Včera klesly zásoby volných IPv4 adres v regionu Asie-Pacific pod jeden blok /8. Velikost takového bloku je 256³, což je přibližně 16,8 miliónu adres. Díky této události se aktivuje článek 9.10 alokačních pravidel APNIC. Tento článek říká, že od této chvíle je možné žádat pouze o alokace minimální velikosti, což je v současné době /22 nebo-li 1024 adres, a zároveň, že každý člen může žádat z tohoto bloku pouze jednou.

Toto opatření bude mít celkem dramatický dopad. Jen pro ilustraci, v letošním březnu bylo provedeno 268 alokací a pouze 31 z nich mělo onu minimální velikost 1024. Průměrná velikost alokace byla 153 tisíc adres! Jinými slovy: dosavadní alokační pravidla přestala platit, APNIC začal odmítat legitimní žádosti o alokace, adresy prakticky došly.

Dalším zajímavým aspektem je, že těchto malých alokací lze provést až 16384 (256³/1024). To je ale násobně více, než je v současnosti členů APNICu, což znamená, že pro nové menší projekty naopak adresy budou ještě poměrně dlouho.

Zároveň to tak trochu naznačuje cenu IPv4 adres. Pro získání 1024 adres musíte nejprve založit společnost. Poté zažádat o členství v APNIC, což stojí jednorázově 4175 AUD, a pak platit ročně 3068 AUD. Pokud tedy odhlédnu od nákladů na založení společnosti, nákladů na vyplnění žádosti a podobně, první rok dáte za každou IP adresu minimálně 7AUD (dnešní kurz 1 AUD = 17,661 Kč), a to jste pořád omezeni velikostí bloku. V tomto ohledu je nedávný avizovaný nákup adres Microsoftem poměrně logickým krokem.

Asie je tak prvním regionem, který se začíná prakticky potýkat s nedostatkem IP adres. Protože i když počítadlo spotřeby bude ukazovat, že v daném regionu ještě nějaké adresy zbývají, prakticky už není možné nastartovat projekty, které by vyžadovaly více adres. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se tamní lidé s touto situací vypořádají, především proto, že nás Evropany čeká stejný osud ke konci tohoto roku. Politika RIPE se chová k poslednímu bloku téměř identicky, jen s tím malým rozdílem, že žadatel již musí vlastnit IPv6.

Ondřej Filip

Když jsem ve svém příspěvku o lednových alokacích ohlašoval rekord v éře po zavedení CIDR, nečekal jsem, že budu tak rychle ohlašovat rekord nový. Březnové alokace nejenom že předehnaly ty lednové, ale se spotřebou cca 48 miliónů se stal březen rekordním měsícem všech dob! Je zjevné, že hráči především na asijském trhu se snaží „urvat“ na poslední chvíli, co se dá. Závratnou rychlost alokací poslední doby nejlépe ilustruje následující graf.

A dá se předpokládat, že podobný rekord už překonán nebude, Ptáte se proč? Důvod je poměrně jednoduchý: z těch 48 miliónů totiž připadlo neuvěřitelných 41 miliónů na region Asie-Pacific. A registru pro tento region – APNIC – už zbývá na duben pouze cca 32 miliónů adres. Jinými slovy, pokud se nějak nezblázní ostatní regiony, tento rekord už není jak překonat. Druhým neblahým důsledkem je i to, že v regionu Asie-Pacific dojdou tento měsíc zcela IPv4 adresy. Známé počítadlo ukazuje dnes na 20. duben.

Pro dokreslení situace mi dovolte jeden obligátní graf. Pořadí zemí vede již tradičně Čína se spotřebou téměř 22 miliónů, to mimochodem dříve bývala silnější spotřeba za celý svět. Druhé je Japonsko s 5,2 milióny a třetí příčku obsadila Indie s 3,7 miliony.

Naopak v IPv6 alokacích došlo k mírnému zpomalení. Bylo alokováno 242 prefixů, což je o hodně méně než v únoru, ale i tak jde o slušné tempo i s ohledem na to, že IPv6 prefix by měl běžnému poskytovateli vystačit na vždy.

V tomto měsíci tedy dojde k události, které se každý poskytovatel obává. První regionální Internetový registr začne odmítat žádosti o IPv4 z důvodu nedostatku adres. Tím se Internet dostane do další fáze; bude zajímavé sledovat, jak ji zvládne.

