V listopadu loňského roku vznikla díky NIX.CZ česká modifikace IPv6 certifikačního programu společnosti Hurricane Electric. Tento program je k dispozici zdarma a ověří nejen vaše znalosti ohledně IPv6, ale i technickou připravenost. Certifikace je dostupná na adrese http://ipv6.he.net/certification/.

Najdete zde popis testů, které budou prováděny, a seznam znalosti, které musíte prokázat v kvízu. Základní test se skládá z pěti otázek zaměřených na IPv6 a tyto znalosti si můžete před samotným testem osvěžit v krátkém souhrnu. Teď se již ale pojďme podívat na samotný průběh certifikace.

Po registraci a případném osvěžení znalostí již následuje úvodní test složený z pěti otázek, po jehož absolvování získáte hodnost nováčka. Po tomto testu se automaticky provede kontrola vaši IPv6 konektivity a v případě úspěchu můžete povýšit na hodnost průzkumníka. Na hodnost nadšence už potřebujete splnit první techničtější úkol – musíte prokázat, že váš webový server je přístupný přes IPv6. Aby se předešlo odkazování na cizí servery, máte vytvořit na serveru soubor s unikátním jménem, které si předem vygenerujete. Pozor, systém si pamatuje, jestli daný server již testoval a v takovém případě nepřijme jeho adresu! Tímto testem se zároveň ověří existence AAAA DNS záznamu pro daný server. Následující test se podobá hře „myslím si číslo…“, jde o řetězec, který si systém vymyslí. Pokud váš poštovní server podporuje IPv6 a máte správně nastavený MX záznam, vyhrajete. Systém pošle e-mail s vymyšleným řetězcem, který opíšete do příslušného políčka. Tímto jste dosáhli hodnosti správce. U samotného testu je popis ukazující na problémy, které mohou nastat například s graylistingem. První mail nedorazil, ale po resetování testu přišel druhý bez problémů. Profesionálem. alespoň v systému hodnocení, se stanete po ověření reverzních IPv6 záznamů poštovního serveru. Správný guru má také nastavené odpovídající NS záznamy a jeho DNS servery naslouchají na IPv6. V testu pro získání této hodnosti se tedy vyzkoušejí právě tyto dvě vlastnosti pro doménu použitou ve webovém testu. Je možno použít i doménu nadřazenou testované doméně. Nejvyšší možnou hodností je mudrc, pro jehož získání musíte mít IPv6 glue záznamy pro doménu v TLD. Pokud splníte i tuto podmínku, gratulujeme! Jste plně připraveni na IPv6 a nic by vás nemělo zaskočit. Pokud jste na nejvyšší metu nedosáhli, nezoufejte, potřebné znalosti a zkušenosti můžete získat například na kurzu Implementace IPv6, který pořádá Akademie CZ.NIC. IPv6 si můžete „na vlastní kůži“ vyzkoušet také v naši IPv6 Laboratoři.

Pro všechny hodnosti je k dispozici certifikát, který si můžete vložit do stránek, případně vytisknout. Bohužel tyto certifikáty jsou k dispozici pouze v angličtině. Jsou také k dispozici doplňkové technické testy (v angličtině) pro každou úroveň. Mohou být zajímavým doplněním; jen škoda, že jejich splnění není podmínkou pro získání dané hodnosti.

Teď už nezbývá než popřát mnoho štěstí při certifikaci a úspěšné získání nejvyšší hodnosti.

Petr Černohouz

Při debatách s účastníky našeho školení o IPv6 se ukazuje, že jednou z překážek zavedení IPv6 v jejich firmě/domácnosti je obava z kompatibility stávající infrastruktury a následné nutnosti dalších investic. Pokud už se pro implementaci rozhodnou, jedná se převážně řešení souběhu starého a nového protokolu na jednom hardware (jmenuje se dualstack). Tato metoda je v dnešní době jistě ideální, ovšem má i svá úskalí. Mnoho sítí používá řešení formou dualstacku s tím, že se předpokládá, že IPv6 funguje. Při výpadku IPv4 se potom mohou ukázat drobné detaily, na než se zapomnělo. Typickým příkladem je nedostatečné nastavení DNS serverů na klientských stanicích, pro takové dotazy se používá pouze IPv4.

