Krátké vlny: Zvláštní ceny aneb Proč se mění zákon?

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo úzce zaměřenou novelu zákona o elektronických komunikacích upravující institut tzv. zvláštních cen.

Zvláštní ceny jsou jednou z dílčích univerzálních služeb, která má zajistit pro spotřebitele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů. Hezký příkladem pro pochopení, co znamená univerzální služba, je dílčí služba přístupu zdravotně postižených osob například k hlasové komunikační službě v pevném místě (včetně připojení potřebného pro využívání služby). Aby tato skupina osob se zvláštními potřebami nebyla vyloučena z možnosti používat služby elektronických komunikací, a protože nelze očekávat, že by operátoři sami o sobě přišli s komerčními nabídkami (samozřejmě mohou, ale to pak regulátor zohlední v přezkumu), má Český telekomunikační úřad pravomoc uložit poskytování této dílčí služby operátorovi, který se přihlásí do výběrového řízení. Pokud se nikdo takový nepřihlásí, může povinnost uložit operátorovi, který nejvíce splňuje dané podmínky. Do roku 2009 byly čisté náklady z poskytování univerzální služby hrazeny z fondu, do kterého přispívali všichni operátoři, po novele zákona o elektronických komunikacích jsou tyto náklady hrazeny ze státního rozpočtu.

Rozhovor s Denisou Binderovou (SIC): Peer-to-peer program aneb Student učí studenty

Denisa Binderová, členka Youth Panelu v rámci projektu Safer Internet Centrum Česká republika, začala v dubnu letošního roku pořádat tzv. peer-to-peer program na Gymnáziu Litoměřická v Praze, kde sama studuje předposlední ročník. Hlavní myšlenkou peer programů je zapojení odborně vzdělaných mladých lidí do preventivní činnosti a podpory vrstevníků. Peer totiž v angličtině znamená osobu, se kterou se cílová skupina může ztotožnit nejen díky shodnému věku, ale i kvůli stejnému sociálnímu postavení, podobným zkušenostem, zájmům a podobně.

Kybernetická kriminalita v roce 2021 očima státního zastupitelství

Dva dny před koncem zákonné lhůty vydalo Nejvyšší státní zastupitelství „Zprávu o činnosti státního zastupitelství za rok 2021“. Zpráva popisuje aktivity státních zástupců v minulém roce, trendy a statistiky a shrnuje zajímavé případy.

Evropská komise podpořila Safer Internet Centrum ČR

Máme skvělou zprávu! Safer Internet Centrum ČR (SIC CZ) získalo podporu z unijního rozpočtu na preventivní a vzdělávací aktivity v oblasti bezpečnějšího internetu pro období červenec 2022 až červen 2024. Schválením projektu jsme zároveň obhájili statut národního centra začleněného do iniciativy Better Internet for Kids a sítí spolupráce Insafe a INHOPE.

Krátké vlny: Jak se stal jeden paragraf zbytečným a bacha na scammery

Psaní zákonů je zodpovědná práce, která je často nevděčná. Proto, aby vaše aktivita byla úspěšná musíte mít ideálně několik superschopností – být výborným expertem v dané problematice, umět legislativní pravidla, efektivně zvládat práci s dotčenými subjekty včetně lobbistů ve všech fázích projednávání a nezblbnout z toho. A když máte ještě trochu toho štěstí a dokážete uchránit návrh zákona před kreativními pozměňovacími návrhy, můžete si napsat do životopisu „zvládl jsem to“. Někdy to pomyslné štěstí ale nemáte a je přijat zákon, který pajdá na obě nohy, nebo je úplně zbytečný. A někdy se stane zbytečný jeden paragraf nebo institut. Přesně to se stalo 1. července 2022, kdy Český telekomunikační úřad („ČTÚ“) vydal opatření obecné povahy, kterým se stanoví rozsah údajů o individuálních oprávněních k využívání rádiových kmitočtů vyloučených ze zpřístupnění.

Služba mojeID vstoupila do Evropy

V březnovém blogpostu jsem popisoval, jak probíhal proces notifikace (oznámení) systému elektronické identifikace mojeID v rámci nařízení eIDAS. Zmiňoval jsem tam také, že k plnému produkčnímu spuštění chybí dokončit ještě několik kroků. Jsem rád, že všechny zbývající kroky máme za sebou a mojeID se tak stalo prvním českým nestátním autentizačním prostředkem použitelným díky nařízení eIDAS v celé Evropě. S využitím mojeID je tedy nově možné se přihlašovat např. na daňové portály Slovenska, Belgie nebo Švédska, portál pro sociální zabezpečení Nizozemí, množství portálů evropských institucí nebo portálů pro správu domény Estonska nebo Dánska.

Na co si dát v létě pozor nebo ještě lépe, prožijte ho off-line

Nastal čas letních prázdnin a s ním i období, které je (nejen) pro děti rizikové v mnoha ohledech. Rodiny spolu tráví více času, jezdí na dovolené, ale sdílí třeba i své zážitky. Kromě tradičních problémů, jako je vyhrocení rodinných vztahů, kdy je potřeba určité tolerance a pochopení, dochází i na on-line rizika.

Krátké vlny: Stav kybernetické bezpečnosti v Česku v roce 2021

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) odeslal vládě k projednání Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2021. Nepřekvapivě v roce 2021 narostl počet škodlivých kybernetických aktivit, NÚKIB zaznamenal celkem 157 kybernetických bezpečnostních incidentů (v roce 2020 jich bylo 99), nejčastějšími typy útoků byly phishing, podvodné e-maily a skenování vnější sítě.

SLOVAKIA ROUNDTABLE: boj proti sexuálnímu zneužívání dětí v digitálu

Potírání nezákonného obsahu na internetu je celospolečensky důležitým tématem. Obzvláště za situace, kdy se bavíme o výrobě, šíření a zpřístupňování snímků či videí, které zobrazují děti a nezletilé v explicitních sexuálních aktivitách, nebo je v uvedeném duchu prezentují.