Ondřej Filip

IPv4 adresy nám ještě ani pořádně nedošly a už tu máme první zdokumentovaný případ prodeje adres, nebo přesněji zatím pokusu o prodej. O co přesně jde? Ústřední postavou příběhu je společnost s poměrně dlouhou i slavnou historií s dnešním názvem Nortel. Tato společnost získala v době rané éry Internetu v lednu roku 1991 blok IP adres 47.0.0.0/8 o velikosti téměř 17 miliónů adres.(v databázi IANA má označení Bell-Northern Research). O osmnáct let později tato společnost zkrachovala. Od té doby postupně rozprodává svůj majetek, což je činnost v bankrotovém režimu poměrně obvyklá.

Co je ale neobvyklé je skutečnost, která v nedávné době rozvířila mnoho diskusí lidí zabývajících se internetovou infrastrukturou. Dow Jones Daily Bankruptcy Review přinesl informaci, že Nortel prodal část svého adresního prostoru společnosti Microsoft. (Pozn. aut.: Bohužel nemám placený přístup do této aplikace a tak se v tomto případě spoléhám pouze na sekundární zdroje.) Z údajného dokumentu Delawarského úpadkového soudu vyplývá, že Microsoft koupil 666 624 IP adres za cenu 7 500 000 USD. Z toho 470 016 adres je k okamžitému použití a 196 608 je zatím využíváno a bude k dispozici později. Dlužno podotknout, že jde pouze o návrh smlouvy. Soud by měl ještě vše stvrdit.

Musím říci, že tato zpráva je pro mě zatím trochu záhadná. Především mi není úplně jasné, o jaké adresy jde a proč je jich tak podivné množství. IP adresy nejde převádět po jedné, lze to pouze po blocích. 666k sice vypadá jako poměrně magické číslo, ale velikosti IP bloků bývají vždy nějaké mocniny dvojky, nebo chcete-li kulatá čísla ve dvojkové soustavě. Číslo 666 624 se ve dvojkové soustavě zapisuje jako 10100010110000000000. Počet jedniček v tomto čísle udává nejmenší možný počet IP bloků, které by se mohly převádět. Ale možná bude vysvětlení prozaičtější, dokument jistě nepřipravoval žádný správce routerů.

Tedy pro teď předpokládejme, že čísla jsou v pořádku. Pak by hodnota jedné IP adresy byla o něco více než 11 USD. Vzhledem k tomu, že Nortelu ještě zůstala větší část z původního velikého bloku čítající cca 16 miliónů adres, mohou další prodeje vydělat věřitelům ještě slušných 162 miliónů USD. Proč nebyly prodány všechny IPv4 adresy? Že by byly všechny využity? Nebo odprodány s jinými částmi společnosti?

Vlastní dokument dokonce cenu IP adresy komentuje. Zmiňuje fakt, že cenu nelze určit na základě předchozích transakcí, protože takových mnoho není. Je tedy odůvodněna cenou, kterou za přidělení IP adresy účtují ISP, a také náklady na přechod na protokol IPv6 a podmínkami trhu po vyprázdnění IPv4 registrů.

Z tohoto vyplývá, že celý alokovatelný adresní prostor by pak byl oceněn na cca 42 miliardy USD, což je už celkem solidní číslo. Bohužel, ladem nám pak v tomto světle leží cca 3 miliardy USD za nevyužité adresy třídy E. Je otázkou, zdali by někdo za takovou sumu nepřišel na způsob, jak je využít.

Je ještě předčasné dělat závěry, jestli byl sekundární trh s IPv4 adresami spuštěn či nikoliv. Zatím není úplně zřejmé, co se vlastně Microsoft snaží koupit. Transakce ještě nebyla dokončena a velice důležité bude, jak se k problému postaví správce severoamerického adresního prostoru ARIN, který je zmíněn jako příjemce oznámení o této transakci. Bude velmi zajímavé dále sledovat, jak se kauza vyvine.

A jaká je situace u vás? Nemáte pocit, že právě výrazně vzrostla hodnota vašich sítí?

