Česká doménová centrála – jak se dá také vydělávat na doménách III.

O aktivitách společnosti Česká doménová centrála jsme na tomto blogu informovali poprvé v květnu loňského roku, další článek vyšel letos v únoru.

Na základě těchto článků se nám ozvalo poměrně nemalé množství subjektů, které Česká doménová centrála kontaktovala a které její nabídky na registraci doménových jmen využily. Ve spolupráci s některými z nich jsme vypracovali a na konci dubna podali trestní oznámení.

Česká doménová centrála však od svých aktivit neupustila. Registrace domén nabízí dle nám dostupných informací podle stejného scénáře i nadále a přistoupila k vymáhání úhrad objednaných domén od subjektů, které si je již dříve objednaly a neuhradily (a objednávku rozporovaly).

V každém případě se na nás obracejí další poškozené subjekty se žádostí o informace, buď o stavu podaného trestního oznámení nebo o tom, jak se k tomuto trestnímu oznámení připojit. Pro druhé uvedené, tedy pro ty, kteří by se chtěli k trestnímu oznámení z dubna letošního roku, podaného na společnost Česká doménová centrála, s. r. o, přidat, je určen následující kontakt: Policie České republiky, OŘP Praha I, SKPV OHK, 1. odd. hospodářské kriminality, F. Křížka 24, Praha 7, telefon 974 857 457 nebo 974 857 524.

Aktualizace, 1. dubna 2015: Česká televize odvysílala v rámci pořadu Černé ovce reportáž věnující se nabídce registrací domén za přemrštěné ceny. Doporučujeme její zhlédnutí.

Celý článek

Varování před podvodnými nabídkami registrace doménových jmen

V souvislosti se zvýšeným počtem stížností na společnosti Česká doménová centrála s. r. o. a Registrace internetových domén s. r. o. (věnovali jsme se jim na tomto blogu již několikrát: 1, 2, 3, 4), které zaznamenala naše zákaznická podpora, si dovolujeme váženým čtenářům znovu připomenout aktivity těchto subjektů.

Domény za 4 000 korun, koupili byste?

Je to již přes dva roky, kdy jsme se poprvé setkali s upozorněním některých držitelů doménových jmen, kteří byli osloveni společností Česká doménová centrála s nabídkou zaregistrovat si doménu (obvykle s koncovkou .com, .net, .org – prostě jinou, než českou) za „výhodnou“ cenu okolo 4.000 Kč. Nyní se objevila další společnost, která za podobně báječných podmínek nabízí služby na podobném principu – Registrace internetových domén s. r. o.

Podstatou těchto jedinečných nabídek je to, že nabízená doména bývá totožná s tou, kterou již držitel má registrovanou v .CZ, nyní o ni ale projevil zájem prý také někdo jiný, takže aby nedošlo ke vzniku škody, primárně se obracejí právě na tohoto držitele, aby si doménu mohl zaregistrovat dříve, než tento jiný zájemce (jehož identitu samozřejmě neprozradí) – a pochopitelně je třeba se rozhodnout rychle. V obou případech se společnosti obracejí s nabídkou výhradně na právnické osoby (kde je ze zákona nižší míra ochrany) a smlouva je sjednávána telefonicky, přičemž z rozhovoru je pořizován záznam.

Registrace doménových jmen pod nejpoužívanějšími TLD je zpravidla velmi jednoduchá a takovou doménu lze registrovat i přes některého z akreditovaných registrátorů českých domén. Na webových stránkách registrátora se zájemce může předem seznámit s cenami, podmínkami, sám si zjistit, zda jím požadovaná doména je volná či nikoliv. Cenově se pak pohybuje v řádu stokorun za doménu. Nejste-li si jisti, obraťte se s dotazem na subjekt, přes kterého už jste si vaši stávající doménu registrovali, jistě vám bude umět pomoci.

Necháváme samozřejmě na zvážení každého, zda popisovanou službu využije, ale stále platí obecné pravidlo používat zdravý rozum, nepodlehnout nátlaku (operátorky jsou dle informací, které máme k dispozici, velmi přesvědčivé) a uzavírat smlouvy až poté, co se seznámíte s tím, co si vlastně kupujete a za jakých podmínek. V neposlední řadě také poté, co si rozmyslíte, zda nabízený produkt/službu vlastně vůbec potřebujete.

Aktualizace, 1. dubna 2015: Česká televize odvysílala v rámci pořadu Černé ovce reportáž věnující se nabídce registrací domén za přemrštěné ceny. Doporučujeme její zhlédnutí.

Zuzana Durajová

Celý článek

Bude páté sudiště pro řešení sporů dle UDRP v Indii?

