Krátké vlny (díl 3.) – Kriminální ústředna informuje, CSNOG 2020 a odtučněné 5G na Slovensku

„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)


Dne 17. srpna 2020 vzala vláda na vědomí Zprávu o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2019 (ve srovnání s rokem 2018) (panečku, to je sexy název). Zpráva obsahuje informace Ministerstva vnitra, Policie ČR, resortů i příslušných institucí působících v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku o trestné činnosti v roce 2019 v České republice.

V roce 2019 bylo registrováno celkem 199 221 trestných činů. Jedná se o první nárůst od roku 2013. Kvantitativní nárůst nápadu trestné činnosti oproti roku 2018 činil 3,5 %, přičemž počet objasněných trestných činů se nepatrně zvýšil o 0,3 %. Celková objasněnost činí 46,8 %. Nejvíce se na nárůstu podílela majetková trestná činnost.

Pro čtenáře mohou být zajímavé kapitoly věnující se kybernetické kriminalitě (strana 49) kybernetické bezpečnosti (strana 100).

V roce 2019 narostla kybernetická trestná činnost oproti roku 2018, a to z 6 815 skutků v roce 2018 na 8 417 (+1 602) skutků. V této statistice jsou zahrnuty skutky oznámené napříč všemi úrovněmi Policie ČR. Zpracovatel materiálu však odhaduje, že tyto počty skutků se mohou od skutečných počtů spáchaných skutků výrazně lišit, neboť kybernetická kriminalita se vyznačuje značnou latencí.

Zdroj: Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území České republiky v roce 2019, Ministerstvo vnitra

V rámci boje s kyberkriminalitou je sekce kybernetické kriminality NCOZ kontaktním místem pro příjem hlášení o závadovém obsahu na internetu. Tato sekce je také členem projektu Europolu EMPACT, který byl vytvořen za účelem boje se závažnou mezinárodní organizovanou trestnou činností spojenou s pohlavním zneužíváním dětí.

 V roce 2019 byl také zaznamenán nárůst trestněprávních aktivit v darknetu, např. v podobě eshopů nelegálním zbožím nebo zbožím pocházejícím z trestné činnosti jako jsou zbraně, drogy, padělané doklady atd.

V oblasti prevence kybernetické kriminality spolupracuje NCOZ s orgány samosprávy, státní správy, neziskovým sektorem, základními, středními a vysokými školami. Preventivní informace jsou dostupné na webu Policie, sdružení CZ.NIC, NÚKIB atd.

Specifickou cílovou skupinou prevence jsou osoby zvlášť zranitelné v kyberprostoru. Do této kategorie patří žáci mateřských, základních, středních škol a vysokých škol, včetně škol speciálních. NÚKIB uspořádal pro jednotlivé cílové skupiny v roce 2019 celkem 78 vzdělávacích a osvětových přednášek, prezentací a workshopů. Souběžně s jednotlivými přednáškami uspořádal NÚKIB ve spolupráci s dalšími partnery Festival bezpečného internetu (dále jen „FBI“). FBI se sestával z pěti odborných konferencí pro různé cílové skupiny, na jejichž přípravě se kromě NÚKIB podílelo mimo jiné sdružení CZ.NIC, CESNET další. Celkem se FBI zúčastnilo 597 lidí z řad pedagogů, policistů a odborné veřejnosti, která se věnuje problematice informačních technologií a práva. Jen tak dál.


CZ.NIC, NIX.CZ a CESNET míní, COVID-19 mění, proto se konání CSNOG 2020 přesunulo z Brna do virtuálního prostoru. Abstrakty přednášek si můžete prostudovat zde a připojit se (zdarma) můžete 8. a 9. září 2020.


Do 8. září 2020 můžete přispět do veřejné konzultace, kterou pořádá Evropská komise k balíčku Digital Services Act (DSA). Celý aktivita určitě zaměstná nejen české předsednictví (CZPRES 2022) a dotýká se i evropských správců domén nejvyšší úrovně, takže i oni připravují svůj příspěvek. O co ve stručnosti kromě jiného jde? O nic menšího než odpovědnost za obsah a odstraňování nelegálního a škodlivého obsahu z internetu.

Správci domén nejvyšší úrovně  jako techničtí provozovatelé internetové infrastruktury nejsou podle současného platného právního rámce EU považování za online zprostředkovatele. Jejich úkolem je zajistit provozování rozhodující části internetové infrastruktury – DNS registrů. Jako takoví nemají kontrolu nad uživatelským obsahem a nedávalo by ani smysl, aby za něj nesli odpovědnost. Pro budoucí bezpečné online prostředí je určitě důležitá spolupráce s kompetentními orgány veřejné správy a sdílení příkladů dobré praxe. Příslušné orgány veřejné správy musí být materiálně i personálně vybaveny tak, aby mohly kvalifikovaně a na základě zákona rozhodovat o nelegálnosti online obsahu.

Kéž bude úředník Evropské komise uměřený a rozumný ve svých budoucích návrzích.


V meziresortním připomínkovém řízení je novela zákona o kybernetické bezpečnosti. Návrh zákona má za cíl novelizovat zákon o kybernetické bezpečnosti ve 3 oblastech:

  • adaptovat český zákona na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 –  Akt o kybernetické bezpečnosti (jedná se zejména o systém evropských certifikací);
  • zpřesnit kompetenci NÚKIBu a Národního CERT vyhledávat zranitelnosti a doplňující rozsah údajů hlášených do evidence kontaktních údajů;
  • zajistit vyšší míru důvěry mezi NÚKIBem a subjekty nahlašujícími kybernetický bezpečnostní incident nebo předávajícími informace o relevantních zranitelnostech tím, že by tyto informace nebyly předávány jiným orgánům veřejné moci v případě, že by tím došlo k ohrožení zájmu chráněného zákonem o kybernetické bezpečnosti. Že by otevírající se náruč NUKIBu „hodným nebo skoro hodným“ hackerům?

Slovenský čtvrtý operátor (4ka) má menší ostudu se svým odtučněným „5G“, a my otestujeme nenápadně to české. #staytuned

Autor:

Zanechte komentář

Všechny údaje jsou povinné. E-mail nebude zobrazen.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.