Dne 1. května 2009 došlo k opětovnému vložení klíče pro doménu .gov do DLV registru provozovaným organizací ISC na adrese dlv.isc.org. Verze Bind 9 starší než 9.5.1-P2 a 9.3.4-P2 obsahují chybu, která způsobí nefunkčnost domény .gov, pokud je zapnutá DNSSEC validace pomocí DLV. Tyto verze daemona Bind 9 špatně pracují s neznámými algoritmy a protože doména .gov používá NSEC3 klíče, dojde k chybě při validaci a všechny domény končící na .gov se jeví jako nedostupné.
V Debianu je verze Bind9 9.5.1-P2 dostupná od 29. dubna 2009 pro aktuální stabilní vydání (lenny). Stav v ostatních distribucích můžete poznamenat v komentářích.
Ondřej Surý
Internet a lidská práva
Na úvod bych chtěl upozornit, že se tento text nebude věnovat obvyklým tématům, kterými jsou domény, internet, DNS, DNSSEC a další. I když o nich možná také vlastně bude.
Za posledních dvacet let jsme si zvykli na pořádnou porci svobody a to ať už ve formě fyzické nebo té virtuální, internetové. Samotný internet za tu dobu také dost pokročil a z hračky pro pár vyvolených se stala masová záležitost. Situace všude na světě ale není stejná, včetně možností svobody projevu či samotného přístupu k internetu. Když v roce 1948 organizace OSN schvalovala Všeobecnou deklaraci lidských práv, neměla ještě o nějakém internetu tušení. Lidská práva zakotvená ve VDLP jsou však platná stále a to bez ohledu na nějaký internet. Na některých místech je z tohoto pohledu situace lepší, jinde naopak horší (novinami každý z nás asi občas prolistuje). Tím, aby v zemích, kde je situace horší, byla časem lepší, se zabývá (mimo jiné) mezinárodní organizace Amnesty International.
Patří sem, na technický blog, tato informace? Nechám na čtenářích.
Každý z nás má své oblíbené aktivity, kterými se zabývá mimo pracovní dobu. Někdo chodí po horách, jiný jezdí na kole, další sedí po práci u počítače. Ondřej Surý, technický ředitel CZ.NIC, se čas od času věnuje i některým z těchto činností. Vedle toho se ale již třetím rokem pod hlavičkou Amnesty Internation zabývá projektem s názvem Vzdělávání k lidským právům. Neznamená to nic jiného, než že občas vyrazí na nějakou školu udělat „nesuchý“ workshop o lidských právech.
Tím se dostáváme na konec tohoto minipříběhu kolegy Ondřeje Surého. V půlce dubna letošního roku se konala Valná Hromada Amnesty International Česká republika, na které byl Ondřej zvolen do Kontrolní a revizní komise; ta je obdobou dozorčí rady v jiných společnostech. Pokud by tedy čtenáře zajímalo něco o lidských právech (např. kyberdisidentech), neváhejte a pište třeba do komentářů. Ondřej si je určitě najde.
Vilém Sládek
(ne)IPv6 na CiscoExpo 2009
Leží tady přede mnou ještě první verze knihy Pavla Satrapy o IPv6 z roku 2002 a na zadní straně přebalu si čtu:
„Společnost Cisco Systems si je vědoma budoucího významu IPv6 a aktivně se podílí na jeho vývoji.“
Rád bych vám teď zde napsal, že se po sedmi letech od vydání knížky a jen pár let do vyčerpání adresního prostoru v IPv4 dostanete na dnes probíhající konferenci CiscoExpo 2009 v rámci WiFi připojení (ESSID: CiscoExpo) i IPv6 adresu a celá síť je na dual stacku a všechno krásně funguje.
Bohužel nemůžu. Navíc tato konkrétní síť CiscoExpo blokovala protokol Jabber (o ICQ ani nemluvě).
Pozitivní je, že alespoň dle různých signálů je podpora IPv6 ve standardním image IOSu.
