V loňském roce bylo jedním z hlavních témat globální správy doménového systému zavedení nových generických domén nejvyšší úrovně – gTLD. Velmi hlasití byli i zástupci městských domén, především .berlin, .nyc a .paris. Generické domény už vznikaly i dříve, vzpomeňme na vznik .museum a .aero, nicméně rozhodně nešlo o transparentní a systematický proces. ICANN se proto rozhodl tomto tlaku částečně podvolit a začal připravovat v rámci speciálního programu proces a pravidla pro zavádění nových gTLD.
Zavedení nových gTLD je ovšem velmi kontroverzní téma, protože nové domény, jak to tak už bývá, nemusí znamenat jen pozitiva. Mezi nimi jsou nejčastěji udávány otevření prostoru pro nové služby či inovace, větší konkurence na trhu doménových jmen nebo to, že by měl existovat jasný postup zavádění, méně chaotický, než je ten současný. Proti tomu jsou ovšem možná negativa, jako že doménový prostor se stane nepřehledným pro uživatele, bude ještě více sporů o domény nebo že nové domény nebudou úspěšné.
ICANN navrhl pravidla, jak by nové domény měly vznikat a vyzval veřejnost, aby tato pravidla komentovala. Jedním z nejzajímavějších příspěvků v této kauze je nedávné vyjádření vlády Spojených Států. Postoj vlády USA má pro ICANN velký význam, protože právě tato vláda (prostřednictvím DoC a pak NTIA) vznik ICANN umožnila a dodnes mají obě strany speciální smlouvu, která vznik a změny domén nejvyšší úrovně řídí. Komentář upozorňuje na fakt, že ICANN zatím nedodržel svůj vlastní závazek, kterým je vypracování studie týkající se ekonomických dopadů zavádění nových domén. Osobně si myslím, že ICANN bude na tento komentář reagovat a tyto studie vypracuje. Nicméně to jistě bude nějaký čas trvat. Uvidíme tedy, jak rok 2009 posune tuto debatu dále. Můj názor je, že vznik nových domén to zásadně pozdrží, možná až do roku 2010. Uvidíme.
Ondřej Filip
Linux Meeting 2008 v Ústí nad Labem
Ve čtvrtek 11. 12. 2008 se v Ústí nad Labem konal již čtvrtý ročník konference Linux Meeting. Byl jsem pozván, abych v její dopolední části zaměřené na začátečníky prezentoval, jakým způsobem funguje systém DNS, jakou roli v něm hraje naše sdružení CZ.NIC a jakou roli v našem sdružení hraje open source software. Vzhledem k tomu, že naše „vlajková loď“, registrační systém FRED, byl vydán jako open source a že Linux je primární operační systém pro naše servery, má naše sdružení k tématu konference velice blízko. Podrobný popis celého dne zaznamenal šéfredaktor Root.cz Petr Krčmář ve svém článku, proto případné zájemce odkazuji tam. Co ve svém článku Petr Krčmář nezmiňuje je, že on sám měl jednu zajímavou prezentaci na závěr dopolední části. V ní zdůraznil, že: „Open source neznamená zadarmo“, jak si množná mnozí myslí, neboť v ceně jakéhokoliv řešení je třeba počítat např. s placením odborníků na instalaci, údržbu, školení uživatelů, apod. Vlastní cena software je minoritní záležitostí. Svá slova pak podpořil statistickými údaji hlavních důvodů firem pro využití Linuxu nebo open source produktů obecně. Jak se dalo předpokládat, na prvním místě se objevovaly charakteristiky jako bezpečnost, důvěra nebo stabilita mnohem více než cena. V následné diskuzi na ožehavé téma, jakou má budoucnost nasazení open source ve státní správě nebo samosprávě, projevili všichni zúčastnění značnou skepsi, zvlášť po poslední kauze z Ostravy.
