Nový rok doprovází specifické rituály. Člověk bilancuje, dává si předsevzetí a stejně tak státní správa. Úřady vydávají výroční zprávy a vláda si schvaluje plán legislativních prací, který nám, normálním smrtelníkům, naznačuje, na jaké legislativní výdobytky se můžeme těšit. Pojďme se podívat, co si vláda schválila do legislativního plánu pro rok 2023 a týká se digitálního světa.
V lednu by měla projednat věcný návrh zákona o správě dat veřejného sektoru. Původním termínem projednání mělo být září minulého roku, ale zřejmě práce a vyjednávání vzniku Digitální informační agentury posunuly plnění tohoto úkolu. Ambicí tohoto návrhu má být úprava principů správy dat veřejného sektoru a regulace řízeného přístupu k těmto datům a jejich opětovné užití. Překvapivě zákon nemá být komplexním kodexem dat veřejného sektoru, který by vyřešil problém roztříštěnosti, ale má upravit dílčí dosud neregulované oblasti. Předkladatel zatím identifikoval náklady, které zákon přinese, jako náklady nutné na provedení datových auditů a náklady nutné na zřízení infrastruktury, která umožní přístup k datum, včetně nákladů na vytvoření centrálního informačního místa. Jako možné úspory předkladatel vyjmenovává úspory na provozu informačních systémů veřejné správy a dalších registrů a pozitivní dopad do zajištění bezpečnosti dat. Samotný návrh zákona má první místopředseda vlády a ministr vnitra předložit do vlády v březnu, asi v nejvyšší čas, aby se návrh stihl v klidu prohnat legislativním procesem před dalšími sněmovními volbami.
Na leden ještě plánovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu předložit návrh novely zákona o některých službách informační společnosti z důvodu transpozice evropského aktu o správě dat. Lze však předpokládat, že ministerstvo připojí do této legislativní aktivity i transpozici Aktu o digitálních službách, který naplno nabyde účinnosti v únoru 2024. Na předložení návrhu novely zákona si tedy ještě chvíli počkáme, ale rok 2023 to jistí.
V květnu se vláda může těšit na návrh zákona o posuzování bezpečnostní spolehlivosti dodavatelů informačních a komunikačních technologií do strategicky významné infrastruktury, který připravuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Diskuze o principech tohoto návrhu probíhají již dlouho, naposledy v prosinci proběhl seminář za účasti zástupců NÚKIB, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu a zástupců asociací a odborné veřejnosti. Zástupci NÚKIB na semináři představili variantu, že návrh zákona spojí s připravovanou implementací směrnice NIS 2 (ta byla původně plánovaná podle Plánu legislativních prací vlády k předložení až v prosinci 2023). To dává smysl, regulované a potenciálně regulované subjekty tak budou mít možnost vyhodnotit celou šíři připravované regulace a provázanost jednotlivých definic a institutů ať už ze schválené směrnice nebo mechanismu prověřování důvěryhodnosti dodavatelů do kritické části infrastruktury.
Mimochodem to, že příprava mechanismu pro posuzování bezpečnostní spolehlivosti dodavatelů informačních a komunikačních technologií je a bude žhavým tématem, ukazují i informace požadované na základě zákona o přístupu k informacím. V nedávné době se neznámý subjekt dotazoval Ministerstva průmyslu a obchodu na komunikaci ministerstva týkající se subjektů Huawei, Nokia, Ericsson, ZTE a Samsung. Stejný nebo obdobný dotaz dorazil i do schránky NÚKIB. Objeví se mezi dotazovanými i jiný úřad?
Legislativní plán vlády neobsahuje úplný výčet návrhů, které budou v daný rok projednávané. Proč? Protože jakmile gestor (i v dobré víře) napíše, že se chystá předložit nový legislativní návrh, dostává se do soukolí vykazování aktivit, a nedejbože pokud by došlo ke zpoždění. Proto hodně návrhů vzniká „pod radarem“.
Český telekomunikační úřad v lednové monitorovací zprávě zveřejnil plán priorit a aktivit pro rok 2023. Na co se regulátor zaměří? Rada ČTÚ chce dokončit páté kolo analýz relevantních trhů (připomeňme, že návrh na regulaci mobilního trhu byl zaslán k posouzení Evropské komisi (opět), jak trochu nesměle uvádí Monitorovací zpráva úplně na konci). Úřad se chce dále soustředit na ochranu spotřebitele a zaměřit se na nekalé obchodní praktiky a nevyžádané marketingové hovory. Tématem pro rok 2023 bude i řešení podvodného spoofingu. Mobilní aplikace NetTest by měla být doplněna o verzi pro iOS a rozšíří se tak možnosti spotřebitelů ověřovat kvalitu mobilního přístupu k internetu. ČTÚ se chce dále věnovat podpoře DVB-T2 a rozvoji digitálního rozhlasu (v systému Poslanecké sněmovny je již načten pozměňovací návrh pana poslance Marka Nováka, kterým chce slovy předkladatele „umožnit provozování dostatečného počtu programů jedním provozovatelem a umožnit kromě provozování nových programů i smysluplné zapojení stávajících analogově vysílaných programů do digitálního vysílání.“ Jinými slovy, návrh například ruší omezení, kdy podle současného znění zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání nesmí být jedna právnická nebo fyzická osoba současně držitelem více než dvou licencí k provozování celoplošného digitálního rozhlasového vysílání.)
Protože poslední poštovní licence byla udělena na dva roky, bude muset letos ČTÚ provést přezkum dostupnosti základních služeb, aby mohl provést výběrové řízení na držitele poštovní licence pro období po roce 2025. Ve hře je také notifikace úhrady čistých nákladů držiteli poštovní licence u Evropské komise a novela zákona o poštovních službách, která by údajně měla rušit zákonem stanovený limit čistých nákladů.
V rámci kontrolní činnosti stojí za zmínku ambice ČTÚ provést kontrolu podmínek poskytování souhrnného přehledu základních smluvních informací podle novely zákona o elektronických komunikacích, dále kontrola využívání rádiových kmitočtů (například také v souladu s požadavky Ministerstva dopravy proběhne kontrola využívání rádiových kmitočtů v leteckých pásmech při vybraných leteckých akcích). Úřad bude také kontrolovat splnění rozvojových kritérií v pásmech 3600-3800 MHz po pěti letech od nabytí právní moci přídělů. Minulý týden jsme se dozvěděli, že se tato kontrola nebude týkat společnosti PODA.
Velký kus energie věnuje ČTÚ při pomoci MPO s realizací a administrací dotačních nástrojů pro budování sítí elektronických komunikací, včetně zpracování posudků k projektům realizovaných v rámci Národního plánu obnovy. ČTÚ je dokonce připraveno zajistit přípravu a administraci dotační výzvy na opakovače mobilního signálu do železničních vozů. Odpověď na otázku, proč to neudělá Ministerstvo dopravy, v monitorovací zprávě nenajdeme.
Nejen pro operátory je zajímavá informace, že ČTÚ připravuje samoobslužný portál, díky kterému si bude moci veřejnost vyřídit všechny své záležitosti vůči ČTÚ elektronicky.
Jen škoda, že další regulátoři v Česku nemají ve zvyku předkládat veřejnosti plán činnosti na daný rok a následně jeho vyhodnocení.