V uplynulých dnech se na nás obrátilo několik držitelů doménových jmen .cz s otázkou, zda víme – a co si myslíme – o nabídce České doménové centrály.
Pracovníci společnosti, která tyto stránky provozuje, se totiž začali obracet na držitele doménových jmen s koncovkou .cz. Zavolají jim a upozorní je, že existuje celá řada dalších doménových prostorů (domén s jinými než .cz koncovkami) a tam – zatím – jejich doménové jméno registrováno není. A protože by toho mohli zneužít „zlí lidé“, Česká doménová centrála jim tyto domény předběžně zablokovala a nabízí teď službu jejich registrace.
A cena? Je zřejmě variabilní. Nám poskytnuté údaje mluví o částkách mezi 3000 – 3999 Kč za jednu doménu. V případě ceny 3999/doménu šlo o domény .com. .net a .eu, tedy žádně neobvyklé nebo exotické koncovky.
Zajímavá služba, že? S podobným postupem se z času na čas setkáme ze strany asijských registrátorů. Ti si vytipují držitele českých ochranných známek a nabídnou jim registraci domén se stejným názvem v čínské, tchaj-wanské nebo vietnamské doméně. Argumentují podobně jako Česká doménová centrála – bylo by přece škoda, aby vaši nádhernou doménu někdo v našem doménovém prostoru zneužil.
Samotný web České doménové centrály vypadá naprosto profesionálně a seriozně. Až do okamžiku, než začnete hledat to, co je v dnešním světě registrací naprosto běžné – informaci o ceně a hlavně on-line registrační formulář.
Zmínku o ceně se ani mě, ani nikomu ze zákazníků, kteří se na nás obrátili, na webu najít nepodařilo. Zmíněná cena za doménu je stanovena ve smlouvě, kterou obdržíte mailem po vyjádření zájmu.
On-line formulář potom nahrazuje žádost, aby zájemce o doménu poslal e-mail „v němž uvedete daný název domény a veškeré podrobné údaje o registraci a informace o účtu“.
A jak bych odpověděl na otázku co že si o této službě myslím? Řekl bych, že každý soudný člověk si udělá závěr sám. Osobně si myslím, že doba, kdy se domény registrovaly přes mail bez použití formulářů už je dávno pryč a doba, kdy domény stávaly 3000 Kč za rok tu snad ani nikdy nebyla.
Pokud má někdo skutečně zájem registrovat ekvivalent svého doménového jména i v dalších koncovkách než .cz – což je koneckonců běžná a v mnoha případech i přínosná praxe – doporučoval bych obrátit se na toho, kdo registroval původní doménu. Registrace domén v dalších než .cz prostorech není totiž nic složitého a ten, kdo vám zaregistroval doménu .cz to s největší pravděpodobností zvládne naprosto bez problémů. A za výrazně nižší cenu.
Aktualizace, 1. dubna 2015: Česká televize odvysílala v rámci pořadu Černé ovce reportáž věnující se nabídce registrací domén za přemrštěné ceny. Doporučujeme její zhlédnutí.
Klíč pro .gov vložen do DLV registru dlv.isc.org
Dne 1. května 2009 došlo k opětovnému vložení klíče pro doménu .gov do DLV registru provozovaným organizací ISC na adrese dlv.isc.org. Verze Bind 9 starší než 9.5.1-P2 a 9.3.4-P2 obsahují chybu, která způsobí nefunkčnost domény .gov, pokud je zapnutá DNSSEC validace pomocí DLV. Tyto verze daemona Bind 9 špatně pracují s neznámými algoritmy a protože doména .gov používá NSEC3 klíče, dojde k chybě při validaci a všechny domény končící na .gov se jeví jako nedostupné.
V Debianu je verze Bind9 9.5.1-P2 dostupná od 29. dubna 2009 pro aktuální stabilní vydání (lenny). Stav v ostatních distribucích můžete poznamenat v komentářích.
Ondřej Surý
Internet a lidská práva
Na úvod bych chtěl upozornit, že se tento text nebude věnovat obvyklým tématům, kterými jsou domény, internet, DNS, DNSSEC a další. I když o nich možná také vlastně bude.
Za posledních dvacet let jsme si zvykli na pořádnou porci svobody a to ať už ve formě fyzické nebo té virtuální, internetové. Samotný internet za tu dobu také dost pokročil a z hračky pro pár vyvolených se stala masová záležitost. Situace všude na světě ale není stejná, včetně možností svobody projevu či samotného přístupu k internetu. Když v roce 1948 organizace OSN schvalovala Všeobecnou deklaraci lidských práv, neměla ještě o nějakém internetu tušení. Lidská práva zakotvená ve VDLP jsou však platná stále a to bez ohledu na nějaký internet. Na některých místech je z tohoto pohledu situace lepší, jinde naopak horší (novinami každý z nás asi občas prolistuje). Tím, aby v zemích, kde je situace horší, byla časem lepší, se zabývá (mimo jiné) mezinárodní organizace Amnesty International.
