Včera dosáhla česká národní doména významného milníku v podobě milionté registrace. Více podrobností k této události najdete v naší tiskové zprávě, mě však tento významný okamžik přiměl k zamyšlením nad tím, kolik je vlastně na světě domén. Podobně jako se v jedné známé české písničce zpívá: kolik je na světě moří, kolik je na světě řek si můžeme odpovědět, že toho i toho je mnoho, toho i toho je moc. V dnešním příspěvku se pokusím zjistit, kolik je mnoho a kolik vlastně těch domén na světě je. Spolu se pak podíváme, jak na domény nejvyšší úrovně, tak na domény druhého řádu.

Při naší cestě za zjištěním počtu doménových jmen je vhodné si připomenout, jak se vlastně domény nejvyšší úrovně dělí. Největší počet představují tzv. národní domény (ccTLD), jejichž seznam je definován mezinárodním standardem ISO-3166-1. V tomto seznamu najdeme celkem 249 domén nejvyšší úrovně, což je o cca. 25 % více, než je počet států uznávaných OSN. Důvodem této situace je, že některá území, např. Palestina či Tchaj-wan sice nejsou členem OSN, ale mají vlastní ccTLD. Svojí vlastní ccTLD pak mají rovněž nejrůznější ostrovy jako je Grónsko, Jersey, Man či Faerské ostrovy, tj. území se značným stupněm autonomie. Pro některé z vás může být překvapení, že svoji národní ccTLD doménu mají i trvale neobydlená území jako je Antarktida (.aq) či Bouvetův ostrov (.bv). Vedle národních domén hrají, zejména s ohledem na počet registrací, významnou roli domény generické (gTLD), kterých je v současné době aktivních kolem 20. Vedle rozšířených a v ČR dobře známých .com, .net či .info se sem řadí rovněž .travel, .museum a další. Tento seznam by mohl být v budoucnu rozšířen až na 2 000 (viz např. článek na Lupě). Zvláštní kategorii pak tvoří stále se rozrůstající seznam IDN domén, zejména v arabštině.

Zatímco počet domén nejvyšší úrovně můžeme na základě výše uvedených informací a rovněž dle seznamu IANA spočítat poměrně snadno, s počtem domén druhé úrovně už je to horší. Pokud bychom tento počet chtěli znát úplně přesně, museli bychom „oběhnout“ všechny registry a tuto informaci zjistit. I kdybychom si však tuto práci dali, brzy bychom narazili na to, že ne všechny registry jsou tak otevřené jako CZ.NIC a zveřejňují tyto informace na svých webových stránkách, výročních zprávách či tzv. domain reportech. Některé tuto informaci dokonce považují za obchodní tajemství, které si úzkostlivě střeží.

Pokud nejsou k dispozici přesná čísla, nezbývá, než sáhnout k odhadům. Pravděpodobně jedny z nejpřesnějších pravidelně poskytuje přehled „The Domain Name Industry Brief“ vydávaný americkým Verisignem. V říjnovém vydání tohoto přehledu se můžeme dočíst, že odhadový počet domén druhé úrovně dosáhl v srpnu 2012 počtu 240 mil. a meziročně vzrostl o 11,9 %. Vzhledem k čtvrtletnímu růstu registrací o cca. 3 % je pak pravděpodobné, že v současné době je na světě registrována čtvrt miliarda domén druhé úrovně.

Největší díl z tohoto pomyslného koláče zaujímá se 103,7 mil. registrací doména .com. To je pro představu přibližně stejně (100,3 mil), jako mají všechny ccTLD dohromady. Národní doménou s nejvyšším počtem registrací je s přibližně 15 mil. .de našeho západního souseda, druhé místo pak zaujímá .tk (Tokelau), která se rozhodla pro trošku jiný obchodní model než většina ccTLD. Doména tohoto ostrova v jižním Pacifiku poskytuje bezplatnou registrací a příjmy získává z dodatečných služeb. Mezi další nejvýznamnější domény (řazeno dle počtu registrací) pak podle zmíněného reportu patří .uk (Spojené království), .nl (Nizozemí), .ru (Rusko), .cn (Čína), .eu (Evropská unie), .br (Brazílie), .au (Austrálie) a ar. patřící Argentině. V době globalizace je pak zajímavé si všimnout, že proti gTLD národní domény vykazují mnohem vyšší roční růst (18,5 %), přičemž mezi největší skokany z TOP 20 patří již zmíněné Tokelau, Čína a Brazílie. Pro srovnání nárůst počtu domén v naší národní doméně (viz poslední Domain Report) mezi lety 2010 a 2011 činil 14,9 %. Podle zprávy CENTRu je však naše národní doména čtvrtou nejrychleji rostoucí v Evropě (po Černé hoře, Kypru a Maďarsku). Podobně jako ve zprávě Verisign i ve zprávě CENTRu najdeme údaj o celkovém počtu registrovaných domén druhé úrovně, které toto sdružení nejen evropských registrů odhaduje na 230 mil.

Jiří Průša

Od prosince doznají Pravidla registrace doménových jmen několika změn, proto se na ně pojďme podívat.

Předně se jedná o v podstatě formální úpravy, které souvisejí s tím, že ne všechny změny u objektů vedených v centrálním registru jsou vždy prováděny pouze určeným registrátorem. Již dlouho fungují blokace domén či kontaktů, které jsou prováděny na základě požadavku držitele takové domény či kontaktu; sdružení provádí také blokace na základě rozhodnutí soudu či jiného orgánu (trochu smutným „hitem“ poslední doby jsou exekuce) a také realizuje pravomocná soudní rozhodnutí, pochopitelně tehdy, pokud to je nejen možné, ale také pokud uloženou povinnost nesplnila v určené lhůtě druhá strana sporu; typicky se jedná o změnu držitele domény, která byla předmětem sporu. Změn tak doznaly články, které deklarovaly, že změny v registru lze provádět pouze prostřednictvím určeného registrátora (1.2.12, 12.6.). Pokud by byla některá ze služeb poskytovaných přímo sdružením v budoucnosti zpoplatněna, cena se objeví standardně v ceníku (čl. 9.3.).

Nejdůležitější změnou však je reakce na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ve věci domény globtour.cz (rozhodnutí v plném znění naleznete zde). Toto rozhodnutí zásadním způsobem mění dosavadní rozhodovací praxi (poznámka – podobně však rozhodl německý spolkový soudní dvůr ve věci domény shell.de v r. 2001); Nejvyšší soud totiž konstatoval, že v souladu s právem je požadavek žalobce na „odregistraci“ domény, čili její zrušení nikoliv už na převod domény. Pouze zrušením domény by se však takový vítězný účastník sporu dostal velmi často tak říkajíc z deště pod okap, protože existuje reálné riziko, že jej někdo předběhne a zrušenou doménu si zaregistruje dříve. Tak by mohl zahajovat sporové kolečko znovu a znovu, přičemž takový postup by byl neefektivní a velmi nákladný. Proto nové znění článku 16.5. (žádosti o blokaci domény podávané 3. osobami se přesunují do čl. 16.6.) stanoví lhůtu 1 měsíc, během které nebude po zrušení domény na základě (nejčastěji) soudního rozhodnutí umožněno si ji zaregistrovat nikým jiným, než pouze tím, kdo se zrušení registrace vůči držiteli takto úspěšně domáhal. Registrace na takový subjekt bude provedena přímo sdružením CZ.NIC, avšak další kroky, jako jsou platba a případné změny, již budou prováděny standardně, tzn. opět prostřednictvím určeného registrátora. Požadavky na registraci takových domén budou řešeny jednotlivě s příslušnými žalobci.

Další změny už jsou spíše „kosmetického“ charakteru – zpřesnění optimalizace údajů v centrálním registru sdružením (čl. 11.10.), podle něhož mohou být nově optimalizovány i záznamy o sadách NS a sadách klíčů, drobných změn doznala také rozhodčí doložka mezi sdružením CZ.NIC a držitelem domény (čl. 15.), odstraněno bylo ustanovení, podle něhož mohlo sdružení vystupovat jako mediátor ve sporu o doménu (dříve čl. 16.2.). Tuto možnost za dlouhá léta, kdy byla zakotvena v Pravidlech, nikdo nevyužil. Rozšířeny byly také možnosti skrytí údajů o poštovní adrese u kontaktu.

Zuzana Průchová Durajová

Naše sdružení se vedle své hlavní činnosti, kterou je správa registru českých domén, věnuje také vzdělávacím a osvětovým projektům. Mezi tyto aktivity lze také zařadit semináře pořádané pro odbornou právnickou veřejnost, o kterých si troufám tvrdit, že jsou již tradiční.

Letos se uskutečnil v pořadí již pátý ročník semináře, na který jsou zváni především soudci, firemní právníci a advokáti, tedy všichni profesionálové v oblasti práva, kteří se při své práci setkávají nejen s problematikou doménových jmen, ale i šířeji se specifiky, které přináší virtuální svět a aktivity v něm. Pro účastníky, kterých se sešlo bezmála padesát, byla připravena vystoupení šesti přednášejících, z nichž dva byli ze zahraničí.

Dr. Polčák z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně se ve svém příspěvku věnoval možnosti analogického užití nařízení EU, která upravují doménu .eu, ve sporech o české domény, Mgr. Bartošková z Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který rozhoduje nejen spory o české domény, ale též o domény .eu a spory o domény podle pravidel UDRP, představila mimo jiné online platformu, jejímž prostřednictvím spor online formou probíhá.

