Lidové noviny přinesly zprávu o spuštění datových schránek, které od 1. července t. r. umožní jednodušší komunikaci mezi občany – ať fyzickými, tak právnickými osobami – a státními orgány.

Že se jedná o věc záslužnou a prospěšnou, je nabíledni. Kromě ochrany životního prostředí (protože ony se ty pověstné pruhované obálky jen tak zničehonic neobjeví, dále jsou tu papíry, které se do nich obvykle vkládají a nakonec to všechno někdo rozváží, povětšinou ne na koni nebo jiném ekologickém prostředku, nehledě na to, že dost často se ten poslední „někdo“ ani nenamáhá oznámit, že na nás taková zásilka čeká) se i ve státní správě přeneseme zase o něco blíž 21. století a budeme více komunikovat elektronicky. Právnickým osobám zapisovaným do obchodního rejstříku bude datová schránka zřízena automaticky, fyzickým osobám, ať už podnikatelům nebo občanům, na žádost.

Co ale na první pohled zarazí je, že Ministerstvo vnitra, které datové schránky zřizuje a spravuje, pro umístění informačního webu (reálně provozovány budou pravděpodobně tamtéž, i když uvidíme) použilo gTLD .info, nikoliv národní .cz, pod kterou funguje např. CzechPoint. Bylo by to logické, zvláště, když se jedná o prostředek mající usnadnit život subjektům v rámci České republiky – TLD je jedním ze znaků, který identifikuje obsah, který je pod doménou umístěn v rámci určitého teritoria, má-li se jednat o oficiální stránku orgánu veřejné správy, očekávat by se dala tím spíše. Tento stav je, bohužel, opět dokladem nejednotném přístupu při využívání možností, které Internet nabízí. Doména datoveschranky.cz je registrována na fyzickou osobu od 7. února 2008, přičemž ministr vnitra Ivan Langer o úmyslu datové schránky zavést informoval již 31. srpna 2007 (viz článek v Hospodářských novinách) a zmíněny jsou také v informační brožuře k eGovernmentu, která vznikla v dubnu téhož roku (k dispozici na stránkách MV ČR). Podobná věc se státní správě už párkrát „povedla“, z relativně nedávné doby lze vzpomenout spuštění služby InfoSoud (doména infosoud.cz Ministerstvu spravedlnosti také nepatří…). Vzhledem k tomu, jak zásadně může funkčnost této domény, samozřejmě za předpokladu, že systém datových schránek bude provozován právě na ní, ovlivnit život mnoha lidí, je překvapivé, že ministerstvo nechá pro tento účel zaregistrovat doménu v registru spravovaném zahraničním subjektem, ačkoliv má fungování CZ.NIC „posichrováno“ memorandem. Lze si těžko představit, pokud by správce .info svoji činnost z různých důvodů na kratší či delší okamžik přerušil nebo dokonce ukončil, rychlé řešení vedoucí k obnovení provozu. Jistě, je to poněkud katastrofická vize, ale v období celosvětových ekonomických problémů ji vyloučit nelze. Mnohem reálnější podobu mohou mít případné potíže se současným držitelem domény datoveschranky.info (ano, ministerstvo není jejím držitelem) nebo s obsahem, který se může objevit na ekvivalentu pod .cz, kam se jistě nemalý počet zájemců o datovou schránku či informace o ní podívá.

Zuzana Durajová

V loňském roce bylo jedním z hlavních témat globální správy doménového systému zavedení nových generických domén nejvyšší úrovně – gTLD. Velmi hlasití byli i zástupci městských domén, především .berlin, .nyc a .paris. Generické domény už vznikaly i dříve, vzpomeňme na vznik .museum a .aero, nicméně rozhodně nešlo o transparentní a systematický proces. ICANN se proto rozhodl tomto tlaku částečně podvolit a začal připravovat v rámci speciálního programu proces a pravidla pro zavádění nových gTLD.

Zavedení nových gTLD je ovšem velmi kontroverzní téma, protože nové domény, jak to tak už bývá, nemusí znamenat jen pozitiva. Mezi nimi jsou nejčastěji udávány otevření prostoru pro nové služby či inovace, větší konkurence na trhu doménových jmen nebo to, že by měl existovat jasný postup zavádění, méně chaotický, než je ten současný. Proti tomu jsou ovšem možná negativa, jako že doménový prostor se stane nepřehledným pro uživatele, bude ještě více sporů o domény nebo že nové domény nebudou úspěšné.

