Na konferenci IT 13 jsme mimo jiné představili nový projekt zaměřený na vývoj bezpečného domácího routeru. Ten je součástí většího projektu zaměřeného na zlepšení bezpečnosti v českém síťovém prostředí a to pomocí aktivního monitoringu a analýzy síťového provozu. Zmíněný domácí router bude v rámci tohoto projektu plnit roli síťové sondy a zároveň aktivního prvku v ochraně koncových uživatelů.
V tomto krátkém článku si představíme především hlavní důvody vzniku tohoto projektu a jeho cíle.
Motivace
Každý, kdo provozuje nějaký veřejně dostupný server a podívá se občas do jeho logů, ví, že internet není klidné a bezpečné místo. I bez jakéhokoli zásahu uživatele se s počítačem připojeným k internetu neustále pokouší spojit různé cizí stroje a to málo kdy s dobrými úmysly (vizte např. výsledky z našeho honeypotu).
Vzhledem k tomu, že většina domácích sítí je připojená k síti svého poskytovatele přes jeden přístupový bod, kterým je domácí router, a často používá NAT, který schovává celou domácí síť za jedinou IP adresu, vedou první útoky v podstatě vždy právě na domácí router. Ten je tedy ideálním místem jak pro detekci pokusů o neoprávněný přístup do sítě, tak pro aktivní ochranu před nimi. Pokud by si navíc routery byly schopny mezi sebou informace o detekovaných útocích vyměňovat, mohlo by to vést ke zvýšení účinnosti ochrany jednotlivých strojů a zároveň detekci velkých útočníků.
Protože se v našem sdružení dlouhodobě věnujeme problematice internetové bezpečnosti, rozhodli jsme se vytvořit systém, který by s pomocí sítě domácích routerů dokázal monitorovat podezřelý síťový provoz a reagovat na zjištěné bezpečnostní hrozby úpravou pravidel pro přístup do sítě. Takto získané výsledky by pak byly k dispozici i pro ochranu dalších uživatelů Internetu.
Distribuovaný adaptivní firewall
Systém, který jsem nastínil v minulém odstavci, interně nazýváme „distribuovaný adaptivní firewall“ a je v této chvíli ve fázi aktivního vývoje. Součástí systému je klientská část, která po aktivaci na domácím routeru monitoruje nevyžádané pokusy o přístup do sítě zastavené firewallem a také provádí analýzu protékajících dat. V těch se pokouší odhalit anomálie, které by mohly být příznakem úspěšného útoku nebo již existující nákazy. Výsledky obou zmíněných částí klientského systému jsou nahrávány na druhou část systému, kterou je centrální server, kde jsou data dále zpracovávána a porovnávána s výsledky z ostatních sond.
Pokud je systémem některá část provozu vyhodnocena jako anomální a odborná obsluha systému vyhodnotí danou anomálii jako potenciální útok, připraví pro ni nové pravidlo pro firewall. To je potom formou aktualizace nahráno zpět na všechna zařízení zapojená do sběru dat.
Pro případy, kdy je třeba o dané anomálii získat doplňující informace, je součástí systému také nástroj na spouštění specializovaných „mikrosond“, které je možné formou modulů nahrávat na sledovaná zařízení. Ty pak umožní zaměřit analýzu na konkrétní typ provozu a získat detailnější data o daném jevu.
Výsledkem výše popsaných opatření je systém, v rámci kterého budou moci uživatelé chránit své sítě i sítě ostatních účastníků před vnějšími útoky a který se bude postupně „učit“ reagovat na nové hrozby. Navíc bude možné takto získaná data použít i pro ochranu další uživatelů Internetu, kteří nejsou do projektu přímo zapojeni, a také pro další analýzy získaných informací.
Závěr
V tomto článku jsme si představili nový projekt sdružení CZ.NIC zaměřený na distribuovanou kybernetickou bezpečnost. V blízké budoucnosti si v samostatném příspěvku ukážeme hlavního aktéra tohoto projektu, kterým je otevřený domácí router vyvíjený pod interním označením „CZ.NIC router“.
Bedřich Košata
Nová podoba Katalogu routerů
Loni spuštěný projekt Katalog routerů, mapující podporu IPv6 u aktuálně prodávaných routerů, se letos dočkal aktualizace. Kromě nové várky testovaných modelů nastaly změny i v samotném pojetí stránek – rozhodli jsme se zaměřit na běžnějšího uživatele a koncipovat stránky tak, aby dokázaly posloužit jako rádce pro nákup domácího zařízení. Tedy strohé přehledy parametrů doplňují slovní hodnotící komentáře a modely jsou ohodnoceny informativním skóre, které umožňuje řazení modelů podle pořadí do kategorií Výhodná koupě, Špičkové routery a IPv6 za dobrou cenu.
V naší laboratoři máme k testování připraveno téměř 30 modelů, od miniaturních zařízení s jedním ethernetovým portem až po luxusní routery s integrovaným pevným diskem. Testováním zatím prošla jen část z nich, další recenze budou publikovány průběžně, jak se je podaří dokončit. Oproti předchozímu kolu testujeme veškerá zařízení s ethernetovým WAN portem, takže už není nutná deklarovaná podpora IPv6. Zůstává zaměření na domácí routery, neboť tam vidíme největší potenciál v zavádění IPv6.
Novinkou v metodice testování jsou testy rychlostí routingu jak pro IPv4, tak i IPv6, rychlost downloadu a uploadu pomocí FTP, sdílení ve Windows (samba) a případně stahování z webového rozhraní.
Na rozdíl od dosavadní praxe hromadného testování velkého množství zařízení budou nové modely do Katalogu přibývat postupně, tak jak je budou distributoři uvádět na náš trh.
Jako marketingovou podporu projektu se chystáme nabídnout distributorům možnost opatřovat zařízení, která projdou testováním a splní uspokojivě daná kritéria, speciální pečetí.
Martin Sojka
Náš IPv6 den se blíží, tentokrát i s netradiční nabídkou
Zítra je 6. 6.! Přesně před rokem jsme v tento den pořádali konferenci ke Světovému dni IPv6 (IPv6 Day), od něhož řada renomovaných společností začala trvale využívat IPv6. Cílem akce bylo upozornit na blížící se konec protokolu IPv4, připomenout si důležitost přechodu na IPv6 a ukázat, jak jsme na tom v České republice s jeho zaváděním . Záznamy jednotlivých vystoupení včetně zajímavé panelové diskuse, v níž se představili zástupci firem Telefónica, T-Mobile nebo UPC najdete na stránkách naší konference. Tolik historie. Pojďme do současnosti.
Letos IPv6 den na mezinárodní úrovni nebude. Není asi také třeba, vždyť ti, kteří za touto zajímavou a účinnou akcí stáli, mají prakticky splněno. My jsme ale co se osvěty v oblasti IPv6 týká vytrvalí, což snad potvrdila i nedávná konferenci Internet a Technologie (13), kde téma přechodu a zhodnocení stavu (po roce) bylo opět jedno z hlavních témat. Na zítřek tedy něco k IPv6 chystáme, to hlavní si necháme až na 6. 6. Dnes prozradíme jen něco na úvod.
Součástí vzdělávacího centra Akademie CZ.NIC je také kurz o IPv6, který patří k jednomu z nejnavštěvovanějších. Proto jsme na zítřek, kdy se mimochodem jeden jeho běh koná, připravili speciální akci. Kdo se v průběhu čtvrtka (6. 6.) zaregistruje na libovolný kurz z nabídky Akademie CZ.NIC, dostane při příchodu populární a jedinečnou knihu IPv6 od „IPv6 guru“ Pavla Satrapy zdarma a navíc s autorovým podpisem.
Co tomu říkáte? Přihlásit samozřejmě můžete nejen sebe, ale i některého z kolegů, přátel, známých, rodinných příslušníků :). Děkujeme za váš zájem o toto téma. Budeme se mu věnovat i nadále a nejdříve už zítra – 6. 6.
Igor Kytka
Zlatý erb přispěl k rozšíření „šestky“ a DNSSEC v českých městech a obcích
Spolu s posledním únorovým dnem skončilo rovněž krajské hodnocení webových stránek měst a obcí, které se přihlásily do již 15. ročníku soutěže Zlatý erb. Na začátku ledna jsme na našem blogu psali o novince, kterou je hodnocení podpory DNSSEC a IPv6. Za CZ.NIC jsem měl tu čest zasednout v porotě a podílet se na hodnocení jednotlivých webů. Do krajských kol soutěže o nejlepší web samosprávy se přihlásilo celkem 84 měst a 131 obcí. Nyní se pojďme podívat, jak si zúčastnění v podpoře IPv6 a DNSSEC vedli a kdo získal zvláštní cenu CZ.NIC.