Ondřej Filip

Na první pohled by se mohlo zdát, že letošní únor v IPv4 alokacích téměř vyrovnal rekordní leden. Součet položek v alokačních záznamech udává téměř 36 miliónů alokací. Nicméně toto číslo je ovlivněno jednou nepřesností a tou je alokace bloku 185.0.0.0/10 v evropském regionu. Jde totiž pouze o dočasnou alokaci, která se provádí v rámci testování dostupnosti daného bloku, tzv. debogonizace. Poněkud více jsem o tomto procesu psal v jednom ze svých starších příspěvků. Po očištění o tento blok se tedy dostáváme k číslu menšímu než 32 miliónů, což je i tak nadprůměr.

Nejvíce adres spotřeboval jako obvykle region Asie-Pafic a to zhruba 22,6 miliónu. Na druhém místě skončil s velkým odstupem region Severní Amerika s 5,3 miliónu. Evropský region skončil na třetím místě s 3,5 milióny. LACNIC rozdal cca 300 tisíc adres a AfriNIC pouhých 50 tisíc. Je vidět, že rozdíly mezi regiony bohužel spíše narůstají a IPv4 dojde v různých částech světa velmi různě.

Překvapivě v žebříčku zemí tentokrát těsně nevyhrála Čína. Porazilo ji totiž Japonsko s více než 10 milióny alokovanými adresami. Z toho ale více než osm miliónů připadá na alokaci velkého operátora NTT, konkrétně jde o 153.128.0.0/9. Čína se v únoru spokojila „jen“ s osmi milióny, Spojené státy požádaly o pět miliónů. Následující graf ukazuje rozložení alokací pro deset nejaktivnějších zemí a zbytek světa.

Jak už jsme si řekli, na poli IPv4 tento únor ničím výjimečným nebyl. Nicméně mnohem zajímavější byla situace na poli IPv6. Tam už o rekord šlo. V únoru bylo totiž alokováno 380 IPv6 prefixů, což je prozatím nejvíce v historii. Jak se počty alokací vyvíjely v jednotlivých měsících nejlépe ilustruje následující graf.

Jak je vidět, vyčerpání IPv4 adres v registru IANA skutečně probudilo mnohé dosud spící správce a donutilo je ke zvýšené aktivitě v zavádění IPv6. Alokace jsou jakýmsi předvojem skutečného zavádění IPv6, takže doufejme, že dojde k podobné akceleraci i u jednotlivých poskytovatelů služeb, a že budeme brzy zavaleni nabídkou připojení po IPv6 i jednotlivých IPv6 webů a ostatních služeb.

Ondřej Filip

A je to tady! Registr nejvyšší úrovně IANA je zcela bez IPv4 adres. Dlouho očekávaná událost byla oficiálně vyhlášena v Miami v USA, kde se právě koná konference severoamerických operátorů NANOG 51. Pro pravidelné čtenáře našeho blogu nic překvapivého. Pojďme se nejprve podívat, jak vypadal poslední měsíc před fází vyčerpání.

Lednová spotřeba adres překonala i velice silný závěr loňského roku. Bylo přiděleno přibližně 36 miliónů adres a samozřejmě i tentokrát má na tomto výsledku „největší zásluhu“ region Asie-Pacifik s drtivým podílem 65,5 %. Poměrně překvapivý je fakt, že evropský region se v alokační aktivitě dostal až na čtvrtou pomyslnou příčku. Kromě Asie-Pacific jej předběhly i oba americké regiony. Evropané registrovali pouze 3 milióny IPv4 adres, což by mohl být důsledek lednového zpřísnění alokační politiky. Nejaktivnější byla opět Čína s 15,6 milióny. To bylo mimochodem více než spotřeba Evropy, Afriky a obou amerických regionů dohromady. Poměr alokací jednotlivých regionů ilustruje následující graf.

V evropském regionu byly nejaktivnější Ukrajina (402 tis.), Rusko (366 tis.) a Španělsko (352 tis.). Závod zemí V4 bychom naopak vyhráli my Češi s 78 tisíci spotřebovanými adresami. Poláci i Maďaři zažádali o 41 tisíc, Slováci o 13 tisíc.

Je vidět, že všudypřítomná alarmující počítadla konce IPv4 vyburcovala mnoho poskytovatelů služeb k urychlení alokačních žádostí. Je to poměrně logické, času už mnoho nezbývá a ještě v tomto roce by měly IPv4 adresy v regionu Asie-Pacifik zcela dojít.

