Ve čtvrtek 15. května se uskutečnil seminář „Aktuální právní otázky doménových jmen“, který připravilo sdružení CZ.NIC ve spolupráci s Českou advokátní komorou.
Semináře určeného pro odbornou právnickou veřejnost se zúčastnilo přes 80 zájemců z řad soudců, advokátů i firemních právníků. S velkým zájmem se setkala prezentace Martina Peterky, provozního ředitele sdružení, která byla zaměřena na změny související s přechodem na nový registrační systém, účastníci dostali odpovědi zejména na otázky týkající se držitelů domén a provádění změn, a JUDr. Jána Matejky PhD. z Ústavu státu a práva AV ČR. Tato přednáška byla věnována klasifikaci právní povahy doménových jmen a konfliktům, jenž v souvislosti s jejich užíváním či držením vznikají nebo mohou vzniknout. Neméně zajímavý byl příspěvek JUDr. Jiřího Macka, předsedy Vrchního soudu v Praze, o rozhodovací praxi soudů při rozhodování sporů o doménová jména.
Další části semináře byly věnovány alternativnímu řešení sporů o doménová jména a rozhodování Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, problematice IDN. Účastníkům byl rovněž blíže představen projekt ENUM.
O seminář byl, stejně jako v roce 2006, kdy byl uspořádán poprvé, velký zájem a tak už nyní můžeme říci, že se jistě nekonal naposledy.
Zuzana Durajová
Evropská unie aktivně podporuje IPv6
Česká média informovala poprvé v úterý 27. května o tom, že Evropská komise navrhla kroky, které mají předejít tomu, aby nebyly v blízké budoucnosti vyčerpány internetové adresy současného internetového protokolu IPv4. Výkonný orgán Evropské unie chce více motivovat uživatele internetu k přijetí novějšího a v podstatě neomezeného internetového protokolu IPv6. Současný protokol vydrží podle některých odborníků už jen tři roky. Evropská komise si podle tiskových informací stanovila za cíl prosadit, aby do roku 2010 čtvrtina úřadů, průmyslových podniků a domácností využívala nový protokol IPv6.
Na problém, který znamená stále se snižující počet IP adres a pomalé zavádění nového internetového protokolu, upozorňuje sdružení CZ.NIC již delší dobu. Proto prohlášení zástupců Evropské unie vítá a slibuje si od něj především větší zájem o téma, které je stále aktuálnější. Na konferenci Internet a technologie 08, která se konala minulý týden v Praze, věnovali organizátoři tomuto tématu jeden samostatný blok. V něm a v následné panelové diskusi zmínili přednášející nejen současnou situaci, ale také třeba i velice pravděpodobné výhledy do budoucna.
Podle některých zdrojů nebudou současné IP adresy dostupné již v roce 2011. Neznamená to ale konec internetu, ani omezení jeho fungování. Dojde „pouze“ k tomu, že ho nebude možné dále rozšiřovat a rozvíjet.
Sdružení CZ.NIC, které spravuje registr domén .CZ a ENUM, je jako jedna z mála tuzemských institucí na přechod na nový protokol připraveno.
Ondřej Surý
IDN v českých doménách?
Na konferenci Internet a technologie 08, která se konala 20. května v Praze, představilo sdružení projekt háčkyčárky.cz. Tím znovu otevřelo diskusi na téma IDN v českých doménových jménech a opět vyvolalo otázku, zda zavést do domén s koncovkou .CZ české národní znaky a nejen ty.
Budeme rádi, pokud se k tomuto projektu, tématu, kterému je věnována samostatná internetová stránka http://háčkyčárky.cz, budete chtít vyjádřit; pokud nám napíšete, co si o projektu a tématu samotném myslíte.
Předem vám děkujeme za vaše názory a připomínky.
Ondřej Filip
Reportáž psaná na IPv6
Již nějakou dobu se pravidelně účastním konferencí RIPE, kde se schází lidé okolo internetu a diskutuje se nad jeho dalším vývojem. Centrálním tématem několika posledních konferencí bylo vždy IPv6. To, že IPv4 adresy dochází, víme už nějakou dobu. Přesnější výpočty lze najít třeba na stránkách Geoffa Hustona – http://ipv4.potaroo.net/. Zajímavé je pozorovat trend. S každou další konferencí se počet prezentací o přechodu na IPv6 zvyšuje a zvyšuje se i intenzita naléhání, aby ISP, poskytovatelé obsahu i další velcí hráči byli na IPv6 připraveni. CZ.NIC svoji síť už od začátku plánoval jako dual stack, jinými slovy v naší síti až na výjimky běží všechno na IPv4 i IPv6 zároveň.
