V poměrně rychlém sledu za sebou se mění Pravidla registrace, tedy zásadní dokument, který upravuje podmínky registrace domén. Podívejme se trochu podrobněji na to, o jaké změny se jedná.

Změna článku 6.2., účinná již od 1. října, sleduje především zvýšení ochrany stávajících držitelů doménových jmen. Ochranná doba, tedy doba, kdy registrace domény na původního držitele trvá, ačkoliv do dne expirace nebyla doména prodloužena na další období, se prodlužuje ze stávajících 45 dnů na dnů 60. Držitel tedy může svoji doménu po uplynutí doby, na kterou si ji uhradil, prodloužit ještě v následujících 60 dnech, přičemž posledních 30 dní trvání této lhůty už ale doména není funkční, je vyřazena z DNS (původně byla lhůta 30 + 15 dní vyřazení z DNS). Ruku v ruce s touto změnou jde také úprava samotného systému rušení expirovaných, tedy držiteli neprodloužených, doménových jmen – domény již nebudou rušeny v konkrétní jednu denní hodinu, ale v průběhu celého dne. I cílem tohoto kroku je zvýšení ochrany držitelů: pokud přes veškerá upozornění, a to jak ze strany CZ.NIC, tak ze strany svého registrátora, přece jen zmeškají čas pro prodloužení registrace a doména je zrušena, díky tomuto opatření (a související úpravě ceníku pro registrátory, kdy dochází ke zpoplatnění nadlimitních dotazů do registru) se komplikuje zasílání automatických dotazů do registru a držitel má tudíž větší šanci, že jeho doménu nezachytili „roboti“ a zůstala (déle) volná a může si ji tedy znovu zaregistrovat, má-li o ni zájem.

Další změna rozšiřuje možnost blokace domény. V tuto chvíli je CZ.NIC oprávněn doménu bez souhlasu držitele zablokovat na základě rozhodnutí státního orgánu, přičemž nejčastěji se tak děje na základě předběžného opatření nařízeného soudem, usnesení Policie České republiky, exekučního příkazu a podobně. Od 1. listopadu může doménu zablokovat CZ.NIC na žádost třetí osoby, a to za podmínek čl. 16.5.: osoba, která o blokaci žádá, se vůči držiteli ve sporu domáhá převodu doménového jména a doloží, že učinila kroky vedoucí k zahájení řízení u soudu (takovým dokladem bude tedy nejčastěji soudem potvrzená žaloba – žaloba s vyznačením podání na soud). Tato blokace nemůže trvat déle než 4 měsíce a po jejím ukončení může být doména na základě tohoto ustanovení pravidel zablokována nejdříve po uplynutí 12 měsíců, počínaje právě ukončením předchozího zablokování. Samozřejmě tím není dotčena možnost takového subjektu podat k soudu návrh na nařízení předběžného opatření – pak pochopitelně blokace není časově omezena dle Pravidel, ale její trvání se řídí obsahem předběžného opatření a jeho samotnou existencí. O blokaci domény podle výše uvedeného ustanovení Pravidel mohou zájemci požádat prostřednictvím formuláře, který naleznou na www.nic.cz.

Tolik tedy stručně ke změnám Pravidel registrace doménových jmen, ke kterým došlo od října, resp. od listopadu. Jsme přesvědčeni, že přispějí jak k ochraně stávajících držitelů, tak při prosazování práv třetích osob, které se mohou registrací a/nebo užíváním doménového jména cítit poškozeny na svých právech a právem chráněných zájmech.

Zuzana Durajová

Ať chceme nebo nechceme, celý náš život je řízen rytmy okolního prostředí. Některé vycházejí z fyzikální podstaty našeho světa, jako střídání noci a dne při otáčení naší planety kolem její osy, či cyklus ročních období při její rotaci kolem slunce. Jiné, jako měsíce či týdny, jsme si vytvořili uměle (možnost souvislosti délky týdne s dobou potřebnou ke stvořením světa nechám na kritickém posouzení laskavého čtenáře), ale jejich vliv na nás není o mnoho menší. Koneckonců kdo z nás nikdy netrpělivě nečekal, až se mu účtu konečně opět po měsíci objeví výplata…

I přesto, že počítače jsou věci (zatím) neživé, biorytmy, které řídí život člověka se přenášejí i na ně. V případě CZ.NIC můžeme tyto sledovat na provozu našich DNS serverů a právě tomuto tématu bych rád věnoval dnešní krátký příspěvek.

Na následujícím obrázku se můžete podívat na ukázku toho, jak vypadá například běžný měsíční provoz na našich DNS serverech.

Na první pohled je tu patrné střídání dne a noci a hned na ten druhý také týdenní cyklus s výrazně nižším provozem o víkendu.

Denní cyklus si můžeme blíže prohlédnout na následujícím obrázku.