Zajímavá debata pokračovala i na obědě. Vzhledem k tom, že mezi přítomnými bylo několik zástupců linuxových internetových portálů přišlo na přetřes téma budoucnosti papírových periodik. Právě v poslední době mizí papírové verze technických periodik jedna za druhou. Internetové zpravodajství pomalu ale jistě přebírá otěže a pomáhá tomu rozvoj mobilních zařízeních, která umožňují zprostředkovat informace kdekoliv se nacházíte. Tento trend potvrzuje i historka jednoho z diskutujících. Tomu ji popisoval jeho známý, který nedávno absolvoval jakousi společenskou událost v Průmyslovém paláci a přitom si na svém mobilním zařízení pročítal zpravodajství. Jeho pozornost upoutala na první pohled legrační zpráva o tom, že Průmyslový palác hoří. Trvalo ještě asi deset minut, než byla jejich akce ukončena a všichni byli evakuováni :).
Prezentace pokračovaly i odpoledne, tentokrát ale tématy více zaměřenými na odborníky. Všechny prezentace by měly být v dohledné době k dispozici na stránkách konference. O kompletní audio/video záznam z celého dne se staralo AVC, které jej po jeho zpracování také zveřejní na svém webu. Je třeba pochválit organizátory za zajímavý výběr témat a také za to, že se jim daří tento typ konference úspěšně pořádat i v mimopražské lokalitě. Ne nadarmo se zato ústecký LinuxMeeting již několikrát umístil na předních místech v hodnocení soutěže Czech Open Source.
Jaromír Talíř
Davám podpisu kořenové zóny rok, maximálně dva
Nedávnou jsem se zhruba touto větou pokoušel být vtipný v jedné diskusi k mému rozhovoru o DNSSEC. Čas se ani tak moc neposunul a vypadá to, že jsem nebyl příliš daleko od pravdy. Díky objevení Kaminského útoku se ledy skutečně hnuly. Poslední dobou se technologii DNSSEC začala věnovat i americká administrativa. Nejdříve Kancelář pro plánování a rozpočet vydala nařízení, že musí dojít k podpisu domény .gov a všech jejích poddomén a nedávno i NTIA rozeslala žádost o komentování mechanismu podpisu kořenové zóny. U toho jsme pochopitelně nemohli chybět a i my jsme vyjádřili náš názor. Z pohledu českých uživatelů je asi nejdůležitější, aby k podpisu došlo rychle, aby nedošlo k nějaké závažné změně v mechanismu správy kořenové zóny a aby se o podepisování starala důvěryhodná a spolehlivá mezinárodní organizace. To je taky důvod, proč jsme podpořili návrh ICANN. Tak uvidíme, jak NTIA komentáře vyhodnotí.
Ondřej Filip
Rozhodování sporů o domény podle UDRP v Praze
Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (který je již pověřen řešením sporů o domény .eu) se stal na základě rozhodnutí organizace ICANN dalším místem, kde mohou být rozhodovány spory podle pravidel UDRP (jedná se vlastně o dva dokumenty: The Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy – Jednotné zásady pro řešení sporů týkajících se doménových jmen a The Rules for Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy – RUDRP, tedy Pravidla Jednotných zásad řešení sporů o doménových jménech, která jsou procesněprávní úpravou).
Rozhodčí soud v Praze je tedy čtvrté sudiště na světě, které může rozhodovat spory podle UDRP a přidal se tak ke Světové organizaci duševního vlastnictví (WIPO) v Ženevě, Národnímu arbitrážnímu fóru (NAF) v USA a Asijskému centru pro rozhodování sporů o doménová jména (ADNDRC) s pobočkami v Pekingu, Hongkongu a Soulu. To je obzvláště dobrá zpráva nejen pro držitele domén registrovaných v gTLD z ČR a SR (z těch nejčastějších tedy především .com, .net, .org a .info), ale zejména pro ty, kdož se chtějí domáhat svých práv k již zaregistrované doméně.
Sluší se připomenout, že pravidla UDRP byla ICANN schválena již v říjnu 1999 a následně přijata ICANN akreditovanými registrátory ve všech gTLD a některými ccTLD (zmiňme třeba .tv). UDRP jsou pravidla platící mezi registrátorem a zákazníkem a jsou včleněna do registračních smluv všech registrátorů, kteří mají akreditaci ICANN. Samotné rozhodčí řízení (které není rozhodčím řízením ve smyslu našeho zákona o rozhodčím řízení) před pověřeným subjektem probíhá podle RUDRP, případně dalších doplňkových pravidel. Jazykem řízení je obvykle jazyk registrační smlouvy.
Zuzana Durajová
Chtějí uživatelé internetu diakritiku v českých doménách?
