Už jste okusili komfort, jejž přináší umístění častých aplikací na dedikované klávesy. V desátém pokračování naší série vás zkusím inspirovat, co dalšího se šikne pod hbitými prsty.

Přiznejte si to. Používáte stále dokola jen pár aplikací. Prohlížeč, e-mail, správce souborů, přehrávač hudby… ještě něco? Dobrá, je jich třeba dvacet. Co kdyby každá z nich obdržela vlastní klávesu, abyste už nikdy nemuseli mařit čas jejich spouštěním? Prvních devět se vejde na taskbar a spolehlivě je spustí Super+číslo. Ale není všechno super, co se třpytí… Přináším doporučení, jak si přidat užitečné aplikace na Super+Ctrl+číslo a Super+Shift+číslo, a ukážu, jakou kočičinu jde se zkratkami zažit!

Hygiena

E-mail je s námi už půl století a jeho výhoda jako u každých konzervativních věcí je stabilita. Na rozdíl od instant messagingu, který umožňuje přidávat ke zprávám reakce (a učinit tak komunikaci nelineární → velmi přehlednou) a který je většinou hostován u poskytovatele (čímž se trochu vzdalujeme původní myšlence, jež tepe pod základy Internetu), je e-mail decentralizovaný. Jedna věc jsou otevřené standardy, jak má e-mail vypadat, a druhá do různé míry pokulhávající implementace, kdy si nedokonalé systémy právě teď vyměňují digitální cvrkot, snažíce se domluvit, aby vám doručily do schránky přes půl světa spam.

xkb – přemapovat pečlivě a s výhodami

Velmi silný nástroj pro mapování klávesnice představuje xkb. Náš článek představuje ani ne tak stručný úvod, jako rychlý způsob, jak jej začít používat. Pokud chcete o znalostní úroveň výš, začněte třeba s pátráním z blogu italského programátora, návodem na help.ubuntu.com nebo se odvažte do hlubšího kontextu na archlinuxu. Existuje také vynikající manuál od Paula Rusty Russela (“Nikdy jsem tenhle dokument psát nechtěl, jsem příliš nekvalifikovaný; ale vždycky jsem jej chtěl číst, a tak to byla jediná cesta.”) Jeho popis dobře ilustruje, do jakého labyrintu se v zákoutích klávesnice můžete dostat.

xmodmap – přemapovat rychle a nezávazně

Rychlý nástroj pro mapování klávesnice představuje xmodmap. Nepůjdeme do hloubky. Nebudeme si lámat hlavu, co přesně znamenají údaje, které vidíme spustivše příkaz xmodmap suše bez parametrů. Ani jak zábavnou a jak moc vedle paseku lze vysekat mezi jedlemi lesa své klávesnice, pokud tyto údaje začneme přehazovat. Použijeme xmodmap, abychom za minimální námahy klávesnici podojili. Sice se vám nemusí podařit vytřískat z klávesy více než 6 pozic, ale i to už je úspěch proti všemožným GUI přemapovačům, které vytřískají 4. S použitím xkb v dalším článku získáme 8 – i víc, co se vám na klávesnici vejde.

Používejte celou klávesnici. Jsou na ní převážně písmenka, ale možná najdeme i tlačítka, kterých jste si nikdy nevšimli. A existují ještě klávesy z hlubších vrstev šera… Vyrazme proto na túru napříč klávesnicí!

Děkuju ti, jistá Terezo, když jsi na prahu dospělosti řekla: “Proč používáš qwertz, to musíš furt přepínat, ne?” Zjistiv, že existuje ještě jiná klávesnice než qwertz, vybředl jsem z pasti mezi psaním na českých a nečeských strojích.

Držíte teď v ruce mobil? Nikoli? Pak tam máte myš. Neříkám rovnou, že je to chyba, ale zkuste dnes výjimečně zapojit do portu myši třeba samostříl a poradit si bez ní. A pak v této sérii článků prolétněte, jaké finty pro ovládání počítače používám já. Já, který jsem pro efektivitu zapálen, na níž jsem propálil stovky hodin, se vás budu snažit inspirovat, co od počítače smíte chtít, i když se nastavení aktualizaci od aktualizace mění. Budu psát převážně o svém prostředí Ubuntu Gnome, ale zkušenosti pro tipy beru i z Windows, odkud pocházím.

Ano, nesnědl jsem všechnu moudrost světa, ale několik zajímavých receptů znám. Myš? Co se týče počítačů, jsem spíš vegetarián.