I přes problémy s aktualizací popsané v minulém zápisku se nakonec vše zdařilo, a byla možnost zjišťovat, co funguje a hlavně co fungovat přestalo. Při přihlašování na servery pomocí SSH jsem si všiml, že adresa posledního přihlášení se nejen mění, ale má i jiný tvar, než typická adresa získaná autokonfigurací. Přesněji v ní chyběl řetězec FF:FE, kterým se MAC adresa rozšiřuje na potřebných 64 bitů. Prefix sítě byl správný, jen druhá polovina adresy „neseděla“. Pro jistotu jsem se podíval ještě na svou IPv6 adresu a odpověď se ukázala sama (adresy mají pozměněný  prefix)

ip -6 a show dev eth0
2: eth0: <BROADCAST,MULTICAST,UP,LOWER_UP> mtu 1500 qlen 1000
inet6 2001:db8:1234:abcd:758d:6a1e:9854:be4/64 scope global temporary dynamic
valid_lft 591274sec preferred_lft 72274sec
inet6 2001:db8:1234:abcd:1aa9:5ff:fef6:7230/64 scope global dynamic
valid_lft 2591970sec preferred_lft 604770sec
inet6 fe80::1aa9:5ff:fef6:7230/64 scope link
valid_lft forever preferred_lft forever

Důležitá je právě položka temporary u první adresy, označující dočasnou náhodnou adresu.

Ve jménu ochrany soukromí

Dočasné náhodné adresy jsou mechanizmem pro ochranu soukromí a přesněji jsou popsány v RFC4941. Důvodem pro zavedení je rozdíl mezi IPv4 a IPv6 adresou. IPv4 adresa je vždy unikátní a celá se získá od poskytovatele. V případě IPv6, při použití autokonfigurace, tvoří adresu sám koncový počítač. K získanému prefixu připojí svůj identifikátor, typicky ve formě modifikovaného EUI-64, který obsahuje MAC adresu použitého síťového rozhraní. Při přecházení mezi jednotlivými sítěmi tak dochází pouze ke změně prefixu sítě, ale druhá polovina adresy zůstává stejná. Vzniká tak možnost sledování uživatele ze strany poskytovatelů služeb jen na základě IPv6 adresy. Ze své podstaty se toto nebezpečí nevztahuje jen na webové služby, ale veškerý síťový provoz. Dočasné adresy možnost sledování konkrétního zařízení znemožňují a v nové síti generují nové identifikátory rozhraní nezávislé na MAC adrese. Adresy se krom přechodů mezi sítěmi přegenerovávájí v pravidelných intervalech i pokud se nacházíte stále v jedné síti.

Náhodně generované adresy se používají ve výchozím nastavení například ve Windows 7, nově však je generování a používání adres nastaveno jako výchozí i v Ubuntu a to právě od verze 12.04. Nastavení najdete v Ubuntu v souboru

/etc/sysctl.d/10-ipv6-privacy.conf

a jedná se o volby

net.ipv6.conf.all.use_tempaddr = 2
net.ipv6.conf.default.use_tempaddr = 2

Dvojka signalizuje generování a preferování náhodných adres, pro vypnutí postačí změnit hodnotu na nulu. Pokud naopak chcete například v starším systému ochranu soukromí zapnout, stačí nastavit tyto hodnoty právě na dvojku.

Momentálně se pracuje na vylepšené verzi, která by nabízela různé identifikátory v jednotlivých sítích, ale v rámci jedné sítě by zůstával identifikátor stejný. Tento přístup by mohl nastavit rovnováhu mezi ochranou soukromí uživatelů a kontrolou nad sítí z pohledu administrátorů.

Petr Černohouz

Na konci dubna vydal CZ.NIC tiskovou zprávu zmiňující mimo jiné to, že je Česká republika světovým lídrem v zavádění IPv6, alespoň co se obsahové stránky internetu týče. Vzhledem k tomu, že IPv6 Observatory, z které jsme statistiky přebírali, je aktualizována každý den, zajímalo mě, jak se „Den šestek“ (6. 6. 2012) na těchto statistikách projeví a zda si naše země své prvenství udrží.