Sdružení CZ.NIC opakuje v pravidelných dvouletých intervalech průzkum veřejného mínění, který nám má dát odpověď na otázku, nakolik je o IDN zájem jak mezi uživateli z řad firem, tak mezi uživateli – fyzickými osobami – a jaký je v této oblasti názorový vývoj.
Zatím poslední z těchto výzkumů se uskutečnil na přelomu léta a podzimu. Kompletní výsledky jsou nyní k dispozici na stránce www.háčkyčárky.cz, takže se zde pouze zaměřím na základní výsledky celého průzkumu.
Nejprve tedy výzkum mezi firmami. Na otázku, zda mají zájem o zavedení domén s českými diakritickými znaky odpovědělo 81 % respondentů záporně (odpovědi „rozhodně ne“ a „spíše ne“).
Mezi individuálními uživateli internetu pak není názor na IDN tak vyhraněný, nicméně záporné odpovědi výrazně převažují i zde – proti zavedení diakritiky zde bylo dohromady 66 % dotázaných.
Vzhledem k tomu, že výzkumy opakujeme každé dva roky, nabízí se nám možnost srovnání s předcházejícími daty. Zde je trend u obou skupin zřejmý – zdá se, že jak mezi firmami, tak mezi individuálními uživateli zájem o zavedení diakritiky do doménových jmen klesá :
Zájem o zavedení názvů domén druhé úrovně s českými diakritickými znaménky ve firmách
Zájem o zavedení názvů domén druhé úrovně s diakritickými znaménky u jednotlivců
Jaké jsou důvody pro a proti?
Důvody proti se u obou skupin víceméně opakují. V první řadě jde o obavu z nedostupnosti stránek pro zahraniční návštěvníky – cizinci totiž většinou znaky s českou diakritikou vůbec neznají a neumí je zadat ani v případě, že si nainstalují příslušnou klávesnici.
Dalšími jmenovanými negativy jsou potom obavy o určité zmatení (nebylo by jasné, zda zadávat názvy s diakritikou nebo bez, bylo by více chyb a překlepů, složitější vyhledávání a podobně).
Mezi pozitivy je naopak uváděna lepší srozumitelnost pro Čechy, přesnější rozlišení názvů a zjednodušení pro zákazníky.
Přednostní právo při spuštění registrací?
Další otázky v našem průzkumu směřovaly k problematice sunrise period. Zde se opět projevil rozdíl mezi oběma skupinami. Zatímco zástupci firem na otázku umožnění přednostní registrace IDN domén pro držitele ne-IDN tvarů odpovídají kladně (celkem 87 % souhlasí nebo spíše souhlasí), mezi individuálními držiteli souhlasí pouze 41 %. Názory se liší také u otázky na délku tohoto přechodného období. Zatímco zástupci firem (logicky) preferují delší období – pro délku více než dva měsíce se vyjádřilo 76 % oslovených – mezi individuálními držiteli převládá preferovaná délka do dvou měsíců (celkem 74 %).
Na právu přednosti pro držitele ochranných známek, státní úřady a obce se naopak obě skupiny shodly, byť s jinými poměry hlasů.
Závěrem
Provedený průzkum ukázal, že zájem o diakritiku v českých doménových jménech je ještě nižší, než při předchozích šetřeních. Více méně také potvrzuje výsledky diskuse, která probíhala a probíhá na tomto blogu.
Problematice se samozřejmě budeme věnovat i nadále a nadále budeme také sledovat jak názory internetové veřejnosti, tak vývoj na poli IDN v ostatních doménových registrech.
Martin Peterka
Správce domény v Tanzánii: Češi jsou znamí pro dvě veci – fotbal a FRED
Na začátku října jsme oslavili jeden rok od nasazení nového registračního systému pro správu domény .cz. Krátce po tomto nasazení jsme celý náš systém s názvem FRED zveřejnili jako open source projekt a dali ho tak zdarma k dispozici dalším potenciálním zájemcům. Netrvalo dlouho a začali se ozývat zástupci zemí, ve kterých se teprve formují sdružení typu CZ.NIC a ve kterých by rádi přešli od ruční správy domény k nějakému automatizovanému systému. Těch zemí je skutečně hodně a nejvíc jich pochází z afrického kontinentu. První, kdo ukázal, že to z nasazením FREDa myslí vážně, byla Angola. Zhruba před 3/4 rokem přijela delegace tvořená francouzským manažerem a dvěma polskými programátory a nechala si náš systém podrobně popsat. Tito lidé poté usilovně pracovali a na letošní konferenci organizace ICANN v Paříží oznámili vstup do testovací fáze projektu. Podle posledních informací by snad již během příštích pár týdnů měli přejít do produkčního provozu.