ITMAC (Indian Arbitration and Mediation Centre) se chce stát akreditovaným poskytovatelem řešení sporů o doménová jména podle pravidel UDRP (The Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy – Jednotné zásady pro řešení sporů týkajících se doménových jmen), podle kterých se postupuje ve všech gTLD a některých ccTLD. O žádosti bude ICANN rozhodovat již v příštím týdnu a bude-li schválena, stane se ITMAC pátým sudištěm vedle Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), Národního arbitrážního fóra NAF v USA, Asijského centra pro rozhodování sporů o doménová jména (ADNDRC) a českého Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.

Jak vyplývá z návrhu, ITMAC má nyní 18 panelistů, kteří by spory rozhodovali a je schopno nabídnout řešení sporů v mnoha jazycích, které jsou v Indii a okolních státech používány (tedy kromě angličtiny také hindština, tamilština, bengálština a další). Navržené poplatky jsou o něco vyšší než například u českého Rozhodčího soudu: spor o jednu doménu řešený třemi rozhodci vyjde v Čechách na 81 tis. Kč, v Indii na cca 89 tis. Kč (217 tis. rupií). Spory o česká doménová jména však nejsou řešeny podle pravidel UDRP, ale jde o rozhodčí řízení ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů.

Zuzana Durajová

O České doménové centrále podruhé

Společnosti Česká doménová centrála a jejím aktivitám se na stránkách tohoto blogu věnoval před časem kolega Martin Peterka. Protože je jeho text ale stále aktuální, možné ještě aktuálnější než byl prve, vracím se k „problému“ spojenému s podivným obchodováním s doménami ještě jednou.

Jestli jste neklikli na odkaz a text si už nepřečetli, tak je o tom, že je tu jedna společnost jménem Česká doménová centrála, která podniká způsobem, který by si řada z nás asi ani nedokázala představit. Její telefonisté volají do firem a jejich zástupcům namlouvají, že si musí co nejdříve jejich prostřednictvím objednat domény se stejným nebo podobným názvem společnosti s jinou koncovkou než s tou, kterou už mají, jinak to brzy udělá někdo jiný. Ten někdo jiný si na tyto domény právě teď brousí zuby a pokud se zástupce firmy s používanou doménovou koncovkou nerozhodne co nejdříve, stane se s největší pravděpodobností, že ho někdo předběhne, domény zaplatí a majitel domény s už zaregistrovanou koncovkou bude mít najednou problém.

Tady bych skončil a konečně se dostal k tomu, proč o tom píšu teď já. Článek kolegy Peterky jste si mohli poprvé přečíst 5. května, tedy více než devět měsíců zpátky. Jak to už bývá, zanedlouho po jeho vydání se objevily první komentáře a potom další a další; většinou se zkušenostmi s touto společností. Co je ale zajímavé na celé té věci, že počet příspěvků pod textem kolegy Peterky i po těch devíti měsících roste a roste. Co to znamená? Podle všeho je společnost Česká doménová centrála stále aktivní a na lep jí sedají další a další majitelé domén, kteří uvěří tomu, co jim zaměstnanci „obchodníků z doménami“ vnutí.

Věřím, že i díky fóru, popsaným zkušenostem a reportáži České televize, začne dalších komentářů přeci jen ubývat. Že bude stále měně a méně těch, kteří „naletí“ telefonistům a řečem o registraci domén, jejichž cena se oproti té skutečné liší mnohdy až desetinásobně.

Aktualizace, 22. 4. 2013:

O české doménové centrále potřetí, chtělo by se říci. Včera byla v Událostech České televize odvysílána reportáž (čas 17:00) věnovaná „výhodným“ nabídkám domén, opět. Tentokrát telefony nezvoní na stolech majitelů firem, ale na úřadech měst a obcí. Rádi bychom tímto upozornili na aktivity, které nemají se slušným a dobře myšleným chováním nic společného.

Aktualizace, 1. dubna 2015:

Česká televize odvysílala v rámci pořadu Černé ovce reportáž věnující se nabídce registrací domén za přemrštěné ceny. Doporučujeme její zhlédnutí.

Celý článek

Jak se dá (také) vydělávat na doménách…

V uplynulých dnech se na nás obrátilo několik držitelů doménových jmen .cz s otázkou, zda víme – a co si myslíme – o nabídce České doménové centrály.

Pracovníci společnosti, která tyto stránky provozuje, se totiž začali obracet na držitele doménových jmen s koncovkou .cz. Zavolají jim a upozorní je, že existuje celá řada dalších doménových prostorů (domén s jinými než .cz koncovkami) a tam – zatím – jejich doménové jméno registrováno není. A protože by toho mohli zneužít „zlí lidé“, Česká doménová centrála jim tyto domény předběžně zablokovala a nabízí teď službu jejich registrace.

