Krátké vlny: Nespravedlivý příspěvek aneb řešení problému, který neexistuje

Zavedení tzv. fair share příplatku, který by měly velké OTT platformy (opravdu jenom ony?) platit evropským operátorům (opravdu všem?) bylo jedním z témat, které rezonovalo minulý týden na konferenci Mobile World Congress (MWC) v Barceloně. Mobilní kongres, po kovidovém zmrtvýchvstání, zažil něco neobvyklého. Po letech nadávání na evropské regulace, velcí operátoři velebili bruselského komisaře Bretona pro vnitřní trh, bývalého generálního ředitele společnosti France Telecom a shodou okolností hlavního politického hybatele „fair share“ iniciativy, a pochvalovali si připravovanou regulaci maskovanou za „férový příplatek“. Jak se to stalo a proč to není fér?

Nejčtenější články roku 2022 – co vás zajímalo nejvíce?

Dnes vám přinášíme přehled nejčtenějších článků našeho blogu za uplynulý rok. Celkem vyšlo 67 článků, které byly věnovány nejrůznějším tématům. Oblibě se těšily zejména články seriálů. Série Myš je pro kočku čtenářům nabízí návod, jak si poradit při práci na počítači bez myši, a za ní v těsném závěsu oblíbenosti skončily Krátké vlny, které pravidelně nabízí čtenářům přehled novinek z digitální džungle. Mezi nejvyhledávanější patřily také příspěvky z oblasti internetové bezpečnosti nebo projektu Turris. Pojďme se společně podívat, co vás zaujalo nejvíce.

Krátké vlny: O jedné hromadné změně přídělů rádiových kmitočtů

Podle Terryho Pratchetta se zákonům vysmívají dva typy lidí: ti, kteří je porušují, a ti, kteří je vytvářejí. Tenhle legislativně-regulační bonmot mě napadl, když jsem se podíval na vypořádání připomínek z veřejné konzultace Českého telekomunikačního úřadu týkající se změny přídělů rádiových kmitočtů společností Czech Digital Group, a.s., ČESKÁ TELEVIZE, České radiokomunikace a.s., ČESKÝ ROZHLAS, Digital Broadcasting s.r.o., incrate s.r.o., Inmarsat Ventures SE, Nordic Telecom 5G a.s., O2 Czech Republic a.s., PODA a.s., T-Mobile Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s. Tato změna na poslední chvíli má uvést v život předchodné ustanovení z tzv. implementační novely zákona o elektronických komunikacích, podle kterého může ČTÚ do 31. prosince 2022 změnit již dříve udělené příděly a přidat zde možnost uložení povinnosti podle § 22 odst. 3 a § 79a novely.

Svět registrátorů a revize směrnice o kybernetické bezpečnosti

V Bruselu se finalizují kroky pro finální schválení revize směrnice o kybernetické bezpečnosti („NIS 2“). Jejím cílem je posílit kybernetickou bezpečnost v EU, zvýšit spolupráci mezi členskými státy a odstranit dosavadní roztříštěnost. K posílení kybernetické bezpečnosti má vést i rozšíření druhů povinných subjektů. Nově se tak směrnice NIS 2 vztahuje na registry domén nejvyšší úrovně, subjekty poskytující služby registrace jmen domén (dále „registrátor“) a provozovatele DNS.

Krátké vlny: Věř, ale komu věříš, měř a taky trochu data retention

Evropský soudní dvůr je k nezastavení. Alespoň co se týče posuzování žalob proti povinnosti ukládat plošně provozní a lokalizační údaje z tzv. telekomunikačního provozu. Poslední rozhodnutí, které vydal 20. září 2022 ve věci Spolková republika Německo vs. SpaceNet AG a Telekom Deutschland GmbH, znovu potvrdilo, že obecné a nerozlišující uchovávání provozních a lokalizačních údajů je legální pouze pro účely ochrany národní bezpečnosti, pokud existuje „vážné ohrožení národní bezpečnosti, které je prokazatelně skutečné a aktuální nebo předvídatelné“. Rozsudek také objasňuje okolnosti, za nichž lze provozní a lokalizační údaje uchovávat, a vysvětluje, že rozhodnutí ukládající pokyn k uchovávání údajů musí podléhat účinnému přezkumu prováděnému soudy nebo nezávislými správními orgány. Cílem takového přezkumu musí být: „ověřit, zda existuje jedna z těchto situací a zda jsou dodrženy podmínky a záruky, které musí být stanoveny“.

