Akce kulový blesk aneb gov.cz žije

Ve středu 16. srpna 2023 vláda schválila materiál s návrhem „Harmonogram migrace ústředních orgánů státní správy na jednotnou doménu .gov.cz“, který stanovuje jízdní řád pro velké úřady k přechodu na doménu gov.cz. Tato migrace má zvýšit kybernetickou bezpečnost uživatelů služeb českého e-governmentu, zvýšit uživatelskou přívětivost, důvěryhodnost a jednotnou prezentaci webových stránek státu a e-mailových domén úředníků.

Svět registrátorů a revize směrnice o kybernetické bezpečnosti

V Bruselu se finalizují kroky pro finální schválení revize směrnice o kybernetické bezpečnosti („NIS 2“). Jejím cílem je posílit kybernetickou bezpečnost v EU, zvýšit spolupráci mezi členskými státy a odstranit dosavadní roztříštěnost. K posílení kybernetické bezpečnosti má vést i rozšíření druhů povinných subjektů. Nově se tak směrnice NIS 2 vztahuje na registry domén nejvyšší úrovně, subjekty poskytující služby registrace jmen domén (dále „registrátor“) a provozovatele DNS.

Krátké vlny: Jednotná doména gov.cz jako součást velkého projektu státu

Stát připravil záměr migrace na jednotnou doménu a vytvoření jednotné vizuální identity ústředních orgánů státní správy. Materiál je nyní v meziresortu a jak podotknul na Twitteru Jakub Onderka, jedná se o třetí pokus vytvoření systému jednotné domény „.gov.cz“ v průběhu posledních 20 let. Nicméně doba pokročila a jednotná doména už není jen otázkou vizuálu, „aby to hezky vypadalo na státních vizitkách“ a přívětivosti pro občany, ale zejména snahou o zvýšení kybernetické bezpečnosti a právní jistoty uživatelů služeb státu.

Zvýšení bezpečnosti transferu .CZ domén

Dnes v noci jsme nasadili do provozu novou verzi systému FRED, jehož vlastnosti jsou určující pro životní cyklus všech .CZ domén. Zatímco několik předchozích verzí přinášelo novinky spíše na úrovni vnitřní infrastruktury, dnes zprovozněná verze přináší navenek rozpoznatelnou změnu. Dotkne se všech, kteří budou provádět transfer domén (obecně objektů) od jednoho registrátora k dalšímu. A nebyli bychom to my, kdyby změna neznamenala zvýšení bezpečnosti tohoto významného procesu, který měsíčně podstoupí jednotky tisíc držitelů domén.

Služba mojeID vstoupila do Evropy

V březnovém blogpostu jsem popisoval, jak probíhal proces notifikace (oznámení) systému elektronické identifikace mojeID v rámci nařízení eIDAS. Zmiňoval jsem tam také, že k plnému produkčnímu spuštění chybí dokončit ještě několik kroků. Jsem rád, že všechny zbývající kroky máme za sebou a mojeID se tak stalo prvním českým nestátním autentizačním prostředkem použitelným díky nařízení eIDAS v celé Evropě. S využitím mojeID je tedy nově možné se přihlašovat např. na daňové portály Slovenska, Belgie nebo Švédska, portál pro sociální zabezpečení Nizozemí, množství portálů evropských institucí nebo portálů pro správu domény Estonska nebo Dánska.

Knot DNS – DNSSEC (1)

Internetový protokol DNS má počátky v roce 1983. Od svého vzniku prošel mnoha úpravami a je neustále rozvíjen. Mezi jeho nejvýznamnější rozšíření patří zabezpečení DNSSEC. O co jednodušší bylo v úvodním dílu zapnutí DNSSEC, o to složitější procesy probíhají pod kapotou. Dnes si přiblížíme jak DNSSEC funguje a jak ho lze efektivně provozovat se serverem Knot DNS.

Knot DNS – konfigurace

Abychom mohli server Knot DNS spustit, je třeba mu předložit nějakou konfiguraci. Konfigurace může být ve formě textového souboru nebo binární databáze. Pokud konfiguraci explicitně nezadáme, pokusí se démon použít konfiguraci z přednastaveného umístění, které je určeno při překladu programu. Nejprve se zkouší konfigurační databáze (většinou /var/lib/knot/confdb) a pokud neexistuje, zkouší se konfigurační soubor (většinou /etc/knot/knot.conf). Konfigurací může být prázdný soubor nebo prázdná databáze. Kromě démona knotd, využívá konfiguraci i nástroj knotc na ovládání démona, nástroj keymgr na správu DNSSEC a další.