Podle zmíněného průzkumu stojí za připomenutí, že 28. března, kdy IPv6 Observatory publikovala první měření, se Česká republika umístila na špičce žebříčku s 8,6 % reprezentujících v absolutních číslech 43 nejvýznamnějších českých webů. V této souvislosti stojí za připomenutí, že na rozdíl od statistik laboratoří CZ.NIC sledující AAAA záznamy v doméně .cz, vychází evropský projekt „IPv6 Observatory“ z 500 nejnavštěvovanějších stránek dle serveru Alexa.com, která mezi české (resp. spíše bychom měli mluvit o „z České republiky navštěvované“) stránky zahrnuje např. LinkedIn, PayPal YouTube, ale i The Pirate Bay či mail.ru, Yandex.ru apod. Na druhou stranu podobné „odchylky“ se vyskytují u všech států a výsledky IPv6 Observatory je tak možné považovat za „spravedlivé“.

Výsledky z prvního červnového dne stále potvrzovaly vedení ČR s 9,4%, druhou příčku pak obhájilo Lucembursko (5,6 %) a třetí v těsném závěsu Slovinsko (5,4 %). Den po World IPv6 Launch Česká republika stále vede a jako první (a jediná ) se přehoupla přes 10 % (přesně 10,4), druhé Slovinsko pak, řečeno sportovní terminologií, ztrácí 18 bodů (stránek), tedy celých 3,8 %. Nárůstu stránek v našich národních barvách pomohla především podpora Seznamu, ale také například Centra Holdings a jejich služeb.

Statistika IPv6 Observatory pak ukázala, že jedinou zemí v průzkumu, ve které se šestkový den neprojevil, je Čína. Vzhledem k tomu, že IPv6 Observatory zobrazuje pouze aktuální výsledky, přichystali jsme pro vás srovnávací graf ukazující nárůst počtu stránek s podporou IPv6. Bez zajímavosti pak není ani to, že zatímco na konci března činil průměr všech zemí zahrnutých v průzkumu 2,4 %, po 6. 6. počet stránek narostl o více než dvě třetiny a nyní hodnota „indexu“ dosahuje 3,7 %.

Podobný nárůst jako IPv6 Observatory zaznamenaly i statistiky našich laboratoří, podle nichž počet webů se šestkou stoupl téměř o tři procenta na 13,28 % a kdy stojíme již jen krůček, respektive 0,42 %, od hranice, kdy bude IPv6 podporovat již polovina DNS serverů. Zde je třeba dodat, že za nárůstem u webů stojí především krok registrátora ACTIVE 24, který včera na konferenci oznámil zpřístupnění IPv6 více než 38 tisíc „svých“ domén, z toho 28 tisíc .cz. Nezanedbatelnou práci ale odvedla i řada drobných hráčů včetně veřejné správy. Z vládních institucí se k World IPv6 Day připojilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Úřad průmyslového vlastnictví, k jejichž zapojení pomohl rovněž dopis, který na základě našeho průzkumu rozeslalo všem orgánům bez podpory IPv6 (a tím porušujících Usnesení vlády) Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vedle státní správy našel včerejší den ohlas i u samosprávy a ke zpřístupnění obsahu přes šestku se připojilo i 12 českých měst (Aš, Frenštát pod Radhoštěm, Hodonín, Jihlava, Kladno, Milevsko, Neratovice, Přelouč, Valašské Klobouky, Votice, Vsetín a Vyškov), jejichž weby spravuje společnost Webhouse. Zde stojí za zmínku, že z 205 měst s tzv. rozšířenou působností jich šestku podporuje jen 15, což je cca. polovina národního průměru dle našich laboratoří.

