Ani na konci roku si správci sítí neudělali volno a dále alokovali nové adresy. Ba co více, prosinec byl dokonce z toho pohledu nejsilnějším měsícem; bylo alokováno téměř 30 miliónu adres. Pravděpodobně si již velká část poskytovatelů služeb uvědomila, že konec IPv4 adres je blízko a snaží se získat nějaké na poslední chvíli. Poměrně vypovídající je i fakt, že v silvestrovský den bylo ještě přiděleno téměř 850 tisíc IPv4 adres. Zvyšující se alokační aktivitu v roce 2010 zachycuje následující graf.
Pravidelného čtenáře mých příspěvků na toto téma jistě nepřekvapí, že nejaktivnějším regionem byl opět region Asie-Pacifik, který zabral více než polovinu celkové spotřeby – téměř 16 miliónů. Na druhém místě skončili Evropané s více než 7 milióny adres. Třetí byl region Severní Amerika, který si řekl o téměř 5 milionů. Předposlední byl region Latinská Amerika, který spotřeboval mírně přes 1 milión, a poslední Afrika nespotřebovala ani celý milión.
Nastavené tempo má samozřejmě vliv na další posun počitadla spotřeby směrem dopředu. IANA by podle současného odhadu měla přijít o adresy již v průběhu února 2011.
Následující graf ukazuje, jak alokovaly jednotlivé země.
Mírně překvapivá je třetí příčka pro Austrálii. Tento stát totiž do listopadu 2010 alokoval zhruba 41 miliónů adres a prosincové alokace tedy v tomto případě znamenaly navýšení o více než 10%. Další zajímavostí Austrálie je fakt, že v této zemi jsou alokovány více než 2 IPv4 adresy na obyvatele. Jen pro srovnání, v České republice je poměr IPv4 adres a obyvatel 0,65, v Německu to je 0,85.
A kolik poskytovatelů si v roce 2010 požádalo o IPv6? Na celém světě to bylo 1839 bloků; ke konci roku byl tak počet alokovaných IPv6 bloků 5259. V České republice přibylo ke stávajícím 60 dalších 30 bloků. Na Slovensku přibyly 2, v Maďarsku 4 a Poláci požádali o 36 bloků.
Rok 2011 bude ve znamení konce IPv4. Pokud tedy nejste připraveni na IPv6, rozhodně na nic nečekejte, času už mnoho nezbývá.
Ondřej Filip
„DNS attack for dummies“
Jak vysvětlit běžným uživatelům fungování DNS a možný útok na tento systém? Experti v branži se o to pokusili – sehráli scénku představující, co se stane nebohému běžnému uživateli, který chce na stránce své banky BigBank.com zaplatit účty. Posuďte sami…
Hrají:
Norm Ritchie (ISC) jako bežný uživatel
Roy Arends (Nominet) jako rekurzivní name server
Simon McCalla (Nominet) jako root name server
Ondřej Filip (CZ.NIC) jako name server pro .com
Joao Damas (ISC) jako name server pro bigbank.com
Jay Daley (NZRS) jako podvržený name server pro bigbank.com
Pokud jste se dostali až na konec, je tedy jasné, proč využít DNSSEC – jinak by vás mohl oklamat Dr. Evil!
PT
Hezké Vánoce a šťastný nový rok… se „šestkou“!
Konec placení autorských poplatků za firemní tiskárny?
Je celkem všeobecně známo, že autorský zákon dovoluje pořízení kopie díla pro osobní potřebu fyzické osoby či vnitřní potřebu právnické osoby – ti k tomu nepotřebují předchozí souhlas autora a takovou kopii si pořizují v podstatě bezplatně. Za tento způsob užití však přesto náleží autorům takových děl odměna, která ale není předmětem dohody mezi autorem a uživatelem, nýbrž jde o tzv. náhradní odměnu, která umělcům a tvůrcům kompenzuje legální možnost takové volné kopie vytvářet. Odměna je stanovena paušálně a poplatky se hradí z přístrojů, které výrobu kopií autorských děl umožňují a z nenahraných nosičů záznamů je hradí výrobci či dovozci takových přístrojů a nosičů a také poskytovatelé rozmnožovacích služeb (a ti je pak přenášejí na své zákazníky, kteří si jejich zboží kupují).
