DNSSEC.NET

Ačkoliv se v polední době o DNSSECu tolik nemluvilo, rozhodne nelze říct, že by se v této oblasti nic nového nedělo. Postupně dochází k podepisování rozličných domén nejvyšší úrovně (TLD). Z těch největších národních TLD jde například o .fr, .nl, .uk, .eu či .in. Velkým impulsem byly i podpisy generických .org a .info. Nicméně včera byla poprvé podepsána TLD, která má více než 10 miliónů domén. Jde o mezi infrastrukturními institucemi velice populární .net. Počet domén v .net je k dnešnímu dni zhruba 14 miliónů a je tedy logické, ze implementace DNSSECu trvala nějaký čas.

Tato zpráva je pro příznivce DNSSECu radostná i z jiného důvodu než jen z toho, že je podepsána zase další a o něco větší TLD a že doménové prostředí bude moci být zase o trochu více bezpečné. V podpisu .net se totiž skrývá i další příslib. Tuto doménu spravuje společnost Verisign, která mimochodem spravuje i ZSK klíče ke kořenové zóně a tedy fyzicky vykonává podpis kořenové zóny, a která je registrem i pro doménu .com. Je tedy jasné, že po úspěšné implementaci DNSSECu v .net bude jistě celkem rychle následovat i podpis vůbec největší TLD světa, tedy .com. Jen pro srovnání, .com má v současnosti téměř 92 miliónů domén.

Ondřej Filip

Listopadová spotřeba a posledních 7

Ve svém předposledním příspěvku na téma konce IPv4 jsem naznačoval, že ještě v listopadu dojde ke snížení počtu volných velkých bloků IPv4 adres. Vyšlo to přesně na poslední chvíli, tedy v úterý, a navíc byly obdarovány hned dva regionální registry; konkrétně evropský RIPE NCC a americký ARIN. Tyto registry podobně jako APNIC čerpají po dvou blocích. ARIN dostal přiděleny adresní bloky 100.0.0.0/8 a 23.0.0.0/8, na RIPE NCC zbyly 37.0.0.0/8 a 5.0.0.0/8. Mapa IPv4 prostoru se nám tedy opět více začervenala.

Mapa využití IPv4 adresních bloků

Pokud se situace nějak zásadně nezmění, tak další a vlastně poslední změna by se měla udát až na začátku března příštího roku. To by měl o další dva bloky zažádat APNIC a počet volných bloků by klesl na pět. Jak už jsem několikrát zmiňoval, těchto pět bloků se přidělí pěti regionálním registrům a zásoba IANA bude vyčerpána.

Nicméně zásoba tohoto centrálního registru není až tak důležitá. Důležitější je, kdy dojdou adresy v regionálních registrech. Pojďme se tedy podívat, jak v listopadu adresy ubývaly jim. V listopadu bylo alokováno téměř 21 milión adres. Nejaktivnějším regionem byla v tomto měsíci Evropa s téměř devíti milióny alokací. V pořadí druhý byl region Asie-Pacific se šesti milióny, třetí Severní Amerika s pěti milióny. Čtvrtá Afrika si řekla o jeden milión a Latinská Amerika pouze o čtvrt miliónu. Evropské jasné prvenství je trochu překvapivé. Je způsobené především dvěma velkými alokacemi, které provedli dva mobilní operátoři ve Velké Británii. T-Mobile UK i Orange si shodně řekli o dva milióny adres. Nicméně ani to Velké Británii nestačilo na celkové vítězství v pomyslném závodu. V listopadu nejvíce alokovaly Spojené státy, Velka Británie obsadila druhé místo a třetí byla Čína.

IPv4 alokace v listopadu 2010

Ze zemí V4 nejvíce alokovali Poláci (292864 adres, celkově 11. místo), nasledovaní námi (69362). V těsném závěsu za námi jsou Maďaři (65536) a poslední příčka patří Slovákům (2048).

Potud asi spíše neveselé informace, proto bych na závěr příspěvku přidal jednu veselejší zprávu. V listopadu přibylo v České republice šest alokací IPv6 adres. To je zatím nejvyšší měsíční přírůstek v historii. Celkový počet alokací IPv6 adres v České republice tak vystoupal na 86. Doufejme, že po alokacích přijdou rychle i reálné implementace.

Ondřej Filip

Změna! Za čtyři měsíce bude IANA bez adres!

V pátek jsem stihl pouze rychle glosovat, že si Afričané poměrně nečekaně vyžádali další /8 blok. Podle dosavadního protokolu a praxe totiž měl AfriNIC alokovat až ve chvíli, kdy jeho zásoba klesne pod 0,5 bloku, tedy něco kolem 8 miliónů adres. Nicméně AfriNIC tuto alokaci provedl už při 0,71. Zdálo by se, že taková drobnost nemůže mít velký dopad, nicméně známé počítadlo konce IP prostoru se výrazně hnulo a to v obou hlavních číslech. Jak je to vlastně možné?

Dle původních předpokladů si měl v současnosti nejaktivnější registr APNIC vyžádat v březnu 2 bloky a pak opět za zhruba tři měsíce ještě jeden poslední. Nicméně díky tomu, že si tento jeden blok neplánovaně vzali Afričané, bude pravděpodobně březnová alokace už poslední. Pak už zbude jen posledních 5 bloků, které budou po jednom přiděleny všem registrům. Proto se tedy počítadlo posunulo směrem dopředu. Druhým zajímavým důsledkem je, že se jeden blok navíc přerozdělí z regionu Asie-Pacifik do Afriky. A proto vydrží APNICu zásoba adres kratší dobu, což je vyjádřeno posunem druhé hodnoty počitadla.

Jak se tedy zbylých 11 bloků rozdělí? Zatím to vypadá tak, že 3 dostane region Asie-Pacific, 3 Evropský region (to je včetně celého Ruska a středního východu), 3 Severní Amerika a po jednom Afrika a Jižní Amerika. Stále platí, teď dokonce mnohem silněji, že nejdříve dojdou adresy APNICu a naopak ještě dlouho (a nyní ještě déle) by měl být dostatek u AfriNICu.

Pro nás Evropany se vlastně nic nezměnilo, stejnou porci adres jsme měli dostat i před onou změnou. Na konci příštího roku by mělo být v registru RIPE NCC o něco více než 2 volné /8 bloky. Takové množství obvykle stačí na zhruba půl roku. V Evropě by adresy měly dojít zhruba o prázdninách roku 2012, tedy pokud se nějak výrazně nezmění tempo spotřeby. Roční tempo evropské spotřeby ilustruje následující graf z dílny Geoffa Hustona.

Osobně z tohoto příliš radost nemám a to ze dvou důvodů. Za prvé adresy dojdou v regionu Asie-Pacifik dříve, což znamená, že tento region ztratil další čas na přechod na IPv6. Druhým důvodem je fakt, že v Africe dojdou adresy naopak mnohem později; na konci roku bude v Africe více než 2 bloky volných adres, což by teoreticky mělo Afričanům stačit minimálně na 4 roky. Takováto nerovnováha může jen posílit motivaci k černému obchodování s adresami, což si pochopitelně nikdo nepřeje.

Každopádně samotná změna počítadel důvodem k panice není. Panikařit nebo-li připravovat na přechod na IPv6 bychom se měli všichni, konec IPv4 adres se nezadržitelně blíží!

Ondřej Filip

Další blok míří do Afriky

Ve svém posledním příspěvku jsem ohlašoval, že severoamerický ARIN pravděpodobně brzy zažádá o další adresní blok. Jak už to ale bývá, realita je trochu složitější. Další blok, tentokrát 105.0.0.0/8, putuje do Afriky. Tedy do regionu, u kterého se to čekalo až tak za půl roku, což ilustruje i následující graf ze stránek Geoffa Hustona.

Afričané pravděpodobně navýšili mez, při které žádají o nové adresy. Velkých volných bloků je tedy v současnosti už jen 11 a dost možná se ještě v tomto měsíci toto číslo opět změní.

Ondřej Filip

Kolik ubylo v říjnu?

