Ne, nelekejte se titulku, svět se nezačal otáčet obráceně – ochranná známka ve vztahu k nejen doménovým jménům pochopitelně neztratila nic ze svého významu. Totéž platí o obchodní firmě.
To však nemusí platit zcela bezvýhradně, a to v případě, kdy dojde ke kolizi znění ochranné známky či obchodní firmy s doménovým jménem, které bylo zaregistrováno dříve, než byla registrována ochranná známka či byla založena právnická osoba vystupující pod stejnou obchodní firmou.
Pro Čechy nejsou nové domény příliš .sexy
Již více než čtvrt roku mají zájemci z České republiky možnost si registrovat nové generické domény (new gTLD). Celkově je možné vybírat z nabídky již téměř 300 domén – od poměrně zajímavé .club či .guru, přes .kiwi a .sexy až po .shiksha či .voting. Na celém světě zatím bylo zaregistrováno celkem 839 980 domén což je stále méně, než má např. naše česká národní doména. Zatím tak počty nové gTLD nahrávají spíše těm, kteří k celému procesu byli spíše skeptičtí.
ICANN zveřejnil jména nových TLD, jsou mezi nimi minimálně dvě překvapení
Celosvětový správce Internetu, organizace ICANN, dnes vydal další zprávu se jmény nových delegovaných generických domén nejvyšší úrovně (new gTLDs). Toto celkem běžné oznámení ICANNu přináší minimálně dvě překvapení.
Zajímavé jistě je, že se až nyní dostalo na jednu z domén, o nichž se v souvislosti s tímto rozšiřovacím procesem mluví prakticky od začátku. Zástupci města New York byli společně s reprezentanty Paříže a Berlína jedněmi z nejhlasitějších zastánců vzniku nových gTLDs. Že byla až teď delegována doména tohoto favorita, může vyvolat snad jen hlasité zvolání – KONEČNĚ!
Slučování duplicitních kontaktů
V průběhu let se nám v registru nashromáždila celá řada kontaktů, které měly naprosto shodné údaje a dokonce byly spravovány stejným registrátorem. Tyto záznamy, které byly fakticky stejné, byly uvedeny u různých domén a žily si svým vlastním životem, což mohlo způsobit komplikace zákazníkům, kteří si potřebovali změnit údaje. Taková změna se totiž musí udělat postupně u každého z takto vytvořených kontaktů, což může tak trochu otravovat; můžete se snadno dopustit chyby (třeba některý z kontaktů vynechat a nechat ho s neplatnými údaji) a navíc ne každý z nás si pamatuje všechna „dvojčata“, která si takhle postupem času vytvořil, případně mu byla vytvořena.
V Pravidlech registrace je už nějaký čas paragraf, který nám umožňuje tyto kontakty slučovat a v průběhu loňského roku jsme ho (po provedení změn v komunikaci s registrátory) začali využívat.
Náš slučovací program nyní v pravidelných intervalech vyhledává dvojice (trojice, někdy i mnohem větší množiny) stejných kontaktů, vybírá z nich jeden a na něj převádí všechny domény a další objekty registru. Ostatní kontakty poté ruší. O celé akci je informován majitel kontaktu souhrnným mailem a přes příslušný protokol samozřejmě také registrátor.
A jaké jsou výsledky celé akce za minulý rok? Možná vás to překvapí, ale těch smazaných kontaktů nakonec bylo více než 110 000, což není vůbec malé číslo. Provedených změn u domén a sad jmenných serverů bylo nakonec také přes 100 000.
Co mne příjemně překvapilo, byly reakce uživatelů. Musím se přiznat, že jsem se celé akce trochu bál a tak trochu jsem čekal, že nás zasypou telefonáty a emaily jednotlivých držitelů, zejména v době, kdy jsme slučovali velké objemy starých dat. Nic takového se ale nestalo, za celou dobu trvání jsme dostali jen o něco málo víc než 100 mailů, z nichž část nás chválila, část chtěla sloučit kontakty i napříč registrátory a zbytek se ptal na celý postup. Vyloženě zápornou reakci jsme nezaznamenali, a pokud je mi známo, tak ani nikdo z registrátorů. Doufejme, že se nám takhle budou dařit všechny naše akce ;-) .
