Vývojáři ACTIVE 24 představili nového EPP klienta pro komunikaci s registrem domén .CZ

Jeden z doménových registrátorů, společnost ACTIVE 24, nedávno z vlastní iniciativy vytvořil nového open-source klienta v jazyce Java pro komunikaci s doménovým registračním systémem FRED. Tento klient umožňuje komunikaci se systémem FRED pomocí protokolu EPP a je alternativou ke klientu napsaném ve sdružení CZ.NIC v jazyce Python. Oba slouží k provádění běžných operací registrátorů ve vztahu k registru: vytváření, aktualizace, převod, obnova či mazání domén, kontaktů a dalších objektů v registru. Nový Java klient nabízí vylepšené příkazy přípravy dat, oproti Python klientovi již není nutné po zavolaní příkazu „prep_domain_by_nsset“ a dalších volat příkazy „get_results“ pro získání výsledků. Java klient toto volaní udělá automaticky a vrátí kompletní ucelené výsledky.

O FREDovi – od laika pro laiky

Před patnácti lety sdružení CZ.NIC na valné hromadě rozhodlo o zahájení vývoje vlastního systému pro technický provoz domény .CZ. O dva roky později, tedy v roce 2007, spatřil světlo světa registrační systém FRED – Free Registry of ENUM and Domain. Přesněji se jedná o software, který používá registr decentralizované správy .cz ccTLD a ENUM domén 0.2.4.e164.arpa. Jenže co si pod tím vlastně má běžný uživatel představit a proč je pro nás všechny, kdo používáme Internet, tak důležitý? Pojďme si na tyto a možná i další otázky odpovědět v následujících řádcích.

Nová verze FREDa aneb Hlavní je testování

Dnes v noci naši systémoví správci úspěšně nasadili do produkce, v rámci nahlášené odstávky, novou verzi FREDa, tedy systému, který je základem doménového registru .cz. (kromě toho, že je využíván pro národní domény v dalších více než deseti zemích světa). Co to ale vlastně znamená?

Nové přírůstky do rodiny uživatelů registračního systému FRED

Náš open source registrační systém FRED se v loňském roce uchytil v Togu, Argentině a Malawi. Zejména Argentina jakožto osmá největší země světa nás hodně potěšila. Argentina je tedy nyní největší doménový registr, který systém FRED kromě nás používá. Jelikož máme informace ze zemí, které náš systém již delší čas testují, bylo pro nás celkem překvapení, když se na začátku letošního roku ozvali z Macaa, že bez problémů zvládli instalaci, migraci a již brzy plánují produkční provoz. Registr domény .MO je tedy první asijská destinace našeho produktu. Krátce poté jsme se dozvěděli o dalším registru v Africe, který zvládl přechod na FRED. Je jím malá země Lesotho používající doménu .LS. Podívejme se na tyto nové přírůstky do komunity uživatelů systému FRED podrobněji.

RDAP – nástupce WHOIS protokolu

Jsou to už čtyři roky, co jsem zde na blogu poprvé zmiňoval iniciativu na vytvoření alternativního protokolu pro službu WHOIS. Tento „vousatý“ protokol z roku 1982 přežil několik pokusů o jeho nahrazení (1995 – Whois++, 1997 – RWhois, 2005 – IRIS) a bude zajímavé sledovat, zda-li mu stávající iniciativa zasadí pověstný poslední hřebíček do rakve.

Implementace DNSSEC v doméně CZ zvýšila úroveň zabezpečení

Technologie DNSSEC, vytvořená k zabezpečení protokolu DNS, byla do správy české domény zavedena v roce 2008. V té době byla Česká republika teprve pátou zemí na světě, v níž se k tomuto kroku správci odhodlali. V dnešní době je DNSSEC téměř standardem, a jak ukazuje statistika organizace ICANN, mezi doménami nejvyšší úrovně je poměr zabezpečených již na 84 %.

FRED dobývá Balkán

Poté, co na začátku loňského roku spustila produkční provoz našeho doménového registračního systému FRED pro svoji vlastní národní doménu po několika letech příprav Albánie, se totéž zhruba před měsícem opakovalo u další balkánské země a to u sousední Makedonie. A vzhledem k tomu, že během loňského roku projevili vážný zájem o tento námi vyvinutý software také Srbové, dá se směle říct, že oblast Balkánu se stává pro FREDa druhým domovem. Nebylo by pěkné, kdyby se jednotícím prvkem těchto několika v minulosti tolikrát soupeřících národů stal český systém ;)?