Krátké vlny: Zprávy z Evropského parlamentu o roztříštěném internetu a Peagasgate

Září začalo v dynamickém regulačním tempu a lobbisti neví, kam dříve skočit. V CEVRO Institutu proběhla toto úterý konference na téma bezpečnosti dodavatelského řetězce v sítích elektronických komunikací v České republice. Ano, po konferenci v Poslanecké sněmovně v červenci tohoto roku a po dvou panelech na konferenci CyberCon v Brně minulý týden, je to další akce k tématu, jak nastavit mechanismus určení důvěryhodných dodavatelů do strategicky významné infrastruktury.

Krátké vlny: Otevřená data v Česku v roce 2021

Ministerstvo vnitra, odbor Hlavního architekta eGovernmentu, připravil Výroční zprávu o stavu otevřených dat v České republice. Zpráva informuje o vývoji v oblasti otevřených dat v České republice, ať už se to týká legislativního nastavení, aplikační praxe nebo dalších aktivit týmu národního koordinátora otevřených dat v roce 2021.

Krátké vlny: Zvláštní ceny aneb Proč se mění zákon?

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo úzce zaměřenou novelu zákona o elektronických komunikacích upravující institut tzv. zvláštních cen.

Zvláštní ceny jsou jednou z dílčích univerzálních služeb, která má zajistit pro spotřebitele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů. Hezký příkladem pro pochopení, co znamená univerzální služba, je dílčí služba přístupu zdravotně postižených osob například k hlasové komunikační službě v pevném místě (včetně připojení potřebného pro využívání služby). Aby tato skupina osob se zvláštními potřebami nebyla vyloučena z možnosti používat služby elektronických komunikací, a protože nelze očekávat, že by operátoři sami o sobě přišli s komerčními nabídkami (samozřejmě mohou, ale to pak regulátor zohlední v přezkumu), má Český telekomunikační úřad pravomoc uložit poskytování této dílčí služby operátorovi, který se přihlásí do výběrového řízení. Pokud se nikdo takový nepřihlásí, může povinnost uložit operátorovi, který nejvíce splňuje dané podmínky. Do roku 2009 byly čisté náklady z poskytování univerzální služby hrazeny z fondu, do kterého přispívali všichni operátoři, po novele zákona o elektronických komunikacích jsou tyto náklady hrazeny ze státního rozpočtu.

Krátké vlny: Jak se stal jeden paragraf zbytečným a bacha na scammery

Psaní zákonů je zodpovědná práce, která je často nevděčná. Proto, aby vaše aktivita byla úspěšná musíte mít ideálně několik superschopností – být výborným expertem v dané problematice, umět legislativní pravidla, efektivně zvládat práci s dotčenými subjekty včetně lobbistů ve všech fázích projednávání a nezblbnout z toho. A když máte ještě trochu toho štěstí a dokážete uchránit návrh zákona před kreativními pozměňovacími návrhy, můžete si napsat do životopisu „zvládl jsem to“. Někdy to pomyslné štěstí ale nemáte a je přijat zákon, který pajdá na obě nohy, nebo je úplně zbytečný. A někdy se stane zbytečný jeden paragraf nebo institut. Přesně to se stalo 1. července 2022, kdy Český telekomunikační úřad („ČTÚ“) vydal opatření obecné povahy, kterým se stanoví rozsah údajů o individuálních oprávněních k využívání rádiových kmitočtů vyloučených ze zpřístupnění.