Na krátkých vlnách (díl 1.) – agenti, operátoři, regulátoři a Internet

„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)

Na Internetu existuje mnoho webů, které se snaží pravidelně shrnovat nejdůležitější události uplynulého týdne/měsíce v digitálním světě. V tom nebude tento blogový seriál výjimkou. Nicméně věřím, že si díky svému zaměření a kombinaci zpráv najde své čtenáře.


V pondělí 13. července proběhl kulatý stůl k novele zákona o Vojenském zpravodajství (pod záštitou Výboru pro obranu a jeho místopředsedy Jana Lipavského a předsedy podvýboru pro e-Government Ondřeje Profanta). Účast byla nad poměry hojná – poslanci (1x ANO, 3x Piráti, 1x TOP09, 1x ODS), senátor, zástupci Vojenského zpravodajství v čele s panem ředitelem Berounem, zástupci NIX.CZ, CZ.NIC, VNICP, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a další obvyklí podezřelí.

Všichni zúčastnění ocenili současný přístup zástupců Vojenského zpravodajství, kteří se snaží novelu a případné úpravy, které by měly reagovat na podněty sektoru, otevřeně diskutovat se zástupci Poslanecké sněmovny i odborné veřejnosti. Výsledkem jednání je shoda na přípravě komplexního pozměňovacího návrhu (pod taktovkou Svazu průmyslu a dopravy), který bude reagovat na hlavní výtky – výslovné zajištění pasivity nástrojů detekce (postaru sond), využití nástrojů detekce až jako mezního nástroje (preference možnosti uzavřít s operátorem dohodu o spolupráci) a v neposlední řadě možnost Vojenského zpravodajství (a jeho specializovaného Národního centra kybernetických operací) informovat o útocích a hrozbách národní CSIRT a případně operátory. Na obou stranách (předkladatelů návrhu a kritiků) panuje shoda na úpravách, které se musí promítnout do konkrétního legislativního znění (právníci legislativci si přijdou na své). První čtení proběhne v září.


Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) odeslalo do orgánů Legislativní rady návrh novely zákona o elektronických komunikacích. Do českého právního řádu se tak implementuje evropský kodex pro elektronické komunikace. Hutné čtení a určitě se mu budu tady ještě věnovat. Na veřejnost se střípky novely dostaly v podobě informace o rušení telefonních budek. A někde už neváhají a staví jim pomníky. Češi byli vždycky mistři na to, jak udělat z překážky výhodu.


#Aukce700 verze 2020, restart číslo 2 – veřejná konzultace skončila, úřad obdržel 267 připomínek. A první pod kotlem zatopil operátor O2.


Server Lidovky.cz upozorňuje na blížící se volbu nového předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů. Zatím známými kandidáty jsou současný místopředseda Josef Prokeš a bývalý státní tajemník na Ministerstvu vnitra Jiří Kaucký. Z důvodu prověření praxe pana Kauckého, Senát volbu odložil do srpna. Příští rok se má také řešit obsazení předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud se nestane něco neplánovaného a nebude se řešit dříve.

Proč to zmiňuji? Oba dva úřady jsou důležité pro digitální sektor. Německé předsednictví (DEPRES) aktivně projednává revizi směrnice o ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích (e-Privacy) a Česká republika si zaslouží nezávislého regulátora, který bude odborně rozhodovat případné kauzy. A efektivní fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je prostě nutnost – nedovolená veřejná podpora, zneužití dominantního postavení, zakázané dohody a další a další nešvary, které musí soutěžní regulátor řešit (rychle a efektivně, což je v prostředí služebního zákona dvojitá výzva).


Dne 23. července 2020 zorganizovalo MPO Kulatý stůl k návrhu Národního plánu rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou. MPO se v diskuzi zaměřilo na „rozvoj sítí s velmi vysokou kapacitou na území samospráv a vzájemnou kooperaci s komerčními subjekty, možnosti financování rozvoje sítí prostřednictvím různých evropských nebo národních dotačních titulů nebo podpor, vysokorychlostní připojení socioekonomických aktérů (např. školy, nemocnice, místní úřady, knihovny apod.)“. Samotný návrh národního plánu je zde. Hezké čtení.


Vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před soudním dvorem Evropské Unie zveřejnil svouzprávu o činnosti za rok 2019. Z devíti telekomunikačních případů se vyjádřil v jednom případě – C-807/18 a C-39/19 Telenor Magyarország, který se týkal uplatňování zero ratingu. V rámci předběžné otázky se maďarský soud zeptal, zda maďarský telekomunikační operátor může nabízet balíček služeb přenosu dat, v rámci kterého bylo umožněno koncovým uživatelům neomezeně používat vybrané aplikace/hudební kanály, avšak používání jiných aplikací/kanálů, které nejsou zahrnuty ve zvýhodněném tarifu, bylo zpoplatněno a po vyčerpání datového objemu zpomaleno. Ve spolupráci s ČTÚ bylo Soudnímu odesláno písemné vyjádření, „ve kterém je zastáván názor, že posuzovaný případ zero ratingu je v rozporu s nařízením 2015/2150, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému Internetu.“ Česká republika se vyjádřila ve smyslu, že praktiky maďarského operátora považuje za porušení nařízení o síťové neutralitě. Long live open Internet access!

Autor:

Zanechte komentář

Všechny údaje jsou povinné. E-mail nebude zobrazen.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.