Sonda v síti: Legislativní plány vlády v digitální oblasti pro rok 2024

Plán legislativních prací vlády je tradiční dokument, kterým vláda dopředu oznamuje, na jaké zákony a jejich novely se v tom daném roce zaměří. Samozřejmě to neznamená, že pokud zákon je potřeba znovelizovat a není v Plánu legislativních prací, že jej ministerstvo nemůže do vlády předložit. A naopak. Pokud ministerstvo nechce být honěno za nesplnění termínů, tak návrh zákona (i když ví, že ho bude muset připravit), do Plánu legislativních prací prostě nedá.

Krátké vlny: Digizákony v plánu vlády a priority ČTÚ pro rok 2023

Nový rok doprovází specifické rituály. Člověk bilancuje, dává si předsevzetí a stejně tak státní správa. Úřady vydávají výroční zprávy a vláda si schvaluje plán legislativních prací, který nám, normálním smrtelníkům, naznačuje, na jaké legislativní výdobytky se můžeme těšit. Pojďme se podívat, co si vláda schválila do legislativního plánu pro rok 2023 a týká se digitálního světa.

Krátké vlny: Zostra do nového roku

Nový rok přinesl nové výzvy, staré starosti a nová předsevzetí. Nová vláda Petra Fialy 6. ledna schválila a zveřejnila své programové prohlášení. S ohledem na rozložení sil v Poslanecké sněmovně lze očekávat, že důvěru získá. Programové prohlášení vychází z koaličního programu, který chce vláda prosazovat následující čtyři roky. V programovém prohlášení vláda slibuje, že kromě aktuálních výzev chce usilovně pracovat na celé řadě dlouhodobých témat a projektů. A jedním z velkých témat programového prohlášení je digitalizace. Nejen že si zasloužila vlastní kapitolu, která  obsahuje část řešící úkoly a priority vlády e-governmentu, kybernetické bezpečnosti a konektivity a rozvoje sítí, ale další „digitalizační“ body jsou roztroušeny v kapitolách jednotlivých resortů. Z více než 70 jednotlivých úkolů a cílů jich je 10 opatřeno termínem. Na co se můžeme u jednotlivých resortů těšit?

Krátké vlny: Národní plán obnovy – digitální část (stručně)

V pondělí 17. května 2021 vláda schválila materiál s názvem Národní plán obnovy (NPO), který je národní odpovědí na evropské nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (RRF). NPO má být plán reforem a investic, na jehož základě Česká republika získá první část finančního příspěvku ve formě dotací ve výši přibližně 172 mld. korun. O druhé a dvojnásobné polovině ve formě půjčky se ještě vůbec nezačalo jednat. Důležité je říct, že Brusel zdůrazňuje hlavně reformy a samotné investice podmiňuje řadou omezení. Například má jít o rychlou pomoc, a tedy všechny peníze je nutné utratit do pěti let.