Jak se hodnotilo
V rámci nové kategorie Zlatého erbu, pojmenované „Podpora IPv6 a DNSSEC“, mohli v uplynulých krajských kolech jednotliví soutěžící získat maximálně 5 bodů. Jeden bod byl přidělen těm, kteří měli svoji doménu podepsánu prostřednictvím DNSSEC, další čtyři body bylo možno obdržet za podporu IPv6, kdy se zvlášť posuzovala podpora u web serveru, name serverů a e-mailových serverů. Za podporu u každého typu serverů získali soutěžící po bodu, přičemž bylo důležité mít nejen AAAA záznam, ale i fungující služby, tedy například u WWW úspěšnou odpověď přes HTTP protokol. Pokud některý ze soutěžících pak podporoval IPv6 jak u webového serveru, name serverů i poštovního serveru, získal zvláštní, bonusový bod. Stejné hodnocení a jeho váha pak bude použita i v začínajícím celostátním kole.
Pro dokreslení celkového obrázku o hodnocení Zlatého erbu je třeba si uvědomit, že kritérium „Podpora IPv6 a DNSSEC“ představuje v krajských kolech, stejně jako v kole národním, pouze jedno z kritérií. Mezi ta další patří např. zveřejňování tzv. povinných informací, vedení elektronické úřední desky, ovládání webu či jeho přístupnost pro zdravotně postižené a další kriteria.
Kdo vyhrál?
Z celkem 215 webů, které se zúčastnily krajských kol Zlatého erbu, získalo plný počet bodů celkem „sedm statečných“, z toho překvapivě 5 obcí (Čížkov, Petrovice, Podomí, Vranov nad Dyjí a Vranovice), jedna pražská městská část (Praha 19) a jen jedno město (Úštěk). Zvláštní uznání si pak zaslouží dvě obce z Jihomoravského kraje a to Vranov nad Dyjí a Vranovice, které měly podporu IPv6 zapnutou vedle web serveru rovněž na všech name a mail serverech. V případě Vranova se jednalo o celkem 3 name servery a 2 mail servery, u Vranovic pak dokonce 4 name servery a 7 mail serverů.
Na druhou nejvyšší příčku (tj. 4 body) pak dosáhlo rovněž 7 zástupců a to obce Bělušice, Skršín, Podkopná Lhota, Pustina a městské části Praha Dolní Počernice, Satalice a Vinoř. Podpora IPv6 u nich byla vynikající, bohužel však chybělo podepsání domény přes DNSSEC. Ve třech případech bylo důvodem to, že jejich registrátor toto zabezpečení webových stránek zatím nenabízí, ve třech případech pak tím, že obce svého registrátora o zapnutí této služby nepožádaly. Jedna obec (Pustina) pak má svoje stránky umístěny na doméně .info, kde je podpora DNSSEC opět především správnou volbou registrátora.
Do celostátního kola soutěže o nejlepší web města a obce nyní postoupí vítězové jednotlivých krajských kol. Jména celkových vítězů se pak dozvíme 8. dubna 2013 na konferenci ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě) v Hradci Králové. Vzhledem k tomu, že podpora DNSSEC a IPv6 bude hodnocena i v celostátním kole, mají města a obce ještě čas své hodnocení zlepšit. Zatím nulové hodnocení za DNSSEC získalo 77 měst a obcí, které mají své stránky umístěny na doméně .cz, přičemž 71 % z nich má svoji doménu u registrátora, který DNSSEC podporuje. Do začátku dubna je ještě poměrně dost času a zavedení podpory DNSSEC je často otázkou 5 minut. V závěrečném celorepublikovém finiši se počítá každý bod a byla by škoda o tento snadno získatelný přijít.
Jak jsou na tom ostatní města a obce?
Při pohledu na celkové výsledky je potěšující, že jak podpora IPv6, tak DNSSEC je u přihlášených soutěžících mnohem vyšší, než u ostatních měst v České republice, tak i než je celorepublikový průměr. Svoji doménu mělo přes DNSSEC podepsáno 53 % měst a obcí, IPv6 pak na svém webovém serveru podporovalo 54 % přihlášených. Ještě vyšší byla podpora u name serverů (60 %). Potěšitelná je ve srovnání s republikovým průměrem i podpora u mail serverů (18 %).
Jiří Průša
IPv6 a DNSSEC pomohou vybrat nejlepší weby měst a obcí
Mezi zástupci měst a obcí oblíbená soutěž „Zlatý Erb“, která hodnotí nejlepší internetové stránky českých měst a obcí, letos vstupuje již do 15. ročníku. Jubilejní ročník je doprovázen rovněž jednou významnou novinkou a to novým kritériem pro hodnocení nejlepších webů. V letošním ročníku tak nebudou obecní weby posuzovány jen podle tradičních kritérií, jako je uveřejňování povinných informací, výtvarné zpracování či ovládání webu a navigace, ale nově rovněž podle podpory IPv6 a DNSSEC. Implementace těchto technologií bude hodnocena jak v krajských kolech, tak i v kole celostátním.
Hodnocení kritéria „Podpora IPv6 a DNSSEC“ bude mít na starosti naše sdružení, které všem účastníkům splňujícím nové kritérium na plný počet bodů (tj. budou mít podepsánu doménu DNSSECem a zároveň všechny jejich webové, DNS a e-mailové servery budou podporovat IPv6) věnuje zvláštní cenu. Věříme, že nové kritérium přispěje k dalšímu rozšíření nových technologií do veřejné správy (služby eGovernmentu by měly jít ostatním příkladem).
Zařazení nových kritérií je rovněž reakcí na strategii „Digitální Česko 2.0“, jejímž cílem je podpořit digitální ekonomiku a konkurenceschopnost České republiky. Na zavádění IPv6 se pak zaměřuje Usnesení vlády číslo 727 z 8. června 2009, které má pro hejtmany a pražského primátora doporučující povahu. V souvislosti se zářijovým vyčerpáním IPv4 adres potom 14. listopadu 2012 přijal Hospodářský výbor Parlamentu ČR usnesení, v němž vyzval představitele orgánů samosprávy, aby i oni zpřístupnili své elektronické služby prostřednictvím IPv6 a zahrnuli požadavky na zajištění kompatibility s IPv6 do zadání výběrových řízení.
Podle průzkumu sdružení CZ.NIC realizovaného v rámci evropského projektu GEN6 podporuje IPv6 u svých webových služeb pouze jeden krajský úřad a 9,8 % nejvýznamnějších měst a obcí (obcí s rozšířenou působností). DNSSEC má pak zapnuto pouze 30 % krajských úřadů a 26 % obcí s rozšířenou působností, což je pod celostátním průměrem (37 %).
Jiří Průša
Nové statistiky CZ.NIC
Nedávné dosažení jednoho milionu registrovaných domén v doméně .cz vyvolalo mimo jiné zvýšený zájem o statistické údaje o rychlosti růstu počtu domén, jejich využívání, atp.
Sdružení CZ.NIC dlouhodobě publikuje na svých stránkách statistické informace o české národní doméně a snaží se také reagovat na nové trendy vytvářením nových statistik, které jdou nad rámec obsahu registru. Na našich stránkách tak můžete najít nejen informace o počtu aktuálně registrovaných domén, ale také třeba o hostingu či zavádění IPv6.
Bohužel jedním z vedlejších efektů zavádění nových statistik je jejich roztříštěnost – jsou k dispozici na několika URL a v různé podobě.
Abychom tuto situaci napravili a dali návštěvníkům našich stránek lepší přehled o všech publikovaných statistikách, rozhodli jsme se je sjednotit do jedné aplikace. Ta umožní jejich snadnou a především jednotnou vizualizaci a manipulaci s nimi. Aplikace je nyní k dispozici v Beta provozu na stránkách vývojového oddělení Laboratoře CZ.NIC.
Nové statistiky obsahují úvodní grafickou stránku, kde si může návštěvník udělat rychlý přehled o aktuálním stavu nejdůležitějších statistik. V druhé části jsou pak k dispozici všechny aktuální statistické výstupy CZ.NIC roztříděné do kategorií. Všechny statistiky mají stejné uživatelské rozhraní, které umožňuje interaktivně měnit parametry zobrazení statistik, např. časové období či způsob zobrazení dat. U grafů, které obsahují větší množství sérií, je možné si ručně vybrat některé z nich a udělat si tak například přehled o vývoji počtu domén u vybraných registrátorů.