A cena? Je zřejmě variabilní. Nám poskytnuté údaje mluví o částkách mezi 3000 – 3999 Kč za jednu doménu. V případě ceny 3999/doménu šlo o domény .com. .net a .eu, tedy žádně neobvyklé nebo exotické koncovky.

Zajímavá služba, že? S podobným postupem se z času na čas setkáme ze strany asijských registrátorů. Ti si vytipují držitele českých ochranných známek a nabídnou jim registraci domén se stejným názvem v čínské, tchaj-wanské nebo vietnamské doméně. Argumentují podobně jako Česká doménová centrála – bylo by přece škoda, aby vaši nádhernou doménu někdo v našem doménovém prostoru zneužil.

Samotný web České doménové centrály vypadá naprosto profesionálně a seriozně. Až do okamžiku, než začnete hledat to, co je v dnešním světě registrací naprosto běžné – informaci o ceně a hlavně on-line registrační formulář.

Zmínku o ceně se ani mě, ani nikomu ze zákazníků, kteří se na nás obrátili, na webu najít nepodařilo. Zmíněná cena za doménu je stanovena ve smlouvě, kterou obdržíte mailem po vyjádření zájmu.

On-line formulář potom nahrazuje žádost, aby zájemce o doménu poslal e-mail „v němž uvedete daný název domény a veškeré podrobné údaje o registraci a informace o účtu“.

A jak bych odpověděl na otázku co že si o této službě myslím? Řekl bych, že každý soudný člověk si udělá závěr sám. Osobně si myslím, že doba, kdy se domény registrovaly přes mail bez použití formulářů už je dávno pryč a doba, kdy domény stávaly 3000 Kč za rok tu snad ani nikdy nebyla.

Pokud má někdo skutečně zájem registrovat ekvivalent svého doménového jména i v dalších koncovkách než .cz – což je koneckonců běžná a v mnoha případech i přínosná praxe – doporučoval bych obrátit se na toho, kdo registroval původní doménu. Registrace domén v dalších než .cz prostorech není totiž nic složitého a ten, kdo vám zaregistroval doménu .cz to s největší pravděpodobností zvládne naprosto bez problémů. A za výrazně nižší cenu.

Aktualizace, 1. dubna 2015: Česká televize odvysílala v rámci pořadu Černé ovce reportáž věnující se nabídce registrací domén za přemrštěné ceny. Doporučujeme její zhlédnutí.

Celý článek

Vláda podpořila nezávislý internet i zavádění DNSSEC a IPv6

Na dnešním jednání vláda schválila rovněž strategii „Digitální Česko 2.0 – Cesta k digitální ekonomice“. Cílem tohoto dokumentu je aktualizovat původní verzi Digitálního Česka, která byla již v mnohých ohledech zastaralá, případně její cíle byly nastaveny jako nereálné. Pokud dnes necháme stranou naší pozornosti využití rádiového spektra, najdeme v dokumentu minimálně tři kapitoly, které se přímo či nepřímo týkají doménového světa.

Pro CZ.NIC i internetovou komunitu mezi nejdůležitější ustanovení patří nově vložená kapitola „Doménová jména“, která částečně reaguje na regulační snahy Evropské komise i celosvětový vývoj v oblasti internetu a snahu některých, zejm. mimo-evropských států, o kontrolu nad internetem. Nejen ve světle uplynulé Světové konference k mezinárodním telekomunikacím (WCIT 2012) nalezneme v Digitálním Česku 2.0 důležité prohlášení potvrzující v otázkách správy internetu upřednostnění samoregulačních principů před případnými legislativními opatřeními.

Další z nově přidaných kapitol se zaměřuje na podporu DNSSEC, který je autory strategie správě zasazen zejména do souvislosti s důvěrou uživatelů. V rámci podpory DNSSEC se Ministerstvo průmyslu a obchodu zavazuje předložit vládě ke schválení materiál zaměřený na podporu rozšíření technologie DNSSEC ve veřejné správě a při využívání jejích elektronických služeb. Podle průzkumu provedeného sdružením CZ.NIC na 250 doménách úřadů včetně měst a obcí využívá DNSSEC 28,8 % institucí veřejné správy méně, tj. přibližně o 10 % bodů méně než činí průměr v doméně .cz. Situace je tak zde zcela opačná, než u IPv6, kde stát, zejm. Ministerstvo průmyslu a obchodu, sehrálo při zavádění této technologie pozitivní roli. K rozšíření DNSSEC ze strany veřejné správy by měl přispět i připravovaný „Strategický rámec rozvoje veřejné správy a e-Governmentu 2014+“ z dílny Ministerstva vnitra, který počítá s podepsáním všech domén klíčových služeb eGovernmentu za pomoci DNSSEC do konce roku 2014 a všech elektronických služeb veřejné správy do konce roku 2015.