Další zemí, která se rozhodla využít možnosti volné dostupnosti celého systému, byla Tanzánie. Zde začal zájem o FREDa v mailové konferenci a vyústil v pozvání k návštěvě, na které bychom jim přímo u nich pomohli s instalací systému, jeho konfigurací pro jejich podmínky a školením pro provoz a údržbu. Slovo dalo slovo a v neděli 19. října pozdě večer jsme si mohli na letišti v Dar es Salaamu potřást rukou s panem Abibu Ntahigyie, manažerem místního tzNICu; tzNIC je organizace trochu podobná té naší a má v zásadě dva členy – místního regulátora a asociaci místních poskytovatelů internetového připojení. Oba tito členové jmenují polovinu z osmičlenného představenstva, které vybírá hlavního manažera. V tuto chvíli tzNIC zaměstnává kromě manažera pouze další tři lidi – technika, účetní a sekretářku. Organizace byla založena v roce 2006, ale teprve v tomto roce se věci začaly hýbat kupředu.
Podobně jako řada jiných zemí v Africe, spravuje Tanzánie svojí doménu britským způsobem. Vytvořili zde šest domén druhé úrovně reprezentující různé skupiny držitelů. Jsou to ne.tz (síťová infrastruktura), or.tz (neziskové organizace), co.tz (komerční firmy), ac.tz (akademická oblast), go.tz (vláda) a mil.tz (armáda). Koncovým držitelům je dovoleno registrovat až domény třetí úrovně v některé z těchto domén. Vlastní správa hlavní domény .tz, podobně jako je tomu i u více domén v Africe, je v tuto chvíli v rukách známe postavičky světového internetu, Američana Randy Bushe. TzNIC samozřejmě usiluje o nastartování procesu „redelegace“ domény .tz do vlastních rukou. Tento proces, který řídí nejvyšší doménová autorita, organizace ICANN, bude ale ještě dlouhodobou záležitostí. Z výše uvedené struktury je ale zřejmé, že to není až tak důležité. Všechny vlastní registrace se řeší o úroveň níže, o tyto domény se starají místní zástupci. Tři z šesti zmíněných domén spravuje místní univerzita a tři jistá soukromá osoba. Oba dva fungují jako registrátoři pro veřejnost, jsou zastoupeni v tzNICu a souhlasí s předáním jejich domén na bedra tzNICu. Celkem je v tuto chvíli zaregistrováno zhruba 5000 domén.
Následující dny jsme tedy strávili v kancelářích tzNICu. Postupně jsem jim vysvětlil všechny vlastnosti našeho systému, popsal procesy, které u nás v rámci správy domény provádíme, nainstaloval systém a nakonfiguroval ho pro jejich účely, ukázal další možnosti přizpůsobení, které mohou a nemusí využít a navrhl jim mechanismus, jak zmigrovat stávající data do nového systému. Přestože systém běží a je přípraven, kolegy z Tanzánie čeká ještě nelehká cesta k plnému spuštění. Z technického hlediska je nutné, aby se vypořádali s ne příliš kvalitní konektivitou a častými výpadky elektřiny. Toto budou podle jejich slov řešit přestěhováním do jiné části města. Vedle toho je třeba podniknout mnoho dalších kroků. Je třeba vydefinovat pravidla registrace ve shodě se všemi zainteresovanými subjekty, stanovit cenu a samozřejmě marketingově podpořit poptávku po doménách. V každém případě se zdá, že by se jim toto vše mohlo v blízké budoucnosti podařit.
Jaromír Talíř
Pochvala od zakladatele Internetu
Spuštění DNSSECu mělo obrovský mezinárodní ohlas. Dostali jsme gratulace z mnoha stran. Sesypalo se na nás veliké množství dotazů a byli jsme požádáni o prezentaci téměř na všech fórech, která se DNS týkají. Česká Republika je v současné době skutečně vidět. Nicméně jedna pochvala překonala všechny. A to především tím, že přišla od člověka, který pro Internet tolik udělal. Jde o e-mail, který nám poslal Steve Crocker. Jestli si přesně nevybavujete, co je to za člověka, bude nejlepší, když se podíváte, kdo byl autorem prvního ze základních dokumentů Internetu, tedy RFC 1.