Patří sem, na technický blog, tato informace? Nechám na čtenářích.
Každý z nás má své oblíbené aktivity, kterými se zabývá mimo pracovní dobu. Někdo chodí po horách, jiný jezdí na kole, další sedí po práci u počítače. Ondřej Surý, technický ředitel CZ.NIC, se čas od času věnuje i některým z těchto činností. Vedle toho se ale již třetím rokem pod hlavičkou Amnesty Internation zabývá projektem s názvem Vzdělávání k lidským právům. Neznamená to nic jiného, než že občas vyrazí na nějakou školu udělat „nesuchý“ workshop o lidských právech.
Tím se dostáváme na konec tohoto minipříběhu kolegy Ondřeje Surého. V půlce dubna letošního roku se konala Valná Hromada Amnesty International Česká republika, na které byl Ondřej zvolen do Kontrolní a revizní komise; ta je obdobou dozorčí rady v jiných společnostech. Pokud by tedy čtenáře zajímalo něco o lidských právech (např. kyberdisidentech), neváhejte a pište třeba do komentářů. Ondřej si je určitě najde.
Vilém Sládek
(ne)IPv6 na CiscoExpo 2009
Leží tady přede mnou ještě první verze knihy Pavla Satrapy o IPv6 z roku 2002 a na zadní straně přebalu si čtu:
„Společnost Cisco Systems si je vědoma budoucího významu IPv6 a aktivně se podílí na jeho vývoji.“
Rád bych vám teď zde napsal, že se po sedmi letech od vydání knížky a jen pár let do vyčerpání adresního prostoru v IPv4 dostanete na dnes probíhající konferenci CiscoExpo 2009 v rámci WiFi připojení (ESSID: CiscoExpo) i IPv6 adresu a celá síť je na dual stacku a všechno krásně funguje.
Bohužel nemůžu. Navíc tato konkrétní síť CiscoExpo blokovala protokol Jabber (o ICQ ani nemluvě).
Pozitivní je, že alespoň dle různých signálů je podpora IPv6 ve standardním image IOSu.
Ondřej Surý
DNSSEC ve linuxové distribuci Fedora 11
Přibližně za měsíc vyjde nová verze populární Linuxové distribuce Fedora. Jsem dlouholetým uživatelem distribucí Redhat a Fedora a tak mě v seznamu nových věcí velice potěšila podpora validace DNSSEC. Implementace podporuje jak DLV tak ITAR pro resolvery BIND i Unbound. Je skvělé, že tvůrci takto významné distribuce podporu DNSSEC zavedli, ostatní se jistě nenechají zahanbit. Vzhledem k tomu, že Linux už není pouze záležitostí serverů, ale že jej stále více lidí používá i jako pracovní stanici, přesouvá se tím validace DNSSEC od poskytovatelů připojení přímo ke koncovým uživatelům. V souvislosti s tímto bude zajímavé prozkoumat, jak se k DNSSEC dotazům budou stavět všemožné domácí WiFI a ADSL routery s NATem. Abychom mohli případné problémy předvídat, rozhodli jsme se, že budeme testovat domácí routery různých výrobců a budeme reportovat případné problémy.
Váš linuxový fanoušek
Červ Conficker
Červ Conficker, známý také pod názvy Downup, Downadup a Kido, napadl už milióny počítačů. Patříte mezi ně? Jednoduchý test máte přímo před sebou.
Conficker Eye Chart/Detekční tabulka
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Interpretace detekční tabulky v původním znění najdete zde, nebo můžete použít volný překlad z anglického originálu.
Výtažek z překladu:
„Jestliže je Vám zablokován přístup k zobrazení obrázků (log antivirových firem) v prvním řádku horní tabulky a zároveň se zobrazují loga alternativních operačních systémů v druhém řádku tabulky, pak může být Vaše Windows PC infikováno červem Conficker (nebo jiným škodlivým programem).“
Jste-li napadeni, využijte některý z dostupných nástrojů a červa Conficker co nejdříve odstraňte. Odkazy na nástroje:
Downadup-removal
Obsáhlý seznam nástrojů
Světová mapa infikovaných počítačů. Další mapy naleznete zde.
Pokud Vás zajímají bližší informace o červu Conficker, následující výběr Vám může usnadnit hledání. Doporučuji zahraniční odkazy.
Emanuel Petr
DNSSEC už i v Asii
Dnes ráno mě informoval můj DNS server, že v ITARu jsou nové klíče pro další doménu nejvyšší úrovně. Musím říct, ze jsem v tomto týdnu žádnou takovou zprávu nečekal a tak jsem byl trochu překvapený. Toto překvapení se změnilo v údiv ve chvíli, kdy jsem zjistil, že jde o podpis domény z Asie a navíc ze státu, který žádné plány na zavedení DNSSEC veřejně nevyhlásil. První podepsanou doménou v Asii je tedy doména .th – Thajsko. Doufejme, že nebude v tomto regionu osamocena dlouho.
