Povodně na řece Bělé přinesly v roce 2024 do města Jeseník a jeho okolí ničivé následky. Tato událost zasáhla nejen obec Bělá pod Pradědem, kde voda způsobila obrovské škody. Ale pro nás, dobrovolníky z CZ.NIC, byla důležitá právě tato oblast.
Krátké vlny: Zpráva o stavu kybernetických hrozeb, nezávazné doporučení a Globální digitální pakt
Systém tvorby evropského práva postavený na nutném kompromisu dvou institucí ve spolurozhodovací proceduře, Evropského parlamentu a Rady EU, má své pozitivní, ale bohužel i negativní stránky. Jednou z negativních stránek je, že snaha o kompromis nutí evropské zákonodárce k přesunu problematických věcí, na kterých se nemohou dohodnout, do prováděcích aktů nebo nezávazných doporučení. Takhle cesta ale rozhodně nepomáhá adresátům regulace ani harmonizaci.
Krátké vlny: Zářijová schůze sněmovny a digitální zákony
Zářijová schůze Poslanecké sněmovny je v plném proudu a v minulém týdnu prošly v prvním čtení tři návrhy zákonů, které mají ambici upravit digitální prostředí v České republice. Jedná se o návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti, návrh novely zákona o elektronických komunikacích a návrh zákona o digitální ekonomice, který má nahradit zákon o některých službách informační společnosti.
Nepřekvapivě největší pozornost si v debatě získal návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti.
Krátké vlny: Draghiho zpráva aneb plán na oživení telekomunikačního monopolu v EU?
Tento týden zveřejnil bývalý italský premiér Mario Draghi dlouho očekávanou zprávu s názvem Budoucnost evropské konkurenceschopnosti. Zpráva se skládá ze dvou části, v části A najdeme manažerské shrnutí, v části B podrobný rozpis odvětvových analýz a legislativních návrhů. Bohužel zde je také část 3.1 s názvem Vysokorychlostní širokopásmové sítě.
Krátké vlny: Telekomunikace v rozhodnutích Nejvyššího správního soudu
Činnost regulačního úřadu není bezbřehá. Na jedné straně je jeho činnost vázána zákonem a pravomocemi, které mu svěřuje zákonodárce, na druhé straně jsou jeho aktivity dotvářeny rozhodovací praxí soudů.
Konec podpory OpenID 2.0 v MojeID
Když v roce 2010 služba digitální identity MojeID startovala, byla volba autentizačního protokolu jednoznačná. Poměrně těžkopádný protokol SAML začal být v řadě autentizačních služeb vytlačován jednodušší alternativou, protokolem OpenID 2.0, standardizovaným v OpenID Foundation v roce 2007. Vývoj na tomto poli nicméně běžel dál a protokolu OpenID začal již v té době vznikat nástupce OpenID Connect. Když se MojeID v roce 2015 poprvé začalo připravovat na využití jako oficiální identita pro občany České republiky a došlo k zapojení do pilotního projektu přeshraniční identifikace STORK, muselo se MojeID přeci jen naučit protokol SAML 2.0. V té době již také došlo ke standardizaci OpenID Connect a jak jste se mohli dočíst na našem blogu, MojeID se tak rychle stalo službou, ke které je možné se připojit libovolným z těchto protokolů. Protokol OpenID 2.0 nicméně má svoje nejlepší léta za sebou a proto padlo rozhodnutí jeho podporu ukončit.
Krátké vlny: Letní kyberstřípky
Zatímco návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti se z vlády posunul k projednání do Poslanecké sněmovny (sněmovní tisk č. 759) a Evropská komise ukončila veřejnou konzultaci nad návrhem prováděcího opatření k řízení rizik kybernetické bezpečnosti a povinnosti podávání zpráv pro digitální infrastrukturu, poskytovatele a správce služeb ICT, pokračuje válka v kybernetickém prostoru.
Krátké vlny: Europol kyberpátra, radí a informuje
Nejčastějšími typy podvodů v EU zůstávají falešné investice, kompromitace firemní elektronické pošty a podvody cílící na milostné potřeby uživatelů za klávesnicí, přičemž nejrozšířenějším vektorem útoku je stále phishing. I o tom informuje zpráva Europolu Internet Organised Crime Threat Assessment za rok 2024.
Krátké vlny: Bílá kniha a připomínky z Česka
Dne 30. června 2024 skončila veřejná konzultace vyhlášená Evropskou komisí k Bílé knize „Jak zvládnout potřeby evropské digitální infrastruktury“. Bílá kniha v EU žargonu je obecně dokument, který obsahuje návrhy opatření, která by měla EU přijmout v konkrétní oblasti. Na rozdíl od tzv. Zelené knihy, kterou chce „na zelené louce“ Evropská komise nastartovat diskuzi k určitým tématům bez konkrétnějších opatření.
Novinky v Knot Resolver 6: ochrana před DoS útoky – přehled pro operátory
V týmu vyvíjejícím škálovatelný kešující DNS resolver, Knot Resolver, v současné době pracujeme na komplexním řešení pro ochranu DNS serverů a ostatních uživatelů internetu před útoky typu denial-of-service (DoS). Tento vývoj je součástí projektu DNS4EU, kofinancovaného Evropskou unií1, jehož jsme hrdou součástí.
K dosažení tohoto cíle do Knot Resolveru přidáváme dva nové mechanismy: