Dnes ráno spustilo sdružení EURid velkou akci. Otevřelo totiž svůj registr systému IDN. Teď už je tedy možné registrovat v doméně .eu domény obsahující národní znaky všech abeced používaných v Evropské unii.

Nutno podotknout, že v tomto případě nejde pouze o obligátní „háčky a čárky“, o kterých je zpravidla mezi veřejností řeč, když mluvíme o IDN v doméně .cz. Je potřeba si uvědomit, že součástí EU jsou i země, které nepoužívají latinku. A těch se IDN týká také – je možné (mimo jiné) registrovat i všechny znaky řecké a bulharské abecedy.

Celá akce probíhá bez jakýchkoliv sunrise období nebo jiného zvýhodnění. IDN domény jsou prostě uvolněny k registraci naráz a platí tedy – stejně jako pro ostatní domény – pravidlo „kdo dřív přijde, ten dřív mele“.

Na akci se připravoval nejen EURid a budoucí držitelé vysněných domén, ale samozřejmě i registrátoři. Někteří z nich spustili systém předregistrací, kde je možné předběžně požádat o registraci IDN domény a mít tak šanci dostat se k ní mezi prvními.

Samotné rozhodnutí o tom, že nebude aplikována žádná sunrise, se může zdát odvážné. Napadlo mne, proč EURid nepostupuje stejně, jako před dvěma lety správci domény .es (Španělsko), kteří vyhlásili při startu IDN přednostní právo pro držitele ASCII tvarů domén. Když se nad tím ale zamyslíte, je odpověď jasná. Stanovit kriteria mapování IDN znak – ASCII znak (u nás tedy třeba typicky š-s) je poměrně jednoduché pro jeden konkrétní stát. Mezi státy se ale tato pravidla liší, viz třeba přehlasované „ű“, které se v Německu a Rakousku do ASCII přepisuje jako „ue“, zatímco my bychom ho nahradili prostě písmenkem „u“ apod.

Tohle zesynchronizovat a uhlídat napříč 23 jazyky Evropy se zdá být už poněkud tvrdším oříškem…  A to jsem do toho nezamíchal bulharskou cyrilici a řeckou alfabetu :-).

Můžeme tedy sledovat, jak celá akce, která technicky jednoduchá rozhodně není, dopadne.

Osobně přeji hodně štěstí EURIdu (nejen) v průběhu prvních hodin po spuštění a všem novým držitelům IDN domén spokojenost s jejich užíváním.

Mimochodem – seznam všech podporovaných znaků (pokud vás to zajímá) naleznete na stránkách sdružení EURid.

Martin Peterka

Publicita a odborník na problematiku počítačových sítí Jiří Peterka napsal pro informační server Lupa.cz řadu článků o datových schránkách. Zatím poslední z nich vyšel právě dnes a je o bezpečnosti a prevenci spojené s touto službou.

Článek vám mohu doporučit a to i proto, že se v něm dočtete o tom, jak je možné ochránit vaši datovou schránku s pomocí systému DNSSEC. Dodám už jen, že do rodiny podepsaných domén přibyla doména mojedatovaschranka.cz 12. listopadu tohoto roku.

Vilém Sládek

Organizace ICANN na svém posledním zasedání v korejském Soulu schválila omezené rozšíření IDN národních domén nejvyšší úrovně (ccTLD) takzvaný Fast Track. Nový ředitel ICANNu Rod Beckstrom v této souvislosti parafrázoval výrok Neila Armstronga, když řekl: „Je to malý krok pro ICANN, ale velký skok pro polovinu lidstva, která používá jiné abecedy než latinku.“ A dlužno podotknout, že Rod nebyl sám, kdo byl při závěrečném odsouhlasení změny dojat. Někteří lidé v sále měli v ten okamžik v očích slzy.

Jako velký fanoušek celého Fast Track procesu jsem s napětím čekal, jak se k celé věci postaví média a především ta česká. Bohužel musím říct, že ne všechna zvládla svou práci optimálně. Proto bych se s mírný odstupem času vrátil k pár mýtům, které se v souvislosti s touto kauzou objevují.

Není to potřeba

Hodně často zaznívá, že toto přeci nebylo potřeba, že těch 26 znaků latinky se přeci každý snadno naučí, že to není takový problém. Jenom podotýkám, že těch znaků je maličko více; zkuste se zamyslet, proč znaky jako ‚r‘ a ‚R‘ či ‚a‘ a ‚A‘ označují totéž písmeno. Ale podívejme se na věc z opačné strany. Co kdyby Internet nevymysleli Američané, ale třeba obyvatelé hostitelské země posledního zasedání ICANN – Korejci. Korejská abeceda má podobnou logiku jako latinka nebo třeba azbuka, má srovnatelný počet znaků. V tomto případě bychom URL tedy pravděpodobně psali v korejských znacích, museli bychom se je tedy naučit. Jaký by byl v tu chvíli náš pohled na IDN? Předpokládám, že tlak Evropanů a Američanů na zavedení IDN by byl obrovský a jeho prosazení by znamenalo otevření Internetu pro mnoho obyvatel.

Rozdělení Internetu

Velice častým komentářem je, že došlo k rozdělení Internetu. Je prý problém, že takováto URL nenapíšeme do svých browserů a mailerů. Ano, to je rozhodně pravda. Ale je to pro nás nějaký problém? Především IDN už existovalo na druhé úrovní. Pravě třeba v Korei jsou běžné adresy jako třeba tato – 한글.kr. Tohle už asi z naší běžné klávesnice nezadáte. A mělo by Vám to vadit? Já si myslím, že ne, protože pokud tyto znaky neumíte napsat, pak velice pravděpodobně ani nebudete rozumět obsahu těchto stránek provozovaných na této doméně. Prostě jsou to stránky pro Korejce. Došlo tedy k rozdělení Internetu? To už tehdy, když se rozšířil za hranice USA. Nespornou výhodou pro Korejce je, že pro zadání korejské domény už nebudou muset přepnout na jim cizí anglickou klávesnici pro zadání toho tečka KR.

Rozšíření souvisí s koncem JPA

JPA (Joint Project Agreement) byla smlouva mezi ICANN a americkou vládou. Ta skončila letos na konci září a byla nahrazena poněkud slabším dokumentem nazvaný Affirmation of Commitments. Dlužno podotknout, že třeba z pohledu fungování delegace kořenové zóny se nemění vůbec nic, vláda USA pořád autorizuje všechny změny v této zóně. Každopádně to je ale významná změna vztahů mezi ICANN a vládou USA. Ale rozhodně to nemá žádnou souvislost s Fast Trackem. Tento proces započal už dávno před ukončením JPA a původně se dokonce předpokládalo, že bude odstartován výrazně dříve. Konec konců, díky tomuto zpoždění se mu někdy trochu posměšně říkalo „not-so-slow-track“.

Další omyly

Jistě jste si všimli i dalších podobných zvěstí, které novináři přinesli. Doufám, že pro čtenáře našeho blogu nemusím nijak komentovat, že tato změna nemá nic společného z IDN v .cz a podobně. Pokud jste ještě objevili nějaký mýtus, dejte nám prosím vědět v diskusi.

Ondřej Filip

Celkem nedávno se staly dvě události, které budou mít vliv na vznik nových generických domén nejvyšší úrovně. Za prvé, ICANN vydal již třetí verzi podmínek pro žadatele o tyto domény. Z podmínek poměrně jasně plyne, že proces nebude příliš rychlý, jen obtížně bude možné spustit doménu dříve než za tři čtvrtě roku. Podmínky stále ještě nejsou definitivní, komunita neustále posílá připomínky. Tuto verzi můžete komentovat do 22. listopadu. Na spuštění celého procesu už netrpělivě čekají žadatelé o domény jako .sport, .eco, .gay, …

V podstatě v podobný okamžik jako ony podmínky byla vydána dlouho očekávaná studie o škálovatelnosti kořenové zóny. Dokument má sice 85 stránek, ale doporučuji přečíst alespoň executive summary. Závěrem dokumentu je, že není rozumné zavádět najednou nové domény a DNSSEC. A autoři doporučují, aby technologie DNSSEC měla prioritu. Jak Vás nedávno informoval kolega Surý, zavedení DNSSEC má už svůj pevný jízdní řád a tedy nové generické domény si musí počkat.

Trochu jiná je situace u IDN národních domén, které by měly být přidělené v tzv. procesu fasttrack. Ten je určen pro státy, které mají urgentní potřebu zavedení národní domény nejvyšší úrovně v IDN. Tedy například zástupci Ruská Federace požadují doménu .РФ (.RF v azbuce). Stejně tak urgentní potřebu mají některé arabské země, pak Čína, Japonsko a podobně. Pro tento proces je už připraven finální implementační plán, jehož schválení na 99 % proběhne už příští týden na zasedání ICANN. Zavedení malého množství těchto domén (očekává se cca 50) by tedy mělo jít rychle. Uvidíme, zda-li i delegace těchto domén budou vnímány jako zásadní rozšíření kořenové zóny nebo zda-li budou zavedeny současně s DNSSEC. Vzhledem k mezinárodnímu tlaku na jejich vznik spíše očekávám, že budou nastartovány rychle. Nepřekvapilo by mě, kdyby se tak stalo už tento rok.

A co vy na to? Chceme doménu .čr? Chcete nějakou novou generickou doménu? Požádáte si o ni?

Ondřej Filip

Není to tak dávno, co jsem zde psal o zavedení DNSSEC u domén Švýcarska a Lichtenštejnska. Skoro vzápětí ohlásil kanadský doménový registr CIRA na konferenci SecTor, že zahájil testovací provoz podepsané domény .ca.

Kompletní informace lze nalézt na stránkách registru CIRA, zde zmíním jen pár detailů. Testovací provoz probíhá na samostatných DNS serverech, tak aby nebyl narušen normální provoz. Pro podpis je použit algoritmus NSEC3 RSA-SHA1. Velikost zónového souboru vzrostla z 180MB na 670MB. Ještě doplním, i když určitě nechci naši roli přeceňovat ani nás nějak chválit, že s námi, s CZ.NIC správci kanadského národního registru některé důležité detaily konzultovali.

Pokud byste chtěli vyzkoušet, jak funguje DNSSEC v zemi javorového listu, máte dvě možnosti. První je použít rekurzivní DNS server unbound a nakonfigurovat v něm stub zónu takto:


stub zone:
name: “ca.”
stub-addr: 192.228.22.190
stub-addr: 192.228.22.189
stub-prime: “no”


Tento kousek konfigurace způsobí, že pro doménu .ca se budou používat jiné nameservery. Následně z výše zmíněné stránky musíte stáhnout soubor ca.conf a přidat jej do konfigurace:


server:
trusted-keys-file: "/etc/unbound/ca.conf"


Pro DNS server Bind 9 není možné nastavit konfiguraci tímto způsobem a proto byly připraveny forwardující DNS servery, které můžete použít takto:


zone “ca.” IN {
type forward;
forwarders { 66.241.135.248; 193.110.157.136; };
}


Tato část konfigurace způsobí, že se váš DNS server Bind bude pro dotazy směřující do domény .ca ptát speciálních rekurzivních DNS serverů.

Pro následné ověření, že jste konfiguraci provedli správně, můžete vyzkoušet kanadskou obdobu naší české domény http://www.rhybar.cz/ (tato stránka se při zapnuté DNSSEC validaci nezobrazí) na adrese http://broken.xelerance.ca/.

