Je to již přes dva roky, kdy jsme se poprvé setkali s upozorněním některých držitelů doménových jmen, kteří byli osloveni společností Česká doménová centrála s nabídkou zaregistrovat si doménu (obvykle s koncovkou .com, .net, .org – prostě jinou, než českou) za „výhodnou“ cenu okolo 4.000 Kč. Nyní se objevila další společnost, která za podobně báječných podmínek nabízí služby na podobném principu – Registrace internetových domén s. r. o.

Podstatou těchto jedinečných nabídek je to, že nabízená doména bývá totožná s tou, kterou již držitel má registrovanou v .CZ, nyní o ni ale projevil zájem prý také někdo jiný, takže aby nedošlo ke vzniku škody, primárně se obracejí právě na tohoto držitele, aby si doménu mohl zaregistrovat dříve, než tento jiný zájemce (jehož identitu samozřejmě neprozradí) – a pochopitelně je třeba se rozhodnout rychle. V obou případech se společnosti obracejí s nabídkou výhradně na právnické osoby (kde je ze zákona nižší míra ochrany) a smlouva je sjednávána telefonicky, přičemž z rozhovoru je pořizován záznam.

Registrace doménových jmen pod nejpoužívanějšími TLD je zpravidla velmi jednoduchá a takovou doménu lze registrovat i přes některého z akreditovaných registrátorů českých domén. Na webových stránkách registrátora se zájemce může předem seznámit s cenami, podmínkami, sám si zjistit, zda jím požadovaná doména je volná či nikoliv. Cenově se pak pohybuje v řádu stokorun za doménu. Nejste-li si jisti, obraťte se s dotazem na subjekt, přes kterého už jste si vaši stávající doménu registrovali, jistě vám bude umět pomoci.

Necháváme samozřejmě na zvážení každého, zda popisovanou službu využije, ale stále platí obecné pravidlo používat zdravý rozum, nepodlehnout nátlaku (operátorky jsou dle informací, které máme k dispozici, velmi přesvědčivé) a uzavírat smlouvy až poté, co se seznámíte s tím, co si vlastně kupujete a za jakých podmínek. V neposlední řadě také poté, co si rozmyslíte, zda nabízený produkt/službu vlastně vůbec potřebujete.

Aktualizace, 1. dubna 2015: Česká televize odvysílala v rámci pořadu Černé ovce reportáž věnující se nabídce registrací domén za přemrštěné ceny. Doporučujeme její zhlédnutí.

Zuzana Durajová

Čas od času se na nás obracejí držitelé domén s dotazem, proč se jejich údaje zobrazují v prohledávání údajů na webových stránkách sdružení. Právě této otázce se bude věnovat tento příspěvek.

Ustanovení o zpřístupnění údajů držitele domény ve veřejné části registříku domén (whois) je součástí pravidel registrace již více než 12 let a za tu dobu prošlo několika proměnami. Poslední, a to poměrně výrazná změna, se datuje na podzim r. 2007, kdy se upravovala pravidla registrace v souvislosti s přechodem sdružení CZ.NIC z outsourcovaného systému správy domény na systém vlastní.

Na začátek opět něco málo teorie – na nakládání s osobními údaji pamatuje český právní řád, a to především v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který nabyl účinnosti již před více než 10 lety (a jak je u nás dobrý zvykem, byl za tu dobu již mnohokrát novelizován…). Tento zákon zahrnuje mezinárodní principy ochrany osobních údajů a jeho účelem je zajištění ochrany osobních údajů, způsob jejich zpracovávání (a to včetně předávání do zahraničí) a upravit vztahy, které v této souvislosti vznikají. Na zákonnou úpravu pochopitelně pamatovala a pamatují pravidla registrace doménových jmen, která s ní nemohou být v rozporu. CZ.NIC, jako správce osobních údajů, musí splňovat zákonné podmínky, na druhou stranu má vůči subjektům osobních údajů určitá práva – např. vyžadovat, aby údaje uvedené v centrálním registru byly správné, protože s odkazem na ustanovení § 5 odst. 1 zákona je povinen zpracovat pouze přesné osobní údaje.

Pokud se vrátíme k pravidlům registrace, která vstoupila v platnost v říjnu 2007, pak z hlediska ochrany údajů tato pravidla poprvé přinesla nejen držitelům domén, ale vůbec všem kontaktům, které se v databázi domény objevují v různých rolích, možnost označit určité údaje jako skryté – takto označené údaje se pak nezobrazují ve veřejné části prohledávání (namísto nich je uveden text „neveřejný údaj“) a jsou k dispozici pouze pro interní potřeby sdružení a registrátorů jako jeho smluvních partnerů. V kontaktu mohou být skryty e-mailová adresa, e-mail pro oznámení, telefonní a faxové číslo, DIČ nebo jiná číselná identifikace (např. datum narození, číslo pasu, OP, IČ…). Přístup do veřejné části whois je navíc chráněn proti automatickým dotazům použitím technologie captcha, kdy uživatel musí rozeznat a zadat bezpečnostní kombinaci znaků.

Mezi údaje, které v kontaktu naopak skrýt nelze, patří jméno a poštovní adresa. Tato skutečnost má své opodstatnění – nejen užíváním domény, ale i její pouhou registrací může dojít i zásahu do práv třetích osob. Takový zásah může mít podobu nejen v tuto chvíli např. všeobecně známé registrace domény s názvem, který má chráněn někdo jiný jako ochrannou známku, ale čím dál častější je i šíření nevyžádané pošty či škodlivého obsahu (malware), publikace obsahu, který je v rozporu se zákonem (propagace a prodej neschválených léčiv, šíření dětské pornografie a podobně). V takových případech toto nezbytné minimum údajů umožňuje poškozeným subjektům, případně příslušným státním orgánům, obrátit se přímo na držitele domény či jiný kontakt v doméně uvedený nebo rovnou zahájit potřebné právní kroky.