Doménový prohlížeč – vaše okno do registru domén

Minulý týden jsme představili novou službu nazvanou Doménový prohlížeč. Formát tiskové zprávy, kterou jsme k tomu vydali, pochopitelně neumožňuje příliš se rozpovídat o vlastnostech této služby. Proto bychom rádi tiskovou zprávu doplnili tímto blogpostem, ve kterém Doménový prohlížeč popíši trochu podrobněji. Funkce této služby bych rozdělil na tři části. První část tvoří osobní WHOIS, druhou částí je editor údajů kontaktu souvisejících s registrem a třetí částí jsou bezpečnostní zámky na objektech v registru.

Doménový prohlížeč jako osobní WHOIS

Služba WHOIS je standardní součástí snad všech doménových registrů a v našem podání umožňuje veřejnosti nahlédnout do údajů o doménách, kontaktech, sadách jmenných serverů a sadách DNSSEC klíčů, které v registru evidujeme. Chce-li nějaký držitel zobrazit seznam všech svých domén, musí se obvykle přihlásit do systému svého registrátora a tam své domény uvidí. Situace se ale komplikuje, pokud z nějakého důvodu jsou domény zaregistrovány přes více registrátorů. A tady právě může pomoci Doménový prohlížeč.

K vyřešení problému je ale nutné jednoznačně identifikovat a autentizovat příslušný kontakt držitele v doménovém registru. Tuto možnost jsme v registru dlouho neměli. Nyní ale máme mojeID, jehož podstatnou vlastností je jeho propojení s doménovým registrem. MojeID tak vlastně kontaktům v registru přiřazuje autentizační údaje. Bez mojeID by tedy Doménový prohlížeč nemohl fungovat. Díky tomuto propojení můžeme uživateli  zobrazit nejen všechny domény, kde je držitelem, ale také domény, kde je administrativním kontaktem, nebo sady jmenných serverů a sady klíčů, kde je technickým kontaktem. Další důležitou vlastností Doménového prohlížeče je, že u těchto sad jmenných serverů a sad klíčů si jejich správce může zobrazit všechny domény, které na ně jsou navázány a například pomocí toho ověřit, zda má správně nakonfigurované své jmenné servery. V seznamu domén hraje klíčovou roli sloupeček „Následující stav“, podle kterého jsou domény standardně setříděny a který ukazuje, co se v nejbližší době stane s doménami. Díky tomu je možné na první pohled vidět, které domény vyžadují držitelovu pozornost, protože mohou být deaktivovány nebo dokonce zrušeny.

Z uživatelského pohledu aplikace obsahuje standardní sadu ovládacích prvků. Seznamy objektů je možné libovolně třídit, stránkovat s volitelným počtem objektů na stránku a filtrovat přes zvolený podřetězec v názvu objektu. Pokud uživatel požaduje zobrazení velkého množství objektů, standardně se jich zobrazí jenom prvních několik tisíc. Pokud chce držitel získat všechny objekty, musí použít funkci exportu do CSV formátu, což je textový tabulkový formát. V rámci implementace uživatelského prostředí jsme se snažili o dodržení techniky „responsive design“, a tak by neměl být problém používat Doménový prohlížeč na tabletech a chytrých telefonech.

Doménový prohlížeč jako editor kontaktu

Spuštěním služby mojeID jsme se stali de-facto registrátorem některých kontaktů v doménovém registru a proto jsme v editoru profilu mojeID museli nabídnout plnou funkcionalitu, kterou každý registrátor u kontaktu umožňuje. Kromě přirozené správy osobních údajů to je také možnost změnit si heslo pro převod kontaktu k jinému registrátorovi (tzv. auth info) a možnost nastavit si příznaky zveřejňování údajů kontaktu ve službě WHOIS. Vzhledem k tomu, že mojeID po startu získalo mnohem větší popularitu mezi uživateli, kteří nejsou zároveň držitelé domén, setkávali jsme se často se složitým vysvětlováním, k čemu jsou tyto údaje dobré a proč je mají nastavovat. Rozhodli jsme se nakonec tuto situaci řešit odebráním těchto údajů z editoru profilu mojeID a vložili jsme je právě do doménového prohlížeče. Ten je primárně určen pro uživatele, kteří mají vztah k doménovému registru a význam těchto údajů znají. V záložce „Můj kontakt“ tedy uživatelé najdou kromě zobrazení údajů kontaktu také možnost zobrazit nebo změnit tyto dvě skupiny údajů. Změna hesla pro převod kontaktu má přirozeně smysl pouze pokud by uživatel již nechtěl mojeID používat a rozhodl se přejít znovu k jinému registrátorovi. Je zde jedno podstatné omezení, které ale platilo i v editoru profilu mojeID. Tyto údaje může měnit pouze uživatel, který je plně ověřen zasláním dopisu na jeho adresu. Pokud uživatel požaduje změnu i ostatních údajů, dostane se jednoduše přes tlačítko „Upravit osobní údaje“ do editoru profilu mojeID a tam může změnu provést.