Na něm je zobrazena průměrná středa v našem DNS provozu za posledních cca 20 měsíců. Protože jsou data zprůměrována přes relativně dlouhou dobu, vyhladily se případné výkyvy v provozu. Z grafu můžeme vyčíst například fakt, že minimální provoz je cca kolem 4. hodiny ráno a přibližně mezi 5. a 10. hodinou se provoz zdvojnásobí s tím, jak lidé přijíždějí do práce, zapínají počítače a začínají brouzdat. Kolem 12. hodiny je malý ale patrný útlum, kdy lidé postupně odcházejí na oběd, aby se posíleni opět vrhli do práce a způsobili tak maximum aktivity mezi 14. a 15. hodinou. Poté aktivita mírně klesá a po posledním záchvěvu, který najdeme kolem 20:00, rychle upadá k nočním hodnotám.

Na dalším grafu najdeme podobně vytvořený průběh průměrného týdne.

Ten nám kromě zhuštěného náhledu na typický pracovní den s jeho přestávkou na oběd a večerním krátkým vzrůstem aktivity ukazuje, jak se vyvíjí provoz od pondělí do neděle. Zatímco první čtyři pracovní dny jsou téměř totožné, v pátečním průběhu je již zřetelně vidět pracovní únava a v odpoledních hodinách naplnění touhy po brzkém odchodu domů, které se projeví výrazně rychlejším a větším poklesem aktivity.
Víkendový provoz je pak o poznání slabší, se zvýšenou aktivitou v neděli večer, která je srovnatelná s páteční.

Pokud si po přečtení předchozích řádků říkáte s Cimrmanem, „To ani nemusel psát. To každý ví.“, mám pro vás ještě jeden graf. Ten sice také nepřekvapí, ale alespoň je v něm nějaká věda.

Jedná se o výsledek analýzy periodicity DNS provozu získaný Fourierovou transformací vstupních dat (pro přehlednost je uveden jen výřez grafu). Kromě silné denní periodicity je zde vidět i závislost týdenní. Za zmínku pak stojí také slabší zastoupení period kolem 0,5 a 3,5 dne. První z nich je způsobená výše zmíněným poklesem provozu kolem poledne, zastoupení druhé pak souvisí s náhlými změnami mezi pracovními a víkendovými dny.

Doufám, že pro vás byla pozorování z tohoto článku zajímavá a že vás třeba, podobně jako mě při psaní, přivedou k zamyšlení nad tím, jak moc jsme rytmy okolního prostředí ovlivňováni a kam vlastně až tento vliv sahá.

Bedřich Košata, Laboratoře CZ.NIC

Celkem nedávno jsem glosoval, že v organizaci ICANN došlo ke změně na postu předsedy představenstva. Jako jeden z nejbližších úkolů pro Steva Crockera jsem zmínil i revizi kontraktu stávajícího ředitele Roda Beckstroma. Jak se zdá, tento úkol je už splněn, protože Rod ohlásil, že po skončení svého tříletého období nebude ve funkci pokračovat. Tento okamžik nastane zhruba za rok, 1. července 2012. Bylo v podstatě veřejným tajemstvím, že mezi těmito dvěma muži nepanuje absolutní harmonie. A jak už jsem na stránkách tohoto blogu naznačoval, Rod nebyl v komunitě přijat jednoznačně kladně, a proto se tento krok dal očekávat. Tímto ovšem stojí před Stevem a jeho kolegy z představenstva úkol nový a to výběr nového ředitele. Vzhledem k tomu, že Rod byl člověk z ryze komerční sféry, troufnu si tvrdit, že tentokrát budou podmínky výběrového řízení na nového ředitele více přát lidem ze současné komunity kolem ICANNu a že novým ředitelem bude nějaká známá tvář z tohoto prostředí. Každopádně přeji představenstvu šťastnou ruku při volbě.

Ondřej Filip

Součástí osvětových aktivit našeho sdružení je i publikační činnost. Když se k ní přidá ještě pár rozhovorů, kterých už není za ty roky jako šafránu, dá to na jeden pěkně dlouhý seznam výstupů v médiích. Kam směřuju?

Na našich stránkách teď najdete vyčerpávající přehled tematických seriálů (ENUM, DNSSEC, IPv6), samostatných článků na téma bezpečnost, domény, právo, databáze nebo rozhovorů ve všech možných typech médií. Soubor je už celkem reprezentativní a bohatý, tak nám přišlo škoda se s ním nepochlubit.

Seznam není kompletní; k posledním třem rokům přibudou samozřejmě další léta a další výstupy. Ani my nejsme neomylní, a tak se mohlo klidně stát, že vám bude ve výčtu něco chybět. Budeme rádi, když nás na absentující autorské práce upozorníte v komentářích. Děkujeme předem.

Vilém Sládek

Kdo: Chris van Fossen (Hurricane Electric, USA)
Kdy: 8. června 2011 (Světový den IPv6)
Kde: konference Internet a Technologie 11 (Praha)

VS

Poslední zasedání organizace ICANN přineslo neuvěřitelné množství novinek. Tu největší jsem již komentoval na Lupě. Další výstup je velice důležitý pro naši českou komunitu, protože další evropské zasedání ICANNu bude za rok v Praze. To je skvělá zpráva a velké uznání od mezinárodní komunity. Nicméně, rád bych se trochu zamyslel u trochu jiného výsledku jednání. Představenstvo ICANNu bylo mírně obměněno. Jeho předseda, Peter Dengate Thrush, se rozloučil s komunitou poté, co mu vypršel mandát.