Právě zobrazená data na každé stránce je možno stáhnout ve formátu CSV a stejně tak je k dispozici odkaz na právě nastavené zobrazení statistiky, který umožňuje např. snadné sdílení nebo uložení konkrétního grafu.
V současné době pracujeme na dolaďování nového systému statistik, stejně jako na jejich rozšiřování o nové výstupy. Po tuto dobu budou k dispozici jak nové, tak původní statistiky.
Doufáme, že se vám budou nové statistiky líbit a poskytnou vám větší komfort při získávání informací nejen o naší národní doméně.
Bedřich Košata
První firmy na suchu
A už je to tady. Včera v noci mi do schránky přistál první mail od české firmy, která hledá IPv4 adresy. Podle všeho tento mail dostalo více kontaktních osob českých LIRů. Mail se vysloveně odkazuje na nedávné změny v RIPE a autor poptává /21 (2048) adres. Ještě nedávno by to nebylo tak moc, ale dnes je to poměrně vzácné zboží. Mimochodem, tato firma má dle RIPE databáze přiděleno /19 (8192) PI (provider independent) adres a už ji to zjevně nestačí. Trochu smutné, že příděl IPv6 adres jsem u nich neobjevil…
Doufejme, že nástup IPv6 začne trochu akcelerovat a těchto mailů nebude příliš přibývat.
Ondřej Filip
Evropa je bez IPv4 adres!
Tak nakonec to ani netrvalo tak dlouho, jak jsem ještě nedávno předpovídal. RIPE NCC před pár minutami oznámil, že Evropa je v současnosti jako druhý region bez IPv4 adres. Od dnešního dne již žádný poskytovatel nedostane více než 1024 IPv4 adres, což je pochopitelně velmi nepříjemná situace. Velice zajímavé je, že velký podíl na alokacích v posledních dvou měsících mají íránské společnosti. Ty alokovaly 2,7 miliónu adres, což obvykle vystačilo celému evropskému regionu, který zahrnuje i Střední východ, na tři týdny. Ještě se k celé situaci vrátím v nějakém budoucím příspěvku, ale to hlavní je řečeno. Evropa je bez adres, doufejme, že to urychlí nástup IPv6.
Ondřej Filip
Tak už jen měsíc
Jsou to již tři měsíce od světového dne IPv6, kdy jsem naposledy na tomto blogu glosoval neradostnou situaci ubývání IPv4 adres. Oproti tehdejší prognóze došlo k mírnému posunu data vyčerpání IPv4 v Evropě, nicméně pořád platí, že toto datum je velice nepříjemně blízko. V současnosti se jeví jako pravděpodobné, že adresy by mohly dojít přibližně do měsíce. Ale dost předbíhání a pojďme se podívat, jak se v letním čase alokovalo. Za uplynulé tři měsíce bylo vydáno ze zásoby RIRů přes 28 miliónů adres a z toho téměř 14 z evropského RIPE NCC. Pořád tedy platí, že Evropané chtějí přibližně čtyři milióny adres měsíčně. Rozložení alokací dle regionů ilustruje následující graf.
Vzhledem k tomu, že v Asii již IPv4 fakticky došlo, je APNIC jako již tradičně nejslabší. Pojďme se ale soustředit na Evropu a blízký východ, protože těm hrozí podobná situace v nejbližších dnech. Zde se stalo něco velmi překvapivého. Zemí, která přes léto žádala nevíce adres, je Írán. Íránci zažádali za červen až srpen o téměř 2,5 miliónu adres a jejich apetit pokračuje, protože na začátku září požádali o další milión. Je těžké spekulovat nad tím, co za touto aktivitou stojí, ale rozhodně to je velmi překvapivé, že Internet dosahuje takového rozmachu právě v této zemi. Na druhém místě skončili Rusové a za nimi Britové. Následující graf ukazuje podíly deseti nejaktivnějších států.
Každopádně RIPE NCC ohlásilo, že má už jen posledních 4 milióny adres krom posledního bloku, a že tedy brzy drasticky omezí jejich poskytování. Situace kolem IPv4 je tedy v celku neradostná, pojďme se podívat na IPv6. Za uplynulé tři měsíce požádalo o IPv6 prefix 474 LIRů, což zhruba odpovídá průměru posledních měsíců, jak je vidět na následujícím grafu.