Otevřením IPv6 Laboratoře chceme také ukázat, že to jde i bez IPv4. Protokol IPv6 není jen kratochvílí akademiků a technických nadšenců, ale jedná se o funkční řešení pro budoucnost. Jako u každé nové technologie, může mít i implementace IPv6 svá úskalí. Není proto od věci přijít k nám a vyzkoušet si funkčnost v prostředí, kde nemusíte mít obavy z výpadků ani následků. Navíc vám je po celou dobu k dispozici pracovník z Laboratoří CZ.NIC, který vám poradí případně vysvětlí nejasnosti.

Vybavení laboratoře

Po hardwarové stránce je návštěvníkům k dispozici kompletně nakonfigurovaná síť obsahující routery, switche, WiFi access point a DSLAM. Schéma sítě je vidět na následujícím obrázku.
Díky tomuto vybavení je zde možné otestovat široké spektrum zařízení od chytrých telefonů, přes tablety, notebooky, domácí routery až po sofistikovanější síťové prvky. Samozřejmostí jsou klientské stanice které je možné použít pro přístup do této sítě.

Softwarovou stránku obstarávají linuxové servery, s nainstalovaným a nastaveným webovým serverem, mailovým serverem s podporou protokolů IMAP, POP3 ,SMTP a DNS server. Jsou připraveny i servery pro testování DHCPv6 a router advertisment. Na přání je možno připravit i čistou instalaci na testování vašich aplikací.

Na závěr

Možnosti testování jsou široké a záleží především na vašich přáních a nápadech. Rozhodně neplatí, že jen přijdete, zapojíte a výsledkem je fungující případně nefungující IPv6. Je možné otestovat si i chování v případě výpadku jednotlivých komponent sítě a další scénáře, které vás napadnou.

Pro testování jsou předpokladem základní znalosti sítí. Naprosto však stačí základní znalosti o IPv6. Pokud se chcete o IPv6 dozvědět více, můžete navštívit kurz Implementace IPv6 v Akademii CZ.NIC.

Další informace o IPv6 Laboratořích, včetně možnosti, jak se přihlásit, naleznete na stránkách projektu.

Petr Černohouz, Laboratoře CZ.NIC

I když v srpnu zmizelo 8,5 miliónu IPv4 adres, přesto se datum vyčerpání adres v dalším RIRu oddálilo. Jak je to možné? Je to způsobeno tím, že Evropané, kteří jsou konci IPv4 aktuálně nejblíže, si tak trochu prodloužili prázdniny a alokovali v podobném tempu jako v srpnu. Skončili tak na třetím místě. Nejméně si vyžádali Afričané, kteří při pouhých jedenácti schválených žádostech alokovali dokonce ještě méně než „vyprázdněný“ region Asie-Pacifik. První skončili překvapivě obyvatelé Latinské Ameriky, kteří spotřebovali téměř polovinu všech adres. Situaci ilustruje následující graf.

Dlužno podotknout, že na prvenství Latinské Ameriky se podepsaly především dvě velké alokace. Global Village Telecom alokoval v Brazílii 2 milióny adres a polovinu této sumy si vyžádal Telecom Argentina. Každopádně běžné tempo v tomto regionu bývá nízké, a tak se konec IPv4 zde příliš nepřiblížil.

Z pohledu jednotlivých zemí lze konstatovat, že i přes tyto velké alokace nebyla Brazílie ani Argentina největším konzumentem IPv4 adres. Nejvíce jich tentokrát alokovaly Spojené státy, na které obvykle připadne většina spotřeby severoamerického regionu. Rozdělení alokací podle států ukazuje následující graf.

Ani situace kolem IPv6 alokací nebyla nijak zásadně významná, bylo alokováno 146 IPv6 prefixů, z toho jeden směřoval i do České Republiky. Tímto se počet tuzemských IPv6 zvedl na ve dvojkové soustavě číslo 128.

Druhý slabší měsíc již pohnul se předpovědmi konce IPv4 v Evropě, což je jistě příjemná zpráva. Aktuálně to vypadá, že bychom mohli mít IPv4 adresy ještě na začátku léta. Je dost dobře možné, že jde již o přímý důsledek restriktivní politiky RIPE. Uvidíme, jestli to potvrdí i příští měsíc. Vzhledem k tomu, že tento příspěvek je psán poněkud později a máme téměř jednu třetinu října za sebou, mohu prozradit, že alokační tempo se zatím nezrychlilo.