Je to velká pochvala pro CZ.NIC, ale určitě i pro registrátory, ISP i držitele domén, kteří se na DNSSECu podílí. Vlastní dopis myslím nepotřebuje další komentář.
Steve Crocker napsal:
Folks, I was in Stockholm October 20-21 for the DNSSEC and IPv6 Workshop and Internet Dagarna (Internet Days) Symposium. One of the highlights was Ondřej Surý's talk and the strong entry of The Czech Republic into the DNSSEC arena. Ondřej gave a very good talk and asked me to pass along my impressions and thanks. It's evident you have a very strong team and are a leader in the field. I encourage you to help spread DNSSEC not only throughout The Czech Republic but also the rest of Central and Eastern Europe. Steve Crocker Co-Chair, DNSSEC Deployment Working Group Chair, ICANN's Security and Stability Advisory Committee
Více anycast DNS serverů pro ccTLD
Mít anycast DNS server je dobrá věc. A co je to vlastně ten anycast? Je to velmi jednoduchý způsob, jak mít více serverů se stejnou IP adresou. IP paket je směrovacím protokolem BGP poslát do nejbližší (myšleno síťově nejbližší, nikoli geograficky) lokality, kde server odpoví např. na DNS dotaz a pošle původnímu tazateli odpověď. Protože se směrovací informace můžou poměrně dynamicky měnit, je dobré používat anycast pouze pro protokoly, které fungují v krátkém časovém okně. Což DNS, které hlavně používá protokol UDP a komunikace probíhá v jednom paketu s dotazem do DNS a druhém s odpovědí, splňuje.
Anycast DNS servery mají několik výhod. Jednak se dá elegantně a jednoduše rozkládat zátěž, protože DNS klienti jsou rozloženi mezi více serverů, a jednak poskytují ochranu pro DoS útokům. V případě útoku na DNS server je většinou z provozu vyřazený jen jeden ze serverů a ostatní servery stále vyřizují požadavky klientů, kteří jsou v jiných sítích. Technicky pro provoz anycast DNS serverů potřebujete číslo autonomního systému a dedikovaný rozsah IP čísel (nejlepé IPv4 i IPv6).
CZ.NIC momentálně provozuje jeden anycast DNS server – d.ns.nic.cz. Jednotlivé servery jsou umístěny v Praze, Frankfurtu a San Francisku a obsluhují požadavky přes IPv4 i IPv6. Možná se zeptáte, proč CZ.NIC nemá více anycast DNS serverů, když je to tak dobrá věc. Bohužel v současné době to není možné, protože pravidla organizace RIPE, která má na starosti přidělování bloků IP adres, toto neumožňují. Přidělování IP adres je v současné době definováno v dokumentech ripe-424 pro IPv4 a ripe-421 pro IPv6. Oba dva dokumenty obsahují speciální klauzuli, která umožňuje operátorům ccTLD DNS serverů, získat přesně jeden adresní rozsah /24 v IPv4 a jeden adresní rozsah /48 v IPv6.
Protože se dlouhodobě snažíme zajistit, co nejlepší služby našim uživatelům, zahájili jsme proceduru na změnu těchto dokumentů. Prosazujeme změnu obou dokumentů tak, aby nelimitoval počet rozsahů, které může operátor TLD DNS serverů získat. Zároveň tak dojde k sladění těchto pravidel mezi ostatními regiony – ARIN, APNIC, LACNIC i AfriNIC umožňují získat více rozsahů pro přesně definované subjekty. A např. společnost Afilias, která provozuje např. doménu .org a další menší, získala od ARINu 6 /24 rozsahů v IPv4 a 6 /48 rozsahů v IPv6 pro každou doménu, kterou provozuje. Pokud se obáváte, že by toto mohlo urychlit vyčerpání IPv4 adres, tak je to obava zbytečná. Počet přidělených IPv4 adres je mnohem menší, než jaký rozsah dostává standardně nový LIR (ISP, poskytovatel obsahu, atp.), a počet subjektů, který může o tento speciální rozsah požádat je pevně definovaný.