Ondřej Surý
DNSSEC ve linuxové distribuci Fedora 11
Přibližně za měsíc vyjde nová verze populární Linuxové distribuce Fedora. Jsem dlouholetým uživatelem distribucí Redhat a Fedora a tak mě v seznamu nových věcí velice potěšila podpora validace DNSSEC. Implementace podporuje jak DLV tak ITAR pro resolvery BIND i Unbound. Je skvělé, že tvůrci takto významné distribuce podporu DNSSEC zavedli, ostatní se jistě nenechají zahanbit. Vzhledem k tomu, že Linux už není pouze záležitostí serverů, ale že jej stále více lidí používá i jako pracovní stanici, přesouvá se tím validace DNSSEC od poskytovatelů připojení přímo ke koncovým uživatelům. V souvislosti s tímto bude zajímavé prozkoumat, jak se k DNSSEC dotazům budou stavět všemožné domácí WiFI a ADSL routery s NATem. Abychom mohli případné problémy předvídat, rozhodli jsme se, že budeme testovat domácí routery různých výrobců a budeme reportovat případné problémy.
Váš linuxový fanoušek
Červ Conficker
Červ Conficker, známý také pod názvy Downup, Downadup a Kido, napadl už milióny počítačů. Patříte mezi ně? Jednoduchý test máte přímo před sebou.
Conficker Eye Chart/Detekční tabulka
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Interpretace detekční tabulky v původním znění najdete zde, nebo můžete použít volný překlad z anglického originálu.
Výtažek z překladu:
„Jestliže je Vám zablokován přístup k zobrazení obrázků (log antivirových firem) v prvním řádku horní tabulky a zároveň se zobrazují loga alternativních operačních systémů v druhém řádku tabulky, pak může být Vaše Windows PC infikováno červem Conficker (nebo jiným škodlivým programem).“
Jste-li napadeni, využijte některý z dostupných nástrojů a červa Conficker co nejdříve odstraňte. Odkazy na nástroje:
Downadup-removal
Obsáhlý seznam nástrojů
Světová mapa infikovaných počítačů. Další mapy naleznete zde.
Pokud Vás zajímají bližší informace o červu Conficker, následující výběr Vám může usnadnit hledání. Doporučuji zahraniční odkazy.
Emanuel Petr
DNSSEC už i v Asii
Dnes ráno mě informoval můj DNS server, že v ITARu jsou nové klíče pro další doménu nejvyšší úrovně. Musím říct, ze jsem v tomto týdnu žádnou takovou zprávu nečekal a tak jsem byl trochu překvapený. Toto překvapení se změnilo v údiv ve chvíli, kdy jsem zjistil, že jde o podpis domény z Asie a navíc ze státu, který žádné plány na zavedení DNSSEC veřejně nevyhlásil. První podepsanou doménou v Asii je tedy doména .th – Thajsko. Doufejme, že nebude v tomto regionu osamocena dlouho.
Ondřej Filip
ENUM se (přece jen) šíří světem
Přestože někteří škarohlídové zvěstují veřejnému ENUM temnou budoucnost, opak je pravdou. Přibývají další země, kde je veřejný ENUM v plném provozu; teď jako poslední ohlásila zavedení ENUM Velká Británie. Už bych se asi opakoval po sté (i když opakování je matka moudrosti, tady to moc nepomůže), kdybych znovu říkal, že problém ENUM je v tom, že o něm stále většina lidí neví. Každá další země, která ENUM zavedla, je tak z tohoto pohledu dobrá v tom, že vygeneruje nové uživatele, více možností volání pomocí ENUM pro všechny stávající uživatele, větší publicitu, atd. Seznam zemí s delegovanou doménou je dlouhý a obsahuje delegace z dávné i nedávné doby. Kdo bude další?
PT
České firmy začínají objevovat DNSSEC
Často slýchávám názor, že pro úspěch technologie DNSSEC je potřeba, aby bylo podepsáno co největší množství domén. To mi přijde podobné, jako kdybychom chtěli, aby každý dům měl ve svém sklepení bankovní trezor odolný proti dynamitu.
