Evropský soudní dvůr je k nezastavení. Alespoň co se týče posuzování žalob proti povinnosti ukládat plošně provozní a lokalizační údaje z tzv. telekomunikačního provozu. Poslední rozhodnutí, které vydal 20. září 2022 ve věci Spolková republika Německo vs. SpaceNet AG a Telekom Deutschland GmbH, znovu potvrdilo, že obecné a nerozlišující uchovávání provozních a lokalizačních údajů je legální pouze pro účely ochrany národní bezpečnosti, pokud existuje „vážné ohrožení národní bezpečnosti, které je prokazatelně skutečné a aktuální nebo předvídatelné“. Rozsudek také objasňuje okolnosti, za nichž lze provozní a lokalizační údaje uchovávat, a vysvětluje, že rozhodnutí ukládající pokyn k uchovávání údajů musí podléhat účinnému přezkumu prováděnému soudy nebo nezávislými správními orgány. Cílem takového přezkumu musí být: „ověřit, zda existuje jedna z těchto situací a zda jsou dodrženy podmínky a záruky, které musí být stanoveny“.
Krátké vlny: Jednotná doména gov.cz jako součást velkého projektu státu
Stát připravil záměr migrace na jednotnou doménu a vytvoření jednotné vizuální identity ústředních orgánů státní správy. Materiál je nyní v meziresortu a jak podotknul na Twitteru Jakub Onderka, jedná se o třetí pokus vytvoření systému jednotné domény „.gov.cz“ v průběhu posledních 20 let. Nicméně doba pokročila a jednotná doména už není jen otázkou vizuálu, „aby to hezky vypadalo na státních vizitkách“ a přívětivosti pro občany, ale zejména snahou o zvýšení kybernetické bezpečnosti a právní jistoty uživatelů služeb státu.
Krátké vlny: Zprávy z Evropského parlamentu o roztříštěném internetu a Peagasgate
Září začalo v dynamickém regulačním tempu a lobbisti neví, kam dříve skočit. V CEVRO Institutu proběhla toto úterý konference na téma bezpečnosti dodavatelského řetězce v sítích elektronických komunikací v České republice. Ano, po konferenci v Poslanecké sněmovně v červenci tohoto roku a po dvou panelech na konferenci CyberCon v Brně minulý týden, je to další akce k tématu, jak nastavit mechanismus určení důvěryhodných dodavatelů do strategicky významné infrastruktury.
Krátké vlny: Otevřená data v Česku v roce 2021
Ministerstvo vnitra, odbor Hlavního architekta eGovernmentu, připravil Výroční zprávu o stavu otevřených dat v České republice. Zpráva informuje o vývoji v oblasti otevřených dat v České republice, ať už se to týká legislativního nastavení, aplikační praxe nebo dalších aktivit týmu národního koordinátora otevřených dat v roce 2021.
Krátké vlny: Další seznam blokovaných webů a další zmrtvýchvstání analýzy mobilního trhu
Dne 17. srpna 2022 vydal Český telekomunikační úřad další verzi návrhu analýzy velkoobchodního mobilního trhu a oficiálně tím trumfnul počet verzí podmínek 5G aukce, která se svého času dočkala také několika zmatených přepisování.
Krátké vlny: Zvláštní ceny aneb Proč se mění zákon?
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo úzce zaměřenou novelu zákona o elektronických komunikacích upravující institut tzv. zvláštních cen.
Zvláštní ceny jsou jednou z dílčích univerzálních služeb, která má zajistit pro spotřebitele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů. Hezký příkladem pro pochopení, co znamená univerzální služba, je dílčí služba přístupu zdravotně postižených osob například k hlasové komunikační službě v pevném místě (včetně připojení potřebného pro využívání služby). Aby tato skupina osob se zvláštními potřebami nebyla vyloučena z možnosti používat služby elektronických komunikací, a protože nelze očekávat, že by operátoři sami o sobě přišli s komerčními nabídkami (samozřejmě mohou, ale to pak regulátor zohlední v přezkumu), má Český telekomunikační úřad pravomoc uložit poskytování této dílčí služby operátorovi, který se přihlásí do výběrového řízení. Pokud se nikdo takový nepřihlásí, může povinnost uložit operátorovi, který nejvíce splňuje dané podmínky. Do roku 2009 byly čisté náklady z poskytování univerzální služby hrazeny z fondu, do kterého přispívali všichni operátoři, po novele zákona o elektronických komunikacích jsou tyto náklady hrazeny ze státního rozpočtu.
Kybernetická kriminalita v roce 2021 očima státního zastupitelství
Dva dny před koncem zákonné lhůty vydalo Nejvyšší státní zastupitelství „Zprávu o činnosti státního zastupitelství za rok 2021“. Zpráva popisuje aktivity státních zástupců v minulém roce, trendy a statistiky a shrnuje zajímavé případy.
Krátké vlny: Jak se stal jeden paragraf zbytečným a bacha na scammery
Psaní zákonů je zodpovědná práce, která je často nevděčná. Proto, aby vaše aktivita byla úspěšná musíte mít ideálně několik superschopností – být výborným expertem v dané problematice, umět legislativní pravidla, efektivně zvládat práci s dotčenými subjekty včetně lobbistů ve všech fázích projednávání a nezblbnout z toho. A když máte ještě trochu toho štěstí a dokážete uchránit návrh zákona před kreativními pozměňovacími návrhy, můžete si napsat do životopisu „zvládl jsem to“. Někdy to pomyslné štěstí ale nemáte a je přijat zákon, který pajdá na obě nohy, nebo je úplně zbytečný. A někdy se stane zbytečný jeden paragraf nebo institut. Přesně to se stalo 1. července 2022, kdy Český telekomunikační úřad („ČTÚ“) vydal opatření obecné povahy, kterým se stanoví rozsah údajů o individuálních oprávněních k využívání rádiových kmitočtů vyloučených ze zpřístupnění.
Krátké vlny: Předprázdninový odečet
Než se naplno spustí období dovolených, českého předsednictví a táborových ohňů, pojďme se telegraficky podívat na některé události, které se dějí v digitálním rybníčku.
Krátké vlny: Stav kybernetické bezpečnosti v Česku v roce 2021
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) odeslal vládě k projednání Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2021. Nepřekvapivě v roce 2021 narostl počet škodlivých kybernetických aktivit, NÚKIB zaznamenal celkem 157 kybernetických bezpečnostních incidentů (v roce 2020 jich bylo 99), nejčastějšími typy útoků byly phishing, podvodné e-maily a skenování vnější sítě.