Ondřej Filip

Na rozdíl od poměrně překvapivě alokačně silného července nás v srpnu žádné překvapení nečekalo. IPv4 adresy ubývaly skutečně prázdninovým tempem a díky tomu byl předpokládaný konec IPv4 v Evropě přeci jenom o pár dnů odložen. Ale pojďme se na věc podívat popořádku:

Pomyslný závod regionů vyhrála po diskvalifikaci Asie-Pacifiku opět Evropa. Evropané spotřebovali téměř 60 % všech v srpnu přidělených adres. Nečekané je druhé místo obvykle slabšího regionu Latinské Ameriky. Afričané nedokázali ani předběhnout Asii-Pacific, kde se alokuje už pouze v nouzovém režimu. To může mít hodně vysvětlení, ale zatím se jeví, že k transferu IPv4 adres z afrického regionu nedochází. Celou situaci ilustruje následující graf.

V žebříčku jednotlivých zemí se mezi prvními deseti objevily státy, které na tomto místě nejsme příliš zvyklí vídat. Šlo například o Peru, Chile, Spojené Arabské Emiráty či Katar. Podotýkám, že dva posledně jmenované státy patří do evropského regionu. První příčku obsadila jako již tradičně země ze stejného regionu, tentokrát to bylo Rusko. Celou situaci můžete vidět na následujícím grafu.

IPv6 alokace si naštěstí udržely slušné tempo. Proti červenci dokonce přidaly. V srpnu přibylo 172 nových alokací, z toho 84 v Evropě a po 28 v Asii-Pacifiku a Severní Americe.

Jak už jsem v úvodu zmiňoval, slabší tempo nám trochu oddálilo problém s docházením IPv4 v Evropě, nicméně pořád se bavíme o březnu 2012, což je již proklatě brzy. Uvidíme, zdali konec prázdnin povzbudí firmy k větší alokační aktivitě.

Ondřej Filip

V minulé glose jsem zmiňoval, že květen byl spíše alokačně chudším měsícem. Červen na tento trend překvapivě navázal a spotřeba IPv4 adres v tomto měsíci nepřekročila devět miliónů. Evropané si sice udrželi první příčku, ale tentokrát jen skutečně těsně před Afrikou a Latinskou Amerikou. Počty spotřebovaných IPv4 adres byly v těchto zmiňovaných regionech velmi podobné a to mírně pod tři milióny. Velice nízkou spotřebu měl opět severoamerický region a žebříček pochopitelně uzavírá region Asie-Pacifik, který téměř výlučně přiděluje po 1024 adresách. V evropském regionu začala od 1. 7. další fáze zpřísnění alokační politiky. Nově už bude možné alokovat pouze na tři měsíce dopředu, což jistě dále evropskou spotřebu ovlivní. Následující graf ilustruje situaci regionů.

Alokační tempo Afriky a Latinské Ameriky ovlivnily dvě veliké alokace čítající přes dva milióny adres. První byla pro společnost Maroc Telecom a druhá pro mexickou společnost Uninet S.A. de C.V. To také pochopitelně vyneslo Mexiko a Maroko na první dvě příčky v pořadí spotřeby států. Další byla Jižní Afrika a až na čtvrtou příčku se dostal zástupce evropského regionu, konkrétně Španělsko. Celou situaci ilustruje následující graf. Jak je vidět Mexiko s Marokem tvořily téměř polovinu světové spotřeby.

Možná jste si podobně jako já kladli otázku, zdali se Světový den IPv6 nějak odrazil v IPv6 alokacích. Odpověď zní, že nijak zvlášť. IPv6 alokací bylo zhruba stejně jako v květnu či dubnu, konkrétně 243. To je ale každopádně vysoké tempo, jak ilustruje následující graf.

Tedy co říci závěrem? Červen byl z hlediska alokací takovým ospalým měsícem a to především v našem regionu. Do budoucna uvidíme, zdali bude v praxi fungovat nové zpřísnění alokační politiky. Mohlo by oddálit konec IPv4 v Evropě, který se dá dle současné rychlosti odhadnou na únor/březen příštího roku.

Ondřej Filip

Světový den IPv6, který se konal 8. června 2011, je za námi a je tedy čas na zhodnocení této akce, alespoň z pohledu české domény.

Počet domén .CZ přístupných přes IPv6 před Světovým dnem byl celkem 62 931. Což přestavuje 7.90 % z celkového počtu domén. Oproti jiným státům je na tom Česká republika poměrně dobře; nejvíce se o to zasluhuje těchto deset poskytovatelů:

Pozn. Názvy společností byly převzaty z RIPE DB.