Není přeci nutné podepisovat doménu, která slouží pouze pro web s fotkami z dovolené, ale naopak je důležité podepsat domény významných služeb: vyhledávačů, zpravodajských portálů, bank, e-shopů a podobně.
V nedávné době byly podepsány dvě domény, obě z té důležitější kategorie. V minulém týdnu to byla doména jednoho z největších internetových knihkupectví v republice, které funguje na internetové adrese www.kosmas.cz, a dnes jsem si všiml, ze je podepsána i doména významného internetového zpravodajského serveru lupa.cz. To jsou dobré zprávy. Doufejme, že další významné domény na sebe nenechají dlouho čekat.
Ondřej Filip
Kapacity technologie XML v Praze
Zlí jazykové před deseti lety označovali jazyk XML za pouhé „buzzword“, módní technologii, která nebude mít dlouhé trvání. Ukázalo se, že se hluboce mýlili, a tak v současnosti lze tento jazyk nalézt téměř v každé oblasti světa IT. Ve správě dokumentů jej jako svůj základ přijali dva hlavní hráči, Open Office ve svém formátu OpenDocument i Microsoft Office ve formátu OpenXML. Své pevné místo má XML v oblasti výměny dat, takže je možné s jeho využitím například podat daňové přiznáni online. Z XML kořenů vychází i webové služby, aktuálně velmi vyhledávaná technologie pro propojování aplikací na internetu. Následující seznam obsahuje oblasti, ve kterých XML a související technologie využívá náš registrační sytém FRED:
- Klíčovým místem systému je EPP, protokol pro komunikaci s registrátory, který je právě na XML založen
- Formát jednotlivých zpráv protokolu EPP je definován pomocí popisovacího jazyka XML Schema.
- Pro případné strojové zpracování posíláme registrátorům faktury právě ve formátu XML
- Pro načtení faktur do software naší účetní firmy transformujeme faktury z našeho XML formátu do XML formátu účetního software pomocí technologie XSLT
- Pro generování PDF dokumentů systému (faktury, formuláře žádostí a dopisy) používáme formátovací jazyk RML z projektu ReportLab
- Část dokumentace je uložená v XML formátu DocBook
O víkendu 21. a 22. března se v prostorách Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí uskutečnil již čtvrtý ročník konference XMLPrague. Do Prahy přijely kapacity, které se v rámci standardizační organizace W3C podílejí na vytváření výše uvedených technologií. Mezi přednášejícími byla zvučná jména jako Michael Kay (pracuje na vývoji XSLT), Makoto Murata (autor jazyka RelaxNG pro definování formátů dokumentů) nebo Norman Walsh (podílí se na rozšiřování formátu DocBook). Tématem přednášek byly mimo jiné nové verze některých z těchto technologií jako XML Schema 1.1 a EXSLT 2.0 nebo například doporučené postupy (unit testy, profiling, coverage…) a nástroje (<oxygen/>) pro vývojáře při testování a ladění práce s XML dokumenty. Hodně prostoru bylo věnováno i nedávno standardizovanému jazyku XProc pro vytváření pravidel (pipeline), podle kterých vstupní XML dokumenty procházejí celou řadou propojených transformací nebo filtrů a odpadá tak nutnost programovat klasickým způsobem práci s těmito dokumenty – vše je uloženo v jednom předpisu, který je (jak jinak) napsán v XML.
Prezentace byly streamované do internetu a s největší pravděpodobností se objeví na konferenčních stránkách, takže ani ti, kdo se nedostavili, nepřijdou zkrátka. Možná trochu zarážející je, s jakou malou odezvou se konference setkala mezi našinci. Podle mého skromného odhadu z asi 120-členného osazenstva bylo kolem 80 % cizinců. V každém případě patří dík organizátorům, že se jim podařilo vybudovat tradici, jejíž aktéry jsou tyto světoznámé osobnosti.
