Agentura ENISA školila v Akademii CZ.NIC bezpečáky

Jednou z hlavních úloh CSIRT.CZ je pomoc s řešením incidentů, a aby taková činnost mohla být maximálně funkční a profesionální, zasednou občas i členové CSIRTu „do lavic“. Letos Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ poprvé uspořádal ve spolupráci s evropskou agenturou ENISA dvě technická školení. Co se školilo? Kdo se školení účastnil?

Mozilla řeší problémy IoT pomocí routeru Turris Omnia

IoT

Internet věcí nebo-li IoT je dnes hojně diskutované téma a nejen to, jako by se s těmito důmyslnými přístroji roztrhl pytel. Hlavně společnosti vyrábějící různá elektronická zařízení, jako jsou žárovky, elektrické vypínače, teploměry, váhy, kamerové systémy a tak podobně, se je snaží udělat chytřejší. Vždyť cokoli může být chytré – dokonce i záchod. Jediné, co je potřeba udělat, je něco změřit, nebo nahradit manuální vypínač za elektronický, a potom ho připojit k Bluetooth, ZigBee, ZWave nebo dokonce Wi-Fi a máte chytré zařízení, za které lidi zaplatí nemalý peníz. Má to ale pár háčků (kromě toho, že ne všechna tato zařízení dávají smysl).

Příprava síťové infrastruktury a základní osazení racku

Po všech přípravách „na sucho“ začínáme skutečně pracovat na síťové infrastruktuře privátního sálu aneb dokud se netahají kabely není to žádná práce! Minulý týden jsme se tedy pořádně protáhli a vyzkoušeli si práci na štaflích, když jsme do předem připravených žlabů pečlivě zaváděli metalické a optické kabely a také jsme do racků namontovali předem připravené switche a vyvazovací panely.

Omalovánky ke knize ON-LINE ZOO

Nový školní rok se již nezadržitelně blíží a spolu s ním další besedy s dětmi nad knihou ON-LINE ZOO, které pořádáme na základních školách a v knihovnách. Jelikož děti mladšího školního věku ještě velmi rády kreslí a vymalovávají obrázky, připravili jsme pro ně omalovánky ve stylu této knihy.

Projekt STOPonline.cz: analýza druhého čtvrtletí 2019

Ve druhém čtvrtletí letošního roku jsme na lince STOPonline.cz přijali 874 hlášení nebo lépe řečeno incidentů. U každého incidentu nejprve posuzujeme jeho závažnost a podle toho s ním pak nadále pracujeme. Incidenty se dají rozdělit na několik různých typů.

Jak odolat internetovým výzvám?

Vylít na sebe kýbl ledové vody, sníst co nejvíce skořice, tančit v otevřených dveřích jedoucího auta nebo spolknout tabletu do myčky na nádobí. To jsou jen příklady některých výzev (tzv. challanges), které se pravidelně objevují na sociálních sítích. Některé z nich jsou pozitivní, jiné mohou být vtipné, mnoho z nich je však nebezpečných a to až smrtelně.

Bez šťávy by to nejelo

V předcházejícím dílu seriálu o budování našeho privátního datového sálu jsem psal o chlazení. Dnes bych se zaměřil na další klíčový prvek datových center a tím je napájení. Je to část, která je (společně s budovou) nejvíce technologicky sdílená s provozovatelem datového centra. Ne, opravdu nebudeme mít pro svůj privátní sál svoje tři VN přívody od distributorů elektrické energie nebo svoje trafostanice. Dokonce ani nebudeme mít svoje dieselové agregáty nebo UPS pro zajištění nepřetržitých dodávek elektrické energie při výpadku dodávek od distributora. Ekonomicky to prostě pro naše potřeby nedává smysl a tyto části sdílíme s provozovatelem datového centra. Ano, stávající UPS jednotky jsou již doplněny o dva 50 kW moduly (jeden pro napájecí větev A, druhý pro „Béčko“) a do nádrží dieselů provozovatel DC dolil „pár“ litrů nafty navíc, aby i při rostoucí zátěži dokázal garantovat 30 hodin kontinuálního provozu bez dodávek externích paliva (v případě výpadku napájení DC), ale to je vše, co bylo třeba udělat ve stávající energetické soustavě provozovatele datového centra. Ne, ani svoji jadernou elektrárnu si opravdu nestavíme :).

Chyba v implementaci DNSSEC v BIG-IP load-balancerech od F5

Při vývoji DNS resolveru Knot Resolver se Laboratořím CZ.NIC podařilo odhalit bezpečnostní chybu, která umožňuje obejít zabezpečení DNSSEC na load-balancerech výrobce F5 a způsobit tak nedostupnost služby. Tyto výrobky jsou nasazeny například na některých internetových bankovních aplikacích i českých bank a úřadů. Z pohledu uživatele se úspěšný útok pomocí této chyby projeví např. tak, že prohlížeč při práci s internetovým bankovnictvím náhle zahlásí chybu „adresu nelze nalézt“ a služba přestane být dostupná.