Tak jsme se dočkali! Podepsáno jest.

Na tomto blogu vás pravidelně informujeme o postupu podpisu kořenové zóny (Už jen jeden!, Více než polovina, první, a úvod). Dnes došlo k podepsání posledního kořenového serveru: J.root-servers.net od dnešního dne nese kořenovou zónu podepsanou pomocí DNSSECu.

Kořenová zóna je stále podepsána klíčem a podpisy, které nelze validovat (tzv. DURZ). Ale i tak je podpis posledním krůčkem potřebným pro finální podepsání kořenové zóny validním klíčem, které má proběhnout 1. 7. 2010. Postupné nasazení DURZ – podepsané kořenové zóny na jednotlivé nameservery, bylo zapotřebí pro ověření, že zvětšení DNS zpráv nezpůsobí žádné velké operační problémy. Až na lehké zvýšení TCP provozu na kořenové nameservery po podepsání dvanácti nameserverů ze třinácti to zatím nevypadá, že by nějaké problémy měly nastat. Ale to ukáží následující hodiny.

Takže velké díky týmu, který pracoval na podpisu kořenové zóny a další velký úkol na ně čeká na začátku prázdnin.

Ondřej Surý

.jo? .الاردن!

Ačkoliv doménový svět spíše sleduje proces postupného podepisování kořenové zóny, nezastavil se ani tzv. DotIDN Fast Track, nebo-li vznik omezeného počtu nelatinkových národních domén nejvyšší úrovně. Nedávno, byla schválena várka osmi nových domén nejvyšší úrovně a proces postupně pokračuje dál, minulou středu ICANN ohlásil, že další doména má zelenou pro svůj vznik. V pořadí třináctou zemí s národní dotIDN doménou se stává Jordánsko. Tato země zatím používala pro nás hezky znějící latinkovou doménu .jo a brzy začne používat pro nás naopak asi obtížně použitelnou .الاردن. ICANN zároveň oznámil, že celkový počet žádostí je 21, což znamená, že existuje ještě 8 neschválených žádostí, na kterých se pracuje. Tipnete si, které země to jsou?

Druhou zajímavou aktualitou z oblasti dotIDN napsal nedávno Kim Davies z IANA. Představenstvo ICANN je schválilo delegaci prvních čtyř dotIDN domén. To znamená, že IANA brzy přidá domény těchto čtyř zemí (Ruska, Saudské Arábie, Egypta a Spojených Arabských Emirátů) do kořenové zóny a tedy jejich uvedení v život je jen otázka hodin.

Ondřej Filip

Jaký DNS server používáte pro DNSSEC?

V souvislosti s podpisem kořenové zóny, který bude používat novější algoritmy klíče (RSA-SHA256), o kterém jsem referoval já (zde) i kolega Ondřej Filip (tady a tady), a také především chybnou nebo neexistující podporou záznamů NSEC3 v nižších verzích serveru Bind, bychom se vás rádi zeptali, jaký DNS server a jakou verzi DNS serveru používáte pro poskytování DNSSECu na straně autoritativního serveru, a jakou verzi DNS serveru používáte pro validaci DNSSEC záznamů.

V anketě můžete zatrhnout i více voleb.

Jaký DNS server používáte pro DNSSEC?

  • Bind 9.6.x (33%, 23 Votes)
  • Bind 9.5.x (26%, 18 Votes)
  • Bind 9.7.x (13%, 9 Votes)
  • Unbound 1.4.x (12%, 8 Votes)
  • Bind 9.3.x (12%, 8 Votes)
  • Bind 9.4.x (9%, 6 Votes)
  • NSD 3.2.x (9%, 6 Votes)
  • Microsoft DNS (7%, 5 Votes)
  • Unbound 1.2.x (1%, 1 Votes)
  • NSD 3.0.x (1%, 1 Votes)
  • Jiný (prosíme napište do komentářů jaký) (0%, 0 Votes)
  • CNS (0%, 0 Votes)
  • ANS (0%, 0 Votes)
  • NSD 3.1.x (0%, 0 Votes)
  • Unbound 1.3.x (0%, 0 Votes)
  • Unbound 1.1.x (0%, 0 Votes)
  • Unbound 1.0.x (0%, 0 Votes)

Total Voters: 81

Nahrávání ... Nahrávání ...

Nějak se to zaseklo

Více než před dvěma měsíci jsem psal krátkou glosu o tom, že poměr volných IP adres je už menší než 10 %. Když jsem se dnes podíval na zmiňované počítadlo, byl jsem překvapen. Mezi lidmi, kteří se o ubývání IP čísel zabývají, se už poměrně dlouho traduje takový napůl vtip, že každý rok se dozvíme, že IP čísla dojdou za dva roky. Právě díky dobré práci správců IP čísel při navracení již použitých bloků, díky novým technologiím jako NAT, díky lepším pravidlům na přidělování se skutečně poměrně dlouho dařilo datum konce IPv4 posouvat do budoucnosti. Jenže tyto dva měsíce se datum neposunulo. Pořád je to září 2011 a počitadlo neukazuje 10 % ale 7 %. Pohledem na grafy se mi nezdá, že by alokace zrychlovaly. ISP tedy ještě nepanikaří a nesnaží se „urvat“ co nejvíce IPv4 čísel pro sebe. Ale asi se už nedaří získávat žádné starší bloky. Docela se těším na prezentace o tomto problému na příštím RIPE meetingu, který CZ.NIC hostí v Praze.