Letošní říjen byl z hlediska alokací poněkud nezvyklým měsícem. Oproti podprůměrnému záři byly říjnové alokace spíše nadprůměrné – spotřebovalo se zhruba 26 miliónů adres. Hlavní událostí byla v současnosti už málo vídaná veliká alokace v Severní Americe. Zdejšímu kabelovému operátorovi Comcast byl přidělen blok 50.128.0.0/9, což odpovídá 8,4 miliónu adres! Díky této alokaci se zásoba volných adres v severoamerickém registru adres snížila na hranici, při které si ARIN obvykle zažádá o nové adresní bloky. Tento fakt ilustruje i následující obrázek převzatý ze stránek Geoffa Hustona.
Volné IP adresy v registru ARIN

V praxi to obvykle funguje tak, že regionální registry nečekají na to, až jim adresy dojdou úplně. Obvykle si zažádají o nové bloky ve chvíli, kdy jejich zásoba klesne pod určitou kritickou mez. Tři největší registry – ARIN, APNIC a RIPE NCC mají tuto hranici na dvou /8 neboli 34 miliónech adres. Africký AfriNIC a jihoamerický LACNIC mají tuto mez vzhledem ke svým velikostem pochopitelně nižší.

No a jak vypadal tradiční pomyslný závod zemí? Je logické, že tentokrát drtivě zvítězily Spojené státy; na říjnových alokacích se podílely 47 %. Až s velkým odstupem je následují Brazílie a Indie s 8% podíly. Trochu nezvyklé je i to, že maličké Irsko obsadilo pátou příčku a požádalo o 1,3 miliónu adres, což odpovídá 5 %. Do TOP 10 se opět dostala i jedna africká země a to v tomto případě Keňa. Situace je vidět na tradičním koláčovém grafu.

zari-top10

A jak vlastně vypadá situace s IPv6? Která země je na nový protokol nejlépe připravena, nebo spíše, která země už alokovala nejvíce IPv6 adres? Následující tabulka ukazuje pořadí jednotlivých zemí v počtu IPv6 alokací větších než /40.

  1. USA – 957
  2. Německo – 339
  3. Japonsko – 287
  4. Velká Británie – 253
  5. Nizozemí – 181
  6. Austrálie – 175
  7. Rusko – 173
  8. Francie – 133
  9. Čína – 123
  10. Kanada – 105
  11. Korea – 97
  12. Švýcarsko – 95
  13. Itálie – 91
  14. Švédsko – 89
  15. Česko – 81
  16. Polsko – 81
  17. Norsko – 75
  18. Rakousko – 73
  19. Nový Zéland – 64
  20. Indonésie – 62
  21. Indie – 60

Jak je vidět, Česká Republika obsadila spolu s Polskem pěkné 15. místo a porazila i takové země jako třeba lidnaté Španělsko, vyspělejší Belgii nebo obrovskou Indii. Jen pro porovnání států V4, Maďaři obsadili 38. místo s 24 alokacemi a Slováci 44 s 16.

Ondřej Filip

ITAR končí

V půlce července byla podepsána kořenová zóna a krátce na to jsem si posteskl, že DS záznamy některých domén zůstaly v ITARu a některé se přesunuly do kořenové zóny. Dnes už je situace úplně jiná. ITAR je už téměř prázdný a naopak kořenová zóna se nám utěšeně plní. Snad proto ve čtvrtek IANA oznámila, že ukončuje provoz ITARu. Dle tohoto oznámení budou na konci listopadu vymazány z ITARu všechny záznamy a na začátku příštího roku bude provoz celého adresáře ukončen. Zatím nebylo vydáno žádné podobné prohlášení u dalšího podobného systému, tedy DLV.

Jaké záznamy vlastně ITAR v současnosti ještě obsahuje? Jsou v něm DS záznamy následujících domén: .arpa, .bg, .br, .gov, .nu, .pr, .th, a .tm. Překvapivé je, že DS první jmenované, tedy .arpa, neni v kořenové zóně. Je to poměrně škoda. Tato doména je využívána i třeba pro reverzní DNS zóny či ENUM. Snad se tedy rychle podaří i tuto doménu zmigrovat. Každopádně kořenová zóna v současné chvíli obsahuje 294 domén a podepsaných je z toho 46.

