Digitální a informační agentura (DIA) rozeslala do meziresortního připomínkového řízení materiál s názvem „Preferovaná varianta realizace evropské peněženky digitální identity“. Česká republika jako členský stát EU má povinnost na základě revidovaného nařízení eIDAS, které nabylo platnosti 20. května 2024, zajistit poskytování alespoň jedné evropské peněženky digitální identity (EUDIW) a to do konce roku 2026. Je proto logické, že gestor „nařízení eIDAS 2“ (DIA) začíná diskuzi o způsobu adaptace povinnosti z nařízení v českém prostředí.
Krátké vlny: Priority polského předsednictví a útoky na cloudovou infrastrukturu
Poslední vysílání Krátkých vln pro rok 2024 by se mělo odehrávat v uvolněnějším a pozitivnějším duchu, ale ve světě regulací neexistují Vánoce. Návrhy musí být předloženy, formuláře vyplněny a výkazy odevzdány. A nové formuláře a nové návrhy už čekají k rozeslání v novém roce 2025.
Krátké vlny: Závěr roku 2024 v Praze, Bruselu i Londýně a výhled co nás čeká
Jako tradičně konec roku 2024 je na dohled a všichni se snaží finalizovat rozpracované úkoly. Poslanci schvalují státní rozpočet na příští rok (hezké čtení, ale kéž by stejnou mediální pozornost měl i státní závěrečný účet, který ukazuje, jak stát (a jednotlivá ministerstva) skutečně hospodařil), Český telekomunikační úřad pořádá bilanční setkání se sektorem (mezi úkoly na příští rok úřad řadí vydání strategie správy spektra, plnění role koordinátora dne DSA nebo větší kontrola spolků, které poskytují telekomunikační služby) a ENISA vydala Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti v Unii. Tento dokument představuje první zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti v Unii, kterou přijala agentura ENISA společně se skupinou pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací a Evropskou komisí v souladu s čl. 18 NIS2. Zpráva má poskytnout tvůrcům politik EU a zákonodárcům přehled o současném stavu kybernetické bezpečnosti a seznam doporučení k řešení zjištěných nedostatků a zvýšení úrovně kybernetické bezpečnosti.
Krátké vlny: Odklad práva na digitální služby a Milouš Jakeš o kyberbezpečnosti
Návrh vlády na posunutí účinnosti „digitální ústavy“ o dva roky není překvapivý. Dne 27. září tohoto roku zaslal Ivan Bartoš, tehdy ještě zbývající tři dny v roli místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj, vládě materiál „Stav plnění zákona o právu na digitální služby ke dni 27. září 2024“. Materiál konstatuje, že i když DIA po převzetí agendy z Ministerstva vnitra připravila implementační doporučení, školení k interaktivním formulářům, ke Katalogu služeb a ke sdílení údajů, a uspořádala bezpočet jednání s resorty, není výsledek ke konci září 2024 uspokojivý a představuje riziko nesplnění zákona o právu na digitální služby. Následně materiál identifikuje důsledky tohoto nesplnění jako jsou velké reputační riziko, finanční riziko plynoucí z možných žalob a nárůst administrativního zatížení při dohledávání údajů, pokud uživatelé budou vyžadovat svoje práva dané zákonem. Proč? Protože zákon o právu na digitální služby v § 4 odst. 3 říká, že pokud orgán veřejné moci nezveřejní elektronický formulář, má uživatel právo učinit digitální úkon podle své volby v jakémkoli výstupném datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu. Takže by milému občanovi stačilo zaslat email a ty úřade mi poskytni digitální službu, na kterou mám nárok.
Krátké vlny: Kybernetické hrozby ve stínu projednávání nového kyberzákona
Zatímco v Česku nový zákon o kybernetické bezpečnosti zažívá horké chvíle v Poslanecké sněmovně, na Slovenku návrh prošel hladce vládou. Novela zákona o kybernetické bezpečnosti byla schválena vládou s cílem, aby nabyla účinnosti 1. ledna 2025. Operátoři, kteří byli již nyní v režimu regulace kybernetického zákona, automaticky přecházejí jako poskytovatelé kritické základní služby, tento statut se nově týká provozovatelů sítí elektronických komunikací a poskytovatelů služeb elektronických komunikací ve velikosti středního podniku. Slovenský regulační úřad, Národní bezpečnostní úřad, dostává v souladu se směrnicí NIS2 nové kompetence. Současná kompetence „rozhodovat o blokování škodlivého obsahu nebo škodlivé aktivity, která směřuje do kybernetického prostoru Slovenské republiky nebo z kybernetického prostoru Slovenské republiky“, mu zůstává.
Krátké vlny: Data retention opět u Evropského soudního dvora
Ačkoliv členské státy a Evropský parlament se intenzivně vyhýbají jakékoliv aktivitě, která by vedla k revizi směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (nebo také e-privacy směrnice), Evropský soudní dvůr svými rozsudky dotváří prostředí a hranice pro využití provozních a lokalizačních údajů (data retention). Pojďme se podívat na dva rozsudky z konce dubna tohoto roku, které byly vypuštěny do světa lehce nepovšimnuty, ačkoliv jemně modifikují přístup Evropského soudního dvoru k dané problematice.
Krátké vlny: Zpráva o stavu kybernetických hrozeb, nezávazné doporučení a Globální digitální pakt
Systém tvorby evropského práva postavený na nutném kompromisu dvou institucí ve spolurozhodovací proceduře, Evropského parlamentu a Rady EU, má své pozitivní, ale bohužel i negativní stránky. Jednou z negativních stránek je, že snaha o kompromis nutí evropské zákonodárce k přesunu problematických věcí, na kterých se nemohou dohodnout, do prováděcích aktů nebo nezávazných doporučení. Takhle cesta ale rozhodně nepomáhá adresátům regulace ani harmonizaci.
Krátké vlny: Zářijová schůze sněmovny a digitální zákony
Zářijová schůze Poslanecké sněmovny je v plném proudu a v minulém týdnu prošly v prvním čtení tři návrhy zákonů, které mají ambici upravit digitální prostředí v České republice. Jedná se o návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti, návrh novely zákona o elektronických komunikacích a návrh zákona o digitální ekonomice, který má nahradit zákon o některých službách informační společnosti.
Nepřekvapivě největší pozornost si v debatě získal návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti.
Krátké vlny: Draghiho zpráva aneb plán na oživení telekomunikačního monopolu v EU?
Tento týden zveřejnil bývalý italský premiér Mario Draghi dlouho očekávanou zprávu s názvem Budoucnost evropské konkurenceschopnosti. Zpráva se skládá ze dvou části, v části A najdeme manažerské shrnutí, v části B podrobný rozpis odvětvových analýz a legislativních návrhů. Bohužel zde je také část 3.1 s názvem Vysokorychlostní širokopásmové sítě.
Krátké vlny: Telekomunikace v rozhodnutích Nejvyššího správního soudu
Činnost regulačního úřadu není bezbřehá. Na jedné straně je jeho činnost vázána zákonem a pravomocemi, které mu svěřuje zákonodárce, na druhé straně jsou jeho aktivity dotvářeny rozhodovací praxí soudů.