Ondřej Filip
ENUM se (přece jen) šíří světem
Přestože někteří škarohlídové zvěstují veřejnému ENUM temnou budoucnost, opak je pravdou. Přibývají další země, kde je veřejný ENUM v plném provozu; teď jako poslední ohlásila zavedení ENUM Velká Británie. Už bych se asi opakoval po sté (i když opakování je matka moudrosti, tady to moc nepomůže), kdybych znovu říkal, že problém ENUM je v tom, že o něm stále většina lidí neví. Každá další země, která ENUM zavedla, je tak z tohoto pohledu dobrá v tom, že vygeneruje nové uživatele, více možností volání pomocí ENUM pro všechny stávající uživatele, větší publicitu, atd. Seznam zemí s delegovanou doménou je dlouhý a obsahuje delegace z dávné i nedávné doby. Kdo bude další?
PT
České firmy začínají objevovat DNSSEC
Často slýchávám názor, že pro úspěch technologie DNSSEC je potřeba, aby bylo podepsáno co největší množství domén. To mi přijde podobné, jako kdybychom chtěli, aby každý dům měl ve svém sklepení bankovní trezor odolný proti dynamitu.
Není přeci nutné podepisovat doménu, která slouží pouze pro web s fotkami z dovolené, ale naopak je důležité podepsat domény významných služeb: vyhledávačů, zpravodajských portálů, bank, e-shopů a podobně.
V nedávné době byly podepsány dvě domény, obě z té důležitější kategorie. V minulém týdnu to byla doména jednoho z největších internetových knihkupectví v republice, které funguje na internetové adrese www.kosmas.cz, a dnes jsem si všiml, ze je podepsána i doména významného internetového zpravodajského serveru lupa.cz. To jsou dobré zprávy. Doufejme, že další významné domény na sebe nenechají dlouho čekat.
Ondřej Filip
Kapacity technologie XML v Praze
Zlí jazykové před deseti lety označovali jazyk XML za pouhé „buzzword“, módní technologii, která nebude mít dlouhé trvání. Ukázalo se, že se hluboce mýlili, a tak v současnosti lze tento jazyk nalézt téměř v každé oblasti světa IT. Ve správě dokumentů jej jako svůj základ přijali dva hlavní hráči, Open Office ve svém formátu OpenDocument i Microsoft Office ve formátu OpenXML. Své pevné místo má XML v oblasti výměny dat, takže je možné s jeho využitím například podat daňové přiznáni online. Z XML kořenů vychází i webové služby, aktuálně velmi vyhledávaná technologie pro propojování aplikací na internetu. Následující seznam obsahuje oblasti, ve kterých XML a související technologie využívá náš registrační sytém FRED:
- Klíčovým místem systému je EPP, protokol pro komunikaci s registrátory, který je právě na XML založen
- Formát jednotlivých zpráv protokolu EPP je definován pomocí popisovacího jazyka XML Schema.
- Pro případné strojové zpracování posíláme registrátorům faktury právě ve formátu XML
- Pro načtení faktur do software naší účetní firmy transformujeme faktury z našeho XML formátu do XML formátu účetního software pomocí technologie XSLT
- Pro generování PDF dokumentů systému (faktury, formuláře žádostí a dopisy) používáme formátovací jazyk RML z projektu ReportLab
- Část dokumentace je uložená v XML formátu DocBook
O víkendu 21. a 22. března se v prostorách Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí uskutečnil již čtvrtý ročník konference XMLPrague. Do Prahy přijely kapacity, které se v rámci standardizační organizace W3C podílejí na vytváření výše uvedených technologií. Mezi přednášejícími byla zvučná jména jako Michael Kay (pracuje na vývoji XSLT), Makoto Murata (autor jazyka RelaxNG pro definování formátů dokumentů) nebo Norman Walsh (podílí se na rozšiřování formátu DocBook). Tématem přednášek byly mimo jiné nové verze některých z těchto technologií jako XML Schema 1.1 a EXSLT 2.0 nebo například doporučené postupy (unit testy, profiling, coverage…) a nástroje (<oxygen/>) pro vývojáře při testování a ladění práce s XML dokumenty. Hodně prostoru bylo věnováno i nedávno standardizovanému jazyku XProc pro vytváření pravidel (pipeline), podle kterých vstupní XML dokumenty procházejí celou řadou propojených transformací nebo filtrů a odpadá tak nutnost programovat klasickým způsobem práci s těmito dokumenty – vše je uloženo v jednom předpisu, který je (jak jinak) napsán v XML.
Prezentace byly streamované do internetu a s největší pravděpodobností se objeví na konferenčních stránkách, takže ani ti, kdo se nedostavili, nepřijdou zkrátka. Možná trochu zarážející je, s jakou malou odezvou se konference setkala mezi našinci. Podle mého skromného odhadu z asi 120-členného osazenstva bylo kolem 80 % cizinců. V každém případě patří dík organizátorům, že se jim podařilo vybudovat tradici, jejíž aktéry jsou tyto světoznámé osobnosti.
Jaromír Talíř