HofnerPavel-CZ = 14.8 %
Hosting90-CZ = 13.4 %
BANAN-1-IPV6-CZ-MAI = 12.6 %
CZ-INWAY-20051214 = 10.6 %
Blueboard-CZ = 7.7 %
CESKY-WEBHOSTING-1-IPV6-CZ-MAI = 6.8 %
CZ-WEDOS-20101129 = 5.9 %
IE-GOOGLE-20091005 = 5.5 %
CeskyWebhosting-CZ = 5.4 %
Tele3-CZ = 4.5 %

Příchodem Světového dne IPv6 se nám výše uvedené pořadí na přední pozici změnilo, protože bylo nově zpřístupněno 18 092 IPv6 domén, což představovalo téměř 29procentní nárůst. Za aktivní účast na mezinárodním dni IPv6 musíme pochválit především společnost ACTIVE24, která se o to zasloužila z 95 procent.

Seznam deseti poskytovatelů s největším podílem IPv6 domén při Světovém dni pak vypadá takto:

Pozn. Názvy společností byly převzaty z RIPE DB.

ACTIVE24-CZ-SERVERS-6NET1 = 21.9 %
HofnerPavel-CZ = 11.6 %
Hosting90-CZ = 10.4 %
BANAN-1-IPV6-CZ-MAI = 9.7 %
CZ-INWAY-20051214 = 8.2 %
Blueboard-CZ = 6.0 %
CESKY-WEBHOSTING-1-IPV6-CZ-MAI = 5.3 %
CZ-WEDOS-20101129 = 4.6 %
IE-GOOGLE-20091005 = 4.3 %
CeskyWebhosting-CZ = 4.2 %

A jak se Světový den projevil na grafech z našich obvyklých IPv6 statistik můžete vidět na následujícím obrázku.

Světovým dnem jsme tedy v České republice překonali desetiprocentní hranici přístupnosti domén přes IPv6.

Doufejme jen, že se časem přidají další společnosti a obsah českého internetu bude více a více dostupný přes IPv6. Aby ti uživatelé, kteří už mají IPv6 konektivitu a na rozhraní IPv6 adresu, ji mohli už konečně řádně používat.

Emanuel Petr

Vzhledem k tomu, že v průběhu dubna prakticky došly IPv4 adresy v Asii, je jasné, že tento region už své dosavadní tempo nemohl udržet. Naopak, oproti minulému měsíci mírně přidaly ostatní regiony, ale i tak je květnové alokační tempo výrazně nižší a nepřekročilo 15 miliónů adres. Nejvíce alokovali Evropané a to téměř 7 miliónů adres. Na druhé místo se překvapivě dostal africký region s téměř třemi milióny těsně následovaný Latinskou Amerikou. Situaci ilustruje následující a již tradiční koláčový graf.

I hlediska jednotlivých zemí vypadalo pořadí velmi podobně. Nejvíce alokovali Němci, téměř tři milióny, na druhém a třetím místě byli Egypťané a Brazilci. Tyto tři země spotřebovaly téměř tolik jako zbytek světa. Mezi deset nejvíce alokujících zemí se dostala ještě jedna africká země a to Alžírsko se zhruba půl milionem adres.

Evropský region je v současné době nejblíže situaci, jež potkala Asii-Pacifik. V roce 2010 a letos byla průměrná měsíční spotřeba adres zhruba 5 miliónů. Stále platí, že pokud bude i v příštích měsících velikost spotřeby zhruba okolo tohoto průměru, dojdou nám Evropanům adresy přibližně na konci letošního roku. Následující graf ilustruje alokační rychlost evropského regionu.

Z tohoto pohledu bude velmi důležité, jak bude postupovat rozvoj protokolu IPv6. I v květnu byla alokační aktivita tohoto protokolu poměrně slušná. Bylo alokováno 261 prefixů, což je o trochu více než v dubnu či březnu a jde o druhý nejlepší výsledek v celé historii. Česká Republika k tomu přispěla šesti alokacemi, všechny ostatní země V4 přidaly po jedné alokaci.

Jak je na tom svět s IPv6 se ukáže zítra, kdy je světový den IPv6. Pokud Vás toto téma zajímá, pojďte se podívat na konferenci IT11.

Ondřej Filip

Jak už jsem naznačoval v jednom předchozím příspěvku, po březnových alokačních dostizích došlo v dubnu ke značnému zpomalení, které je způsobené praktickým koncem IPv4 v regionu Asie-Pacifik. Je zajímavé, že i když měli poskytovatelé z tohoto regionu na velké alokace jen polovinu měsíce, přesto vygenerovali více než 3/4 celkové měsíční spotřeby, která činila 22,3 miliónu. Rozložení podle regionů zachycuje následující graf.

