Kdo říká, že Sovětstký svaz je minulostí, nemá tak uplně pravdu. Alespoň ve virtuálním světě internetu žil, žije a zdá se, že bude ještě nějakou chvíli žít. Doména .su odpovídající dle normy ISO 3166-1 Sovětskému svazu žije celkem rušným životem. Dle statistik jejího správce je registrováno skoro 50 000 domén. Zajímavý je i nárůst jejich počtu, který navíc v poslední době zrychluje. Jenom za minulý kalendářní rok počet domén narostl skoro čtyrnásobně.
Evidentně je nostalgie po starých časech v Rusku stále silná. Zrušení top-level domény není určitě snadná a jednoduchá záležitost, můžete se o tom více dočíst v příslušném dokumentu organizace ICANN. Tento dokument obsahuje také příklady, ve kterých se to bez problémů povedlo. Mimochodem jeden z nich je třeba bývalé Československo a doména .cs. Asi nejvýmluvnější ale je podívat se na „věcné argumenty“, které padají na adresu domény .su v příslušném mailing listu ICANN.
Když už jsem zmiňoval doménu .cs, ona je naopak příkladem toho, že ani start nové domény nebývá lehký. Napoprvé, v případě Československa, to šlo celkem hladce, nicméně po rozpadu Jugoslávie, byla tato doména přidělena státu Srbsko a Černá Hora. Za tři roky existence toho státu se nepovedlo doménu uvést v život a nové domény vznikly až když se tento útvar rozpadl na samostatné Srbsko (.rs) a Černou Horu (.me).
Ondřej Filip
Malé (a nevýznamné) IPv6 překvapení
Jak už bylo mnohokrát řečeno (třeba zde), pomalu docházejí volné bloky IPv4 adres. Přechod na IPv6 rozhodně neprobíhá zrovna „nadzvukovou“ rychlostí a tak je poměrně překvapující následující statistika, která popisuje strukturu DNS dotazů přicházející na name servery CZ.NIC.
Jak je vidět dotazy týkající se IPv6 (AAAA a A6), tvoří už dnes skoro 20 % celkového provozu nebo pokud porovnáme s odpovídajícím IPv4 dotazem, je to dokonce 25 %. To není málo. Abychom se ale nedívali na svět příliš růžovými brýlemi, podíváme-li se za stejné období minulého týdne na návštěvníky www.nic.cz, tak situace už vypadá zcela (a bohužel i očekávaně) jinak. Zatímco přes IPv4 přišlo 8041 unikátních uživatelů, přes IPv6 jen 32, tedy 0,3 %. A to už není žádná sláva :(
Pavel Tůma (PT)
Černé díry internetu
O teleskopu Hubble, který hledá černé díry ve vesmíru, jste už asi slyšeli. Existuje ale ještě jeden Hubble, který také hledá černé díry. Je to projekt University of Washington a hledá černé díry na internetu. Zkoumá v reálném čase prefixy IP sítí a to, zda jsou tyto sítě dosažitelné pomocí cesty, která je o nich propagována v BGP. Pokud je cesta k prefixu propagována, ale nelze se po ní dostat do cíle, končí pakety v jakési virtuální černé díře. Dobrá zpráva je, že v naší místní „hvězdné soustavě“ zvané Česká republika se žádná taková černá díra nenachází. Zda se situace nezměnila můžete ověřit na stránkách projektu Hubble.
Ondřej Surý
Domény pro „podnikání“
Minulý týden proběhla médii zpráva, že jakýsi šťastlivec odněkud z východního pobřeží USA prodal doménu pizza.com za 2,6 miliónu dolarů. Ve zprávě je také zmíněno, jak ji onen podnikatel v roce 1994 koupil, aby mu pomohla v jeho podnikání při prodeji pizzy. Pojďme tedy využít malý internetový „stroj času“ a podívejme se, jak takový prodej pizzy vypadá; podívejme se, co se v průběhu let nacházelo na adrese www.pizza.com. Nenechte se při tom odradit, když se vše na první pokus nepovede – servery internetového archivu jsou přetížené, ale na několik pokusů se historický obsah stránky určitě podaří získat…
Že byste takovou pizzu stejně jako já asi něchtěli ochutnat? Jak je vidno, máme tady zase jeden pěkný případ virtuální reality, který nám naservírovala média případně PR agentura příslušného doménového spekulanta.
Pavel Tůma (PT)
CZ.NIC usiluje o zrychlování doménových sporů
Na konci minulého týdne neunikla některým českým médiím poměrně zajímavá zpráva. Pražský Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře získal jako čtvrtá instituce na světě od celosvětového správce internetu ICANN oprávnění rozhodovat spory o nadnárodní internetové domény jako .com, .net či .org.
U doménových sporů, bez ohledu na to, zda se jedná o nadnárodní či národní domény, je velmi důležité, aby byly vyřešeny efektivně, tedy hlavně co nejrychleji. Zlepšování situace i v této oblasti veřejného internetového života je jednou z priorit našeho sdružení.
Proto byla v říjnu loňského roku – společně s novým registračním systémem – přijata nová Pravidla registrace, jejichž součástí jsou také Pravidla alternativního řešení sporů, která obsahují rozhodčí doložku umožňující rozhodčí řízení on-line. Navíc v rámci zvyšování informovanosti o problematice doménových jmen pořádá sdružení ve spolupráci s Českou advokátní komorou v květnu tohoto roku také seminář pro odbornou právnickou veřejnost, zájemce z řad advokátů a soudců.
I do budoucna chceme pracovat na tom, aby s doménovými spory bylo spojeno co nejméně negativních aspektů – jak vlastními silami, tak i spoluprací s relevantními institucemi, které jsou za řešení sporů odpovědné.
Zuzana Durajová
Evropská unie – státní regulace národní domény…?
Na jednání byl kromě jiného diskutován i návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. Návrh, jehož proklamovaným cílem je úprava předpisového rámce pro elektronické komunikace tak, aby došlo ke zvýšení jeho účinnosti, zjednodušení a zefektivnění přístupu k radiovým frekvencím, neupravuje výslovně doménová jména; v čl. 37 úvodu návrhu je však zmíněno přidělování čísel a adres, kdy „Komisi by…měla být udělena pravomoc přijmout prováděcí opatření v takových oblastech, jako jsou regulační ošetření nových služeb, přidělování čísel, jmen a adres…“ Směrnice má dle nového znění čl. 1 odst. 1 vytvořit harmonizovaný rámec pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb a určitých aspektů koncových zařízení. Přiřazenými zařízeními se přitom podle čl. 2 písm. e) mj. rozumí zařízení přiřazená k síti a/nebo ke službě elektronických komunikací, která umožňují a/nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě a/nebo služby nebo jsou toho schopna a zahrnují systémy převodu čísel nebo adres. Z diskuse, která na setkání proběhla, vyplynulo, že většina národních vlád překvapivě nemá s národními registry ve smyslu tohoto návrhu žádné plány na změny (jednu z výjimek tvoří např. Finsko, kde je národní doména .fi ošetřena zákonem a Irsko) a nemá v úmyslu (alespoň prozatím) zavést zvláštní regulaci pro národní doménu. V nám blízkých zemích (Německo, Rakousko) funguje spolupráce mezi registrem a státem podobně jako u nás. Otázka nové evropské úpravy bude předmětem diskuse i na dalších setkáních, kterých se snad zúčastní i někdo z Komise, aby vysvětlil pozadí a důvody vzniku a formulační nejasnosti.
V České republice, jak známo, neexistuje speciální právní předpis, který by doménová jména upravoval a vztah mezi správcem národní domény a státem ošetřuje Memorandum, které CZ.NIC v roce 2006 podepsalo s tehdejším Ministerstvem informatiky; tímto memorandem stát uznává zejména funkci CZ.NIC jako správce národní domény .cz. Po schválení návrhu a jeho následné implementaci do českého právního řádu by česká doména velmi pravděpodobně spadala do pravomoci Českého telekomunikačního úřadu.
Zuzana Durajová
Jak bude fungovat DNSSEC v .CZ?
Na začátku března jsme ohlásili záměr a „cestovní plán“ na zavedení technologie DNSSEC v doménách .CZ a ENUM. Dokument Implementace DNSSEC v CZ.NIC obsahuje návrh, jak bude implementace do registru domén vypadat a jakým způsobem bude provedena. Tímto jej dáváme všem otevřeně k dispozici. Budeme velice rádi, když nám napíšete své komentáře či připomínky k jeho obsahu a přispějete tak k tomu, aby se DNSSEC stal užitečným nástrojem pro všechny uživatele internetu v České republice. Své reakce vkládejte přímo sem pod článek do komentářů nebo e-mailem na adresu kontakt@nic.cz.