Mimochodem, slučovací akce nebyla jediná aktivní záležitost, kterou jsme v loňském roce realizovali a která měla za cíl zkvalitnit data o držitelích domén. V prosinci navíc probíhala akce na ověřování údajů držitelů domén pomocí SMS, emailů a dopisů, které se mohli dobrovolně zúčastnit všichni držitelé domén (a dostat od nás malý dárek, případně vyhrát iPad). V této aktivitě budeme letos pokračovat.
Přeji hezký rok 2014 :) .
Martin Peterka
Co přinesou nová Pravidla registrace domén .cz?
Od 1. ledna příštího roku začnou platit nová Pravidla registrace doménových jmen .cz. Hlavním motivem pro úpravy tohoto dokumentu se stala rekodifikace soukromého práva. Nové znění Pravidel tedy především reaguje na novou právní úpravu občanského práva (např. čl. 2.2.15, čl. 3). Další změny vycházejí vstříc námětům registrátorů a členů sdružení či reagují na faktický stav (čl. 2.1 zdůrazňující hodnotu doménového jména, nový čl. 2.2.17. definující identifikátor kontaktu, čl. 13.2. upravující mazání neužívaných kontaktů). Snažili jsme se rovněž o zpřehlednění a jisté zjednodušení tohoto dokumentu, byť zeštíhlit se jej bohužel nepovedlo. Ani jedna z úprav však nepřináší zásadní změny.
V průběhu roku jsme chystané změny diskutovali, a to nejen s našimi členy a registrátory, ale také s s odborníky z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Současně s Pravidly registrace dochází také k úpravám řady dalších dokumentů, zejména Pravidel ADR, Obchodních podmínek pro registrátory, Pravidel a Podmínek služby mojeID. Rovněž změny v těchto dokumentech mají především povahu reakce na novou úpravu soukromého práva.
Zuzana Průchová
První čtyři nové generické domény dostaly zelenou!
Trvalo to dlouho, proces byl hodně bolestný, ale už máme první výsledky. Proces, který byl mnohými nazýván největší inovací Internetu poslední doby, se dostal do závěrečné fáze. V pondělí 21. 10. ICANN oznámil, že čtyři nové generické domény dostaly zelenou a velmi krátce poté, ve středu zhruba ve 21:00 našeho času, byly tyto domény delegovány. Vzhledem k tomu, že nelatinkové domény nakonec dostaly v tomto procesu přednost, nelze předpokládat, že zrovna tyto domény budou v našich končinách nějak mimořádně populární. Jde konkrétně o:
- شبكة (xn--ngbc5azd) – arabské slovo pro „síť“
- онлайн (xn--80asehdb) – rusky „on-line“
- сайт (xn--80aswg) – rusky „webová stránka“
- 游戏 (xn--unup4y) – čínsky „hra“
Kdy přesně bude možné v těchto doménách provádět další registrace zatím není jasné. Určitou technickou zajímavostí je, že všechny čtyři domény byly delegovány včetně DS záznamů, tedy včetně DNSSEC, protože to je už u těchto nových domén povinnost.
Osobně jsem nikdy nebyl velkým příznivcem tohoto procesu a pořád nejsem příliš přesvědčen, že splní to, co se od něj očekávalo, tedy konkurenci zavedené superdoméně .com. Spíše se bojím, že nové domény přinesou chaos běžným uživatelům. Nicméně, pokud mi už nějaké z těchto domén dávaly smysl, tak to byly právě tyto nelatinkové varianty. Přeji tedy našim arabsky, rusky a čínsky mluvícím síťoobčanům, ať jim nové domény slouží.
Ondřej Filip
Ústavní soud k otázce spáchání trestného činu přes Internet
Není třeba dlouze diskutovat o tom, že masivní nástup informačních technologií na přelomu tisíciletí se pochopitelně netýkal jen pozitivních oblastí lidské činnosti, ale velmi výrazně ovlivnil i, slovy klasika, činnost „kriminální a kriminalistickou“ (1). V trestněprávní oblasti tak došlo jednak ke vzniku nových protiprávních jednání (těžko dříve někdo mohl spáchat phishing), a dále se rozšířily možnosti, jak páchat tradiční protiprávní skutky (např. krádež, podvod).