Při pohledu na legislativní nástroje, které má Ministerstvo průmyslu a obchodu, potažmo vláda k dispozici, se celkem logicky nabízí stejný postup jako v případě IPv6, tj. příprava a přijetí usnesení vlády. Někteří škarohlídové by možná mohli namítnout, že přijetí usnesení nemající žádné sankce je bezzubé, pokud však srovnáme Českou republiku a např. Slovensko (viz níže) i situace v celé doméně .cz, vidíme, jaký pozitivní vliv naše Usnesení vlády mělo a že ministerstva ostatní orgány státní správy podporují IPv6 na svých webových serverech přibližně 3x častěji než je celostátní průměr. Z tohoto důvodu si myslím, že je na místě říci Usnesení vlády jasné ANO a podpořit tak rozšíření DNSSEC i do státní správy.

Blogpost_JP

Ve vztahu k IPv6 pak nelze nezmínit kapitolu, která v Digitálním Česku byla již na začátku, ale nyní došlo k její aktualizaci. Ministerstvo zde přiznává (jak můžeme vidět i z výše uvedené tabulky), že zatím neimplementovaly všechny orgány státní správy a slibuje aktivní prosazování povinností, které jednotlivým orgánům státní správy z Usnesení vyplývají. Ke kladům strategie lze přičíst i to, že Ministerstvo průmyslu a obchodu se nebálo věci pojmenovat pravými jmény a upozornit na stěžejní zajištění podpory IPv6 v rámci KIVS (Komunikační infrastruktury veřejné správy) včetně CMS (Centrální místo služeb).

Z dalších kapitol je jistě zajímavé si přečíst v Digitálním Česku 2.0 i tu zaměřenou na svobodu internetu či podporu legální nabídky digitální obsahu.

Jiří Průša

Evropská unie – státní regulace národní domény…?

Na konci února proběhlo ve Vídni rovněž setkání členů skupiny Legal & Regulatory organizace CENTR, které je CZ.NIC členem.

Na jednání byl kromě jiného diskutován i návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. Návrh, jehož proklamovaným cílem je úprava předpisového rámce pro elektronické komunikace tak, aby došlo ke zvýšení jeho účinnosti, zjednodušení a zefektivnění přístupu k radiovým frekvencím, neupravuje výslovně doménová jména; v čl. 37 úvodu návrhu je však zmíněno přidělování čísel a adres, kdy „Komisi by…měla být udělena pravomoc přijmout prováděcí opatření v takových oblastech, jako jsou regulační ošetření nových služeb, přidělování čísel, jmen a adres…“ Směrnice má dle nového znění čl. 1 odst. 1 vytvořit harmonizovaný rámec pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb a určitých aspektů koncových zařízení. Přiřazenými zařízeními se přitom podle čl. 2 písm. e) mj. rozumí zařízení přiřazená k síti a/nebo ke službě elektronických komunikací, která umožňují a/nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě a/nebo služby nebo jsou toho schopna a zahrnují systémy převodu čísel nebo adres. Z diskuse, která na setkání proběhla, vyplynulo, že většina národních vlád překvapivě nemá s národními registry ve smyslu tohoto návrhu žádné plány na změny (jednu z výjimek tvoří např. Finsko, kde je národní doména .fi ošetřena zákonem a Irsko) a nemá v úmyslu (alespoň prozatím) zavést zvláštní regulaci pro národní doménu. V nám blízkých zemích (Německo, Rakousko) funguje spolupráce mezi registrem a státem podobně jako u nás. Otázka nové evropské úpravy bude předmětem diskuse i na dalších setkáních, kterých se snad zúčastní i někdo z Komise, aby vysvětlil pozadí a důvody vzniku a formulační nejasnosti.

V České republice, jak známo, neexistuje speciální právní předpis, který by doménová jména upravoval a vztah mezi správcem národní domény a státem ošetřuje Memorandum, které CZ.NIC v roce 2006 podepsalo s tehdejším Ministerstvem informatiky; tímto memorandem stát uznává zejména funkci CZ.NIC jako správce národní domény .cz. Po schválení návrhu a jeho následné implementaci do českého právního řádu by česká doména velmi pravděpodobně spadala do pravomoci Českého telekomunikačního úřadu.

Zuzana Durajová