Poměrně častým institutem, který využívají ti, do jejichž práv je zasahováno registrací doménového jména, je podání návrhu na vydání předběžného opatření.

Ani tentokrát vás nezklamu a tak i nyní trochu opakování z teorie: předběžné opatření je vydáváno obecnými soudy, pravomoc vydat jej nemá Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Účelem je buď zatímní úprava poměrů účastníků, tzn. do vydání rozhodnutí ve věci samé, nebo je vydáváno tehdy, je-li obava, že by byl ohrožen výkon soudního rozhodnutí. Nejedná se tedy o konečné rozhodnutí, pouze o dočasnou úpravu právních poměrů.

V zákonem stanovených případech je navrhovatel povinen skládat jistinu, která slouží nejen jako prevence šikanózních návrhů, ale také jako kauce na náhradu újmy (penězi vyjádřitelné škody i nepeněžní újmy), kterou je navrhovatel povinen nahradit, pokud předběžné opatření zaniklo nebo bylo zrušeno.

A právě novela občanského soudního řádu, která vyšla na konci července pod číslem 218/2009 Sb., mění výši těchto jistot – z 50 tis. na 10 tis. Kč  a v obchodních věcech ze 100 tis. Kč na 50 tis. Kč. Právě druhá uvedená částka se týká sporů o doménová jména – většina z nich je totiž obchodněprávních (ochrana obchodní firmy, nekalá soutěž, ochrana průmyslového vlastnictví…). Pokud tedy někdo nepodal před zahájením sporu návrh na vydání předběžného opatření právě s ohledem na výši jistoty, snad nižší částka kauce tento způsob ochrany práv více zpřístupní.

Zuzana Durajová

Celkem v tichosti byly do ITARu přidány DNSSEC klíče pro další doménu, ačkoliv jde o doménu státu, od kterého bychom technologický pokrok příliš nečekali. Jde o Namibii. Koncovka .na je tedy první DNSSEC podepsanou národní doménou v Africe.

Správcem této domény je společnost, již vede v ICANNu velice známý buřič – doktor Eberhard Lisse. Eberhard je velice zajímavý člověk. Narozen je v Německu a po studiích medicíny se vydal na stáž do Namibie. Tam se také oženil a vede tam gynekologickou praxi. Správa domény je tedy pro něj jen jakousi „bokovkou“. Eberhard býval jedním z nejhlasitějších kritiků ICANNu, ale v poslední době už není tolik slyšet a dokonce se do dění ICANNu zapojil tím, že vede technickou skupinu výboru ccNSO.

I pravidla domény .na jsou poměrně specifická. Zajímavé je, že existuji poddomény jak .co.na tak .com.na. Navíc je za určitých (ne zrovna levných) podmínek možné registrovat i přímo v .na. Další zvláštností je třeba i ceník, protože zavádí různé ceny podle země držitele. Zvýhodněni jsou přirozeně Namibijci, ale určitou slevu mají i Jihoafričani.

Dovolte mi tedy, abych této africké doméně i jejímu svéráznému správci pogratuloval k prvenství a popřál hodně štěstí.

Ondřej Filip

Polovina roku přinesla dobrou zprávu pro vlastníky ochranných známek, kteří se soudní cestou domáhají doménových jmen, která jsou shodná s jejich ochrannou známkou, ale jejich držitelem je někdo jiný.

Na úvod trocha šedé teorie, čeho se může takový vlastník ochranné známky, do jehož práv je zasahováno, domáhat – aby se porušovatel práva takového jednání zdržel, odstranil závadný stav (např. formou převodu domény), určení práva, náhrady škody (čímž se myslí skutečná škoda i ušlý zisk),  vydání bezdůvodného obohacení, které porušovatel práva v důsledku ohrožení nebo porušení práva získal a nakonec přiměřeného zadostiučinění, pokud mu byla zásahem způsobena nemajetková újma. Zadostiučinění může mít jak podobu nepeněžní, např. zveřejnění rozsudku v tisku nebo peněžní.

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky vydal na konci června rozhodčí nález, kterým uznal žalobcův nárok na přiměřené zadostiučinění. V podobném případě rozhodl již ke konci loňského roku Krajský soud v Plzni. Pokud je mi z rozhodnutí, která má CZ.NIC k dispozici známo, jedná se o první případy, kdy byl vlastníkům ochranných známek, do jejichž práv bylo zasahováno registrací doménového jména shodného či zaměnitelného s jejich ochrannou známkou, tento nárok přiznán, navíc ve výši, kterou nárokovali. A ta rozhodně není zanedbatelná – žalobci se domohli v součtu 400 tisíc korun.

Jak vyplývá z dosavadních rozhodnutí soudů, je ale potřeba, aby žalobce uplatňovaný nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění řádně zdůvodnil – pro stanovení rozsahu újmy ovšem nepostačuje pouze délka registrace domény žalovaným ani částka, kterou žalovaný za převod domény žádal.

Zuzana Durajová