Možná si teď kladete otázku, zdali byla lednová alokace rekordní. Odpovědí je následující graf.

Tedy ne tak docela, rekordem byly alokace v září roku 1993. Jenže to bylo ještě v době, kdy bylo možné alokovat pouze bloky velikosti 16777216, 65536 a 256. Mimochodem právě v ten měsíc byly publikovány dokumenty RFC1518 a RFC1519, které tuto praxi změnily. Nové alokační schéma se nazývá CIDR a výrazně zefektivnilo IP alokace. Pokud tedy odhlédneme od této „plýtvavé“ epochy, je leden skutečně rekordním měsícem.

Bude zajímavé sledovat, zdali ohlášená fáze vyčerpání ještě více zvýší aktivitu poskytovatelů služeb v rozebírání posledních zbytků volného IPv4 prostoru.

Ondřej Filip

Dnes v ranních hodinách se Internet posunul do své další fáze. Dva veliké bloky /8 se přesunuly dle očekávání do regionu Asie-Pacific. Jde konkrétně o 39.0.0.0/8 a 106.0.0.0/8 V registru IANA už tedy zbývá pouze 5 posledních bloků, na které pamatuje tato alokační politika schálená v březnu 2009. Ta říká, že s žádostí o poslední volné bloky vstupuje IANA do takzvané fáze vyčerpáni (exhaustion phase). V této fázi už pouze IANA dokončí poslední žádost, což se včera stalo, a rozešle po jednom bloku každému regionálnímu registru. Toto se má stát v nejbližších dnech. Přesné datum není úplně jasné, může to být ještě dnes, ale může to trvat klidně týden, každopádně bavíme se řádově o dnech. Kdy se to stane je pouze na rozhodnutí příslušných lidí, to nesouvisí s nějakou měřitelnou hodnotou. Konec konců, toto jsem již glosoval v mém předchozím příspěvku.

Mapa volných IPv4 bloků dnes vypadá takto:

Internet je v nové fázi. Kdy do ní přejdou vaše sítě a služby? Jste IPv6 ready?

Ondřej Filip

Letošní rok bude určitě pro IPv6 velmi zajímavý a to ať už z důvodu blížícího se konce volných IPv4 adres, různých propagačních akcí nebo plánovaného nasazení IPv6 u jednoho z velkých poskytovatelů Internetu v České republice.

My se dnes však poohlédneme za rokem minulým a popíšeme si vývoj IPv6 z pohledu české .CZ domény nejvyšší úrovně (TLD). Jako zdroj dat k hodnocení vývoje nám poslouží měsíční IPv6 statistiky, které CZ.NIC spravuje od konce roku 2009.

Počet IPv6 domén v .CZ doméně

Procentuální zastoupení domén s IPv6 adresou vzrostlo o 4,20 % a to z 0,99 % na 5,19 %, což ke konci roku 2010 odpovídalo 38 453 doménám z celkového počtu 741 162. Pouhých pět procent domén dostupných po IPv6 není to, co by si mnozí od roku 2010 slibovali. Snad více překvapující ale je, že v porovnání s některými TLD jsme na tom poměrně dobře.

O pětiprocentní nárůst IPv6 dostupných domén v České republice se nejvíce zasloužili tito vlastnící IPv6 adresního prostoru (názvy byly převzaty z položky „netname:“ v RIPE databázi):

BANAN-1-IPV6-CZ-MAI
Hosting90-CZ
CESKY-WEBHOSTING-1-IPV6-CZ-MAI
IE-GOOGLE-20091005
CeskyWebhosting-CZ
Tele3-CZ
COOLHOUSING-TELE3
Gransy-CZ


Počet domén s alespoň jednou IPv6 adresou jmenného serveru

U procentuálního zastoupení českých domén s alespoň jednou IPv6 adresou svého autoritativního jmenného serveru došlo k navýšení o 16,78 % a to z 3,53 % na 20,31 %, což ke konci roku 2010 odpovídalo 150 512 doménám z celkového počtu 741 162.