ICANN navrhl pravidla, jak by nové domény měly vznikat a vyzval veřejnost, aby tato pravidla komentovala. Jedním z nejzajímavějších příspěvků v této kauze je nedávné vyjádření vlády Spojených Států. Postoj vlády USA má pro ICANN velký význam, protože právě tato vláda (prostřednictvím DoC a pak NTIA) vznik ICANN umožnila a dodnes mají obě strany speciální smlouvu, která vznik a změny domén nejvyšší úrovně řídí. Komentář upozorňuje na fakt, že ICANN zatím nedodržel svůj vlastní závazek, kterým je vypracování studie týkající se ekonomických dopadů zavádění nových domén. Osobně si myslím, že ICANN bude na tento komentář reagovat a tyto studie vypracuje. Nicméně to jistě bude nějaký čas trvat. Uvidíme tedy, jak rok 2009 posune tuto debatu dále. Můj názor je, že vznik nových domén to zásadně pozdrží, možná až do roku 2010. Uvidíme.

Ondřej Filip

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (který je již pověřen řešením sporů o domény .eu) se stal na základě rozhodnutí organizace ICANN dalším místem, kde mohou být rozhodovány spory podle pravidel UDRP (jedná se vlastně o dva dokumenty: The Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy – Jednotné zásady pro řešení sporů týkajících se doménových jmen a The Rules for Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy – RUDRP, tedy Pravidla Jednotných zásad řešení sporů o doménových jménech, která jsou procesněprávní úpravou).

Rozhodčí soud v Praze je tedy čtvrté sudiště na světě, které může rozhodovat spory podle UDRP a přidal se tak ke Světové organizaci duševního vlastnictví (WIPO) v Ženevě, Národnímu arbitrážnímu fóru (NAF) v USA a Asijskému centru pro rozhodování sporů o doménová jména (ADNDRC) s pobočkami v Pekingu, Hongkongu a Soulu. To je obzvláště dobrá zpráva nejen pro držitele domén registrovaných v gTLD z ČR a SR (z těch nejčastějších tedy především .com, .net, .org a .info), ale zejména pro ty, kdož se chtějí domáhat svých práv k již zaregistrované doméně.

Sluší se připomenout, že pravidla UDRP byla ICANN schválena již v říjnu 1999 a následně přijata ICANN akreditovanými registrátory ve všech gTLD a některými ccTLD (zmiňme třeba .tv). UDRP jsou pravidla platící mezi registrátorem a zákazníkem a jsou včleněna do registračních smluv všech registrátorů, kteří mají akreditaci ICANN. Samotné rozhodčí řízení (které není rozhodčím řízením ve smyslu našeho zákona o rozhodčím řízení) před pověřeným subjektem probíhá podle RUDRP, případně dalších doplňkových pravidel. Jazykem řízení je obvykle jazyk registrační smlouvy.

Zuzana Durajová

Sdružení CZ.NIC opakuje v pravidelných dvouletých intervalech průzkum veřejného mínění, který nám má dát odpověď na otázku, nakolik je o IDN zájem jak mezi uživateli z řad firem, tak mezi uživateli – fyzickými osobami – a jaký je v této oblasti názorový vývoj.

Zatím poslední z těchto výzkumů se uskutečnil na přelomu léta a podzimu. Kompletní výsledky jsou nyní k dispozici na stránce www.háčkyčárky.cz, takže se zde pouze zaměřím na základní výsledky celého průzkumu.

Nejprve tedy výzkum mezi firmami. Na otázku, zda mají zájem o zavedení domén s českými diakritickými znaky odpovědělo 81 % respondentů záporně (odpovědi „rozhodně ne“ a „spíše ne“).

Mezi individuálními uživateli internetu pak není názor na IDN tak vyhraněný, nicméně záporné odpovědi výrazně převažují i zde – proti zavedení diakritiky zde bylo dohromady 66 % dotázaných.

Vzhledem k tomu, že výzkumy opakujeme každé dva roky, nabízí se nám možnost srovnání s předcházejícími daty. Zde je trend u obou skupin zřejmý – zdá se, že jak mezi firmami, tak mezi individuálními uživateli zájem o zavedení diakritiky do doménových jmen klesá :

Zájem o zavedení názvů domén druhé úrovně s českými diakritickými znaménky ve firmách

Zájem o zavedení názvů domén druhé úrovně s diakritickými znaménky u jednotlivců

Jaké jsou důvody pro a proti?
Důvody proti se u obou skupin víceméně opakují. V první řadě jde o obavu z nedostupnosti stránek pro zahraniční návštěvníky – cizinci totiž většinou znaky s českou diakritikou vůbec neznají a neumí je zadat ani v případě, že si nainstalují příslušnou klávesnici.
Dalšími jmenovanými negativy jsou potom obavy o určité zmatení (nebylo by jasné, zda zadávat názvy s diakritikou nebo bez, bylo by více chyb a překlepů, složitější vyhledávání a podobně).
Mezi pozitivy je naopak uváděna lepší srozumitelnost pro Čechy, přesnější rozlišení názvů a zjednodušení pro zákazníky.