Nejvíce žádostí přišlo z USA (60), Velké Británie (33) a Německa (29). Češi si řekli o slušných 10 prefixů. A když už mluvím o Česku, měl bych ještě jednu potěšitelnou zprávu. V IPv6 statistikách za měsíc srpen jsme zaznamenali milník, který již nějakou dobu vyhlížíme. Podíl domén s IPv6 jmennými servery se přehoupl přes 50 % a díky tomu můžeme nyní prohlásit: „Každá druhá doména má jmenné servery dostupné po IPv6“. A protože dobrých zpráv není nikdy dost, je tu ještě jedna, tak trochu popelka mezi statistikami. IPv6 na poštovních serverech o sobě dává vědět a díky přírůstku 35228 domén za srpen se nejen přehoupla přes 10 %, ale se svými 13.04 % se přiblížila těsně pod hodnotu statistik webových stránek. Nezbývá jen doufat, že podobné přírůstky zaznamenáme i v dalších měsících.
Toť ze světa alokací zatím vše a určitě se s nějakým příspěvkem na toto téma nejpozději do měsíce ozvu.
Ondřej Filip
IPv6 v České republice měsíc po „dni D“
Je tomu již něco málo přes měsíc, co se firmy z celého světa připojily k akci World IPv6 Launch a CZ.NIC spolu se svými partnery v Praze uspořádal k tomuto tématu konferenci, kde zejména ze stran poskytovatelů připojení zazněly sliby o brzké podpoře IPv6. Pojďme se nyní společně podívat na to, zda všichni ti, kteří se rozhodli šestku zapnout, ji po „velkém dni“ zase rychle nevypnuli a jak Telefónica dodržela svůj slib.
Operátoři – Telefónica dodržela svůj slib
Ti z vás, kteří jste se zúčastnili naší červnové konference, si pravděpodobně vzpomenete na to, jak se Ondřej Filip snažil z operátorů „dostat“ konkrétní termín spuštění šestky a Jakub Votava pak přede všemi prohlásil: „Pro domácí zákazníky bude dual stack k dispozici přibližně za měsíc.“ Ani ne měsíc po tomto prohlášení Telefónica podporu IPv6 skutečně spouští a od 1. července 2012 získávají všichni její noví zákazníci vedle IPv4 rovněž IPv6 adresu a některý ze dvou typů modemů (Comtrend VR-3026e, Huawei EchoLife HG622u) z nabídky. Pro stávající zákazníky nabízí Telefónica možnost objednat si fixní IPv6 adresu na zákaznické lince či v některé z prodejen.
Podíl webů neustále stoupá
Pozitivní dopad měl IPv6 den a všechna mediální pozornost, která ho provázala, rovněž na podporu IPv6 na straně webových, e-mailových a DNS serverů. Podle statistik našich laboratoří má AAAA záznam 13,49 % domén v .cz zóně, což oproti květnu představuje téměř 3% nárůst. Ještě větší skok lze najít v IPv6 Observatory zaměřující se na „velké hráče“ představující 500 nejnavštěvovanějších webů. Česká republika si v tomto žebříčku s přehledem stále drží první místo, přičemž nárůst mezi 1. červnem a 7. červencem činí více než 50 %.
Vzhledem k tomu, že na rozdíl od našich laboratoří se statistika IPv6 zaměřuje jen na 500 nejnavštěvovanějších stránek z dané země (tj. nejen stránky v národní doméně, ale rovněž stránky jako je Facebook.com či Google.com i jiné), můžeme v číslech dobře vidět, jak se podpora šestky v České republice promítla rovněž do statistik ze Slovenska, kde za více než 100% nárůstem stojí především stránky jako je Seznam.cz či Centrum.cz. O tom, že podpora IPv6 na Slovensku není zdaleka tak silná pak svědčí i to, že třeba Zoznam.sk či Centrum.sk zatím podporu nové verze IP protokolu nezprovoznili. Velcí hráči typu Google či Facebook pak stojí za skokovým nárůstem například u Kypru.
Vedle vlastních webů se pak podařilo udržet rovněž podporu IPv6 u DNS serverů, kde se blížíme k „magické“ 50% hranici. Zatímco 7. července, tedy den po „dni D“ naše laboratoře hlásí 49.82 % o měsíc dříve to bylo 49,58 %, to jest o cca. 2 300 domén více.
Jiří Průša