Zdá se, že IPv6 Day tak přinesl své ovoce a podpora šestky přestává být, alespoň na straně obsahu, polem neoraným. Doufejme, že podobné nárůsty budeme moci brzo zaznamenat i u providerů či výrobců domácích routerů. Pokud chcete zjistit, zda právě vaše domácí krabička již má podporu nové verze IP protokolu, není niž snazšího, než se podívat do našeho katru!

Jiří Průša

Je to již poměrně dlouho, co jsem naposledy publikoval příspěvek o ubývání IPv4 adres. Dovolte mi tedy krátce okomentovat, co se za ten více než půlrok přihodilo. Asi hlavní zprávou je, že zpřísněná politka RIPE NCC způsobila, že konec IPv4 adres v Evropě byl přeci jen trochu oddálen. To je z pohledu evropana rozhodně dobře, máme tak přeci jen ještě pár chvil na přípravu. Trochu hůře to asi vidí naši asijští kolegové, kteří se už s nedostatkem adres nějaký ten čas potýkají a byli by jistě rádi, kdyby s nimi ostatní regiony sdílely osud. Aktuálně to vypadá, ze RIPE NCC rozdá poslední adresy v polovině prázdnin. Tedy raději připomínám, že ve skutečnosti má ještě něco v zásobě, tedy přímo celý jeden blok /8. Každý člen bude mít z tohoto bloku možnost alokovat dodatečných 1024 adres (/22). Bude si o ně moct požádat, pokud již bude mít IPv6 adresy a prokáže se potřebu. Každopádně to už mnoho firem nespasí.

Od října loňského roku byla největší alokace ze severoamerického regionu. V únoru dostal T-Mobile USA na dnešní poměry gigantické množství 8388608 adres (/9). Druhá největší alokace byla neméně zajímavá. Nešlo totiž o běžné „poslání“ IP adres LIRu, ale IANA vyčlenila 4194304 adres (/10) pro NAT444. Na pomyslném třetím až čtvrtém místě jsou dvě brazilské alokace velikosti 2097152 (/11).

Největší evropské alokace byly pro dva mobilní operátory, a to pro v poslední době hodně sledovaný francouzský Free a pro německý T-Mobile. Obě měly velikost 1048576 (/12)

Mimochodem i dvě největší české alokace od loňského října byly pro mobilní operátory. Šlo o mobilní divizi Telefoniky CR a T-Mobile CR a bylo to 32768 (/17) respektive 16384 (/18) adres. To naznačuje, že Češi rozhodně v současných IPv4 alokacích prim nehrají.

Každopádně nejvíce adres spotřebovali Evropané a to přibližně 30 miliónů, což bylo zhruba tolik, co zbytek světa dohromady. Druhý byl severoamerický ARIN a zajímavé je, že již z hlediska IPv4 vyčerpaný APNIC rozdal více adres než v tomto ohledu blahobytný Afrinic. Graf ilustrující celou situace je k vidění zde; pozn.: u ARINu došlo k přestrukturování bloku 47/8, který původně patřil zkrachovalému Nortelu Canada. Operace v tomto bloku jsem proto pominul).

Jak je vidět, Evropané pokračují v rychlém alokačním tempu. Pojďme se podívat, co jim RIPE NCC může ještě nabídnout. Pod jeho správu spadají tyto /8 bloky: 2, 5, 25, 31, 37, 46, 51, 62, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 109, 176, 178, 185, 193, 194, 195, 212, 213, 217. Téměř všechny uvedené bloky jsou zaplněné z více než 99 %. Jedinou výjimku tvoří bloky 176 (96%), 91 (91%), 5 (23%) a 185 (0%). Drtivá většina nově přidělených adres tedy začíná na 5, občas se podaří nějakou kratší alokaci obsloužit z nějakého jiného bloku. Ze čtvrtiny zaplněný blok 5 je tedy prakticky to poslední, co RIPE NCC zbývá. Blok 185 je již poslední přidělený a začne se využívat až bude vše ostatní alokováno, a to za již zmíněných speciálních pravidel. Teď již, myslím, i největší pesimista musí uznat, že situace je vážná a je potřeba něco dělat.