A proč reportáž psaná na IPv6? Sedím teď na RIPE 56 v Berlíně a posledním trochu experimentálním krokem bylo vypnutí IPv4 přístupové sítě od 10:00 do 11:00. To znamená, že jsem teď připojený pouze přes IPv6. Na servery CZ.NICu se dostanu nativní IPv6 konektivitou a do zbytku (zaostalého :-)) IPv4 světa se dostávám přes mechanismus NAT-PT, který zajišťuje přístup IPv6 klientům do sítě IPv4.
Pokud budeme brát vážně statistiky z potaroo.net (a to bychom měli), tak nám do doby, kdy už nebude možné alokovat další IPv4 adresy zbývá tři roky a pár měsíců. A to je setsakramentsky krátká doba na řádné otestování již v existující síti. Pokud jste LIR a zatím nemáte přidělený blok IPv6 a nemáte ani plán nasazení IPv6 ve vaší síti, tak bych vám doporučil začít přemýšlet nad tím, jak IPv6 do vaší sítě nasadíte. A to dříve než bude pozdě a budete to muset dělat hodně narychlo. Rok 2011 neznamená konec světa ani konec internetu. Znamená to však, že většina z vás, kdo ještě ten krok směrem k IPv6 neudělala, ho bude muset udělat.
Ondřej Surý z RIPE 56
S .su na věčné časy a nikdy jinak
Kdo říká, že Sovětstký svaz je minulostí, nemá tak uplně pravdu. Alespoň ve virtuálním světě internetu žil, žije a zdá se, že bude ještě nějakou chvíli žít. Doména .su odpovídající dle normy ISO 3166-1 Sovětskému svazu žije celkem rušným životem. Dle statistik jejího správce je registrováno skoro 50 000 domén. Zajímavý je i nárůst jejich počtu, který navíc v poslední době zrychluje. Jenom za minulý kalendářní rok počet domén narostl skoro čtyrnásobně.
Evidentně je nostalgie po starých časech v Rusku stále silná. Zrušení top-level domény není určitě snadná a jednoduchá záležitost, můžete se o tom více dočíst v příslušném dokumentu organizace ICANN. Tento dokument obsahuje také příklady, ve kterých se to bez problémů povedlo. Mimochodem jeden z nich je třeba bývalé Československo a doména .cs. Asi nejvýmluvnější ale je podívat se na „věcné argumenty“, které padají na adresu domény .su v příslušném mailing listu ICANN.
Když už jsem zmiňoval doménu .cs, ona je naopak příkladem toho, že ani start nové domény nebývá lehký. Napoprvé, v případě Československa, to šlo celkem hladce, nicméně po rozpadu Jugoslávie, byla tato doména přidělena státu Srbsko a Černá Hora. Za tři roky existence toho státu se nepovedlo doménu uvést v život a nové domény vznikly až když se tento útvar rozpadl na samostatné Srbsko (.rs) a Černou Horu (.me).
Ondřej Filip
Malé (a nevýznamné) IPv6 překvapení
Jak už bylo mnohokrát řečeno (třeba zde), pomalu docházejí volné bloky IPv4 adres. Přechod na IPv6 rozhodně neprobíhá zrovna „nadzvukovou“ rychlostí a tak je poměrně překvapující následující statistika, která popisuje strukturu DNS dotazů přicházející na name servery CZ.NIC.
Jak je vidět dotazy týkající se IPv6 (AAAA a A6), tvoří už dnes skoro 20 % celkového provozu nebo pokud porovnáme s odpovídajícím IPv4 dotazem, je to dokonce 25 %. To není málo. Abychom se ale nedívali na svět příliš růžovými brýlemi, podíváme-li se za stejné období minulého týdne na návštěvníky www.nic.cz, tak situace už vypadá zcela (a bohužel i očekávaně) jinak. Zatímco přes IPv4 přišlo 8041 unikátních uživatelů, přes IPv6 jen 32, tedy 0,3 %. A to už není žádná sláva :(
Pavel Tůma (PT)
Černé díry internetu
O teleskopu Hubble, který hledá černé díry ve vesmíru, jste už asi slyšeli. Existuje ale ještě jeden Hubble, který také hledá černé díry. Je to projekt University of Washington a hledá černé díry na internetu. Zkoumá v reálném čase prefixy IP sítí a to, zda jsou tyto sítě dosažitelné pomocí cesty, která je o nich propagována v BGP. Pokud je cesta k prefixu propagována, ale nelze se po ní dostat do cíle, končí pakety v jakési virtuální černé díře. Dobrá zpráva je, že v naší místní „hvězdné soustavě“ zvané Česká republika se žádná taková černá díra nenachází. Zda se situace nezměnila můžete ověřit na stránkách projektu Hubble.