Nový trestní zákoník (TZ), tzn. zákon č. 40/2009 Sb., účinný od 1. 1. 2010, který nahradil předchozí normu z počátku 60. let minulého století, už s Internetem, pro který mj. užívá pojem „veřejně přístupná počítačová síť“, počítá. V tomto příspěvku se nebudu věnovat zcela konkrétním novým skutkovým podstatám, které souvisejí s významem sítě Internet a počítačových systémů a byla jim tak přiznána trestněprávní ochrana (např. §§ 230 – 232), ale ani skutkovým podstatám v tomto smyslu upraveným (např. § 182 a 183), ale otázce veřejnosti spáchání trestného činu a spáchání veřejně přístupnou počítačovou sítí.
TZ uvádí v § 117, že trestný čin je spáchán veřejně, pokud je spáchán obsahem tiskoviny, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobným způsobem a nebo před nejméně třemi současně přítomnými osobami. V zákoně je navíc u jednotlivých trestných činů uvedena tzv. kvalifikovaná skutková podstata, kdy základní skutek je za stanovených podmínek přísněji trestný, a to s ohledem na vyšší nebezpečnost jednání. Jednou z takových okolností je právě spáchání činu prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě, tedy Internetu.
Ve svém rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1428/13 se Ústavní soud věnoval otázce naplnění skutkové podstaty zločinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií dle ustanovení § 192 odst. 2 (trestné mj. Pokud je pornografické dílo pachatelem učiněno veřejně přístupným) a § 192 odst. 3 (vyšší trest pak dostane pachatel v případě, pokud skutek spáchá…. veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem).
K tomu, aby bylo pornografické dílo učiněno veřejně přístupným, je dle dřívější judikatury Nejvyššího soudu (2) vyžadováno, aby byla blíže neurčenému okruhu jiných osob poskytnuta možnost seznámit se s takovým dílem. Pachatel v tomto případě zaslal videozáznam z jejich setkání na profilu poškozené na sociální síti. Již dříve (3) NS judikoval, že nepostačuje zasílání pornografických děl prostřednictvím elektronické pošty do soukromých e-mailových schránek jiných osob a pokud tedy veřejně přístupná počítačová síť slouží pouze jako prostředek pro přenos zprávy (podobně jako dopis), pak znak spáchání veřejně přístupnou počítačovou sítí splněn nebyl. Jiná situace by ovšem nastala, pokud by uživatel k takové e-mailové schránce, kde je předmětné dílo uloženo, zveřejnil přístupové údaje a nebo jej přímo rozesílal více uživatelům.
V případě zasílání zpráv prostřednictvím sociální sítě je třeba rozlišovat, zda se jednalo o zprávu, která byla poslána výhradně uživateli (tzv. soukromá zpráva) nebo zda jde o příspěvek, který se „vyvěšuje“ na profil uživatele. Ve druhém případě je nutné zkoumat ve světle možností ostatních uživatelů si daný obsah zobrazit pokud jde o přístupová práva a také z hlediska toho, že se o něm vůbec dozví. Pouhé užití sociální sítě ke komunikaci nic neznamená právě z toho důvodu, že umožňují zasílání individuálních soukromých zpráv mezi svými členy. Musí být zkoumáno, jaké funkcionality má ta konkrétní platforma sociální sítě, jaké jsou možnosti zobrazování dat od jiných uživatelů a další postupy, v závislosti na nastavení ze strany provozovatele služby a jednotlivých uživatelů. A pochopitelně jaké konkrétní nastavení v daný okamžik na příslušném účtu bylo.
Aby totiž došlo k naplnění znaku „činění veřejně přístupným“ v případě umístění na Internet, pak musí jít o obdobu umístění ve výkladní skříni či ve veřejných místnostech. Tedy musí jít o široký okruh osob bez úzkého individuálního vymezení. Činnost navíc musí být tak škodlivá, jako kdyby byl užit tisk, film, rozhlas nebo televize.
Lze se tedy domnívat, že pouhým odesláním jako soukromé zprávy takové dílo veřejně přístupné není. Pokud by ale bylo takové dílo umístěno na uživatelský profil, pak by vyhodnocení dle mého názoru vypadalo jinak. Na uživatelský profil má přístup obvykle více než 3 osoby, přičemž řada uživatelů nijak neomezuje možnost zobrazení svého profilu uživateli „zvenčí“, tj. osobami, které nejsou registrovanými uživateli dané sociální sítě.
