Evropská komise vydala zprávu DESI. Česká republika si polepšila, ale…

Od roku 2014 Evropská komise pravidelně sleduje a porovnává pokrok členských států EU v digitální oblasti v rámci tzv. Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI). Dne 11. června 2020 Evropská komise vydala nejnovější zprávu DESI za rok 2020. Česká republika se umístila na 17. místě (vloni 18. místo), pozitivně byla hodnocena v kapitolách Lidský kapitál, Integrace digitálních technologií a Využívání internetových služeb. Naopak meziroční propad byl zaznamenán v kapitole Konektivita (z 19. na 24. místo) a Digitální veřejné služby (z 21. na 22. místo). Pojďme se na srovnání podívat blíže.

Zpráva je založena na datech sesbíraných v roce 2019 a tím, že je zpráva DESI vydávaná v podstatě v polovině roku 2020, subjektivně můžeme některá čísla vnímat jinak. Nicméně cíl Evropské komise je jasný – podpořit trošku té přirozené digitální soutěživosti mezi členskými státy a správně zvolenými slůvky pochválit nebo naopak jemně dloubnout pod žebra. U každého státu je navíc ke zprávě připojena podrobná kapitola o telekomunikacích.

Základní data sbírá Evropská komise od vládních úředníků a subjektů, které se pohybují na trhu. A i když se všichni snaží prodat úspěchy v daném roce a vyleštit powerpointové prezentace, úředníci Evropské komise mají většinou ten luxus pospojovat si všechny izolované grafy a čísla do souvislostí. Pamatuji si, že když Evropská komise začala tato srovnání v roce 2014 vydávat, jeden z náměstků ministerstva vnitra v růžových barvách líčil rozvoj českého e-governmentu a básnil o tom, jak jsou české datové schránky úžasná a skvělá záležitost, která pomáhá všem občanům v komunikaci s úřady. Úředník Evropské komise ho nechal dokončit oslavnou ódu a pak se jen suše zeptal (ano, myslím, že to byl Brit) – „A vy máte datovou schránku?“ Náměstkovo suché polknutí a slabé „Ne“ vydalo v tu chvíli za všechny prezentace.

Základní oblasti hodnocení jsou konektivita, lidský kapitál, využívání internetových služeb, integrace digitálních technologií a digitální veřejné služby.

Jak je hodnoceno Česko?

Česko je nejsilnější v integraci digitálních technologií, kde jeho výsledky převyšují průměr EU. Je to hlavně díky dobrým výsledkům v oblasti elektronického obchodu. Podíl osob zaměstnaných v oboru ICT a podíl absolventů v tomto oboru významně vzrostl, nicméně české (a nejen české) firmy stále hlásí potíže při hledání odborníků s digitálními dovednostmi. I když vláda zavádí nové digitální veřejné služby (míněn asi portál občana?), jejich využívání je však dosud omezené. Konektivita se nezlepšuje dostatečně rychle, zejména z důvodu nedostatečného pokrytí pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou. Ani 4G pokrytí už ve srovnání s ostatními zeměmi EU nepůsobí nijak výjimečně. Velká část obyvatel čte zprávy na internetu a používá internetové bankovnictví.

I. Konektivita

S celkovým skóre konektivity ve výši 44,9 se Česko mezi zemeěmi EU řadí na 24. místo. Celkové využití pevného vysokorychlostního připojení je stejné (74 %) jako v předchozím roce a je o něco nižší než průměr EU. Pokrytí rychlým širokopásmovým připojením je v Česku stabilní (90 % v roce 2018 a 92 % v roce 2019), což je stále méně než EU stanovený cíl ve výši 100 % určený pro rok 2020. Pokrytí pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou (28 % domácností v roce 2018) se nevýrazně zvýšilo na 29 %, a to výhradně v důsledku zavedení nových sítí FTTP, dosud však zůstává pod průměrem EU ve výši 44 % (včetně kabelových sítí modernizovaných na DOCSIS 3.1).