Jaromír Talíř
EU se zajímá o DNSSEC
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) slouží institucím EU i členským státům jako centrum odborných konzultací a poradenství v oblasti bezpečnosti sítí a informací. Agentura podporuje instituce EU a podnikatelské subjekty, aby předcházely problémům spojeným s bezpečností sítí a aby byly schopné tyto problémy pojmenovat a řešit. Na konci ledna uspořádala tato agentura v Athénách jednodenní workshop s názvem Zvýšení odolnosti DNS. Cílem workshopu bylo prodiskutovat aktuální stav nasazení technologie DNSSEC v Evropě, identifikovat problémy, které jejímu dalšímu rozšiřování brání a hlavně, pokusit se najít způsob, jakým by ENISA mohla k tomuto rozšiřování přispět.
Workshopu se zúčastnilo asi 15 zástupců organizací, které mají k tomuto tématu co říct. Kromě evropských registrů, které DNSSEC zavedly (Bulharsko, Švédsko a České republika) zde byly například odborníci z RIPE NCC nebo holandského NlNet Labs. Kompletní program a jednotlivé prezentace jsou k dispozici na stánkách workshopu. V rámci těchto prezentací a následných diskuzí padlo mnoho zajímavých témat. Pro čtenáře našeho blogu jsem si vybral dvě z nich, která nejvíce zaujala mě. Těmi jsou nelehké prosazování DNSSEC na veřejnosti a různé alternativní možnosti využití DNSSEC.
Všechny zastoupené registry se snaží různými marketingovými kampaněmi podpořit nasazení DNSSEC. Ve Švédsku v rámci jedné takové kampaně zveřejnili na stránkách www.kaminskybug.se video, ve kterém ukazují jak jednoduché je zaútočit na některé domény a modifikovat obsah, který uživatel uvidí a to bez vědomí vlastníka domény a provozovatele služby. V Athénách bylo na úvod workshopu promítnuto toto video v nezkrácené podobě. Zveřejnění této verze bylo prý z bezpečnostních důvodů ve Švédsku zakázáno a na web musela jít mírnější varianta. Švédové toto video promítají zodpovědným osobám například v bankách.
Většina diskutujících přirozeně vidí hlavní přínos technologie DNSSEC ve zvýšení zabezpečení infrastruktury internetu a pro běžné uživatele by její nasazení mělo být naprosto transparentní. Objevili se ale i námitky, že právě toto může být pro jeho plné rozšíření kámen úrazu. Pokud uživatel neuvidí v okně svého prohlížeče u zadané domény informaci, že doména je zabezpečená, jako je to v případě SSL autentizace, nezíská k tomuto zabezpečení patřičný vztah. Například pro prohlížeč Firefox již existují rozšíření, které toto řeší. Existují ale i další způsoby jak přiblížit DNSSEC koncovému uživateli. Všechny vycházejí z toho, že DNSSEC dává světu konečně infrastrukturu veřejných klíčů (PKI), která snad v brzké době bude mít jeden kořen. Nabízí se tedy otázka, zda by klíče v DNSSEC nemohly být využity ve známých oblastech užití symetrické kryptografie – SSH autentizace, PGP nebo X509. Nebylo by pěkné mít v prohléžeči místo stovky certifikačních autorit (CA), jeden certifikát kořenové zóny? Registr nabízející DNSSEC je už teď vlastně CA, která přijímá veřejné klíče, potvrzuje jejich pravost svým podpisem a zveřejňuje tyto podepsané klíče na veřejnost v systému DNS. Jediný rozdíl oproti klasické CA je chybějící proces verifikace identity držitele klíče, kterou CA svým podpisem garantuje.
Setkání v Athénách bylo v každém případě inspirativní a představitelé ENISI si stanovili jako cíl připravit jako výstup několik dokumentů, které shrnou to podstatné, co bylo během workshopu řečeno. Budou se také v rámci Evropy snažit působit na ostatní TLD, aby zavedení technologie DNSSEC přijali jako jednu ze svých hlavních priorit.
Jaromír Talíř