Závěrem ještě zdůrazňuji, že pochopitelně od začátku se (v případě dětské pornografie) jedná o činnost trestnou, to, že dojde ke zpřístupnění veřejně přístupnou počítačovou sítí je jen důvodem pro přísnější trest.
Zuzana Průchová
Poznámky:
1 – Cimrman, Jára: Vražda v salonním coupé.
2 – Nejvyšší soud, sp. zn. 5 Tdo 641/2012 a také 8 Tdo 1467/2010, dostupné na www.nsoud.cz.
3 – Nejvyšší soud, sp. zn. 6 Tdo 1561/2011 (zde je zajímavé, že soud vzal v potaz i to, že přístup k obsahu komunikace mohl mít poskytovatel (freemailové služby) a že k šíření obsahu zasílané zprávy může dojít i bez vědomí uživatele, a to tehdy, pokud má např. zavirovaný počítač. Poskytovatelé jsou však vázáni k zajištění důvěrnosti obsahu zákonem 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.
Doménový prohlížeč – vaše okno do registru domén
Minulý týden jsme představili novou službu nazvanou Doménový prohlížeč. Formát tiskové zprávy, kterou jsme k tomu vydali, pochopitelně neumožňuje příliš se rozpovídat o vlastnostech této služby. Proto bychom rádi tiskovou zprávu doplnili tímto blogpostem, ve kterém Doménový prohlížeč popíši trochu podrobněji. Funkce této služby bych rozdělil na tři části. První část tvoří osobní WHOIS, druhou částí je editor údajů kontaktu souvisejících s registrem a třetí částí jsou bezpečnostní zámky na objektech v registru.
Doménový prohlížeč jako osobní WHOIS
Služba WHOIS je standardní součástí snad všech doménových registrů a v našem podání umožňuje veřejnosti nahlédnout do údajů o doménách, kontaktech, sadách jmenných serverů a sadách DNSSEC klíčů, které v registru evidujeme. Chce-li nějaký držitel zobrazit seznam všech svých domén, musí se obvykle přihlásit do systému svého registrátora a tam své domény uvidí. Situace se ale komplikuje, pokud z nějakého důvodu jsou domény zaregistrovány přes více registrátorů. A tady právě může pomoci Doménový prohlížeč.
K vyřešení problému je ale nutné jednoznačně identifikovat a autentizovat příslušný kontakt držitele v doménovém registru. Tuto možnost jsme v registru dlouho neměli. Nyní ale máme mojeID, jehož podstatnou vlastností je jeho propojení s doménovým registrem. MojeID tak vlastně kontaktům v registru přiřazuje autentizační údaje. Bez mojeID by tedy Doménový prohlížeč nemohl fungovat. Díky tomuto propojení můžeme uživateli zobrazit nejen všechny domény, kde je držitelem, ale také domény, kde je administrativním kontaktem, nebo sady jmenných serverů a sady klíčů, kde je technickým kontaktem. Další důležitou vlastností Doménového prohlížeče je, že u těchto sad jmenných serverů a sad klíčů si jejich správce může zobrazit všechny domény, které na ně jsou navázány a například pomocí toho ověřit, zda má správně nakonfigurované své jmenné servery. V seznamu domén hraje klíčovou roli sloupeček „Následující stav“, podle kterého jsou domény standardně setříděny a který ukazuje, co se v nejbližší době stane s doménami. Díky tomu je možné na první pohled vidět, které domény vyžadují držitelovu pozornost, protože mohou být deaktivovány nebo dokonce zrušeny.
Z uživatelského pohledu aplikace obsahuje standardní sadu ovládacích prvků. Seznamy objektů je možné libovolně třídit, stránkovat s volitelným počtem objektů na stránku a filtrovat přes zvolený podřetězec v názvu objektu. Pokud uživatel požaduje zobrazení velkého množství objektů, standardně se jich zobrazí jenom prvních několik tisíc. Pokud chce držitel získat všechny objekty, musí použít funkci exportu do CSV formátu, což je textový tabulkový formát. V rámci implementace uživatelského prostředí jsme se snažili o dodržení techniky „responsive design“, a tak by neměl být problém používat Doménový prohlížeč na tabletech a chytrých telefonech.
