Krátké vlny: O jedné hromadné změně přídělů rádiových kmitočtů

Podle Terryho Pratchetta se zákonům vysmívají dva typy lidí: ti, kteří je porušují, a ti, kteří je vytvářejí. Tenhle legislativně-regulační bonmot mě napadl, když jsem se podíval na vypořádání připomínek z veřejné konzultace Českého telekomunikačního úřadu týkající se změny přídělů rádiových kmitočtů společností Czech Digital Group, a.s., ČESKÁ TELEVIZE, České radiokomunikace a.s., ČESKÝ ROZHLAS, Digital Broadcasting s.r.o., incrate s.r.o., Inmarsat Ventures SE, Nordic Telecom 5G a.s., O2 Czech Republic a.s., PODA a.s., T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s. Tato změna na poslední chvíli má uvést v život předchodné ustanovení z tzv. implementační novely zákona o elektronických komunikacích, podle kterého může ČTÚ do 31. prosince 2022 změnit již dříve udělené příděly a přidat zde možnost uložení povinnosti podle § 22 odst. 3 a § 79a novely.

Svět registrátorů a revize směrnice o kybernetické bezpečnosti

V Bruselu se finalizují kroky pro finální schválení revize směrnice o kybernetické bezpečnosti („NIS 2“). Jejím cílem je posílit kybernetickou bezpečnost v EU, zvýšit spolupráci mezi členskými státy a odstranit dosavadní roztříštěnost. K posílení kybernetické bezpečnosti má vést i rozšíření druhů povinných subjektů. Nově se tak směrnice NIS 2 vztahuje na registry domén nejvyšší úrovně, subjekty poskytující služby registrace jmen domén (dále „registrátor“) a provozovatele DNS.

Krátké vlny: Věř, ale komu věříš, měř a taky trochu data retention

Evropský soudní dvůr je k nezastavení. Alespoň co se týče posuzování žalob proti povinnosti ukládat plošně provozní a lokalizační údaje z tzv. telekomunikačního provozu. Poslední rozhodnutí, které vydal 20. září 2022 ve věci Spolková republika Německo vs. SpaceNet AG a Telekom Deutschland GmbH, znovu potvrdilo, že obecné a nerozlišující uchovávání provozních a lokalizačních údajů je legální pouze pro účely ochrany národní bezpečnosti, pokud existuje „vážné ohrožení národní bezpečnosti, které je prokazatelně skutečné a aktuální nebo předvídatelné“. Rozsudek také objasňuje okolnosti, za nichž lze provozní a lokalizační údaje uchovávat, a vysvětluje, že rozhodnutí ukládající pokyn k uchovávání údajů musí podléhat účinnému přezkumu prováděnému soudy nebo nezávislými správními orgány. Cílem takového přezkumu musí být: „ověřit, zda existuje jedna z těchto situací a zda jsou dodrženy podmínky a záruky, které musí být stanoveny“.

Krátké vlny: Zprávy z Evropského parlamentu o roztříštěném internetu a Peagasgate

Září začalo v dynamickém regulačním tempu a lobbisti neví, kam dříve skočit. V CEVRO Institutu proběhla toto úterý konference na téma bezpečnosti dodavatelského řetězce v sítích elektronických komunikací v České republice. Ano, po konferenci v Poslanecké sněmovně v červenci tohoto roku a po dvou panelech na konferenci CyberCon v Brně minulý týden, je to další akce k tématu, jak nastavit mechanismus určení důvěryhodných dodavatelů do strategicky významné infrastruktury.

Krátké vlny: Otevřená data v Česku v roce 2021

Ministerstvo vnitra, odbor Hlavního architekta eGovernmentu, připravil Výroční zprávu o stavu otevřených dat v České republice. Zpráva informuje o vývoji v oblasti otevřených dat v České republice, ať už se to týká legislativního nastavení, aplikační praxe nebo dalších aktivit týmu národního koordinátora otevřených dat v roce 2021.

Krátké vlny: Zvláštní ceny aneb Proč se mění zákon?

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo úzce zaměřenou novelu zákona o elektronických komunikacích upravující institut tzv. zvláštních cen.

Zvláštní ceny jsou jednou z dílčích univerzálních služeb, která má zajistit pro spotřebitele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů. Hezký příkladem pro pochopení, co znamená univerzální služba, je dílčí služba přístupu zdravotně postižených osob například k hlasové komunikační službě v pevném místě (včetně připojení potřebného pro využívání služby). Aby tato skupina osob se zvláštními potřebami nebyla vyloučena z možnosti používat služby elektronických komunikací, a protože nelze očekávat, že by operátoři sami o sobě přišli s komerčními nabídkami (samozřejmě mohou, ale to pak regulátor zohlední v přezkumu), má Český telekomunikační úřad pravomoc uložit poskytování této dílčí služby operátorovi, který se přihlásí do výběrového řízení. Pokud se nikdo takový nepřihlásí, může povinnost uložit operátorovi, který nejvíce splňuje dané podmínky. Do roku 2009 byly čisté náklady z poskytování univerzální služby hrazeny z fondu, do kterého přispívali všichni operátoři, po novele zákona o elektronických komunikacích jsou tyto náklady hrazeny ze státního rozpočtu.

Krátké vlny: Jak se stal jeden paragraf zbytečným a bacha na scammery

Psaní zákonů je zodpovědná práce, která je často nevděčná. Proto, aby vaše aktivita byla úspěšná musíte mít ideálně několik superschopností – být výborným expertem v dané problematice, umět legislativní pravidla, efektivně zvládat práci s dotčenými subjekty včetně lobbistů ve všech fázích projednávání a nezblbnout z toho. A když máte ještě trochu toho štěstí a dokážete uchránit návrh zákona před kreativními pozměňovacími návrhy, můžete si napsat do životopisu „zvládl jsem to“. Někdy to pomyslné štěstí ale nemáte a je přijat zákon, který pajdá na obě nohy, nebo je úplně zbytečný. A někdy se stane zbytečný jeden paragraf nebo institut. Přesně to se stalo 1. července 2022, kdy Český telekomunikační úřad („ČTÚ“) vydal opatření obecné povahy, kterým se stanoví rozsah údajů o individuálních oprávněních k využívání rádiových kmitočtů vyloučených ze zpřístupnění.

Krátké vlny: Teroristický obsah online v další fázi a telekomunikační veřejné konzultace

Pořád se něco děje. Ministerstvo vnitra vypořádalo připomínky k návrhu zákona proti šíření teroristického obsahu on-line. Návrh ministerstvo připravilo ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem a Policií ČR a reaguje na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu on-line.

Krátké vlny: Novinky z Poslanecké sněmovny a ze Španělska plus pozvánka na CSNOG 2022

Dějou se věci. Na 16. schůzi Poslanecké sněmovny proběhlo konečně první čtení novely zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Bohužel v minulém volebním období to zřejmě nebyla priorita vlády, takže na novelu se zapomnělo a nedostala se ve sněmovně ani do prvního čtení. Díky tomu patří Česká republika do klubu pěti států, které ještě nemají hotovou transpozici nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele on-line zprostředkovatelských služeb a hrozí jim proto infrigement (transpoziční lhůta skončila v červenci 2020).