Doufejme, že situaci pomůže svétové spuštění IPv6 plánované na dnešní den, které se uskuteční i u nás v České republice.

Ondřej Filip

World IPv6 Launch se blíží a my se na něj stejně jako řada dalších těšíme a připravujeme. A v rámci těchto příprav jsme se rozhodli, že vás taky zatáhneme do hry. O co jde?

V druhé půlce naší konference IPv6 Day máme v programu prezentaci kolegy Petra Černohouze (Stav podpory IPv6 na domácích routerech), který má ve svých rukou řadu projektů věnovaných IPv6. Jedním takovým je i IPv6 Laboratoř, z níž se pro potřeby konference vyklubal nejen workshop, ale také prezentace o routerech a dalších zařízeních dostupných v České republice, která více či méně umí nebo neumí IPv6. S jejich získáním nám pomohli v CZC.cz, takže dostatečný základ hardwaru pro testování máme – ASUS, Linksys, CISCO, D-LINKy, Netgeary, Zyxel. Přesto jsme si řekli, že by zde routerů mohlo být k dispozici více, a tak přicházíme s jednou neodolatelnou nabídkou, výzvou.

Doneste nám 4. června svoje síťová zařízení pro přístup k internetu a nechte si je na místě, tedy v IPv6 Laboratoři, otestovat! Během 3/4 hodiny se nejen že dozvíte, jestli jste si koupili ten správný hardware, ale zároveň (v našich očích především) pomůžete s vybudováním zajímavé databáze dostupných zařízení podporující IPv6. Samozřejmostí je i volná vstupenka na IPv6 Day.

Jestli jsme se vás touto naší nabídkou dotkli na správném místě, napište kolegovi Petru Černohouzovi na mailovou adresu petr.cernohouz@nic.cz; ve zprávě uveďte, jaké zařízení byste přinesli a kdy byste chtěli k nám do IPv6 Laboratoře 4. června přijít. Pokud již bude vaše zařízení v naší testovací sadě, přijďte se dozvědět o jeho schopnostech přímo na IPv6 Day. Budeme se těšit.

Vilém Sládek

Blíží se svátek IPv6 a s ním i naše konference IPv6 Day. Na návštěvníky této akce čeká nejen bohatý program, ale také jedna speciální nabídka. V rámci akce věnované pouze protokolu IPv6 totiž bude možné se slevou získat třetí vydání knihy vysokoškolského pedagoga a publicisty Pavla Satrapy s názvem IPv6.

Jen několik málo lidí se v Česku věnuje problematice IPv6 tak jako Pavel Satrapa. O tématech spojených s tímto protokolem publikuje knihy (má za sebou již tři vydání a mezi publikacemi v našem internetovém knihkupectví patří mezi nejúspěšněji) i články (třeba na Lupa.cz) a také o nich přednáší (jeho prezentace najdete také na webech našich konferencí Internet a Technologie – IT 08, IT 10, IT 11). Pavel Satrapa se samozřejmě zúčastní i akce, která proběhne v Národní technické knihovně první červnovou středu. Pokud si knihu IPv6 na akci koupíte, můžete si ji tak nechat na místě rovnou i podepsat (a platí to i v případě, že titul již vlastníte a přinesete si jej s sebou).

A to nejdůležitější na závěr: kniha bude na konferenci k mání za částku 105 korun, což představuje 66procentní slevu oproti běžné ceně. Pro fanoušky čteček a PDF, EPUB nebo MOBI formátů stojí za připomenutí, že stále platí možnost stáhnout si publikaci zdarma.