Doménový prohlížeč jako rozhraní k blokacím a ke zjištění hesla pro převod objektů

Přestože primárním místem pro řešení problémů s doménami jsou registrátoři, vždy existovali požadavky, se kterými bylo nutné se obrátit přímo na nás jako správce doménového registru. Prvním problémem, který s námi držitelé domén řeší, je převod domény k jinému registrátorovi. K jeho provedení je nutné znát heslo, které by mělo být možné zjistit z rozhraní stávajícího registrátora. Je ale možné, že stávající registrátor se bude chtít odchodu zákazníka bránit a toto heslo držiteli neprozradí. V takovém případě se pak vždy mohl držitel obrátit na nás a my jsme mu heslo poskytli. Druhým typem žádosti, a zároveň jednou z prvních změn, které jsme v roce 2007 při spuštění domového registru implementovali na žádost uživatelů, je zablokování domén proti změnám. Přestože registrátoři mají v podmínkách uvedeno, že změny u domén mohou dělat pouze se souhlasem držitele nebo administrativního kontaktu, může dojít k porušení tohoto pravidla. Nemusí se jednat vyloženě o zlý úmysl registrátora, například může být jeho systém napaden. Proto jsme v doménového registru umožnili držitelům domén požádat buď o zablokování převodu k jinému registrátorovi nebo o zablokování všech změn nad doménou. Tato žádost je opět zasílána přímo k nám do registru a nikoliv prostřednictvím registrátora.

Pro řešení těchto problémů máme na našich webových stránkách formulář, kde je možné žádost vyplnit a zaslat. Pro její zpracování je ale nutné přirozeně odesílatele žádosti nějak autentizovat. K tomu jsme vždy používali dvě možnosti a to buď opatření žádosti notářsky ověřeným podpisem a její zaslání v papírové podobě, nebo zaslání žádosti emailem podepsaným digitálním podpisem. A zde opět přichází na scénu výhoda propojení mojeID a doménového registru. Kromě autentizačních údajů, pomocí kterých se může držitel vůči nám identifikovat a o kterých jsem psal výše, obsahuje služba mojeID také kontrolu údajů na srovnatelné úrovni jakou poskytne notář nebo certifikační autorita. Pokud tedy držitel splňuje podmínku nejvyššího stupně ověření, není důvod nutit ho k složitému ověřování znovu při každé žádosti přes webový formulář. Proto jsme do Doménového prohlížeče vložili takto ověřeným uživatelům i možnost provádět tyto žádosti online. Blokováni a odblokání domén je dokonce možné provádět hromadně nad více objekty.

Budoucnost

Doménový prohlížeč vnímáme jako rozhraní držitelů domén k doménovému registru a tato skutečnost nabízí velký potenciál pro jeho rozšiřování do budoucna. Rád bych zmínil některé myšlenky, které nás při těchto úvahách napadají:

  • Zobrazování historie objektů – Pravidla registrace již nějaký čas umožňují oprávněným žadatelům zobrazit historii nějaké domény. Doménový prohlížeč by se tedy mohl rozšířit o historická data.
  • Zobrazování komunikace s uživatelem – V průběhu života domény zasíláme držiteli spoustu informací, např. pokud si vyplní email pro notifikaci je zasílána informace o každé změně, nebo kontaktujeme držitele v případě významné změny stavu (expirace domény, deaktivace domény, atd..). Někdy posíláme email, někdy dokonce dopis. Občas naše klientské centrum řeší dotazy, zda byl email nebo dopis odeslán a kdy. Zde by každý uživatel mohl mít přehledně seznam komunikace zobrazen.
  • Slučování kontaktů – Může nastat situace kdy uživatel má několik kontaktů u různých registrátorů a tak není možné je jednoduše sloučit automaticky. V doménovém prohlížeči by mohl být přehled kontaktů v registru se stejnými údaji a možnost přepojení všech domén navázaných na tyto duplicitní kontakty na kontakt, pod kterým je uživatel přihlášen. To by vyřešilo i palčivý problém některých držitelů domén, kteří nemohou svůj kontakt převést do mojeID z důvodu formátu identifikátoru kontaktu. Takto by si založili kontakt nový se stejnými údaji a poté si na něj jednoduše převedli.

Toto je jen malý výtah z toho co by se dalo dělat. Rádi bychom do diskuze o požadovaných vlastnostech zapojili i komunitu a proto nám prosím, dejte vědět, pokud máte nějaké vlastní nápady případně který z navrhovaných bodů se vám nejvíce líbí a měli bychom ho zvažovat přednostně. Budeme rádi za jakékoliv podněty, které se v komentářích objeví.

Jaromír Talíř