Častým tématem kavárenských debat a předvolebních diskuzí je představa, jaké funkce by měl stát a státní aparát plnit. Jak moc robustní má stát být a jak široké mají být jeho kompetence, jak moc nám má zasahovat do každodenního života a kolik za své služby má svým občanům prostřednictvím daňových sazeb účtovat. Válka na Ukrajině ukazuje, že kromě vojenské kompetence musí mít stát i odbornou expertízu a kompetenci v oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetické obrany. Když už pro nic jiného, tak aby mohl být partnerem soukromým subjektům, kteří mu jsou schopni ve válečných časech pomáhat.
Krátké vlny: Služby českého e-governmentu ve světle průzkumu veřejného mínění
Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2019 provedl kontrolní akci č. 19/14 s cílem podívat se blíže na zavedení elektronické identifikace a zajištění elektronického přístupu ke službám veřejné správy. Po každé takové kontrolní akci dostane vláda na stůl výsledek kontroly, kontrolovaný subjekt dostane možnost vyjádření. Nezřídka bývá, že ze samotné kontroly vyplynou nějaké další úkoly, o kterých je pak následně vláda informovaná. V tomto případě jedním z úkolů (který vláda uložila ministru vnitra v únoru 2021) bylo seznámit vládu s výsledky analýz potřeb občanů a jejich poptávky po digitálních službách.
Krátké vlny: Novinky z Poslanecké sněmovny a ze Španělska plus pozvánka na CSNOG 2022
Dějou se věci. Na 16. schůzi Poslanecké sněmovny proběhlo konečně první čtení novely zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Bohužel v minulém volebním období to zřejmě nebyla priorita vlády, takže na novelu se zapomnělo a nedostala se ve sněmovně ani do prvního čtení. Díky tomu patří Česká republika do klubu pěti států, které ještě nemají hotovou transpozici nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele on-line zprostředkovatelských služeb a hrozí jim proto infrigement (transpoziční lhůta skončila v červenci 2020).
Krátké vlny: Síťová neutralita a desátek operátorům za využívání infrastruktury
Tak jako jazyk stále naráží na vylomený zub, tak se velcí operátoři snaží o změnu regulačního pohledu a přesvědčují všechny, zejména politiky, že by velké internetové firmy generující svůj zisk na obsahu přenášeným Internetem měly přispívat podle nějakého klíče operátorům za využívání jejich infrastruktury. Tedy jinými slovy, že by vystavovaly faktury nejen koncovým uživatelům služeb elektronických komunikací, ale také třeba Googlu nebo Netflixu.
Krátké vlny: Vyhodnocení spektrální strategie, stažení výhrad Evropské komise a douška k blokování
Nejsou kmitočty, není párty. Stará poučka tradovaná mezi operátory i regulátory. O důležitosti využívání rádiových kmitočtů v moderní ekonomice nikdo nepochybuje a bohužel i válka na Ukrajině způsobená agresí nenasytné Ruské federace ukazuje, že fungující mobilní sítě podporují komunikaci napadeného státu směrem k světové komunitě.
Krátké vlny: Nápady cizích regulátorů a nové složení sněmovního telekomunikačního podvýboru
Různí telekomunikační regulátoři mají různé nápady. Britský Ofcom zveřejnil návrh zpřísněných pravidel a pokyny pro boj proti podvrženým telefonním číslům. Podle britského regulátora se téměř 45 milionů lidí loni v létě stalo terčem podvodných telefonátů a textových zpráv. A pandemie situaci jen zhoršila. Během koronakrize například zločinci v Británii posílali podvodné odkazy na očkování a vydávali se za kurýry a doručovací společnosti. Ofcom proto navrhuje zařadit v boji proti tomuto nešvaru na vyšší rychlost.
Krátké vlny: Prohlášení o digitálních právech, doporučení státní správy k důvěrnosti dodavatelů a seminář ICANN ke kryptografii na internetu
Dne 26. ledna 2022 zveřejnila Evropská komise návrh Evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu. Má se jednat o společný dokument Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise, kteří mají společný cíl, a to propagovat evropský způsob digitální transformace. Jaký je ten evropský způsob podle jejich tvůrců? Staví do popředí občany, vychází z evropských hodnot a má být přínosem pro všechny jednotlivce i podniky.
Krátké vlny: Plány ČTÚ na rok 2022 a 5G v EU
Český telekomunikační úřad vydal první monitorovací zprávu tohoto roku a již tradičně zde najdeme seznam priorit z plánu hlavních činností úřadu na tento rok. Pojďme zkusit vyzobat z hutného textu jednotlivé úkoly a roztřídit si je do základních kategorií. Co ČTÚ v roce 2022 chystá?
Krátké vlny: Zostra do nového roku
Nový rok přinesl nové výzvy, staré starosti a nová předsevzetí. Nová vláda Petra Fialy 6. ledna schválila a zveřejnila své programové prohlášení. S ohledem na rozložení sil v Poslanecké sněmovně lze očekávat, že důvěru získá. Programové prohlášení vychází z koaličního programu, který chce vláda prosazovat následující čtyři roky. V programovém prohlášení vláda slibuje, že kromě aktuálních výzev chce usilovně pracovat na celé řadě dlouhodobých témat a projektů. A jedním z velkých témat programového prohlášení je digitalizace. Nejen že si zasloužila vlastní kapitolu, která obsahuje část řešící úkoly a priority vlády e-governmentu, kybernetické bezpečnosti a konektivity a rozvoje sítí, ale další „digitalizační“ body jsou roztroušeny v kapitolách jednotlivých resortů. Z více než 70 jednotlivých úkolů a cílů jich je 10 opatřeno termínem. Na co se můžeme u jednotlivých resortů těšit?
Nejčtenější články blogu CZ.NIC v roce 2021 aneb Co vás zajímalo nejvíce
Už několik let se na začátku ledna ohlížíme zpět, abychom si připomněli čtenářsky nejúspěšnější příspěvky našeho blogu za uplynulý rok. V roce 2021 vyšlo šedesát článků a mezi nejvyhledávanější patřily ty, které se věnovaly projektům mojeID a Turris, dále on-line bezpečnosti dětí na Internetu, programování nebo systému DNS. Přesněji se jednalo o následujících deset blogpostů: