Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) odeslal vládě k projednání Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2021. Nepřekvapivě v roce 2021 narostl počet škodlivých kybernetických aktivit, NÚKIB zaznamenal celkem 157 kybernetických bezpečnostních incidentů (v roce 2020 jich bylo 99), nejčastějšími typy útoků byly phishing, podvodné e-maily a skenování vnější sítě.
Krátké vlny: Teroristický obsah online v další fázi a telekomunikační veřejné konzultace
Pořád se něco děje. Ministerstvo vnitra vypořádalo připomínky k návrhu zákona proti šíření teroristického obsahu on-line. Návrh ministerstvo připravilo ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem a Policií ČR a reaguje na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/784 ze dne 29. dubna 2021 o potírání šíření teroristického obsahu on-line.
Výroční zpráva ČTÚ za rok 2021 – co se stalo nového?
Český telekomunikací úřad („ČTÚ“) zveřejnil svoji výroční zprávu za rok 2021. Jaký byl minulý rok v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb z pohledu tohoto úřadu? Pojďme se ve stručnosti podívat na hlavní události a trendy minulého roku.
Krátké vlny: Férový příspěvek nebo výpalné? Jedna z mnoha bitev v digitálním prostoru
Už je to tu zas. Operátoři sdruženi v asociaci ETNO zaléhají na matrace a rozfoukávají ohníček s cílem získat posvěcení od Evropské komise a účtovat extra poplatek velkým poskytovatelům obsahu. ETNO je bruselská lobbistická asociace zastupující primárně zájmy velkých operátorů, kteří si stěžují, že musí neustále investovat do výstavby rychlejších a kvalitnějších sítí, ale ovoce z jejich investic trhají firmy jako Meta (Facebook, Instagram, WhatsApp), Alphabet (Google Search, YouTube), Apple (iTunes, iCloud, AppStore), Amazon (AWS, Amazon Prime), Microsoft (MS Office, Xbox) a Netflix.
Krátké vlny: Zvláštní zpráva o kybernetických útocích na Ukrajině z pera Microsoftu
Častým tématem kavárenských debat a předvolebních diskuzí je představa, jaké funkce by měl stát a státní aparát plnit. Jak moc robustní má stát být a jak široké mají být jeho kompetence, jak moc nám má zasahovat do každodenního života a kolik za své služby má svým občanům prostřednictvím daňových sazeb účtovat. Válka na Ukrajině ukazuje, že kromě vojenské kompetence musí mít stát i odbornou expertízu a kompetenci v oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetické obrany. Když už pro nic jiného, tak aby mohl být partnerem soukromým subjektům, kteří mu jsou schopni ve válečných časech pomáhat.
Krátké vlny: Služby českého e-governmentu ve světle průzkumu veřejného mínění
Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2019 provedl kontrolní akci č. 19/14 s cílem podívat se blíže na zavedení elektronické identifikace a zajištění elektronického přístupu ke službám veřejné správy. Po každé takové kontrolní akci dostane vláda na stůl výsledek kontroly, kontrolovaný subjekt dostane možnost vyjádření. Nezřídka bývá, že ze samotné kontroly vyplynou nějaké další úkoly, o kterých je pak následně vláda informovaná. V tomto případě jedním z úkolů (který vláda uložila ministru vnitra v únoru 2021) bylo seznámit vládu s výsledky analýz potřeb občanů a jejich poptávky po digitálních službách.
Krátké vlny: Novinky z Poslanecké sněmovny a ze Španělska plus pozvánka na CSNOG 2022
Dějou se věci. Na 16. schůzi Poslanecké sněmovny proběhlo konečně první čtení novely zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Bohužel v minulém volebním období to zřejmě nebyla priorita vlády, takže na novelu se zapomnělo a nedostala se ve sněmovně ani do prvního čtení. Díky tomu patří Česká republika do klubu pěti států, které ještě nemají hotovou transpozici nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele on-line zprostředkovatelských služeb a hrozí jim proto infrigement (transpoziční lhůta skončila v červenci 2020).
Krátké vlny: Síťová neutralita a desátek operátorům za využívání infrastruktury
Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se velcí operátoři snaží o změnu regulačního pohledu a přesvědčují všechny, zejména politiky, že by velké internetové firmy generující svůj zisk na obsahu přenášeným Internetem měly přispívat podle nějakého klíče operátorům za využívání jejich infrastruktury. Tedy jinými slovy, že by vystavovaly faktury nejen koncovým uživatelům služeb elektronických komunikací, ale také třeba Googlu nebo Netflixu.
Krátké vlny: Vyhodnocení spektrální strategie, stažení výhrad Evropské komise a douška k blokování
Nejsou kmitočty, není párty. Stará poučka tradovaná mezi operátory i regulátory. O důležitosti využívání rádiových kmitočtů v moderní ekonomice nikdo nepochybuje a bohužel i válka na Ukrajině způsobená agresí nenasytné Ruské federace ukazuje, že fungující mobilní sítě podporují komunikaci napadeného státu směrem k světové komunitě.
Krátké vlny: Nápady cizích regulátorů a nové složení sněmovního telekomunikačního podvýboru
Různí telekomunikační regulátoři mají různé nápady. Britský Ofcom zveřejnil návrh zpřísněných pravidel a pokyny pro boj proti podvrženým telefonním číslům. Podle britského regulátora se téměř 45 milionů lidí loni v létě stalo terčem podvodných telefonátů a textových zpráv. A pandemie situaci jen zhoršila. Během koronakrize například zločinci v Británii posílali podvodné odkazy na očkování a vydávali se za kurýry a doručovací společnosti. Ofcom proto navrhuje zařadit v boji proti tomuto nešvaru na vyšší rychlost.