Ondřej Surý

V poslední době jsme zde poměrně často oznamovali, jaké další národní registry představily svoje plány s DNSSEC. Dnes budeme ve zprávách o této technologii pokračovat. Tentokrát ale zůstaneme u nás, na české scéně.

Od dnešního dne chrání DNSSEC návštěvníky stránek iHNed.cz. Tato doména sloužící především Hospodářským novinám má „pod sebou“ celou řadu dalších poddomén. Bezpečněji se tak teď mohou cítit i čtenáři internetového Respektu, Ekonomu, Marketing a Média a celé řady dalších periodik.

Kromě vlajkové domény nakladatelství Economia je tu ještě jedna zajímavá, podepsaná internetová stránka. Exekutorská komora České republiky nechala v nedávné době zabezpečit doménu  www.portaldrazeb.cz.

Do skupiny již dříve podepsaných internetových stránek Lidových novin, Hypoteční banky, Lupy a dalších tak přibyla dvě jistě zajímavá, důležitá a reprezentativní jména.

Vilém Sládek

V německé národní doméně .DE platilo donedávna jednoduché pravidlo: jako doménu druhé úrovně nelze zaregistrovat nic, co má méně než tři znaky. DENIC se všem žádostem o registraci takových domén usilovně bránil, a to s odkazem na RFC 1535 a skutečnost, že všechny ccTLD používají dvoupísmenné kódy (country codes) a do budoucna nelze vyloučit, že budou představeny další.  Ty by se pak ocitly v nevýhodě oproti ostatním.

S tím je ovšem konec. Německý Nejvyšší soud (der Bundesgerichtshof) rozhodl, že DENIC musí doménu vw.de zaregistrovat automobilce z Wolfsburgu. Představenstvo DENIC se v této souvislosti rozhodlo jedno- a dvoupísmenné domény uvolnit pro registraci.

Jak uvádí DENIC na svých stránkách, od 23. října 2009 začne platit nová směrnice pro registraci domén v národní doméně .DE, kterou budou odstraněna dosavadní omezení: bude možné si registrovat jedno-  i dvoupísmenné domény, stejně tak domény obsahující jenom číslice.

Volkswagen má již svoji doménu jistou. Ostatní, kteří chtějí získat některou z dosud nepovolených doménových jmen, mohou již nyní posílat žádosti svému poskytovateli – registrátorovi (viz http://www.denic.de/en/denic-domain-guidelines.html).   Registrace budou spuštěny 23. října 2009 v 9 hodin a řídit se budou nám známým principem „first come, first served“.

Pro nepamětníky doplňuji, že podobná omezení existovala i v České republice.  Nepovolené dvoupísmenné domény shodné s ISO kódy zemí (a jinými ccTLD) a generickými TLD však nebyly uvolněny najednou, ale nabídnuty v březnu 2002 ve veřejné dražbě.  Z 250 nabídnutých bylo vydraženo 138 domén za částku téměř 1,7 mil. Kč, výtěžek dražby byl věnován na konto Paraple.

Zuzana Durajová

Po poměrně překvapivém vstupu domény .NA na DNSSEC scénu došlo ve čtvrtek 15. října k popisu další domény, kterou rozhodně nemůžeme nazvat běžnou. Jde o podobně pojmenovanou doménu .NU a  pohledem do databáze IANA zjistíme, že jde o doménu Niue, což se malý státeček v Jižním Pacifiku s vazbami na Nový Zéland.

Tahle doména je celkem zajímavá. Je zcela liberalizovaná, tedy kdokoliv si může doménu v .NU volně zaregistrovat. Je poměrně komerčně úspěšná a část výnosů z prodeje je použit na pokrytí celého státu WiFI signálem. Kdekoliv v Niue tedy můžete otevřít notebook a měli byste mít přístup na Internet.

Doména .NU je obzvláště populární zejména ve Švédsku, protože NU údajně znamená ve švédštině TEĎ.

Jen pro úplnost, .NU používá modernější standard NSEC3 a klíč již byl publikován v úložišti ITAR.

Ondřej Filip