Počet domácností s pevným širokopásmovým připojením o rychlosti nejméně 100 Mb/s rovněž zaznamenal pouze mírný nárůst (z 18 % na 20 %) a Česko se u tohoto ukazatele dosud řadí relativně nízko (19. místo). Země vykazuje plné průměrné pokrytí 4G – touto technologií je nyní v Česku pokryto 100 % domácností.

Maloobchodní ceny v Česku jsou vyšší než průměr EU – Česko dosáhlo u indexu cen širokopásmového připojení skóre 57 oproti průměru EU ve výši 64, což je mezi všemi členskými státy EU řadí v této kategorii na 21. místo. Navzdory relativně vysokým cenám, zejména v mobilním segmentu, je využití širokopásmového připojení v Česku jen mírně pod průměrem EU.

U ukazatele připravenosti na 5G se Česko řadí na 15. místo. V zemi bylo zatím přiděleno 42 % spektra harmonizovaného na úrovni EU pro bezdrátové vysokorychlostní služby.

II. Lidský kapitál

Pokud jde o lidský kapitál, Česko obsadilo 14. místo, přičemž jeho skóre je těsně pod průměrem EU. Vzrostl podíl obyvatel s alespoň základními (62 %) a vyššími než základními (26 %) digitálními dovednostmi. Podíl osob zaměstnaných jako odborníci v oblasti ICT stoupl na 4,1 %, což je více než průměr EU (3,9 %). Největší koncentrace odborníků v oblasti ICT je v Praze, kde představují 7,9 % celkové zaměstnanosti. V segmentu ICT silně převládají muži. Pouze 10 % všech odborníků v oblasti ICT tvoří ženy – to je druhé nejnižší skóre v EU. Přesto (nebo právě proto) se DESI zpráva věnuje aktivitám organizace Czechitas.

Česko se více zapojilo do Evropského týdne programování. Počet registrovaných aktivit vzrostl o 54 % na 232 a zúčastnilo se jich více než 13 000 osob. 49 % účastníků tvořily dívky nebo ženy. Většina aktivit se uskutečnila ve dvou největších městech a 65 % ve školách. Zpráva také zmiňuje činnost české Digikoalice, která sdružuje 204 členů, kteří se pravidelně setkávají a řídí iniciativy, jež poskytují příležitosti v oblasti odborné přípravy a vzdělávání mladým lidem, zaměstnancům, starším občanům a uchazečům o zaměstnání.

Nedobré hodnocení v rámci srovnávání dostává české školství. Zpráva konstatuje, že české školy postrádají učitele s příslušnou kvalifikací v oblasti digitálních dovedností. Nejvyšší kontrolní úřad a Česká školní inspekce uvádějí, že navzdory stávající strategii digitálního vzdělávání se vzdělávací systém nepřizpůsobuje dostatečně rychle digitální transformaci. Mnozí učitelé nemají dostatek materiálů a necítí se dostatečně připraveni na to, že by měli vyučovat digitální dovednosti. Školy nemají přístup k odpovídající digitální infrastruktuře. Stáří 80 % počítačů, jež mají žáci k dispozici, je více než tři roky a školy nemají dostatek finančních prostředků na investice do moderního digitálního vybavení.

III. Využívání internetový služeb

Pokud jde o využívání internetových služeb, Česko i nadále postupuje na vyšší příčky. Země je nyní na 17. místě a má vyšší skóre než v roce 2019, dosud je však pod průměrem EU. Digitální mezera ve společnosti se zmenšuje, jelikož podíl osob, které internet nikdy nepoužily, klesl na 9 % (stejný jako průměr EU). 92 % uživatelů internetu v Česku čte noviny a časopisy on-line. To je nejvyšší skóre v celé EU.

„Podíl uživatelů, kteří prodávají on-line, se však snížil a podíl osob, které využívají komerční služby videa na vyžádání, je nejnižší v EU. To by mohlo souviset s vysokou cenou mobilních širokopásmových služeb. V důsledku toho mohou spotřebitelé omezovat používání internetových služeb na svých telefonech a tabletech.“ Dopad „vždyť vám to stačí“ nízkých datových limitů na digitální svět v jednom odstavci.