Vilém Sládek

Po dvou letech nám vyšla další LTS verze Ubuntu, tentokrát 12.04 „Precizní pásovec“. Nastal tedy čas aktualizací a jako první přišla na řadu naše IPv6 laboratoř. Na serverech, které tuto laboratoř obsluhují, máme jak Ubuntu 10.04 LTS tak i 11.10, abychom mohli zkoušet vše potřebné. Samotný postup upgrade bude jistě popsán na mnoha jiných stránkách a proto zde zmíním jen dva základní příklady. Pro upgrade na novou verzi se použije příkaz

do-release-upgrade

případně pro přechod z předchozí LTS verze doplněn o přepínač -d

do-release-upgrade -d

Po jejich zadání se dozvíme,… že žádné nové verze nejsou k dispozici. Jak je to ale možné? Při bližším zkoumání komunikace zjistíme, že tento nástroj se snaží komunikovat na adresu http://changelogs.ubuntu.com/, která má ale bohužel pouze IPv4 překlad. Na tento problém již téměř rok existuje bug report, který je bohužel stále otevřený, i když by vše spravila drobná oprava v DNS. Řešení tohoto problému jsou v podstatě dvě (pokud zanedbáme reinstalaci, ale komu by se chtělo vše znova nastavovat). Je možné použít NAT-64, pokud ho máme nasazený, nebo dočasně pustit do sítě „zastaralou“ IPv4.

Poté, co jste systém přesvědčili o existence nové verze, stále nemáme vyhráno. Standardní mirror eu.archive.ubuntu.com má opět pouze IPv4 adresy. Situace je trochu lepší u národního archivu cz.archive.ubuntu.com, který má IPv4 i IPv6 adresy. U bezpečnostních oprav je situace obdobná, hlavní server security.ubuntu.com není dostupný po IPv6 a proto je nutno upravit seznam zdrojů. Jedna z možností je popsána například v tomo blogu, kde se řeší oba problémy.

Na všechny výše uvedené problémy jsou vytvořeny bugreporty, a tak nezbývá než doufat, že se jich někdo ujme a vyřeší je. Do té doby bude potřeba alespoň pro upgrade verze zajistit připojení po IPv4.

Petr Černohouz

Aktualizace 3.5.2012: Zaktualizován stav eu.archive.ubuntu.com a cz.archive.ubuntu.com.

Před několika dny vyšel v IETF soupis požadavků pro podporu IPv6 v zařízeních (BCP 177 známé také jako RFC 6540). Cílem tohoto soupisu je vyřešit problém slepice nebo vejce pokud možno přirozenou cestou. Jak je zmíněno v první části, IPv6 je tu s námi už celkem dlouho, ale většina výrobců síťových zařízeních ho stále bere spíše jako volitelnou součást, než jako základní funkcionalitu. Tento přístup je nejvíce patrný v segmentu zařízení určených pro domácnosti. Zde se výměna hardware řeší až v okamžiku, kdy ten současný doslouží (tady nelze očekávat hromadný nákup nových modemů a routerů jen pro IPv6). Samotný dokument obsahuje pět doporučení, kterými by se měli výrobci řídit:

• nové implementace IP musí obsahovat podporu pro IPv6
• aktualizace stávajících implementací by měly podporovat IPv6
• podpora IPv6 musí být srovnatelná nebo lepší, než podpora IPv4
• nové a aktualizované implementace by měly podporovat souběh IPv4 a IPv6 (dualstack) a nesmí mít IPv4 jako podmínku pro svůj běh
• implementátorům se doporučuje aktualizovat software a hardware pro podporu IPv6, pokud je to možné.

Hlavně třetí bod je v současné době zanedbáván. I když se zařízení chlubí podporou IPv6, může nastat situace, kdy je například firewall funkční pouze pro IPv4 a pro IPv6 jsou k dispozici jen dvě záložky nastavení základních parametrů. Zajímavé bude také sledovat, jak se výrobci vypořádají s bodem čtyři, který znamená možnost běhu v IPv6 only síti (pokud máte pocit, že to vaše zařízení zvládne, můžete navštívit naši IPv6 laboratoř a vyzkoušet to v praxi). Ačkoliv poslední bod by nám měl dávat naději na lepší stav IPv6, uvidíme, jak to bude vypadat v praxi a zda výrobci vydají aktualizace s podporou IPv6 k již existujícím zařízením. 