Na téma povinných autorských poplatků (náhradních odměn) bylo již popsáno poměrně dost papíru a ne vždy se, především na straně firem, které přístroje či nosiče nakupují pro užití k podnikání a nikoliv pro zhotovování kopií autorských děl, setkávají s pochopením. Této otázce se věnoval i Soudní dvůr Evropské unie ve sporu mezi španělským svazem autorů Sociedad General de Autores y Editores de España (SGAE) a společností Padawan SL, která prodává CD a DVD disky a MP3 přehrávače. Tato společnost odmítla poplatek za soukromé rozmnožování zaplatit a argumentovala, že uplatnění takového poplatku za tyto digitální nosiče bez rozdílu a bez ohledu na funkci, k níž jsou určeny (soukromé užití nebo jiná podnikatelská či komerční činnost) jsou v rozporu se směrnicí 2001/29/ES z 22. května 2001, na jejímž základě je „spravedlivá odměna“ nositelům autorských práv z důvodu udělení „výjimky pro soukromé rozmnožování“ vyplácena.
V rozhodnutí z října letošního roku (věc č. C-467/08) Soudní dvůr rozhodl, že: „mezi uplatněním poplatku určeného k financování spravedlivé odměny na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování a jejich předpokládaným používáním pro účely soukromého rozmnožování musí existovat spojitost.“ Rozhodnutí Soudní dvůr uzavřel konstatováním, že uplatnění poplatku za soukromé rozmnožování „bez rozdílu, zejména na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování, jež nebyly poskytnuty soukromým uživatelům a jsou zjevně vyhrazeny k jiným účelům než pro pořizování rozmnoženin k soukromému užití, není v souladu se směrnicí 2001/29.“ Takže pokud přístroje či nosiče nejsou určeny pro kopírování autorských děl, pak by poplatek (náhradní odměna) hrazen být neměl. A názor Soudního dvora, jako orgánu, který sjednocuje výklad evropského práva, by měl být respektován i v České republice.
Zuzana Durajová
DNSSEC.NET
Ačkoliv se v polední době o DNSSECu tolik nemluvilo, rozhodne nelze říct, že by se v této oblasti nic nového nedělo. Postupně dochází k podepisování rozličných domén nejvyšší úrovně (TLD). Z těch největších národních TLD jde například o .fr, .nl, .uk, .eu či .in. Velkým impulsem byly i podpisy generických .org a .info. Nicméně včera byla poprvé podepsána TLD, která má více než 10 miliónů domén. Jde o mezi infrastrukturními institucemi velice populární .net. Počet domén v .net je k dnešnímu dni zhruba 14 miliónů a je tedy logické, ze implementace DNSSECu trvala nějaký čas.
Tato zpráva je pro příznivce DNSSECu radostná i z jiného důvodu než jen z toho, že je podepsána zase další a o něco větší TLD a že doménové prostředí bude moci být zase o trochu více bezpečné. V podpisu .net se totiž skrývá i další příslib. Tuto doménu spravuje společnost Verisign, která mimochodem spravuje i ZSK klíče ke kořenové zóně a tedy fyzicky vykonává podpis kořenové zóny, a která je registrem i pro doménu .com. Je tedy jasné, že po úspěšné implementaci DNSSECu v .net bude jistě celkem rychle následovat i podpis vůbec největší TLD světa, tedy .com. Jen pro srovnání, .com má v současnosti téměř 92 miliónů domén.
Ondřej Filip
Listopadová spotřeba a posledních 7
Ve svém předposledním příspěvku na téma konce IPv4 jsem naznačoval, že ještě v listopadu dojde ke snížení počtu volných velkých bloků IPv4 adres. Vyšlo to přesně na poslední chvíli, tedy v úterý, a navíc byly obdarovány hned dva regionální registry; konkrétně evropský RIPE NCC a americký ARIN. Tyto registry podobně jako APNIC čerpají po dvou blocích. ARIN dostal přiděleny adresní bloky 100.0.0.0/8 a 23.0.0.0/8, na RIPE NCC zbyly 37.0.0.0/8 a 5.0.0.0/8. Mapa IPv4 prostoru se nám tedy opět více začervenala.