Loni byl velmi kladně přijat zahraniční host, proto jsme i letos přemýšleli, jaká země by místní právníky mohla z hlediska domén a internetového práva zajímat. Volba padla na Francii a Slovensko. M. Georgelin z AFNICu účastníky seznámila se SYRELI, což je francouzský systém pro řešení sporů o doménová jména. Mgr. Abelovský ve své prezentaci kriticky zhodnotil podmínky registrace doménových jmen na Slovensku a Mgr. Lukáč, právní zástupce slovenského registru SK-NIC, se věnoval nejen představení správce národní domény .sk, ale především sporům o slovenská doménová jména a možnostem jejich řešení. Zmínil rovněž připravované změny v pravidlech poskytování jmenného prostoru (obdoba čtenářům známých českých Pravidel registrace).

První ročník tohoto semináře byl půldenní, letos program zabral bezmála celý den. Velmi nás těší rostoucí zájem o tuto akci a kladné reakce účastníků. Tato setkání jsou oboustranně velmi užitečná, tvoří prostor pro vzájemnou výměnu zkušeností a umožňují nám lépe reagovat na požadavky z praxe.

Zuzana Průchová Durajová

V několika článcích na lupě [1] [2] jsem popisoval problémy, které provází proces vzniku nových domén. Věc, která mi na celém procesu přišla mimořádně podivná, byla tak zvaná digitální lukostřelba, tedy způsob, který měl rozřadit posuzování žádostí o nové domény do jednotlivých dávek po 500. Princip měl být takový, že žadatel si v systému určil nějaký čas v budoucnosti a pak se snažil přesně v tento zvolený okamžik stisknout tlačítko. Rozdíl mezi zvoleným časem a skutečným časem „kliknutí“ se měl změřit a žádosti žadatelů s menším rozdílem mezi těmito časy měly být posuzovány v dřívějších dávkách. Vzhledem k tomu, že časový rozdíl mezi první a čtvrtou dávkou bude nejméně 15 měsíců a ohledem na objem financí, o který se v nových doménách bojuje, je samozřejmě důležité, aby byl proces zcela transparentní a spravedlivý. Stále více lidí mělo ke zvolenému řešení, tedy digitální lukostřelbě, výhrady. Hlavním problémem bylo podivné technické řešení, které tak jak tak nahrávalo bitvě automatů a dalším problémem byl fakt, že nikdo, krom správců systému nebyl schopen ověřit, jestli je změřený výsledek správný. Navíc se bohužel celý systém choval velice podivně a nespolehlivě. Tyto a další problémy zvoleného řešení vedly k tomu, že se představenstvo ICANNu na zasedání v Praze rozhodlo celý proces zrušit. S tímto také bylo rozhodnuto, že se všechny žádosti začnou posuzovat ve stejný okamžik a dávkování bylo úplně zrušeno. To je poněkud překvapivé, když ICANN tvrdil, že má kapacitu pouze na 500 žádostí. Není úplně jasné, zda-li to platí pouze pro úvodní posuzovací fázi nebo i pro veškeré posuzování a jestli to znamená, že všechny žádosti budou finálně schváleny až ve stejný okamžik. Představenstvo každopádně hodlá o problému ještě dále přemýšlet a diskutovat s komunitou. To ovšem znamená, že posuzování žádostí určitě nabere nějaký skluz a všichni žadatelé budou čekat zase o něco déle než počítali, což je jistě bude stát nemalé zdroje. Bohužel tedy problémy startu nových generických domén pokračují nadále, což je velmi mrzuté u procesu, který byl nazván největší revolucí Internetu od jeho vzniku.

Ondřej Filip

Dnešní představení nového ředitele organizace ICANN bylo pro většinu zúčastněných obrovským překvapením. Fadi Chehadé je totiž člověk, který se v komunitě kolem ICANN nikdy nepohyboval a téměř nikdo jej nezná. Bohužel to tedy znamená, že by potřeboval nějaký čas, aby se s tímto velice specifickým prostředím seznámil. Času ale příliš mít nebude, protože vstupuje do ICANNu v období, kdy je v plném běhu jeho historicky největší projekt, tedy vznik nových domén nejvyšší úrovně. I když za jiných okolností bych kritizoval, že ICANN opět zvolil ředitele z anglicky mluvící země, v tomto případě to neudělám, protože Fadi rozhodně není typickým Američanem. Narodil se v Libanonu egyptským rodičům působil v severní Africe i na Středním východu, má tři občanství a plynně hovoří Anglicky, Francouzsky, Arabsky a Italsky. S jeho životopisem by mohl být velmi přijatelný právě pro arabské představitele.

Tedy přeji novému řediteli vše nejlepší. Ať pod ním již proces vzniku nových domén běží bez problémů, ať se rychle seznámí s celým zvláštním ekosystémem toho odvětví.

Ondřej Filip