Zbývá jen doufat, že tyto doporučení vezmou výrobci za svá a na trhu se objeví dostatek domácích routerů a modemů s podporou IPv6. Odstranila by se tak jedna z překážek pro zavedení IPv6, případně by byla odstraněna v rámci přirozené výměny dosluhujících zařízení.

Petr Černohouz

V minulém roce jsme už touto dobou měli plné ruce práce s přípravou konference Internet a Technologie 11. Letos tomu je trochu jinak. Místo tradičního červnového setkání totiž plánujeme jednodenní akci výhradně zaměřenou na IPv6 a zcela logicky ji uspořádáme na světový start IPv6, tedy na 6. června 2012. Nebudeme v tom pořadatelství sami, chystáme ji společně s EURidem a NIXem.

Akce bude mít víceméně stejný formát, na který jste od nás zvyklí. Opět ji máme v plánu doplnit o nějaké workshopy, opět ji budeme streamovat (i když možná jen po šestce :-)), opět bychom rádi představili někoho ze světové komunity. Jisté je už i místo konání, kterým bude Ballingův sál Národní technické knihovny na šestce (čti v Praze Dejvicích). V plánu máme samozřejmě i nějaké novinky spojené s hlavním i doprovodným programem. Jejich odhalení má ale ještě svůj čas. Na co ale určitě není brzy, to je uložení této akce do vašich kalendářů!

Co je v tuto chvíli aktuální je program akce. Vytipovali jsme přednášející, na které se pomalu začínáme obracet. Říkali jsme si ale, že by bylo dobré znát názor internetové komunity na to, koho na akci pozvat a co nového se dozvědět; jaká přednáška a čí by vás zajímala, co byste na konferenci o šestce rádi viděli a slyšeli, případně třeba i vyzkoušeli. Budeme proto moc rádi, když se s námi v komentářích pod textem podělíte o své nápady a myšlenky. Předem za ně děkujeme.

A na závěr ještě něco málo k našim letošním akcím. Kdo jste už dopředu počítal s tradiční konferencí Internet a Technologie, určitě s ní počítejte dál. Máme ji v plánu na druhou půlku roku. Důvodem je doslova natřískaný červen, do něhož spadá nejen mezinárodní šestkový den, ale hlavně nedlouho poté nás čeká velice významná mezinárodní akce a to 44. ICANN meeting. Přijít se podívat na vybrané akce tohoto setkání můžete samozřejmě také.

Ondřej Filip

Jak jistě víte, pravidelně měříme rozšíření protokolu IPv6 v doméně .cz. V únoru jsme zaznamenali překročení důležité hranice – každý desátý webový server (tedy přesně každý web běžící na adrese ve tvaru www.<doména>.cz) má AAAA záznam a je tedy dostupný po IPv6. Při detailnějším pohledu by někomu mohlo přijít divné, že po nedávném ohlášení 900 000 domén v zóně .CZ stačí 89 561 domén na oněch 10 procent. Pro vysvětlení, my počítáme poměr u domén generovaných do zóny. Ten rozdíl tedy tvoří domény v ochranné lhůtě nebo ty, které nemají správný NSSET a pod.

K 10 procentům se blíží také počet mailových serverů s IPv6, což je další velice pozitivní zpráva. A vůbec nejlepší je situace v oblasti jmenných serverů; zde patrně velký kus práce odvedli naši registrátoři. Totiž přes 48 procent domén má alespoň jeden takový server dostupný po „šestce“ (pevně věřím, že už na konci března dojde k pokoření hranici 50 procent). Dopomoci k tomu můžete i vy. Stačí jen nasadit IPv6 ve vaší síti nebo na vašich serverech.