Ondřej Filip
Phishing palcovými titulky
V posledních pár dnech se na titulní stránky médií dostaly zprávy o silné vlně podvodných e-mailů, ve kterých se jejich odesilatelé pokoušeli o phishing na internetovém bankovnictví České Spořitelny. Některé takové emaily byly poměrně obskurní jako třeba tento:
Jiné vypadaly celkem sofistikovaně. Zajímavý je ale průběh této vlny. Možná je to jenom můj dojem z toho, jak mi podobné zprávy přicházely do schránky a později do složky s karanténou. Nejdříve chodily jednou za čas a jen jedna zpráva, pak ale intenzita stoupala, až přišlo za jeden den zhruba pět různých e-mailů s různým obsahem. Že by existovala nějaká „informační služba“ mezi zloduchy, ve které se informují o tom, na koho se právě útočí? Díky tomu se pak každý z nich přidal se svojí vlastní verzí falešné zprávy, aby zkusil urvat svůj díl uživatelských jmen a hesel? Z počtu různých verzí to tak vypadá.
Tak jako tak, pokud zapátrám v paměti, nevybavuji si, že by byla stejným způsobem napadena jiná banka. Je to díky „prokletí“ toho největšího co do počtu klientů a nebo to trochu vypovídá i o úrovni zabezpečení konkrétního systému? Ačkoliv možnosti, jak zvýšit zabezpečení na straně banky, existují nebo se připravují (elektronický podpis, DNSSEC, GSM banking, jednorázová hesla apod.), vždy vyžadují nejen nasazení na straně banky ale také znalosti či akce na straně uživatele. A s tím už bude mnohem těžší něco udělat.
Pavel Tůma (PT)
Jak jsou na tom jiné evropské registry s EPP
Před koncem února proběhlo pravidelné setkání zástupců národních registrů, sdružených v organizaci CENTR (Council of European National Top Level Domain Registries), jejíž členem je i CZ.NIC.
Součástí semináře byla i prezentace výsledků zajímavého průzkumu, realizovaného mezi členy CENTR na téma zavedení (resp. zavádění) EPP protokolu do registračních systémů. Výzkum se uskutečnil na začátku roku 2008 a odpovědi poskytlo 20 registrů.
Výsledky byly poměrně zajímavé – v současnosti používá EPP jako komunikační protokol pouze 45 % z těchto registrů. Z tohoto pohledu to vypadá, že EPP se zatím moc „nechytá“, ale plány hovoří jasnou řečí: v průběhu roku 2009 by se toto číslo mělo zvýšit na 55 % a do konce roku 2010 by potom EPP protokol mělo používat již 80 % registrů.
Vzhledem k tomu, že doména .cz již EPP protokol používá, jde o dobrou zprávu, a to jak pro CZ.NIC tak pro registrátory. Z pohledu našeho to znamená potvrzení, že námi zvolená cesta se stále jasněji stává běžným standardem. Registrátorům potom dává rozšiřování EPP možnost zvětšovat portfolio nabízených registrací o další doménová jména s využitím stávajících zkušeností a bez nutnosti výrazných změn v jejich aplikacích.
A to je koneckonců dobrá zpráva i pro všechny (budoucí) držitele domén …
Martin Peterka
6 % firem plánuje zavést ENUM
Nedávno jsme od společnosti Digimark zíkali výsledky pravidelného výzkumu trhu s názvem Telekomunikace a VoIP v českých firmách 1/2008. To, že je ENUM, přesněji možnosti, které nabízí, zajímavý pro řadu firem, není žádná novinka. To se ukázalo už minulý rok. Stejně tak pozorovatele z „branže“ nepřekvapí, že valná většina firem o ENUM ještě neslyšela. Nikdo na trhu (CZ.NIC, operátoři podporující ENUM ani nikdo další) totiž zatím nijak cíleně na firmy ENUM a jeho výhody nekomunikoval. Právě proto jsou ale celkem překvapující některé z výsledků aktuálního výzkumu. Ten ukazuje, že 1 % firem už ENUM zavedený má (toto přičítám častokrát zmiňované statistické chybě a rozhodně to není možné tvrdit paušálně) a 6 % firem plánuje ENUM zavést (což se už statistické chybě připsat nedá). Více následující graf.
Tento rok zaměříme komunikaci ze strany ENUM registru právě na firmy a připravujeme v této souvislosti i zajímavé aktivity ve spolupráci se registry z dalších zemí. Doufejme tedy, že oba zmíněné ukazatele budou mít za rok ve stejném výzkumu alespoň dvojciferná čísla :)
Pavel Tůma (PT)