Anymon

Dovolím si volně navázat na blogpost kolegy Zdeňka Brůny, který se před časem pokusil přiblížit problematiku generování a podepisování .CZ zóny pomocí lidsky pochopitelné metafory. I já bych rád poodkryl jednu z oblastí správy DNS, tentokrát zdokonalování monitoringu jednotlivých nodů našeho anycastu. Představme si, že provozujeme řetězec obchodů, poboček, a zajímá nás, jestli opravdu zaměstnanci pracují a pobočky mají otevřeno. Kontrolu můžeme dělat interně, tedy aby nám zaměstnanec nebo nějaký systém vždy po určitém intervalu odpovídal. To může zdatnější zaměstnanec nafixlovat, aby to vypadalo, že vše funguje, jak má. Ve skutečnosti ale zaměstnanci budou už doma s nohama na stole. Během toho budou naštvaní zákazníci zlověstně ťukat a lomcovat s dveřmi pobočky a pak psát nerudné komentáře, že je zavřeno, i když má být otevřeno. Ideální řešení by bylo, kdybychom měli někoho, kdo pravidelně půjde, vezme za kliku dveří a zkontroluje, že je otevřeno. Případně zburcuje manažera pobočky nebo nahlásí nefunkční pobočku firmě, která zmíněný řetězec provozuje.

Generování a podepisování zóny .CZ prošlo servisní prohlídkou, původní součástky nahradil systém Knot DNS

Základní stavební kameny správy registru naší národní domény se ve svém okolí snažím popisovat poměrně často. Přesto (nebo právě proto) je stále „tečka cézet“ vnímáno jako něco, co prostě funguje. Obdobně jako když ráno sednete do auta a odvezete děti do školy. Počítáte s tím, že vám cesta zabere obvyklých 10 minut (nebo 15 pokud potřebujete doplnit palivo) a nebudete muset řešit žádné trable. I když víte, že je třeba pravidelně měnit olej, kontrolovat a měnit opotřebovávané součástky nebo opravovat závady vzniklé provozem, většina z vás tahle „vykolejení ze stavu funguje“ nechává na odborníky v servisu nebo aspoň na šikovného souseda a vyvaruje se mytí rukou od kolomazi nebo potřeby znát jaký typ brzdových destiček potřebuje. Moderní vozy vás dokáží o nutnosti zásahu informovat a vy potřebujete jen znát správné telefonní číslo. Přesto, že člověku na druhé straně úplně nerozumíte, protože máte základní povědomí o fungování auta, dokážete ho pochopit.

Využití FIDO klíče GoTrust IdemKey pro digitální podpis (…např. DNSSEC)

Před několika měsíci došlo ke spuštění možnosti využití mojeID pro přístup ke službám státní správy pomocí technologie FIDO. Velká část uživatelů může za tímto účelem použít FIDO klíč integrovaný do svého operačního systému, jako např. Windows Hello případně Android klíč na telefonu nebo tabletu. Jednoznačně se jedná o nejpohodlnější cestu k elektronickým službám státu – bez nutnosti pořizovat jakékoliv zařízení (čtečky, karty) nebo instalovat něco dalšího do svých zařízení (obslužný software, potvrzovací mobilní aplikace). Pro uživatele, kteří  možnost využití systémového klíče nemají, jsme chtěli nabídnout dostupnou alternativu v podobě externího klíče použitelného přes USB nebo NFC rozhraní, a to jak v počítači tak v telefonu. K tomuto účelu byl zvolen FIDO klíč GoTrust IdemKey, který si nyní každý může velice jednoduše pořídit. Tento klíč totiž není jen FIDO klíč určený pro potvrzení autentizačních transakcí, ale může také plnit roli čipové karty pro digitální podepisování dokumentů podobně jako např. elektronický občanský průkaz, nebo může fungovat jako HSM (Hardware Security Modul) pro podepisování DNS záznamů technologií DNSSEC.

Deset nejčtenějších článků roku 2020 aneb Co vás nejvíce zaujalo?