Kdo sleduje náš blog, ten ví, že téma IPv6 je v našem hledáčku dlouhodobě. Osvěty v této oblasti zatím rozhodně není moc. Krom našich školení, knihy a podobně připravujeme další akce. Ale o tom až příště….

Každopádně, IPv6 stoupá a to je vzhledem k docházení IPv4 adres moc dobře. Velmi by mohl pomoci plánovaný druhý světový den IPv6, který bude 6. června 2012. V tento den zapnou (tentokrát už nastálo) IPv6 největší světoví hráči jako Google, Facebook, Akamai, Microsoft Bing, Yahoo a mnozí další. Pevně věřím, že ani česká komunita nezůstane pozadu a aktivně se přidá. Rádi uslyšíme, třeba v komentáři pod článkem, jestli se také chystáte k tomuto dni připojit.

Ondřej Filip

Sdružení CZ.NIC provozuje již přes půl roku vlastní teredo relay, čímž umožňuje rychlejší a komfortnější užívání této služby pro české uživatele. Rozhodli jsme se tedy podívat, jak využívaná a potenciálně užitečná tato služba je.

Uživatelé operačních systémů firmy Microsoft mají teredo v základním stavu povoleno a pokud jim nebrání v cestě restriktivní firewall nebo problematický NAT, můžou využívat veškeré výhody, které IPv6 nabízí. Získání IPv6 adresy (nejen) pomocí terada přináší jednu nespornou výhodu, a to přímou adresovatelnost. Obnovuje se tak jeden ze základních principů internetu, kterým je možnost přímé komunikace každého s každým. Při tomto konstatování se již lidem začnou vybavovat p2p služby jako například bittorrent. O oblibě této kombinace svědčí i návody a rady na zprovoznění tereda, které lze nalézt na fórech věnovaných právě bittorrentu.

Bohužel není úplně snadné určit, co je a není bittorrent. Dříve byl pro tyto služby vyhrazen rozsah portů 6881 – 6999, ovšem takový provoz považuje mnoho ISP za nežádoucí a omezování na základě čísla portu bylo tou nejsnazší variantou. Začala se proto měnit čísla portů a dnes si již většina klientů volí náhodný port pro komunikaci při každém startu. Zkusili jsme se podívat alespoň na výše zmíněné staré porty a další zajímavé statistiky.

Data pocházejí ze dne 1. února 2012. Za tento den „proteklo“ teredo servery 350,7 GB dat, což se rovná průměrnému datovému toku 32,4 Mb/s. Servery zpracovaly data od 5,3 milionů unikátních IP adres. 500 IP adres s nejvíce přenesenými daty vytvořilo 126,7 GB přenesených dat (36,13 %). Jedná se o zdrojové IP adresy; není již rozlišeno, zda data byla z této adresy stahována nebo zda je tento uzel nahrával na vzdálený server.

Rozdělení zdrojových adres dle zemí ukazuje následující graf.

Protokoly TCP a UDP jsou zastoupeny rovnoměrně a každý tvoří přibližně 49 % provozu, zbytek je převážně ICMPv6.

Z cílových portů vyčnívá port 35691, data směřující na tento port tvoří 3,3 % veškerého provozu. Další v pořadí, port 43997, už tvoří pouze 0,9 %. 20 nejvytíženějších portů tvoří 13,09 % procent veškerého provozu, zastoupení jednotlivých portů je vidět na následujícím grafu.

Webový provoz (port 80 a 443) se na celkovém objemu podílel 220,6 MB (cca 0,06 %). Oproti tomu provoz na  „dobře známých“ torrentových portech byl 11,1 GB (3,17 %). Jak již bylo uvedeno výše, nelze určit, zda se jedná opravdu o torrenty, ani zda se torrenty neskrývají za jinými porty, ovšem port 6881 se objevuje i ve výše uvedeném grafu…

Petr Černohouz