Krátké vlny: Telegraficky ze Sněmovní

Sedám k vysílačce krátkých vln a zapínám úsporný telegrafický mód.

Dne 31. března 2021 proběhlo jednání Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, na kterém se hlasovalo o předložených pozměňovacích návrzích k novele zákona o elektronických komunikacích. Z přiložené tabulky je zřejmé, že bez alespoň neutrálního stanoviska ministerstva nemá Váš pozměňovací návrh moc šancí na úspěch (v tomto konkrétním případě). Bez ohledu na Vaši argumentaci a předložené věcné argumenty. Věcný rozbor si uděláme po druhém čtení, kde se nám ještě mohou vyskytnout některé „nevýborové“ pozměňovací návrhy, nicméně zajímavá informace zazněla z úst paní předsedkyně Rady ČTÚ a to, že hned po volbách bude do sněmovny předložena tzv. technická novela zákona o elektronických komunikacích. Od roku 2005, kdy byl zákon o elektronických komunikacích přijat byl novelizován čtyřicet osmkrát. Trochu se bojím, že s tímto tempem zažiji ještě výroční stou novelizaci. Jupí.

Krátké vlny: Placení daní v roce 2021 a pozměňovací návrhy k novele zákona o elektronických komunikací

Placení daní

V sobotu ráno jsem se probudil s takovým tím bezva pocitem, že dneska by to šlo. Protáhl jsem se, dal si dobrou snídani, vytáhl jsem GoTrust klíč s mojeID a vyrazil vstříc dobrodružství s názvem mojedane.cz. A je to peklo. Peklo. Ne není to peklo, je to očistec. Samozřejmě, že si vážím všech, kteří v minimalistických a nestandardně nestabilních podmínkách státní správy pracují pro stát a snaží se svou prací o to, aby český stát opustil století páry a razítek. A jasně, že chybu jsem udělal já. Jsem už dost starý, abych věřil pohádkám, které o novém daňovém portálu napsali a řekli na portálu mojedane.cz.

pz → Python místo Bashe

Chtěl bych vám představit utilitu pz jako pythonize, určenou pro vás, pokud jste uživatelem příkazové řádky se znalostí Pythonu. Současné linuxové distribuce mají k dispozici mnoho efektivních nástrojů pro zpracování vstupu. Ale přáli jste si někdy, abyste místo nich mohli použít syntaxi Pythonu? Listujete často manuálem, jak že se chovají ty přepínače na formátování? Připadá vám zdrojový kód Bashe obtížně čitelný? Právě pro vás je tento článek. Dozvíte se, jak si napsat maličký program a jak je vyhodnocován, které proměnné v něm máte k dispozici, pár slov k auto-importu, přepínačích a ukážeme si některé příklady použití.

Kyber trable: vzdělávací hra nejen pro děti

Hrajete rádi Dobble? Jste kamarádi s digitálními technologiemi? Pojďte spojit příjemné s užitečným a zahrajte si naši novou hru, kterou jsme nazvali Kyber trable. Můžete si ji stáhnout v PDF, vytisknout (ideálně na papír s vyšší gramáží), rozstříhat a rovnou začít hrát.

Krátké vlny (15. díl): Budoucnost regulace EU roamingu, na který jsme si zvykli

Člověk si prý snadno zvyká a otupí. Když v  roce 2006 komisařka Viviane Reding představila návrh na regulaci mobilního roamingu v  EU, byla to zpráva dne ve všech sdělovacích prostředcích a operátoři i regulátoři byli zaskočeni odvahou a drzostí (každý něčím jiným) komisařky. Od té doby se regulace několikrát proměnila a ustálila se na konceptu „roam like a home“, ze které benefitují koncoví uživatelé mobilních operátorů v  celé EU. 

Den bezpečnějšího internetu 2021: Nechme mluvit čísla

Během Dne bezpečnějšího internetu, který proběhl 9. února, jsme na našich sociálních sítích zveřejnili několik zajímavých dat a statistik, které vzešly z našich projektů věnujícím se přímo nebo z velké části (kyber)bezpečnosti a zodpovědnému chování na Internetu. Nejprve možná začněme těmi, jejichž aktivity jsou zaměřené na zlepšení online bezpečnosti dětí v České republice a spadají pod hlavičku Safer Internet Centra (SIC) – projekty Bezpečně na netu a horká linka STOPonline.cz, a potom se blíže podívejme na data získaná díky síti bezpečných routerů Turris.

Krátké vlny: Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou je ve finále

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo pro jednání vlády finální verzi dokumentu s názvem „Národní plán rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou“. Po měsících příprav a odborných diskuzích a vypořádání připomínek by po schválení vládou mělo Česko získat materiál, jehož existence je základní podmínkou podle návrhu evropské legislativy k fondům EU pro nové programovací období 2021-2027. Evropská komise se poučila z minulosti a pro čerpání finančních prostředků z EU fondů požaduje napřed plán, který má obsahovat analýzu stávajícího stavu, slabých míst i cíle podpory. Fair enough.

Ohlédnutí za Dnem bezpečnějšího internetu 2021

Druhé únorové úterý je celosvětově vyhrazeno pro Den bezpečnějšího internetu. Tento tematický den jsme si letos připomenuli již poosmnácté a vedle České republiky se do něj zapojilo více než 170 zemí na světě. Jak vypadal Den bezpečnějšího internetu u nás?

Využití FIDO klíče GoTrust IdemKey pro digitální podpis (…např. DNSSEC)

Před několika měsíci došlo ke spuštění možnosti využití mojeID pro přístup ke službám státní správy pomocí technologie FIDO. Velká část uživatelů může za tímto účelem použít FIDO klíč integrovaný do svého operačního systému, jako např. Windows Hello případně Android klíč na telefonu nebo tabletu. Jednoznačně se jedná o nejpohodlnější cestu k elektronickým službám státu – bez nutnosti pořizovat jakékoliv zařízení (čtečky, karty) nebo instalovat něco dalšího do svých zařízení (obslužný software, potvrzovací mobilní aplikace). Pro uživatele, kteří  možnost využití systémového klíče nemají, jsme chtěli nabídnout dostupnou alternativu v podobě externího klíče použitelného přes USB nebo NFC rozhraní, a to jak v počítači tak v telefonu. K tomuto účelu byl zvolen FIDO klíč GoTrust IdemKey, který si nyní každý může velice jednoduše pořídit. Tento klíč totiž není jen FIDO klíč určený pro potvrzení autentizačních transakcí, ale může také plnit roli čipové karty pro digitální podepisování dokumentů podobně jako např. elektronický občanský průkaz, nebo může fungovat jako HSM (Hardware Security Modul) pro podepisování DNS záznamů technologií DNSSEC.

Krátké vlny: Povzdech a kybernetický balíček

„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.(zdroj: Wikipedia)“