Ondřej Surý
Domény pro „podnikání“
Minulý týden proběhla médii zpráva, že jakýsi šťastlivec odněkud z východního pobřeží USA prodal doménu pizza.com za 2,6 miliónu dolarů. Ve zprávě je také zmíněno, jak ji onen podnikatel v roce 1994 koupil, aby mu pomohla v jeho podnikání při prodeji pizzy. Pojďme tedy využít malý internetový „stroj času“ a podívejme se, jak takový prodej pizzy vypadá; podívejme se, co se v průběhu let nacházelo na adrese www.pizza.com. Nenechte se při tom odradit, když se vše na první pokus nepovede – servery internetového archivu jsou přetížené, ale na několik pokusů se historický obsah stránky určitě podaří získat…
Že byste takovou pizzu stejně jako já asi něchtěli ochutnat? Jak je vidno, máme tady zase jeden pěkný případ virtuální reality, který nám naservírovala média případně PR agentura příslušného doménového spekulanta.
Pavel Tůma (PT)
CZ.NIC usiluje o zrychlování doménových sporů
Na konci minulého týdne neunikla některým českým médiím poměrně zajímavá zpráva. Pražský Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře získal jako čtvrtá instituce na světě od celosvětového správce internetu ICANN oprávnění rozhodovat spory o nadnárodní internetové domény jako .com, .net či .org.
U doménových sporů, bez ohledu na to, zda se jedná o nadnárodní či národní domény, je velmi důležité, aby byly vyřešeny efektivně, tedy hlavně co nejrychleji. Zlepšování situace i v této oblasti veřejného internetového života je jednou z priorit našeho sdružení.
Proto byla v říjnu loňského roku – společně s novým registračním systémem – přijata nová Pravidla registrace, jejichž součástí jsou také Pravidla alternativního řešení sporů, která obsahují rozhodčí doložku umožňující rozhodčí řízení on-line. Navíc v rámci zvyšování informovanosti o problematice doménových jmen pořádá sdružení ve spolupráci s Českou advokátní komorou v květnu tohoto roku také seminář pro odbornou právnickou veřejnost, zájemce z řad advokátů a soudců.
I do budoucna chceme pracovat na tom, aby s doménovými spory bylo spojeno co nejméně negativních aspektů – jak vlastními silami, tak i spoluprací s relevantními institucemi, které jsou za řešení sporů odpovědné.
Zuzana Durajová
Evropská unie – státní regulace národní domény…?
Na jednání byl kromě jiného diskutován i návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. Návrh, jehož proklamovaným cílem je úprava předpisového rámce pro elektronické komunikace tak, aby došlo ke zvýšení jeho účinnosti, zjednodušení a zefektivnění přístupu k radiovým frekvencím, neupravuje výslovně doménová jména; v čl. 37 úvodu návrhu je však zmíněno přidělování čísel a adres, kdy „Komisi by…měla být udělena pravomoc přijmout prováděcí opatření v takových oblastech, jako jsou regulační ošetření nových služeb, přidělování čísel, jmen a adres…“ Směrnice má dle nového znění čl. 1 odst. 1 vytvořit harmonizovaný rámec pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb a určitých aspektů koncových zařízení. Přiřazenými zařízeními se přitom podle čl. 2 písm. e) mj. rozumí zařízení přiřazená k síti a/nebo ke službě elektronických komunikací, která umožňují a/nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě a/nebo služby nebo jsou toho schopna a zahrnují systémy převodu čísel nebo adres. Z diskuse, která na setkání proběhla, vyplynulo, že většina národních vlád překvapivě nemá s národními registry ve smyslu tohoto návrhu žádné plány na změny (jednu z výjimek tvoří např. Finsko, kde je národní doména .fi ošetřena zákonem a Irsko) a nemá v úmyslu (alespoň prozatím) zavést zvláštní regulaci pro národní doménu. V nám blízkých zemích (Německo, Rakousko) funguje spolupráce mezi registrem a státem podobně jako u nás. Otázka nové evropské úpravy bude předmětem diskuse i na dalších setkáních, kterých se snad zúčastní i někdo z Komise, aby vysvětlil pozadí a důvody vzniku a formulační nejasnosti.
V České republice, jak známo, neexistuje speciální právní předpis, který by doménová jména upravoval a vztah mezi správcem národní domény a státem ošetřuje Memorandum, které CZ.NIC v roce 2006 podepsalo s tehdejším Ministerstvem informatiky; tímto memorandem stát uznává zejména funkci CZ.NIC jako správce národní domény .cz. Po schválení návrhu a jeho následné implementaci do českého právního řádu by česká doména velmi pravděpodobně spadala do pravomoci Českého telekomunikačního úřadu.
Zuzana Durajová