Jinými slovy, konec se blíží rychleji, než jsme předpokládali. V situaci, kdy je poměrně málokdo připraven na IPv6 to není příliš dobrá zpráva. Znáte nějaké příklady ISP nebo poskytovatelů služeb, kteří IPv6 podporují? Jste vy sami připraveni na IPv6? Dejte nám vědět k komentářích.

Ondřej Filip

Už jen jeden!

Nedávno jsem referoval, že více než polovina kořenových serverů poskytuje onu pseudopodepsanou zónu. Včera došlo k další významné změně. Už jsou „podepsány“ všechny kořenové servery s výjimkou posledního, označovaného písmenem J. Tento stav bude pro rozhodnutí o skutečném podpisu kořenové zóny klíčovým. Systém DNS je navržen velice robustně a pro jeho správnou funkci stačí dostupnost alespoň jednoho kořenového serveru. Pokud tedy nějaký systém obsahuje špatnou implementaci DNS resolveru, která zahazuje DNSSEC podepsané odpovědi, bude pro tento systém těch 12 podepsaných kořenových serverů jakoby nedostupných. Takže jako jediný dostupný se bude jevit právě server J a takové systémy budou koncentrovat své dotazy právě na něj. Pokud tedy výrazně stoupne zatížení tohoto serveru, dá se předpokládat, že existuje větší množství klientů, které by podpis všech serverů „odstřihl“ od Internetu. Možná proto si správci kořenových serverů na podpis toho posledního třináctého nechávají čas a plánují jej na 5. května. Mají pár dnů na to, zanalyzovat, zda-li se nějaký podobný jev nevyskytuje.

Každopádně vlak jménem DNSSEC@ROOT postupuje dle grafikonu. Další zastávka bude na začátku května.

Ondřej Filip

Nový projekt pro pedagogy s akreditací MŠMT ČR

Mezi naše osvětové aktivity spadají také projekty, v nichž se věnujeme podpoře a osvětě v oblasti internetových technologií (třeba DNSSEC), domén (Dobrá doména) a internetu obecně. Do této spupiny patří také odborná vystoupení na různých konferencích (vlastních nebo jiných) nebo prezentace na gymnáziích a středních, vyšších a vysokých odborných školách. S těmi jsme začali už před lety a stále v nich pokračujeme. V naší nabídce máme jak přednášku vyloženě technickou tak popularizační (především ve vztahu k bezpečnosti internetu).

Skupinu takovýchto vzdělávacích aktivit jsme rozšířili v loňském roce a to o jeden speciální projekt, kterým je celodenní kurz pro středoškolské učitele. První dvě taková setkání pro pedagogy z celé České republiky jsme uspořádali loni v létě a protože ohlasy byly pozitivní, rozhodli jsme se pokračovat. Na konci loňského roku jsme proto ve spolupráci s Jednotou školských informatiků zažádali o akreditaci pro tento kurz (uděluje Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy České republiky), kterou jsme dostali 23. března 2010.

Zmíněná akreditace, se vztahuje na jednodenní školení s názvem „Internetové technologie pro pedagogické pracovníky“, v jejímž programu jsou bloky o tom, jak internet vlastně funguje, o IPv6, IDN, správě internetu, DNSSEC nebo ENUM.

Udělení akreditace je pro nás určitým vyznamenáním a hnacím motorem v realizaci dalších školení pro pedagogy. V tuto chvíli máme v plánu uspořádat  kurzy o ne tolik známých stránkách internetu opět v létě tohoto roku a společně s Jednotou školských informatiků spolupracovat na jejich dalším využití. V nabídce projektů pro školy a na stránkách Akademie CZ.NIC se tak v nejbližší době objeví více informací o kurzech, během nichž si budou moci návštěvníci poslechnout o internetu a jeho technologiích to, co se jinde dozvědět nemusí nebo možná ani nemohou.

Vilém Sládek

Už více než polovina kořenových serverů s DNSSEC

Jak už před časem referoval kolega Surý, v současnosti probíhá proces, jehož vyústěním bude plný platný podpis kořenové zóny. Tato událost zastřeší všechny současné aktivity týkající se podepisování domén nejvyšší úrovně a hlavně zjednoduší život správcům rekurzivních DNS serverů; pak už totiž bude stačit pouze sledovat změny klíčů jedné (té nejvyšší) zóny.

