Konec prázdnin. Návraty z dovolené. Pracovní kalendář se znovu zaplňuje nesmyslnými online i offline schůzkami. Přes prázdniny kvasilo a dozrálo spoustu aktivit nejen ve státních úřadech. ČTÚ provedl konzultaci k podmínkám výběrového řízení na rádiové kmitočty pro DAB+ (a už zahájil výběrové řízení), NÚKIB rozeslal do meziresortu návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti (a už vypořádal došlé připomínky) a vláda rozhodla o harmonogramu migrace na doménu gov.cz.
Krátké vlny: Kyberbezpečnostní kukátko
Krátké vlny se tentokrát zaměří na bezpečnostní střípky z kybernetického prostoru v českých i zahraničních luzích a hájích.
Krátké vlny: Digizákony v plánu vlády a priority ČTÚ pro rok 2023
Nový rok doprovází specifické rituály. Člověk bilancuje, dává si předsevzetí a stejně tak státní správa. Úřady vydávají výroční zprávy a vláda si schvaluje plán legislativních prací, který nám, normálním smrtelníkům, naznačuje, na jaké legislativní výdobytky se můžeme těšit. Pojďme se podívat, co si vláda schválila do legislativního plánu pro rok 2023 a týká se digitálního světa.
Svět registrátorů a revize směrnice o kybernetické bezpečnosti
V Bruselu se finalizují kroky pro finální schválení revize směrnice o kybernetické bezpečnosti („NIS 2“). Jejím cílem je posílit kybernetickou bezpečnost v EU, zvýšit spolupráci mezi členskými státy a odstranit dosavadní roztříštěnost. K posílení kybernetické bezpečnosti má vést i rozšíření druhů povinných subjektů. Nově se tak směrnice NIS 2 vztahuje na registry domén nejvyšší úrovně, subjekty poskytující služby registrace jmen domén (dále „registrátor“) a provozovatele DNS.
Krátké vlny: Jednotná doména gov.cz jako součást velkého projektu státu
Stát připravil záměr migrace na jednotnou doménu a vytvoření jednotné vizuální identity ústředních orgánů státní správy. Materiál je nyní v meziresortu a jak podotknul na Twitteru Jakub Onderka, jedná se o třetí pokus vytvoření systému jednotné domény „.gov.cz“ v průběhu posledních 20 let. Nicméně doba pokročila a jednotná doména už není jen otázkou vizuálu, „aby to hezky vypadalo na státních vizitkách“ a přívětivosti pro občany, ale zejména snahou o zvýšení kybernetické bezpečnosti a právní jistoty uživatelů služeb státu.
Krátké vlny: Stav kybernetické bezpečnosti v Česku v roce 2021
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) odeslal vládě k projednání Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2021. Nepřekvapivě v roce 2021 narostl počet škodlivých kybernetických aktivit, NÚKIB zaznamenal celkem 157 kybernetických bezpečnostních incidentů (v roce 2020 jich bylo 99), nejčastějšími typy útoků byly phishing, podvodné e-maily a skenování vnější sítě.
Krátké vlny: Prohlášení o digitálních právech, doporučení státní správy k důvěrnosti dodavatelů a seminář ICANN ke kryptografii na internetu
Dne 26. ledna 2022 zveřejnila Evropská komise návrh Evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu. Má se jednat o společný dokument Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise, kteří mají společný cíl, a to propagovat evropský způsob digitální transformace. Jaký je ten evropský způsob podle jejich tvůrců? Staví do popředí občany, vychází z evropských hodnot a má být přínosem pro všechny jednotlivce i podniky.
Krátké vlny (díl 5.) – Data pro ČTÚ, Zero rating před soudem a milované mojeID
„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)
Krátké vlny (díl 3.) – Kriminální ústředna informuje, CSNOG 2020 a odtučněné 5G na Slovensku
„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)