Pokud se situace nějak zásadně nezmění, tak další a vlastně poslední změna by se měla udát až na začátku března příštího roku. To by měl o další dva bloky zažádat APNIC a počet volných bloků by klesl na pět. Jak už jsem několikrát zmiňoval, těchto pět bloků se přidělí pěti regionálním registrům a zásoba IANA bude vyčerpána.
Nicméně zásoba tohoto centrálního registru není až tak důležitá. Důležitější je, kdy dojdou adresy v regionálních registrech. Pojďme se tedy podívat, jak v listopadu adresy ubývaly jim. V listopadu bylo alokováno téměř 21 milión adres. Nejaktivnějším regionem byla v tomto měsíci Evropa s téměř devíti milióny alokací. V pořadí druhý byl region Asie-Pacific se šesti milióny, třetí Severní Amerika s pěti milióny. Čtvrtá Afrika si řekla o jeden milión a Latinská Amerika pouze o čtvrt miliónu. Evropské jasné prvenství je trochu překvapivé. Je způsobené především dvěma velkými alokacemi, které provedli dva mobilní operátoři ve Velké Británii. T-Mobile UK i Orange si shodně řekli o dva milióny adres. Nicméně ani to Velké Británii nestačilo na celkové vítězství v pomyslném závodu. V listopadu nejvíce alokovaly Spojené státy, Velka Británie obsadila druhé místo a třetí byla Čína.
Ze zemí V4 nejvíce alokovali Poláci (292864 adres, celkově 11. místo), nasledovaní námi (69362). V těsném závěsu za námi jsou Maďaři (65536) a poslední příčka patří Slovákům (2048).
Potud asi spíše neveselé informace, proto bych na závěr příspěvku přidal jednu veselejší zprávu. V listopadu přibylo v České republice šest alokací IPv6 adres. To je zatím nejvyšší měsíční přírůstek v historii. Celkový počet alokací IPv6 adres v České republice tak vystoupal na 86. Doufejme, že po alokacích přijdou rychle i reálné implementace.
Ondřej Filip
Německo povoluje registraci domén se znakem „ß“
Němci mohou při registraci doménových jmen použít všechny znaky své abecedy. DENIC totiž povolil registraci doménových jmen se znakem „ß“ („es-zett“, „ostré s“). Užití tohoto znaku dovoluje nový IDNAbis standard od 4. srpna t. r. Spuštění registrací bylo rozděleno opět do dvou fází – od 26. října mohly o registraci domén požádat subjekty, které již vlastnily domény obsahující „ss“ (zdvojeným „s“ se již od 90. let v některých případech „ß“ nahrazuje). Sunrise period skončila 16. listopadu a bylo během ní úspěšně zaregistrováno 5 172 „ß“-domén. Nyní už o registraci domény s písmenem „ß“ může požádat kdokoliv a během prvních dvou hodin bylo přijato přes 187 tisíc žádostí o registraci. Ne všichni však již mají nový IDN standard implementován, takže se může stát, že po zadání názvu „ß“ domény do prohlížeče bude uživatel přesměrován na variantu s „ss“, přestože se bude jednat o dvě různá doménová jména.
Zuzana Durajová
Česká doménová centrála – jak se dá také vydělávat na doménách III.
O aktivitách společnosti Česká doménová centrála jsme na tomto blogu informovali poprvé v květnu loňského roku, další článek vyšel letos v únoru.
Na základě těchto článků se nám ozvalo poměrně nemalé množství subjektů, které Česká doménová centrála kontaktovala a které její nabídky na registraci doménových jmen využily. Ve spolupráci s některými z nich jsme vypracovali a na konci dubna podali trestní oznámení.
Česká doménová centrála však od svých aktivit neupustila. Registrace domén nabízí dle nám dostupných informací podle stejného scénáře i nadále a přistoupila k vymáhání úhrad objednaných domén od subjektů, které si je již dříve objednaly a neuhradily (a objednávku rozporovaly).
V každém případě se na nás obracejí další poškozené subjekty se žádostí o informace, buď o stavu podaného trestního oznámení nebo o tom, jak se k tomuto trestnímu oznámení připojit. Pro druhé uvedené, tedy pro ty, kteří by se chtěli k trestnímu oznámení z dubna letošního roku, podaného na společnost Česká doménová centrála, s. r. o, přidat, je určen následující kontakt: Policie České republiky, OŘP Praha I, SKPV OHK, 1. odd. hospodářské kriminality, F. Křížka 24, Praha 7, telefon 974 857 457 nebo 974 857 524.
Aktualizace, 1. dubna 2015: Česká televize odvysílala v rámci pořadu Černé ovce reportáž věnující se nabídce registrací domén za přemrštěné ceny. Doporučujeme její zhlédnutí.
Změna! Za čtyři měsíce bude IANA bez adres!
V pátek jsem stihl pouze rychle glosovat, že si Afričané poměrně nečekaně vyžádali další /8 blok. Podle dosavadního protokolu a praxe totiž měl AfriNIC alokovat až ve chvíli, kdy jeho zásoba klesne pod 0,5 bloku, tedy něco kolem 8 miliónů adres. Nicméně AfriNIC tuto alokaci provedl už při 0,71. Zdálo by se, že taková drobnost nemůže mít velký dopad, nicméně známé počítadlo konce IP prostoru se výrazně hnulo a to v obou hlavních číslech. Jak je to vlastně možné?
Dle původních předpokladů si měl v současnosti nejaktivnější registr APNIC vyžádat v březnu 2 bloky a pak opět za zhruba tři měsíce ještě jeden poslední. Nicméně díky tomu, že si tento jeden blok neplánovaně vzali Afričané, bude pravděpodobně březnová alokace už poslední. Pak už zbude jen posledních 5 bloků, které budou po jednom přiděleny všem registrům. Proto se tedy počítadlo posunulo směrem dopředu. Druhým zajímavým důsledkem je, že se jeden blok navíc přerozdělí z regionu Asie-Pacifik do Afriky. A proto vydrží APNICu zásoba adres kratší dobu, což je vyjádřeno posunem druhé hodnoty počitadla.
Jak se tedy zbylých 11 bloků rozdělí? Zatím to vypadá tak, že 3 dostane region Asie-Pacific, 3 Evropský region (to je včetně celého Ruska a středního východu), 3 Severní Amerika a po jednom Afrika a Jižní Amerika. Stále platí, teď dokonce mnohem silněji, že nejdříve dojdou adresy APNICu a naopak ještě dlouho (a nyní ještě déle) by měl být dostatek u AfriNICu.
Pro nás Evropany se vlastně nic nezměnilo, stejnou porci adres jsme měli dostat i před onou změnou. Na konci příštího roku by mělo být v registru RIPE NCC o něco více než 2 volné /8 bloky. Takové množství obvykle stačí na zhruba půl roku. V Evropě by adresy měly dojít zhruba o prázdninách roku 2012, tedy pokud se nějak výrazně nezmění tempo spotřeby. Roční tempo evropské spotřeby ilustruje následující graf z dílny Geoffa Hustona.
Osobně z tohoto příliš radost nemám a to ze dvou důvodů. Za prvé adresy dojdou v regionu Asie-Pacifik dříve, což znamená, že tento region ztratil další čas na přechod na IPv6. Druhým důvodem je fakt, že v Africe dojdou adresy naopak mnohem později; na konci roku bude v Africe více než 2 bloky volných adres, což by teoreticky mělo Afričanům stačit minimálně na 4 roky. Takováto nerovnováha může jen posílit motivaci k černému obchodování s adresami, což si pochopitelně nikdo nepřeje.
Každopádně samotná změna počítadel důvodem k panice není. Panikařit nebo-li připravovat na přechod na IPv6 bychom se měli všichni, konec IPv4 adres se nezadržitelně blíží!
Ondřej Filip
Další blok míří do Afriky
Ve svém posledním příspěvku jsem ohlašoval, že severoamerický ARIN pravděpodobně brzy zažádá o další adresní blok. Jak už to ale bývá, realita je trochu složitější. Další blok, tentokrát 105.0.0.0/8, putuje do Afriky. Tedy do regionu, u kterého se to čekalo až tak za půl roku, což ilustruje i následující graf ze stránek Geoffa Hustona.
Afričané pravděpodobně navýšili mez, při které žádají o nové adresy. Velkých volných bloků je tedy v současnosti už jen 11 a dost možná se ještě v tomto měsíci toto číslo opět změní.
Ondřej Filip