Minulý týden ve středu došlo k překonání dalšího virtuálního milníku. K podpisu totiž nedochází naráz, ale jednotlivé kořenové zóny se „podepisují“ neověřitelnými „falešnými“ klíči postupně. A právě 24. března byly tyto klíče publikovány dalšími třemi servery. Celkový počet „podepsaných“ serverů se v tuto chvíli zastavil na čísle sedm, což je už více než 50 % z celkových 13. Další várka zavádění těchto podpisů se očekává 14. dubna, kdy bude podepsáno dalších pět serverů. Poslední server bude přidán 5. května.

Správný a validní podpis by měl začít platit od prvního prázdninového dne – 1. července. Zatím tedy proces běží zcela podle plánu a nemá žádné zpoždění, což je velice dobrá zpráva pro bezpečnost systému DNS.

Ondřej Filip

Další dotIDN domény na světě

Celkem nedávno jsem referoval o schválení čtyř prvních zádostí o nelatinkové domény nejvyšší úrovně. Tím se proces přirozeně nezastavil, zájem projevily i další země. Ve dnech 22. a 23. března ICANN schválil další várku žádosti. Jde o Tunisko, Thajsko, Taiwan, Sri Lanka, Katar, dále stát-nestát Palestina, Hong Kong a Čína. Narozdíl od první a velice bezproblémové skupiny, dvě z těchto žádostí obsahuji určitou zvláštnost. Ta souvisí s tím, že Čína i Taiwan zažádaly vlastně o domény dvě; jednu napsanou v tradičním čínském písmu a druhou ve zjednodušeném. Proto tyto žádosti čeká další kolo schvalování. Tito správci budou muset prokázat, že provoz těchto domén bude synchronizován, že jejich provozem nevzniknou žádné duality a tedy, že nedojde k matení uživatelů. Tento proces ještě není zcela vyjasněn, takže uvidíme, jak to celé nakonec dopadne. Návrh jak v těchto případech postupovat byl zveřejněn zde.

Ondřej Filip

Pomožte nám s překladem knihy Dive into Python 3

Edice CZ.NIC se brzy rozroste o další knihu. Po publikaci Pavla Satrapy (IPv6) a knize Scotta Chacona (Pro Git) přibude do ediční řady překlad knihy Dive into Python 3. Na něm se už v tuto chvíli pracuje a protože víme, že překlady odborných publikací nejsou vždycky díky nejasné české terminologii dokonalé, rádi bychom se obrátili na všechny, kteří se v této problematice pohybují a orientují, aby nám pomohli s překlady některých anglických termínů.

Naše návrhy najdete v glosáři. Komentovat je  můžete pod tímto příspěvkem do 6. dubna. Vaše připomínky potom předáme překladateli, který s nimi bude dále pracovat.

Vilém Sládek

DNS před zhroucením? Ani náhodou!

Výkonný ředitel ICANN Rod Beckstrom prohlásil včera na setkání GAC (poradního výboru vlád při ICANN), že: „Na systém DNS je veden útok a celý systém je nyní křehčí a zranitelnější než kdykoliv předtím a může se kdykoliv doslova zhroutit.“ Pokud by se něco takového stalo, mělo by to samozřejmě obrovské a dalekosáhlé důsledky, protože na fungování Internetu dnes závisí téměř vše. Dle jeho slov dospěl k tomuto tvrzení po konzultaci s více než 20ti řediteli největších doménových registrů a registrátorů, kteří jsou extrémně znepokojeni stejně jako on. Více v plném audio záznamu komentáře.

Zajímavý je už fakt, že co se týká národních domén (tzv. ccTLD), tak někteří ředitelé největších registrů, kteří byli na místě přítomni, o žádných takových konzultacích nevěděli. Tak jako tak prakticky všichni zástupci registrů národních domén toto tvrzení považovali za „nemístné“ a přehnané. Samozřejmě i DNS se stejně jako spousta dalších internetových služeb potýká s bezpečnostními problémy. Nicméně rozhodně žádný z nich neohrožuje funkčnost a stabilitu celého systému. Navíc zrovna v této oblasti internetová komunita pracuje velmi dobře – je si vědoma zásadní důležitosti systému DNS (proto pro něj buduje velmi robustní infrastrukturu), nalezené problémy řeší, vzdělává koncové uživatele atd. K tomuto se samozřejmě snažíme přispět i my (CZ.NIC) například tím, že se podílíme na provozu F a L kořenových serverů v České republice, že jsme jako jedni z prvních zavedli DNSSEC (máme nejvíce zabezpečených domén na světě) nebo že provozujeme bezpečnostní oddělení, které řeší např. zneužívání domén k šíření malware či phishingu.

Osobně si myslím, že představitel tak významné instituce by neměl vydávat takto silná prohlášení bez širší konzultace s institucemi, které se o provoz a stabilitu starají např. správce národních domén, operátory root serverů apod. Ostatně třeba organizace správců národních domén (ccNSO) připravuje vlastní vyjádření k těmto jeho výrokům.

Ondřej Filip