Proces změny pravidel je zdlouhavý, ale doufám, že do příští konference RIPE, která proběhne v první polovině příštího roku, dojde internetová komunita ke shodě, jak přesně pravidla změnit, a bude možné požádat o další rozsahy určené pro anycast DNS servery. Již v tuto chvíli máme podporu dalších velkých ccTLD – .fr a .de, a pravděpodobně se další přidají, takže nepředpokládám, že by při prosazování změny, mělo dojít k velkým problémům. Navíc CZ.NIC už jednu změnu v pravidlech RIPE úspěšně prosadil, takže zatím máme 100% úspěšnost při prosazovaní změn ;), a doufejme, že to tak zůstane i nadále.
Ondřej Surý
28 dní poté
Neděste se, nepůjde o žádnou hrůzu jako ve stejnojmenném filmu, ale o malou statistiku po měsíci plného provozu DNSSEC pro domény .cz a 0.2.4.e164.arpa (ENUM). Tedy:
- celkově registr obsahuje 245 domén chráněných pomocí DNSSEC (239 .cz a 6 ENUM)
- domény jsou rozděleny mezi 93 různých držitelů
- podíly registrátorů na trhu DNSSEC jsou Active 24 84 %, INTERNET CZ 5 %, General Registry 2 % a Media4web a Ignum po 0,5 % (zbytek do sta procent jsou domény CZ.NIC).
Bez mála 250 domén je celkem úspěch, i když je to spíše pocitová záležitost, není totiž moc s čím porovnávat…
PT
dotIDN se blíží
Dlouho očekávaná událost se blíží. Je to už poměrně dávno, kdy se některé státy, které nepoužívají latinku, začaly hlásit o svá práva. Technologie internationalized domain names (IDN) byla představena v mnoha národních doménách, ale bohužel nepřinášela to, co se od ní očekávalo. Jedním z hlavních důvodů pro zavedení IDN bylo zpřístupnit Internet uživatelům, kteří neovládají latinku. Z našeho českého pohledu to zní možná neuvěřitelně, ale svět je plný lidí, kteří neznají naší (nebo alespoň anglickou) abecedu a používají úplně jiná písma.
Aby tito lidé nemuseli používat latinku pro psaní internetových adres, zavedly národní registry mnoha zemí IDN. Nicméně kýžený efekt se dostavuje jen velmi zvolna. Problémem je, že příslušná adresa je až na dvě části téměř celá v národní abecedě. Jako na příklad se podívejme na URL Tokijské University – http://東京理科大学.jp. Označení protokolu je v latince, i když to by jistě šlo snadno obejít nastavením prohlížeče, ale hlavně národní doména je v latince. Takže zájemce o studium nejenom, že musí znát latinku, ale ještě je nucen 2x přepnout klávesnici, aby toto URL napsal. To mu tedy příliš situaci nezlehčuje.
Proto začaly mnohé „nelatinské“ státy tlačit na ICANN, aby umožnil vznik nelatinkových domén nejvyšší úrovně nebo-li, aby zavedl dotIDN. Bohužel žádný z těchto žadatelů nepřišel s nějakým jednoduchým systémem, podle kterého by tyto domény vznikaly. Celá problematika se dotýká mnoha vzájemně propojených záležitostí jakými jsou třeba stát, jazyk, písmo, národ. ICANN zareagoval tak, že odstartoval test dotIDN a spustil proces nazvaný fast-track, který by umožnil zavedení dotIDN pro státy s urgentní potřebou, bez nastavení přesných pravidel. Předpokládalo se, že pár států tuto možnost využije, vznikne několik nekonfliktních a obecně akceptovaných domén a ICANN bude mít čas stanovit globální pravidla pro dotIDN. Bohužel ani fast-track nepostupuje tak rychle, jak se očekávalo a tak se mu posměšně přezdívá not-so-slow-track.
Nicméně proces pokračuje a ICANN nedávno obeslal všechny správce národních domén s dotazem, zda-li budou mít zájem o dotIDN ve fast-track a jak by taková doména měla vypadat. My tady v Čechách asi těžko prokážeme urgentní potřebu, takže se jen můžeme nechat překvapit, jak tento dotazník dopadne.
Ondřej Filip