřadě vyhrazení jakýchkoliv kmitočtů pro jejich účely.

Krátké vlny (díl 5.) – Data pro ČTÚ, Zero rating před soudem a milované mojeID

„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)