O nasazení IPv6 na autoritativní jmenné servery českých domén se nejvíce podíleli tito vlastníci adresního prostoru, kam jednotlivé IPv6 adresy jmenných serverů spadaly (názvy byly převzaty z položky „netname:“ v RIPE databázi):

Active24-CZ
KRAXNET
Gransy-CZ
CZ-INWAY-20051214
Hosting90-CZ


Počet domén s alespoň jednou IPv6 adresou poštovního serveru

U poštovních serverů českých domén došlo také k nárůstu IPv6 dostupnosti a to z 1,35 % na 8,61 %, což ke konci roku 2010 odpovídalo 63 838 doménám z celkového počtu 741 162.

Nejvíce českých domén používá poštovní servery, které spadají do těchto IPv6 adresních prostorů (názvy vlastníků byly převzaty z položky „netname:“ v RIPE databázi):

Active24-CZ
Gransy-CZ
BANAN-1-IPV6-CZ-MAI
Hosting90-CZ
CeskyWebhosting-CZ


Poslední graf se liší od předchozích, protože popisuje stav zavedení IPv6 z pohledu českých autonomních systémů. Zdrojová data byla převzata z BGP směrovací tabulky a RIPE databáze.

IPv6 v českých autonomních systémech

Počet autonomních systémů se za rok 2010 téměř zdvojnásobil a to z 345 na rovných 600. Každý z nich je dostupný po IPv4, jinak řečeno propaguje do světa svůj IPv4 prefix. S IPv6 prefixem to už tak dobré není. Ke konci roku 2010 byl celkový počet žádostí o přidělení IPv6 prefixu pouhých 77. Z toho se 70 odhodlalo svůj prefix propagovat do světa a zajistit si tak IPv6 konektivitu. Na druhou stranu lze sledovat za rok 2010 malý nárůst aktivity, alokace IPv6 vzrostly o 1,82 % a ve světové IPv6 směrovací tabulce se nachází o 3,26 % více českých autonomních systémů než tomu bylo v roce minulém.

Na závěr můžeme říci, že výše uvedené statistiky české TLD .CZ a českých autonomních systémů za rok 2010 signalizují postupně vzrůstající zavedení IPv6. Výsledná čísla by však mohla být mnohem větší. Nezbývá tedy než doufat, že nás v tomto roce potká dramatičtější vývoj než tomu bylo v roce minulém a konečně se IPv6 dostane na na úroveň, kde by mohla začít IPv4 alespoň trochu konkurovat.

Emanuel Petr

V souvislosti s rychle se blížícím koncem IPv4 adres v registru IANA se mě pár lidí zeptalo, které počítadlo je vlastně správné. Zda-li to na ipv4.potaroo.net nebo ipv6.he.net. Obě totiž ukazují mírně rozdílná čísla. To na he.net ukazuje, že volných adres je o něco více a po překliknutí, že je v regionálních registrech (RIRech) ke včerejšímu dni (27.1.) cca 300 miliónů adres. Nejvíce je jich v americkém ARINu, který má dle he.net téměř 130 miliónů. Jakému počítadlu tedy věřit?

Já jako člověk, který se o problém dlouhodobě zajímá, mám pochopitelně své vlastní výpočty a tak příliš nedůvěřuji ani jednomu. Abych ale odpověděl na otázku, musím vás na chvíli zavést do historie. Ještě před vznikem RIRu se adresy alokovaly přímo z registru IANA, který podobně jako dnešní RIRy prostě postupně parceloval některé bloky. Po vzniku RIRů se od této praxe upustilo a bloky použité pro tyto alokace byly označeny jako LEGACY a byly přiděleny ke správě jednotlivým RIRům. Tyto bloky nejsou často úplně prázdné, ještě jsou v nich volné adresy. Největší počet těchto bloků byl přidělen právě ARINu. Zajímavé je, že s výjimkou bloku 188, který spravuje RIPE NCC, tyto bloky RIRy nijak nevyužívají. Ani je nezahrnují do svých počtů volných adres. Například APNIC žádá o nové adresy ve chvíli, kdy už má méně než dva volné bloky (33,6 miliónů adres). A tento počet volných adres počítá pouze z řádnými bloky a ignoruje fakt, že spravuje tyto LEGACY bloky. A právě počítadlo he.net tyto adresy z LEGACY bloků do počtů zahrnuje. Proto má trochu jiná čísla než potaroo.