V současné době už APNIC alokuje pouze po blocích velikosti 1024, takže by bylo hodně šokující, kdyby se podobný obrázek opakoval i za květen. Mimochodem zajímavé je, že si APNIC nechává mezi alokovanými bloky mezery velikosti 3096 adres, což by v případě shody umožnilo zvětšit všechny tyto alokované bloky na čtyřnásobek. Není to úplně nelogická úvaha, v regionu je výrazně více volných bloků velikosti 1024 než členů, takže poměrně dlouho zůstane IPv4 prostor nevyužitý. Není pravděpodobné, že by se počet členů v krátké době znásobil.

Další zajímavou skutečností je fakt, že ostatní regiony zatím alokují zvolna a nedochází tu k takové panice jako k tomu došlo už ve zmiňovaném regionu Asie-Pacifik. V Evropě bylo alokováno pouze 2,3 miliónu adres, což je spíše slabší výsledek. Rozhodně to lze přisoudit zpřísněné alokačí politice, která byla v tomto regionu přijata a která bude ještě k prvnímu červnu.
restriktivnější.

V žebříčku zemí vedla asi už naposledy Čína, která alokovala 8,7 miliónů adres následovaná Indonésií se 4,2 milióny a Koreou s 1,6 milióny.

IPv6 alokace pokračují v celkem solidním tempu. Pravda, nepodařilo se zdaleka překonat únorový rekord, ale i tak je 252 alokací druhým nejlepším výsledkem historie. Alokační tempo ilustruje následující graf.

I v České Republice je vcelku klid. Češi alokovali 4 IPv4 prefixy, které celkově zahrnují 14336 IPv4 adres a dále alokovali 4 IPv6 prefixy. Když se podíváme na kolegy z V4, pak rekordmany dubna jsou Poláci, kteří požádali RIPE NCC o IPv4 adresy osm krát a to v celkovém počtu 366592. Naopak na IPv6 trochu zapomínají a požádali pouze o 3 prefixy. Maďaři provedli jednu IPv4 alokaci velikosti 4096 a 3 IPv6 alokace. Slováci IPv6 vypustili zcela a provedli pouze jednu IPv4 alokaci velikost 8192.

Ondřej Filip

Nový protokol IPv6 je žhavým tématem snad všech diskuzí o současném internetu. Ale řekněme si na rovinu – kdo z vás ho má? Poskytovatelů připojení k internetu, kteří by ho nabízeli, je jako šafránu. Pro mnoho internetových uživatelů je tak tento protokol spíše předmětem teoretických spekulací než praktických zkušeností. Naštěstí existuje řada možností jak toto pomalé zavádění obejít. Převážně jsou založena na mechanismu tunelování. Koncový počítač připojený do internetu pomocí dosluhující IPv4 je možné jednoduše nakonfigurovat tak, aby se tvářil, že je připojen i do nového IPv6 internetu. Odcházející IPv6 zprávy jsou ale okamžitě zabaleny do IPv4 zpráv a přeposlány na místo, kde dojde k jejich vybalení a ze kterého již je možné tuto zprávu protokolem IPv6 doručit bez komplikací.

Dvě nejznámější technologie, které se k tomuto účelu používají, jsou 6to4 a Teredo. Jejich výhoda je ve velice dobré podpoře v operačních systémech a jednoduché konfiguraci ze strany uživatele.  Technologie 6to4 je rozšířenější a rychlejší, ale vyžaduje mít veřejnou IPv4 adresu, což vůbec není samozřejmost. Oproti tomu Teredo je univerzálnější, bude fungovat i tam kam 6to4 nedosáhne, i když trochu na úkor rychlosti. Obě tyto technologie využívají veřejné sítě překladových serverů, které se starají o balení a vybalování do/z IPv4 zpráv. Pro českého uživatele byly obě technologie dlouhou dobu nepřijatelné už z toho důvodu, že nejbližší překladové servery ležely v Německu nebo ve Francii. V průběhu loňského roku sdružení CZ.NIC spustilo v rámci propagace IPv6 první český překladový server (relay) pro technologii 6to4. Nyní se naše sdružení rozhodlo navázat na tento počin a spustilo servery zlepšující podporu i technologie Teredo. Více informací a návodů najdete na této adrese.

Jaromír Talíř