Přednostní právo při spuštění registrací?
Další otázky v našem průzkumu směřovaly k problematice sunrise period. Zde se opět projevil rozdíl mezi oběma skupinami. Zatímco zástupci firem na otázku umožnění přednostní registrace IDN domén pro držitele ne-IDN tvarů odpovídají kladně (celkem 87 % souhlasí nebo spíše souhlasí), mezi individuálními držiteli souhlasí pouze 41 %. Názory se liší také u otázky na délku tohoto přechodného období. Zatímco zástupci firem (logicky) preferují delší období – pro délku více než dva měsíce se vyjádřilo 76 % oslovených – mezi individuálními držiteli převládá preferovaná délka do dvou měsíců (celkem 74 %).
Na právu přednosti pro držitele ochranných známek, státní úřady a obce se naopak obě skupiny shodly, byť s jinými poměry hlasů.

Závěrem
Provedený průzkum ukázal, že zájem o diakritiku v českých doménových jménech je ještě nižší, než při předchozích šetřeních. Více méně také potvrzuje výsledky diskuse, která probíhala a probíhá na tomto blogu.
Problematice se samozřejmě budeme věnovat i nadále a nadále budeme také sledovat jak názory internetové veřejnosti, tak vývoj na poli IDN v ostatních doménových registrech.

Martin Peterka

Dlouho očekávaná událost se blíží. Je to už poměrně dávno, kdy se některé státy, které nepoužívají latinku, začaly hlásit o svá práva. Technologie internationalized domain names (IDN) byla představena v mnoha národních doménách, ale bohužel nepřinášela to, co se od ní očekávalo. Jedním z hlavních důvodů pro zavedení IDN bylo zpřístupnit Internet uživatelům, kteří neovládají latinku. Z našeho českého pohledu to zní možná neuvěřitelně, ale svět je plný lidí, kteří neznají naší (nebo alespoň anglickou) abecedu a používají úplně jiná písma.

Aby tito lidé nemuseli používat latinku pro psaní internetových adres, zavedly národní registry mnoha zemí IDN. Nicméně kýžený efekt se dostavuje jen velmi zvolna. Problémem je, že příslušná adresa je až na dvě části téměř celá v národní abecedě. Jako na příklad se podívejme na URL Tokijské University – http://東京理科大学.jp. Označení protokolu je v latince, i když to by jistě šlo snadno obejít nastavením prohlížeče, ale hlavně národní doména je v latince. Takže zájemce o studium nejenom, že musí znát latinku, ale ještě je nucen 2x přepnout klávesnici, aby toto URL napsal. To mu tedy příliš situaci nezlehčuje.

Proto začaly mnohé „nelatinské“ státy tlačit na ICANN, aby umožnil vznik nelatinkových domén nejvyšší úrovně nebo-li, aby zavedl dotIDN. Bohužel žádný z těchto žadatelů nepřišel s nějakým jednoduchým systémem, podle kterého by tyto domény vznikaly. Celá problematika se dotýká mnoha vzájemně propojených záležitostí jakými jsou třeba stát, jazyk, písmo, národ. ICANN zareagoval tak, že odstartoval test dotIDN a spustil proces nazvaný fast-track, který by umožnil zavedení dotIDN pro státy s urgentní potřebou, bez nastavení přesných pravidel. Předpokládalo se, že pár států tuto možnost využije, vznikne několik nekonfliktních a obecně akceptovaných domén a ICANN bude mít čas stanovit globální pravidla pro dotIDN. Bohužel ani fast-track nepostupuje tak rychle, jak se očekávalo a tak se mu posměšně přezdívá not-so-slow-track.

Nicméně proces pokračuje a ICANN nedávno obeslal všechny správce národních domén s dotazem, zda-li budou mít zájem o dotIDN ve fast-track a jak by taková doména měla vypadat. My tady v Čechách asi těžko prokážeme urgentní potřebu, takže se jen můžeme nechat překvapit, jak tento dotazník dopadne.

Ondřej Filip