Doménový prohlížeč jako editor kontaktu
Spuštěním služby mojeID jsme se stali de-facto registrátorem některých kontaktů v doménovém registru a proto jsme v editoru profilu mojeID museli nabídnout plnou funkcionalitu, kterou každý registrátor u kontaktu umožňuje. Kromě přirozené správy osobních údajů to je také možnost změnit si heslo pro převod kontaktu k jinému registrátorovi (tzv. auth info) a možnost nastavit si příznaky zveřejňování údajů kontaktu ve službě WHOIS. Vzhledem k tomu, že mojeID po startu získalo mnohem větší popularitu mezi uživateli, kteří nejsou zároveň držitelé domén, setkávali jsme se často se složitým vysvětlováním, k čemu jsou tyto údaje dobré a proč je mají nastavovat. Rozhodli jsme se nakonec tuto situaci řešit odebráním těchto údajů z editoru profilu mojeID a vložili jsme je právě do doménového prohlížeče. Ten je primárně určen pro uživatele, kteří mají vztah k doménovému registru a význam těchto údajů znají. V záložce „Můj kontakt“ tedy uživatelé najdou kromě zobrazení údajů kontaktu také možnost zobrazit nebo změnit tyto dvě skupiny údajů. Změna hesla pro převod kontaktu má přirozeně smysl pouze pokud by uživatel již nechtěl mojeID používat a rozhodl se přejít znovu k jinému registrátorovi. Je zde jedno podstatné omezení, které ale platilo i v editoru profilu mojeID. Tyto údaje může měnit pouze uživatel, který je plně ověřen zasláním dopisu na jeho adresu. Pokud uživatel požaduje změnu i ostatních údajů, dostane se jednoduše přes tlačítko „Upravit osobní údaje“ do editoru profilu mojeID a tam může změnu provést.
Doménový prohlížeč jako rozhraní k blokacím a ke zjištění hesla pro převod objektů
Přestože primárním místem pro řešení problémů s doménami jsou registrátoři, vždy existovali požadavky, se kterými bylo nutné se obrátit přímo na nás jako správce doménového registru. Prvním problémem, který s námi držitelé domén řeší, je převod domény k jinému registrátorovi. K jeho provedení je nutné znát heslo, které by mělo být možné zjistit z rozhraní stávajícího registrátora. Je ale možné, že stávající registrátor se bude chtít odchodu zákazníka bránit a toto heslo držiteli neprozradí. V takovém případě se pak vždy mohl držitel obrátit na nás a my jsme mu heslo poskytli. Druhým typem žádosti, a zároveň jednou z prvních změn, které jsme v roce 2007 při spuštění domového registru implementovali na žádost uživatelů, je zablokování domén proti změnám. Přestože registrátoři mají v podmínkách uvedeno, že změny u domén mohou dělat pouze se souhlasem držitele nebo administrativního kontaktu, může dojít k porušení tohoto pravidla. Nemusí se jednat vyloženě o zlý úmysl registrátora, například může být jeho systém napaden. Proto jsme v doménového registru umožnili držitelům domén požádat buď o zablokování převodu k jinému registrátorovi nebo o zablokování všech změn nad doménou. Tato žádost je opět zasílána přímo k nám do registru a nikoliv prostřednictvím registrátora.
Pro řešení těchto problémů máme na našich webových stránkách formulář, kde je možné žádost vyplnit a zaslat. Pro její zpracování je ale nutné přirozeně odesílatele žádosti nějak autentizovat. K tomu jsme vždy používali dvě možnosti a to buď opatření žádosti notářsky ověřeným podpisem a její zaslání v papírové podobě, nebo zaslání žádosti emailem podepsaným digitálním podpisem. A zde opět přichází na scénu výhoda propojení mojeID a doménového registru. Kromě autentizačních údajů, pomocí kterých se může držitel vůči nám identifikovat a o kterých jsem psal výše, obsahuje služba mojeID také kontrolu údajů na srovnatelné úrovni jakou poskytne notář nebo certifikační autorita. Pokud tedy držitel splňuje podmínku nejvyššího stupně ověření, není důvod nutit ho k složitému ověřování znovu při každé žádosti přes webový formulář. Proto jsme do Doménového prohlížeče vložili takto ověřeným uživatelům i možnost provádět tyto žádosti online. Blokováni a odblokání domén je dokonce možné provádět hromadně nad více objekty.
