Joe Abley včera informoval komunitu, že se změnily plány podpisu kořenové zóny. Poslední fáze, která obsahuje publikaci kořenové zóny podepsané reálným klíčem, byla posunuta z 1. července 2010 na 15. červenec 2010. Tyto dva týdny budou využity na další studium publikování DURZ (viz úvod) podepsané kořenové zóny.

Dalším naplánovaným krokem k podpisu kořenové zóny bude první ceremonie podpisu klíčů, která proběhne 16. června 2010 v USA ve městě Culpeper. Pro ty z vás, kdo stejně jako já netušíte, kde takový Culpeper leží, tak je to kousek od Washingtonu DC.

Ondřej Surý

Na tomto blogu vás pravidelně informujeme o postupu podpisu kořenové zóny (Už jen jeden!, Více než polovina, první, a úvod). Dnes došlo k podepsání posledního kořenového serveru: J.root-servers.net od dnešního dne nese kořenovou zónu podepsanou pomocí DNSSECu.

Kořenová zóna je stále podepsána klíčem a podpisy, které nelze validovat (tzv. DURZ). Ale i tak je podpis posledním krůčkem potřebným pro finální podepsání kořenové zóny validním klíčem, které má proběhnout 1. 7. 2010. Postupné nasazení DURZ – podepsané kořenové zóny na jednotlivé nameservery, bylo zapotřebí pro ověření, že zvětšení DNS zpráv nezpůsobí žádné velké operační problémy. Až na lehké zvýšení TCP provozu na kořenové nameservery po podepsání dvanácti nameserverů ze třinácti to zatím nevypadá, že by nějaké problémy měly nastat. Ale to ukáží následující hodiny.

Takže velké díky týmu, který pracoval na podpisu kořenové zóny a další velký úkol na ně čeká na začátku prázdnin.

Ondřej Surý

Nedávno jsem referoval, že více než polovina kořenových serverů poskytuje onu pseudopodepsanou zónu. Včera došlo k další významné změně. Už jsou „podepsány“ všechny kořenové servery s výjimkou posledního, označovaného písmenem J. Tento stav bude pro rozhodnutí o skutečném podpisu kořenové zóny klíčovým. Systém DNS je navržen velice robustně a pro jeho správnou funkci stačí dostupnost alespoň jednoho kořenového serveru. Pokud tedy nějaký systém obsahuje špatnou implementaci DNS resolveru, která zahazuje DNSSEC podepsané odpovědi, bude pro tento systém těch 12 podepsaných kořenových serverů jakoby nedostupných. Takže jako jediný dostupný se bude jevit právě server J a takové systémy budou koncentrovat své dotazy právě na něj. Pokud tedy výrazně stoupne zatížení tohoto serveru, dá se předpokládat, že existuje větší množství klientů, které by podpis všech serverů „odstřihl“ od Internetu. Možná proto si správci kořenových serverů na podpis toho posledního třináctého nechávají čas a plánují jej na 5. května. Mají pár dnů na to, zanalyzovat, zda-li se nějaký podobný jev nevyskytuje.

Každopádně vlak jménem DNSSEC@ROOT postupuje dle grafikonu. Další zastávka bude na začátku května.

Ondřej Filip

Jak už před časem referoval kolega Surý, v současnosti probíhá proces, jehož vyústěním bude plný platný podpis kořenové zóny. Tato událost zastřeší všechny současné aktivity týkající se podepisování domén nejvyšší úrovně a hlavně zjednoduší život správcům rekurzivních DNS serverů; pak už totiž bude stačit pouze sledovat změny klíčů jedné (té nejvyšší) zóny.

Minulý týden ve středu došlo k překonání dalšího virtuálního milníku. K podpisu totiž nedochází naráz, ale jednotlivé kořenové zóny se „podepisují“ neověřitelnými „falešnými“ klíči postupně. A právě 24. března byly tyto klíče publikovány dalšími třemi servery. Celkový počet „podepsaných“ serverů se v tuto chvíli zastavil na čísle sedm, což je už více než 50 % z celkových 13. Další várka zavádění těchto podpisů se očekává 14. dubna, kdy bude podepsáno dalších pět serverů. Poslední server bude přidán 5. května.

Správný a validní podpis by měl začít platit od prvního prázdninového dne – 1. července. Zatím tedy proces běží zcela podle plánu a nemá žádné zpoždění, což je velice dobrá zpráva pro bezpečnost systému DNS.

Ondřej Filip

Výkonný ředitel ICANN Rod Beckstrom prohlásil včera na setkání GAC (poradního výboru vlád při ICANN), že: „Na systém DNS je veden útok a celý systém je nyní křehčí a zranitelnější než kdykoliv předtím a může se kdykoliv doslova zhroutit.“ Pokud by se něco takového stalo, mělo by to samozřejmě obrovské a dalekosáhlé důsledky, protože na fungování Internetu dnes závisí téměř vše. Dle jeho slov dospěl k tomuto tvrzení po konzultaci s více než 20ti řediteli největších doménových registrů a registrátorů, kteří jsou extrémně znepokojeni stejně jako on. Více v plném audio záznamu komentáře.

Zajímavý je už fakt, že co se týká národních domén (tzv. ccTLD), tak někteří ředitelé největších registrů, kteří byli na místě přítomni, o žádných takových konzultacích nevěděli. Tak jako tak prakticky všichni zástupci registrů národních domén toto tvrzení považovali za „nemístné“ a přehnané. Samozřejmě i DNS se stejně jako spousta dalších internetových služeb potýká s bezpečnostními problémy. Nicméně rozhodně žádný z nich neohrožuje funkčnost a stabilitu celého systému. Navíc zrovna v této oblasti internetová komunita pracuje velmi dobře – je si vědoma zásadní důležitosti systému DNS (proto pro něj buduje velmi robustní infrastrukturu), nalezené problémy řeší, vzdělává koncové uživatele atd. K tomuto se samozřejmě snažíme přispět i my (CZ.NIC) například tím, že se podílíme na provozu F a L kořenových serverů v České republice, že jsme jako jedni z prvních zavedli DNSSEC (máme nejvíce zabezpečených domén na světě) nebo že provozujeme bezpečnostní oddělení, které řeší např. zneužívání domén k šíření malware či phishingu.

Osobně si myslím, že představitel tak významné instituce by neměl vydávat takto silná prohlášení bez širší konzultace s institucemi, které se o provoz a stabilitu starají např. správce národních domén, operátory root serverů apod. Ostatně třeba organizace správců národních domén (ccNSO) připravuje vlastní vyjádření k těmto jeho výrokům.

Ondřej Filip