Pokud tedy používáte ITAR, připravte se na jeho vypnutí a buďte bez obav, kořenová zóna vám bude stačit…

Ondřej Filip

Zase kus IP prostoru pryč

Nejsou to ani tři měsíce, co jsem referoval o tom, že byl spotřebován další kus adresního prostoru „starého Internetu“. Čtenáři s dobrou pamětí si možná vzpomenou, že tehdy putovaly dva velké adresní bloky (/8) do regionu Asie-Pacifik, nebo-li organizaci APNIC. Zmiňovaný region se podílí největším dílem na současném alokačním tempu a proto nebylo příliš překvapivé, že se včera tato událost opět opakovala a další část adresního prostoru putovala k APNICu. Konkrétně byly přiřazeny bloky 36.0.0.0/8 a 42.0.0.0/8 a zbývá už tedy jen 12 volných bloků velikosti /8 (neboli 16777216 adres) z 256. Nejvyšší registr adres IANA už má tedy v zásobě volné adresy, které odpovídají pouze 4,7 % celkového adresního prostoru. Následující tabulka ukazuje, které bloky jsou ještě volné (zelená barva), které jsou už alokované (červená) a které jsou vyhrazené pro jiné použití (fialová).

Použití /8 bloků

Jak je vidět, zelené barvy už nám mnoho nezbývá a je evidentní, že nebude dlouho trvat a tato tabulka bude kompletně červeno-fialová. Pro milovníky grafů jsem tentokrát připravil obrázek, který ilustruje, jak se vyvíjí rychlost spotřebovávání zmíněných velkých bloků.

Rychlost spotřeby velkých adresních bloků dle let a regionů

Za povšimnutí stojí dvě věci:

  • už zmiňovaná zvyšující se aktivita APNICu (modré sloupečky), která zdaleka převyšuje evropský i severoamerický region.
  • přidělování adresních bloků v dosud neuzavřeném roce 2010 viditelně zrychlilo – to může souviset s tím, že se poskytovatelé služeb snaží co nejvíce předzásobit

Mimochodem, poměrně zajímavý bude konec přidělování těchto bloků. IANA v normální režimu přidělí už jen sedm z těchto dvanácti volných. Je to proto, že poslední přidělování bude speciální. V jeden okamžik totiž každý z pěti regionů dostane po jednom bloku. To je poměrně výhodné pro Afriku, protože tam jeden blok vystačí zhruba na tři roky, naopak je to nevýhodné pro region Asie-Pacifik, který spotřebuje jeden blok přibližně za jeden a půl měsíce. Obzvláště tento region by tedy měl zintenzivnit práce na rozšiřování protokolu IPv6, ani my Evropané ale samozřejmě nemůžeme zůstat v klidu.

Ondřej Filip

Zářijová spotřeba adres

Kdo se obával, že se tempo spotřeby nových IPv4 adres v průběhu září dramaticky zrychlí, si teď možná, byť jen trochu, oddychne. Ačkoliv nebylo letošní září z hlediska alokací vyloženě slabé, jednotliví poskytovatelé služeb si vyžádali o trochu méně adres než v prázdninových měsících. Zatímco v červenci a srpnu bylo alokováno 20 a 21 miliónů, září ubralo ze zbývajících adres „pouhých“ 18 miliónů. Rozdíl tři milióny není velký, tempo je to pořád poměrně hrozivé. Navíc si uvědomme, že proces alokace obvykle nějaký čas trvá, RIRy od LIRu požadují dodání různých informací, aby mohly posoudit, zda-li je alokace v pořádku. Takže je možné, že mírnější září bylo právě způsobeno dozvukem prázdnin. Stejně tak v září neproběhla žádná větší alokace nad dva milióny adres.

O největší blok bylo překvapivě zažádáno v Severní Americe a šlo o 1572864 adres pro Frontier Communications Solutions. To je trochu nezvyklé číslo, velikost alokace je v drtivé většině mocnina dvou. Zde tedy byly přiděleny vlastně dva bloky, jeden velikosti 2^20 = 1048576 a druhý velikosti 2^19 = 524288. Zbývající velké alokace nad 1 milión adres jsou s jednou výjimkou tradičně z Asie. Tou výjimkou je blok velikosti 1048576 pro německý T-Mobile.

V září nejvíce alokovala Čína a to zhruba šest miliónů adres následována Spojenými státy s 2,6 milióny a Indií s 2,5 milióny. Do TOP 10 se vešly hned tři Evropské země (Německo, Velká Británie, Ukrajina) plus speciální alokace označované jako EU, které se používají pro organizace, které v rámci evropského regionu působí ve více zemích. Velikost těchto EU alokací byla zhruba půl miliónu adres. Vše je graficky znázorněno na následujícím obrázku.