IV. Integrace digitálních technologií

Pokud jde o integraci digitálních technologií, Česko se posunulo na 9. místo a má skóre nad průměrem EU. Hlavní hnací silou v této oblasti je i nadále elektronický obchod. V Česku prodává on-line 28 % malých a středních podniků a obrat z elektronického obchodování již představuje více než pětinu jejich příjmů. To je druhé nejvyšší skóre v EU.

V zavádění nových digitálních technologií (analýza big data, cloud) jsou však české společnosti pod průměrem EU.

Česko je patnáctým největším konečným uživatelem průmyslových robotů na světě. Podle Svazu průmyslu a dopravy plánuje více než polovina společností v průběhu příštích pěti let zvýšit investice do aplikací Průmyslu 4.0. V tomto ohledu jsou větší společnosti aktivnější než malé a střední podniky. Hlavními důvody pro zavádění prvků Průmyslu 4.0 je zvýšení produktivity a snížení jednotkových nákladů na zaměstnance.

V. Digitální veřejné služby

V oblasti digitálních veřejných služeb kleslo Česko v pořadí EU na 22. místo, přičemž jeho skóre je výrazně pod průměrem EU. Země zvyšuje objem veřejných služeb, které mohou lidé a podniky využívat on-line. Žádný z ukazatelů však není vyšší než průměr EU a pouze polovina osob, které potřebují předložit orgánům veřejné správy úřední formuláře, tak činí elektronicky (průměr EU je 67 %).

Na konci roku 2019 nabízel Portál občana již 120 služeb on-line, měl však pouze 45 000 registrovaných uživatelů (0,7 % Čechů ve věku 15–64 let). Pozitivní vývoj se odehrává ve vydávání elektronických receptů, kdy v roce 2019 se vydává v průměru 6 milionů e-receptů měsíčně.

Evropská komise si všimla i slavného hackathonu na „vytvoření beta verze e-shopu“ pro elektronické dálniční známky (který byl původně plánován za 16 milionů EUR), a uvádí ho jako příklad alternativního přístupu k zadávání veřejných zakázek v oblasti IT. Nevíte, jak to skončilo…? Evropská komise pléduje za využívání open source, když píše že „přístup založený na otevřeném zdrojovém kódu by mohl více poskytovatelům umožnit nabízení nových služeb, které do již existujících systémů přilákají více lidí. Zátěž nadále představují i neúspěšné a předražené zakázky na služby ICT ve veřejné správě.“ Snad dočte státní správa i na tuhle poslední stránku.

Kdo dočůrá dál…

Po přečtení konkrétního hodnocení České republiky, pojďme splnit primární cíl DESI indexu a porovnat Českou republiku. Využijeme k tomu webu, kde Evropská komise umožňuje srovnání různých členských států a různých indikátorů, které vstupují do DESI indexu.

I. Konektivita

II. Lidský kapitál

III. Využívání internetových služeb

IV. Integrace digitálních technologií

V. Digitální veřejné služby

Vidíme, že ve V4 regionu vedeme v integraci digitálních technologiích a lidském kapitálu. A jak budou grafy vypadat, když se porovnáme s nejlépe hodnoceným státem v DESI hodnocení – Finskem.

I. Konektivita

II. Lidský kapitál

III. Využívání internetových služeb

IV. Integrace digitálních technologií

V. Digitální veřejné služby

Nemá se to dělat, ale pojďme se srovnat ještě s nejhůře hodnoceným státem.

I. Konektivita

II. Lidský kapitál

III. Využívání internetových služeb

IV. Integrace digitálních technologií

V. Digitální veřejné služby

Z těchto pár grafů si každý dokáže představit, jak si zhruba Česká republika stojí v mezinárodním srovnání. Už nyní je jasné, že srovnání pro rok 2020, které bude Evropská komise dělat příští rok, bude ovlivněno pandemií COVID-19. Zda Česká republika využije této krize, při které i největší odpírači digitálního světa viděli, že digitální nástroje pomáhají zmírnit dopady pandemie a mohou přinést nová řešení starých i nových problémů, uvidíme brzy. Držme si palce (i když to vlastně nestačí…).

Autor:

Zanechte komentář

Všechny údaje jsou povinné. E-mail nebude zobrazen.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.