Podobně tyto údaje umožňují držitelům domén okamžitě zkontrolovat, že na ně určitá doména skutečně je registrována – to má význam například při odkupu domény a vazbě úhrady kupní ceny na realizaci převodu.

Je tedy zřejmé, že uvádění jména a poštovní adresy držitele domény (nebo také administrativního nebo technického kontaktu) má své opodstatnění. Podobně k uvádění některých údajů ve veřejné části prohledávání přistupují i jiné evropské registry; zmíním například Německo (i zde je možné, stejně jako u nás, skrýt telefonní a faxové číslo nebo e-mailovou adresu), Slovensko nebo Belgii (zde registr skrývá osobní údaje držitelů – fyzických osob a vydává je pouze na „oprávněnou“, resp. „opodstatněnou“ žádost – na tomto místě vyvstává otázka, která žádost je a která není dostatečně opodstatněná, neboť kritéria nejsou v pravidlech belgického registru stanovena).

Zuzana Durajová

Největší rozšíření prostoru domén nejvyšší úrovně se pravděpodobně blíží. Dá se očekávat, že ICANN na svém nejbližším zasedání schválí pravidla pro vznik nových generickým domén nejvyšší úrovně.

Úvahy, že by se doménový prostor měl rozšířit, zaznívají od samotného počátku co ICANN existuje. A ICANN na taková přání obvykle slyšel a umožnil vznik mnoha z nich. Ale i tak byl proces vzniku nových domén poměrně netransparentní. Představenstvo mělo potíže některá svá rozhodnutí srozumitelně vysvětlit. Poměrně vypovídajícím příkladem je příběh domén .xxx. A proto začal ICANN pracovat na transparentních pravidlech pro vznik nových generickým domén nejvyšší úrovně (gTLD). Celý proces vzniku těchto pravidel je hodně zdlouhavý a již jsme o něm na stránkách našeho blogu několikrát referovali. [1] [2] [3]. Když už vše vypadalo, že pravidla jsou dobře projednaná všemi zainteresovanými stranami, ozval se vlivný vládní výbor GAC a celý princip nezvykle ostře kritizoval. Představenstvo ICANNu vzalo kritiku GACu velice seriózně a několikrát se s tímto výborem sešlo. Z počátku to vypadalo, že bude obtížné najít společnou řeč, ale nakonec se zdá, že k dohodě přeci jenom projde. Výsledkem těchto konzultací je další verze pravidel, kterou na konci května ICANN zveřejnil na svých stránkách.

Je velice pravděpodobné, že tato verze už „projde“ a ICANN ještě v červnu pravidla finálně schválí a celý proces spustí. O problematice nových gTLD budeme mluvit i na konferenci IT11. Pokud Vás problematika zajímá, rozhodně přijďte.

Co si myslíte o nových gTLD vy? Přinesou nové možnosti nebo naopak? Chcete .music, .green, .canon?

Váš http://ondrej.filip

Minulý týden na mne ze seznamu aplikací pro iPhone na iTunes Store „vykoukla“ novinka od Active24. Je zdarma, jmenuje se Active24 a slouží k registraci domén. To jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít – ne, že bych dopodrobna sledoval všechny možnosti registrací domén našich registrátorů, takže možná něco podobného již existuje, ale na aplikaci, která mi umožní zaregistrovat doménu .cz přes mobilní telefon jsem zatím nenarazil.

Takže staženo a pojďme se na to podívat. Začátek výborný – předdefinována koncovka .cz, ověření existence, přehledný ceník. Objednáno, doména v košíku. Aplikace mi umožní vytvořit si nového uživatele nebo se jednoduše přihlásit pod tím, kterého už mám (pokud ho mám) vytvořeného, objednávka pak pokračuje klasickou cestou. Odeslání mailu s výzvou k platbě, atd. Za to atd. už jsem se nepustil (doménu jsem nezaplatil) takže úplně netuším, jak si systém Active24 poradí například s tím, že jeho aplikace nekontroluje, zda jsem vyplnil ID držitele. Předpokládám ale, že v takovém případě za držitele prohlásí prostě toho, kdo doménu objednal a pokud nemá přiřazený handle, tak mu ho vytvoří. Mě osobně se to úplně nelíbí (mohlo mě to na nevyplněné ID aspoň upozornit) ale pro jiné uživatele je to možná plusem – nikdo je neotravuje zbytečnostmi, které za ně může udělat někdo jiný ;-). Co mi přece jen vadilo trochu víc je další objednávka – pokud se totiž pustím do objednávání další domény po odeslání té předchozí, aplikace mi nabízí okna ve stavu, ve kterém jsem je opustil – nemohu tedy v sekci „Hledat“ rovnou zadat další doménu, ale musím se přes tlačítko zpět dostat k výběru, podobně je tomu i v ostatních sekcích. Tady by měli vývojáři A24 ještě přiložit ruku k dílu.

Celkově ale – alespoň pro mne – příjemná záležitost, kterou bych celkem v klidu v „nouzových situacích“ použil. Vždyť kdo z nás ještě neměl alespoň jednou, někdy třeba v sobotu večer v restauraci s přáteli pocit, že si nutně musí zaregistrovat tu báječnou doménu, která ho právě napadla :-D. Kdybych měl hodnotit obligátními hvězdičkami, jak je u těchto aplikací zvykem, řekl bych – až půjde přihlásit se přes mojeID a vychytáte pár drobností, ode mne
za 5* :-).

Martin Peterka