Už několik let si v našem internetovém zápisníku můžete přečíst pravidelnou dávku novinek a zajímavostí ze světa (českého) Internetu a internetových technologií. Nebylo tomu jinak ani v roce 2020, ve kterém vzešlo z klávesnic našich autorů celkem 52 článků. Mezi nejvyhledávanější pak patřily ty, které se věnovaly vypnutí starých ODVR a obecně oblasti DNS. V těsném závěsu pak zůstaly příspěvky zabývající se projektem Turris, infrastrukturou nebo bezpečností a s ní související osvětou. Také stojí za zmínku nový seriál Krátké vlny, který přinášel pravidelný přehled novinek z digitální džungle.

Vývojáři ACTIVE 24 představili nového EPP klienta pro komunikaci s registrem domén .CZ

Jeden z doménových registrátorů, společnost ACTIVE 24, nedávno z vlastní iniciativy vytvořil nového open-source klienta v jazyce Java pro komunikaci s doménovým registračním systémem FRED. Tento klient umožňuje komunikaci se systémem FRED pomocí protokolu EPP a je alternativou ke klientu napsaném ve sdružení CZ.NIC v jazyce Python. Oba slouží k provádění běžných operací registrátorů ve vztahu k registru: vytváření, aktualizace, převod, obnova či mazání domén, kontaktů a dalších objektů v registru. Nový Java klient nabízí vylepšené příkazy přípravy dat, oproti Python klientovi již není nutné po zavolaní příkazu „prep_domain_by_nsset“ a dalších volat příkazy „get_results“ pro získání výsledků. Java klient toto volaní udělá automaticky a vrátí kompletní ucelené výsledky.

ID4me – jednotná identifikace a domény na německý způsob

V sídle německého doménového registru DENIC se 14. srpna sešlo přes 50 zástupců internetových společností, aby se zúčastnili prvního ročníku ID4me summitu. ID4me je aktuální název projektu, který pod názvem DomainID vznikl již loni, a zmínil jsem ho krátce v prezentaci na naší loňské konferenci IT 17.2. Za jeho vznikem stojí právě správce domény .DE spolu s významným německým registrátorem 1&1 a společností Open-Xchange, provozovatelem internetových kolaborativních nástrojů. Společností, které se aktivně hlásí jako podporovatelé, je ale více a nechybí mezi nimi například britský doménový registr Nominet. Cíle, které si projekt stanovil, jsou nám poměrně známé – redukovat množství hesel a registrací při pohybu uživatelů po Internetu. Podobně jako CZ.NIC s projektem mojeID, došli autoři ID4me k závěru, že doménový svět je právě tím místem, kde je možné pokusit se těchto cílů dosáhnout.

Společně za zlepšení stability, rychlosti a další rozšiřitelnosti DNS ekosystému

V minulosti se výrobci DNS softwaru pokoušeli řešit problémy s interoperabilitou DNS protokolu a jeho rozšíření zvaného EDNS (standard RFC 6891) tak, že do svého software dočasně přidávali schopnost přijmout různé nestandardní chování. Bohužel se ukázalo, že tento přístup, tedy přidáváním dočasných „náplastí na problémy“ není dlouhodobě udržitelný, a to především proto, že implementace, které plně nerespektují standardy, zdánlivě fungují a není tedy důvod pouštět se do jejich plnohodnotných oprav. Výsledkem těchto polovičatých řešení je jejich hromadění a ukládání v DNS softwaru, což vede k situaci, kdy je jich už tolik, že samy o sobě začaly způsobovat problémy. Tím nejviditelnějším problémem je pomalejší odpovídání na DNS dotazy a nemožnost nasadit novou funkcionalitu DNS protokolu zvanou DNS Cookies, která by pomohla omezit DDoS útoky založené na zneužití DNS protokolu.

Za rok 2017 ubylo téměř 4 mil. z nových gTLD

Loňský rok nebyl pro nové generické domény (new gTLD) vůbec příznivý. Zájemcům se sice začala nabízet k registraci celá řada domén, v celkovém souhrnu však nové domény zaznamenaly poprvé ve své historii propad. Zatímco na začátku roku bylo registrováno 27 710 468 domén, na konci roku to bylo již jen 23 823 948. Češi měli registrováno celkem 23 245 new gTLD, tj. méně než 0,1 %.