Budoucnost
Doménový prohlížeč vnímáme jako rozhraní držitelů domén k doménovému registru a tato skutečnost nabízí velký potenciál pro jeho rozšiřování do budoucna. Rád bych zmínil některé myšlenky, které nás při těchto úvahách napadají:
- Zobrazování historie objektů – Pravidla registrace již nějaký čas umožňují oprávněným žadatelům zobrazit historii nějaké domény. Doménový prohlížeč by se tedy mohl rozšířit o historická data.
- Zobrazování komunikace s uživatelem – V průběhu života domény zasíláme držiteli spoustu informací, např. pokud si vyplní email pro notifikaci je zasílána informace o každé změně, nebo kontaktujeme držitele v případě významné změny stavu (expirace domény, deaktivace domény, atd..). Někdy posíláme email, někdy dokonce dopis. Občas naše klientské centrum řeší dotazy, zda byl email nebo dopis odeslán a kdy. Zde by každý uživatel mohl mít přehledně seznam komunikace zobrazen.
- Slučování kontaktů – Může nastat situace kdy uživatel má několik kontaktů u různých registrátorů a tak není možné je jednoduše sloučit automaticky. V doménovém prohlížeči by mohl být přehled kontaktů v registru se stejnými údaji a možnost přepojení všech domén navázaných na tyto duplicitní kontakty na kontakt, pod kterým je uživatel přihlášen. To by vyřešilo i palčivý problém některých držitelů domén, kteří nemohou svůj kontakt převést do mojeID z důvodu formátu identifikátoru kontaktu. Takto by si založili kontakt nový se stejnými údaji a poté si na něj jednoduše převedli.
Toto je jen malý výtah z toho co by se dalo dělat. Rádi bychom do diskuze o požadovaných vlastnostech zapojili i komunitu a proto nám prosím, dejte vědět, pokud máte nějaké vlastní nápady případně který z navrhovaných bodů se vám nejvíce líbí a měli bychom ho zvažovat přednostně. Budeme rádi za jakékoliv podněty, které se v komentářích objeví.
Jaromír Talíř
Mailová kampaň zneužívající Českou poštu sloužila k šíření nového a velmi nebezpečného malwaru
Nový a velmi efektivní bankovní trojský kůň míří na uživatele v České republice, Portugalsku, Turecku a ve Velké Británii. Pokud jste zaznamenali e-mailovou kampaň, před kterou jsme před časem varovali na našich stránkách Aktuálně z bezpečnosti, pak Vám určitě neuniklo, že tento e-mail, který předstíral, že byl odeslán jménem České pošty, ve skutečnosti vedl ke stažení neznámého malwaru. Nyní se ukazuje, že se jedná o rozsáhlou akci, při které jsou ve čtyřech evropských zemích zneužívány etablované společnosti, jejichž jménem je šířen nový a podle bezpečnostních analytiků velmi sofistikovaný trojský kůň.
Ukazuje se, že Win32/Spy.Hesperbot je velmi silný bankovní trojský kůň s mnoha „užitečnými“ funkcemi, jako je logování zmáčknutých kláves, vytváření screenshotů a nahrávání videa. Dokáže také spustit vzdálenou proxy, vytvořit skrytý VNC server umožňující vzdáleně ovládat infikovaný počítač a další „vychytávky“. Samozřejmě, jak je u bankovních trojanů obvyklé, dokáže sledovat síťový provoz a za běhu injektovat HTML.
Cílem útočníků je získat přihlašovací údaje do bankovních účtů obětí a zároveň donutit oběti k instalaci dalšího malwaru na jejich Android, Symbian, či Blackberry telefony.
Kampaň šířící tento malware začala v České republice 8. srpna. Rozesílaná zpráva se tvářila jako služba sledování balíku poskytovaná Českou poštou. Útočníci si za tímto účelem pořídili doménu ceskaposta.net, na kterou vedl skutečný odkaz z e-mailu, ve kterém bylo samozřejmě napsáno www.ceskaposta.cz, avšak odkaz směřoval právě na doménu www.ceskaposta.net. Podle informací z blogu společnosti Eset jdou v České republice počty obětí tohoto nového trojského koně v řádu desítek. Došlo však prý k významným finančním ztrátám v souvislosti s infikováním tímto novým malwarem.