Proč vlastně potaroo tyto adresy ignoruje? Odpověď je jednoduchá – neignoruje je. Jen zohledňuje jeden zajímavý moment, který se stane ve chvíli, kdy APNIC zažádá o další dva bloky. V ten den se počet volných bloků sníží ze sedmi na pět. A to je přesně situace, kdy IANA rozdělí posledních pět bloků „spravedlivě“ mezi jednotlivé RIRy. Tuto akci upravuje tento dokument. Nicméně mimo tento dokument ještě existuje dohoda RIRů, že stejně jako se rozdělí poslední volné bloky, dojde i k přerozdělení těchto LEGACY adres a každý registr dostane část z nich. Jde o zhruba 125 miliónů adres a každý RIR kromě RIPE NCC by měl dostat cca 28 miliónů. RIPE NCC díky tomu, že už blok 188 upotřebilo, dostane pouze cca 12 miliónů. Toto přerozdělení adres už potaroo zohledňuje v druhém datumu, které ukazuje konec IPv4 v registru APNIC. Jak už jsem psal, toto rovné přerozdělení adres nepovažuji za správné, protože díky tomu dojdou IPv4 v regionech v různé časy.

Ale abych tedy odpověděl na původní otázku – jako přesnější rozhodně považuji analýzu potaroo. Nicméně je třeba si uvědomit, že první datum, které na stránkách najdete, tedy den vyprázdnění registru IANA, nemusí být přesné. Toto datum ukazuje den, kdy počet volných adres v APNIC klesne na úroveň, kdy může žádat o volné bloky. Jestli to APNIC hned udělá a jestli IANA okamžitě vyhoví, to je věc jiná. Vzhledem k tomu, že jde o mimořádnou událost, je možné, že obě instituce nějaký čas vyčkají. Toto datum je navíc pouze symbolické. Praktický dopad bude mít až vyprázdnění RIRů.

Tak jako tak, času mnoho není.

Ondřej Filip

Nedávno jsem s kolegou Surým referoval na Lupě o návrhu Googlu uspořádat světový den IPv6. Původní idea byla zprovoznit u všech velkých poskytovatelů služeb na jeden den poskytování služeb přes IPv6. Nyní se zdá, že se Googlu podařilo tuto myšlenku prosadit. Předevčírem přišli jedni z nejvýznamnějších hráčů na poli Internetového obsahu se společným prohlášením, že tento návrh podporují. K iniciativě se připojil již zmiňovaný Google dále Yahoo, Facebook a dvě velké sítě na doručování obsahu (content delivery network) Akamai a Limelight. Networks. Iniciativa má přirozeně podporu i od organizace ISOC. Oproti původnímu návrhu, který na konferenci RIPE-61 prezentoval Lorenzo Colitti, došlo k posunu data; světový den IPv6 proběhne 8 června 2011. Důvod pro posun je poměrně prozaický. Původní termín byl stanoven na pondělí, což by znamenalo provádět změny v sítích v noci z neděle na pondělí, což je období, kdy nemají poskytovatelé služeb zrovna plné kanceláře techniků. Zatím to nebylo úplně definitivně potvrzeno, ale předpokládá se, že test by se řídil časem UTC, tedy že by pro nás Čechy začal a skončil ve dvě hodiny ráno.
Jak už jsme uváděli ve zmiňovaném článku na Lupě, je to rozhodné chvályhodná snaha, kterou osobně vítám, byť bych byl o něco raději, kdyby to nebyl pouhý jednodenní test, ale provoz IPv6 od tohoto data už pokračoval. Času na přechod už je skutečně málo, tou dobrou už bude centrální registr adres IANA zcela prázdný a alespoň v asijsko-pacifické oblasti dojdou IP adresy už před koncem tohoto roku!
CZ.NIC se k této aktivitě pochopitelně technologicky nijak nepřipojí a především ani připojit nemůže. Veškeré naše služby jsou provozované jak na IPv4 tak i na IPv6 a už tedy nemáme co více zapnout. To tedy znamená, že vy, kteří čtete tento blog, nebudete mít 8. června pravděpodobně žádné problémy. Buď jste připojeni pouze přes IPv4 nebo máte korektní IPv6 konektivitu.
Každopádně bude zajímavé sledovat, jestli se k iniciativě připojí nějaký významný český poskytovatel obsahu. A co Vy? Plánujete se nějak zapojit či připravit? Máte už 8. červen v kalendáři? Máte už IPv6?

Přeci byste nechtěli skončit takto…

Váš ondřej filIPv6