Pomyslný závod zemí Visegrádské čtyřky jsme v září vedli my Češi se 135168 adresami, to mimochodem stačilo na celkové patnácté místo. Druzí byli Poláci s 34816, třetí Maďaři s 6144 adresami. Slováci se tohoto kola vůbec nezúčastnili neboť nealokovali ani jedinou adresu.

Když už mluvíme o konci IPv4 adres, je jistě namístě ukázat, jaká je situace v IPv6. Jak jsou alespoň z hlediska alokací jednotlivé země V4 připraveny na přechod na nový protokol (v následujících číslech jsou uvedeny jen PA alokace velikosti /32 a větší). Nejvíce IPv6 alokací mají shodně Češi a Poláci, a to 72. Mimochodem obě země alokovaly po dvou blocích v průběhu září. Pokud mám tedy udělat nějaký „rozstřel“, abych mohl určit vítěze, zvolím Poláky, protože dvě jejich alokace jsou větší než standardní /32 a to /28 a /21. Samozřejmě v přepočtu na počet obyvatel je situace opačná. Třetí jsou Maďaři, kteří alokovali 23krát a poslední Slováci s 16 alokacemi. Když se podíváme na počty LIRů v jednotlivých zemích, tak počet alokací je stále ještě nedostatečný. Ale vše se dá pochopitelně ještě dohnat.

Co tedy dodat závěrem? Pohled na známé počítadlo konce IPv4 adres zůstává stále stejně smutný. Člověk nemusí být žádný velký matematik, aby pochopil, že pokud se ze stávajícího koláče volných adres (k dnešnímu dni) zhruba 180 miliónů ukousne každý měsíc zhruba 20 miliónů, tak bude příští rok IANA bez adres a velmi brzy ji budou následovat jednotlivé ostatní RIRy. Jako první pocítí nedostatek adres rychle rostoucí region Asie-Pacifik, což pochopitelně neznamená, že ostatní regiony to vydrží nějak zásadně déle.

Ondřej Filip

Srpnové alokace

Člověk by očekával, že letní měsíce budou z pohledu IP alokací klidnější a že v létě dojde v nějakému posunu data vyčerpání IPv4 adresního prostoru. Ale klid rozhodně není. Alokace pokračovaly i v srpnu poměrně svižným tempem. Pravidelného čtenáře mých příspěvků o IPv4 alokacích už rozhodně nepřekvapí, že nejaktivnější oblastí byl region Asie-Pacific, což ilustruje následující koláčový graf.
Alokace RIR 08/2010
Tento region se na srpnových alokací podílel 78% a zdejší poskytovatelé potřebovali úctyhodných 16 miliónů nových IP adres. Evropa skončila druhá, na nových alokacích se podílela jen 16 % a spotřebovala zhruba 3,5 miliónu adres a z toho většinu (cca 2 milióny) alokoval jeden poskytovatel, francouzský SFR ze skupiny Vodafone. No a jak tedy vypadá pomyslný žebříček zemí? Kdo tipuje tradiční vítězství Číny, bude překvapen. Tentokrát nejvíce alokovali Korejci, následováni Vietnamci. Takže na Čínu zbylo „až“ třetí místo před již zmiňovanou Francií a Japonskem. V následujícím grafu vidíte země, které alokovaly alespoň 100 tisíc IP adres.
Alokace zemi 08/2010
A jak jsme na tom u nás a blízkých zemích Visegrádské čtyřky? Na počet adres vede Slovensko, které spotřebovalo 65536 na jedné alokaci. Naopak na počet alokací vede Česká Republika, která žádala o 16384 adres v pěti blocích. Stejně adres chtěli i Poláci, ale jen ve 4 blocích a nejméně adres potřebovali Maďaří, 6144 ve dvou blocích. Jak vidíte, jsou to řádově jiná čísla než třeba v Asii. A jak se země V4 připravovaly na IPv6? V srpnu alokovaly pouze 2 země: Češi chtěli 2 IPv6 bloky, z toho jeden byl menší (/48) – Provider Independent a Poláci si zažádali o dva plné bloky (/32). Uvidíme, kdy IPv6 alokace předstihnou ty IPv4 a jestli to bude dříve než v únoru 2012, kdy by měly IPv4 adresy RIRům dojit.

Ondřej Filip