Do představenstva byl nominován na konci roku 2005 organizací ccNSO, což je sdružení národních domén (ccTLD). Předsedou byl zvolen na konci roku 2007 a přebíral tuto funkci po téměř legendárním Vintovi, což jistě nebylo jednoduché. A právě tato změna, jako by znamenala určitý přelom v dějinách ICANNu. Za Peterova předsednictví se staly tři významné události, které bych rád zmínil.

Jinými slovy, Peter zvládl udělat za své období neuvěřitelné množství práce a proto byl po právu zapsán do registru speciálních osobností v IANA (v době psaní příspěvku nebyl ještě registr aktualizován, ale Peter dostal celkem logicky číslo 11.) Jsem velice rád, že se mu této velké cti dostalo. Peter je skutečně výjimečný člověk a to jak po pracovní, tak i po osobní stránce. Dokázal přežít neuvěřitelnou osobní tragédii, kdy v jednom hrůzném okamžiku přišel o celou svou rodinu, a možná i právě proto se rozhodl věnovat veškerou svou zbývající energii Internetové komunitě. Ačkoliv byl zvolen za národní domény, největší událost jeho funkčního období souvisí s generickými doménami. Mimo oficiální jednání byl příjemný, vtipný člověk, vždy připravený naslouchat.

Na jeho místo nastupuje skutečný mohykán a stávající místopředseda Steve Crocker. Steve je jedním z otců zakladatelů, je autorem RFC dokumentu číslo 1. A stejně jako mnozí další z této skupiny, je velmi přátelský a bezprostřední. Poznal jsem ho tak, že u příležitosti prvního pražského IETF meetingu prostě pozval zástupce CZ.NIC na pivo. Od té doby jsem s ním spolupracoval na některých fórech, která se týkala DNSSECu, o jehož vznik a propagaci se Steve hodně zasloužil. Samozřejmě fakt, že je Česká republika DNSSECovým lídrem ho velice těší; zajímá se o naši situaci od samého začátku.

Steva čeká hodně práce. Pravidla vzniku nových generických domén stále nejsou zcela hotova. Jistě bude muset absolvovat ještě mnoho jednání s vládním výborem – GAC. A v průběhu toho jej čeká neméně komplikovaná věc, kterou bude revize kontraktu stávajícího ředitele Roda Beckstroma. Rod je člověk poměrně výrazný a už si vysloužil i mnoho kritiky. Za jeho éry ICANN opustilo mnoho zaměstnanců a některé jeho kroky vzbudily rozpaky. Uvidíme, jak se k tomuto Steve postaví.

Ihned po volbě jsem šel pochopitelně Stevovi pogratulovat, poděkoval jsem mu za volbu Prahy jako města pro příští evropské jednání a popřál jsem mu hodně štěstí v jeho náročné roli.

Po Peteroví, jež je původem právník, se kormidla opět ujímá člověk z technické komunity. Bude zajímavé sledovat, jak se tato změna odrazí v projevu ICANNu.

Ondřej Filip

Svoboda slova, ochrana soukromí, podpora inovací a ochrana práv spotřebitelů jsou obecně důležitá témata. Internet se s problémy v těchto oblastech potýká o to více, že se během několika málo let rozvinul do podoby, kterou jistě nikdo z jeho „otců zakladatelů“ neočekával a i nadále se rozvíjí překotnou rychlostí. Naštěstí existují lidé, kteří už dávno pochopili, že Internet bude kolbištěm, kde se zájmy vlád, korporací či jiných organizací budou střetávat se zájmy běžných uživatelů. Tito lidé proto už v roce 1990 založili organizaci Electronic Frontier Foundation (EFF), která od té doby bojuje za zachování svobody a práv v digitálním světě.

Jako ukázku si uveďme třeba některá témata či kauzy z poslední doby, které EFF řešila a řeší – sledování mobilních telefonů, odposlouchávání bez soudních příkazů, monitoring a filtrování internetu, ACTA, DMCA apod. Můžete sice namítnout, že jde o americkou organizaci, ale Spojené státy jsou stále zemí, kde probíhá rozvoj internetu nejrychleji a jsou také velkým trhem, podle kterého se často řídí chování firem i v jiných zemích. I proto jsou výsledky, které EFF dosáhne, relevantní i pro nás.

S EFF se nyní poprvé můžete setkat i u nás v Čechách. V rámci konference Internet a Technologie 11 proběhne přednáška o projektu SSL Observatory, který zkoumal bezpečnost SSL certifikátů; jeho autoři zjistili zranitelnosti těchto certifikátů a potvrdili některé špatné praktiky certifikačních autorit při jejich vydávání.

PT