Nakonec ještě připojím tabulku se seznamem českých bank, jejichž klienti jsou zatím terčem útoku tohoto nového viru. Tento seznam byl pořízen na základě analýzy konfiguračních souborů používaných injektovacími a odposlouchávacími moduly nového malwaru.
Uživatelům, kteří na odkaz z uvedené e-mailové zprávy reagovali, doporučujeme provést důkladnou antivirovou kontrolu a další kroky vedoucí k zabezpečení jejich bankovního konta (změny hesla, PINu) konzultovat s jejich bankovním ústavem.
Pavel Bašta
Vše, co jste kdy chtěli vědět o zabezpečení podpisu zóny .cz (ale báli jste se zeptat)
Možná jste někdy přemýšleli, jakým způsobem je zajištěna bezpečnost při podepisování naší národní domény .cz a zda podepsání vaší vlastní domény nemůže ohrozit špatné zabezpečení domény nadřazené, tedy té .cz. O ceremonii kolem generování klíče KSK pro kořenovou zónu a o jeho zabezpečení jste se mohli dočíst například v tomto článku. Náš kolega Ondřej Surý je totiž jedním ze sedmi lidí na světě, kteří vlastní SMK kartu nezbytnou pro obnovení KSK klíče kořenové zóny. Jeho rady a zkušenosti nám také pomohly při vytváření našich vlastních procesů a pravidel nutných pro co nejbezpečnější provozování DNSSECu v zóně .cz.
Aby byla zvýšena bezpečnost při nakládání s KSK klíčem, je jeho správa oddělena od správy ZSK klíčů. Ty jsou používány při podepisování zóny pomocí DNSSEC a slouží k podpisu všech záznamů v zóně, zatímco KSK klíč slouží pouze k podepisování všech DNSKEY záznamů.
Členové KSK týmu při KSK ceremonii
Samotné vybavení nezbytné pro realizaci KSK ceremonie, včetně notebooku, zařízení s uloženým KSK klíčem i bootovacího CD s Linuxem je uloženo v trezoru v sídle našeho sdružení. Vlastně to není tak docela přesné, protože v trezoru je ještě jedna schránka s vlastním zámkem, ve které jsou tyto nezbytnosti uloženy. Každý z členů KSK týmu má klíč pouze od trezoru, nebo od vnitřní schránky. Není tedy možné, aby někdo z KSK týmu sám vyjmul z trezoru jakoukoliv součást vybavení pro KSK ceremonii. Další kopie KSK klíčů a bootovacího CD jsou pro případ katastrofy uloženy také v trezoru banky.
Notebook má fyzicky odpojené bezdrátové sítě a je z něj vyjmutý harddisk, aby nebylo možné se na něj jakýmkoliv způsobem bezdrátově připojit a abychom se vyhnuli riziku nějakých zbytkových dat v cache, uložených mimo naši kontrolu. K bootování se používá CD s Ubuntu 12.0.4 LTS, upraveným pro potřeby ceremonie.
Pokud jde o generování nového KSK klíče, je při generování klíčů vždy přítomen jeden zástupce managementu. Po vygenerování nového klíče je získán hash tohoto klíče, který je zaprotokolován. Podepsané kopie dokumentu jsou následně rozdány všem držitelům klíčů od trezoru (členům KSK týmu), aby si kdykoliv v průběhu ceremonie mohli zkontrolovat, že se používá správný KSK klíč.
V případě potřeby podepsat novou sadu ZSK klíčů je tato nová sada podepsána GPG klíčem ZSK týmu a předána zástupcům KSK týmu. Ti musí být vždy minimálně dva a po celou dobu ceremonie se pohybují společně. Skript, který se stará o samotné podepsání, je zkontrolován ještě před podepsáním nové sady a to proto, aby byla žádost podepsána správným GPG klíčem ZSK týmu. Po podepsání je výsledná podepsaná sada ZSK klíčů opět podepsána pomocí GPG klíče KSK týmu tak, aby si následně členové ZSK týmu mohli být jisti, že manipulují se správnou sadou klíčů.
Celá ceremonie pro podepisování zóny .cz může působit jako poměrně složitá. Naším cílem však bylo poskytnout držitelům domén v zóně .cz jistotu, že ke kompromitaci KSK klíče a tím ohrožení bezpečnosti jejich domény nemůže dojít.
Pavel Bašta