Po nekonečně dlouhé době včera Evropská komise zveřejnila výsledek „průzkumné konzultace“, která proběhla na jaře na téma budoucnost sektoru elektronických komunikací a jeho infrastruktury. Samotná konzultace byla kritizovaná odbornou veřejností za své některé manipulativní otázky a pro své příliš prooperátorské zaměření. Obecně byla považovaná za další krok legitimizující zavedení institutu dodatečných plateb, které by mohli operátoři účtovat velkým poskytovatelům obsahu. Naštěstí zveřejněné výsledky ukazují, že Evropská komise se rozhodla nenasměrovat budoucnost evropských telekomunikací touto kontroverzní cestou. Prozatím.

Do veřejné konzultace přispěli zástupci poskytovatelů telekomunikačních služeb, provozovatelů vysílání, poskytovatelů cloudových služeb a platforem, podnikatelských sdružení, spotřebitelských organizací, občanů, nevládních organizací, státní správy, odborů a akademiků.

Co si Evropská komise odnesla z těchto příspěvků?

Celková zpětná vazba z konzultace je jasná: nové a rozvíjející se technologie jako je virtualizace sítí, edge cloud, umělá inteligence a otevřené sítě budou mít významný dopad na odvětví elektronických komunikací. Úplný přechod na moderní infrastrukturu (z měděných na optické sítě) bude mít významný dopad na obchodní a regulační modely, dovednosti, bezpečnost dodavatelů a samozřejmě investice.

Většina respondentů předpokládá, že až 50 % svých ročních příjmů (které analytici v současné době odhadují v EU v odvětví telekomunikací na přibližně 300 miliard EUR ročně) se bude muset v příštích pěti letech vyčlenit na pokrytí investic do telekomunikační infrastruktury a nahrazení rizikových dodavatelů. Účastníci konzultace se domnívají, že pro podporu investic je zásadní veřejné financování. Názory na to, zda bude stačit k překlenutí investiční mezery a jak přilákat více soukromého kapitálu, se však liší. Evropská komise si z toho odnáší úkol, že musí sjednotit pravidla pro čerpání veřejných prostředků na výstavbu telekomunikační infrastruktury, a podpořit maximalizaci multiplikačního efektu.

Respondenti také volají po zjednodušení regulace v celé EU, což může snížit administrativní náklady a urychlit zavádění infrastruktury. Mezi uvedenými příklady se uvádí, že možnost fungovat na základě jednotné sítě 5G v celé EU by v příštích pěti letech přinesla výnosy v rozmezí 200-300 milionů EUR. Že by se tu znovu formovala otázka podpory vzniku panevropského operátora?

Většina účastníků prý také volá po harmonizovanějším přístupu ke správě spektra, což má uvolnit větší tržní potenciál, usnadnit zavádění přeshraničních služeb a podpořit investice a inovace. Ale zvládne panevropský operátor zaplatit v jednu chvíli cenu za vysoutěžené spektrum ve všech členských státech EU?

Co je určitě chvályhodné, že Evropská komise dostala od účastníků konzultace potvrzení, že zatěžující byrokratická odvětvová regulace brání přeshraničnímu rozvoji a vzniku jednotného trhu.

Třetím hlavním prvkem, na kterém se názory respondentů shodují, je bezpečnost. V současném propojeném světě s rostoucím geopolitickým napětím chce Evropská komise zajistit plnou kontrolu nad rozhodovacími procesy ve strategických odvětvích, jako je například konektivita, a zabránit škodlivým vnějším zásahům do telekomunikační infrastruktury.

Jednotný telekomunikační trh, bezpečnost, odolnost, větší harmonizace, podpora panevropských služeb. Tak by se dal shrnout výsledek veřejné konzultace, který Evropská komise zpracuje v rámci svých dalších legislativních a nelegislativních aktivit. Politici, úředníci i lobbisti mají o další práci postaráno.