Sdružení CZ.NIC má za sebou 15 let „života“, ale z virtuální existence do reality se přeneslo až v roce 2000, kdy se usídlilo v Lužné ulici ve Vokovicích a na této adrese zůstalo až do roku 2006, kdy se přestěhovalo do stávajících prostor na pražských Vinohradech.
Můj příspěvek k letošnímu výročí založení sdružení měl zadání „milá vzpomínka“, ale ono to moc mile nejde, protože úplné začátky, kterým se ve svém příspěvku budu věnovat především, rozhodně jednoduché a příjemné nebyly. Ať už držitelé domén nebo ti, kteří o doménu měli zájem, totiž ze sdružení moc radost neměli, troufám si říct, že právě naopak. Není se čemu divit – do září 1999 byly domény zadarmo a pak přišel „nějaký CZ.NIC“, o kterém do té doby nikdo neslyšel a chtěl 840 Kč za prodloužení registrace, jinak že prý doménu zruší. Opravdu tak učinil a na začátku února 2000 se o uvolněné domény strhla mela, která do české internetové historie vstoupila pod pojmem „doménová řež“ – domény, které byly zrušeny, neboť je jejich držitelé nezaplatili, byly uvolněny k registraci. Tahle událost se doposud projevuje, byť už jen mírně, ve statistikách. Sdružení si z toho ale vzalo ponaučení, a tak když bylo rozhodnuto (2001) o tom, že budou k registraci uvolněny domény dosud pro registraci zakázané (generické, country code), stalo se tak na základě veřejné dražby (2002), přičemž výtěžek ve výši cca 0,5 mil. Kč byl darován Centru Paraple.
Po žebříčku oblíbenosti CZ.NIC nezačalo stoupat ani potom (dnes bychom řekli, že měl dost negativní PR). Působilo jako správce registru a jediný registrátor zároveň a navíc samo o sobě žádnou faktickou činnost nevykonávalo; technicky vše zajišťovala společnost EUnet. S nevolí se tedy setkávala dnes už těžko představitelná cena (1600 korun za novou registraci a 800 korun za prodloužení na rok, žádné slevy nebyly), byť přirozeně, tak přece jen monopolní postavení a nebo způsob komunikace. Údaje v registru byly velmi často nesprávné a situace se nelepšila, proto od roku 2004 funguje upozorňování držitelů domén na e-maily na doméně obvykle zřizované, uvedené na webových stránkách a nakonec také telefonicky – díky tomu se počet domén, které byly zrušeny z důvodu nezaplacení, aniž by se o tom jejich majitel dozvěděl, dramaticky snížil až na hodnotu blížící se limitně nule. Dnešní kolegové ze zákaznické podpory (snad můžu prozradit, že sami si říkají „helldesk“ nebo také „zákaznická potvora“, ale určitě víte, že to jsou milí a kompetentní lidé) tak už nemusejí řešit telefonáty diplomaticky řečeno velmi naštvaných bývalých držitelů, kteří nezaplatili za doménu a ta jim byla zrušena, aniž by se o tom dozvěděli.
Nepříjemné byly také aktivity tzv. doménových spekulantů – pamatujete si na Pavla Šimona a Vladanu Petržílkovou? Bylo jich více, ale tito byli nejznámější a na rozdíl od různých Mickey Mousů nebo seychelských společností, pod něž se schovávají Spekulanti 2.0 či dokonce 3.0, se jednalo o skutečné lidi, dokonce s pravdivými údaji v registru. Domény totiž bylo možné registrovat, ale poplatek se hradil až po zaregistrování; čili pokud jste nezaplatili vůbec, mohli jste doménu blokovat zdarma po dobu 45 dnů a po zrušení zaregistrovat znovu a znovu a znovu….což výše jmenovaní pochopitelně zhusta činili. Situaci v tomto směru vylepšily nejprve tzv. speciální žádosti, které byly zavedeny v březnu 2002, jejichž podstatou bylo, že zájemce mohl požádat o doménu, která byla již registrovaná, ale byla „po expiraci“ čili ve splatnosti poplatku. Pokud držitel za doménu nezaplatil, získal ji takový „speciální žadatel“, který podal žádost nejdříve a zaplatil zálohu za registrační poplatek. Bylo-li takových žadatelů více, tak neúspěšným se zaplacené zálohy vracely, totéž platilo tehdy, pokud za doménu zaplatil její držitel. Systém registrací se pak změnil v roce 2003, kdy do hry vstoupili registrátoři a domény už nebylo možné registrovat bez toho, že by za ně bylo uhrazeno. Sdružení však stále fungovalo jako registrátor, byť „poslední záchrany“ – Last Resort Registry (LRR), byť jeho činnost v tomto směru byla postupně omezována (ať již nemožností doménu registrovat na delší dobu než 1 rok – u registrátora to bylo možné až na 10 let, jako je tomu doposud , posléze nebylo možné doménu v LRR prodloužit, čímž se CZ.NIC definitivně zbavilo domén, u nichž bylo vedeno jako registrátor, a rovněž cenou, která zůstala stejná, tedy stejně vysoká) a v říjnu 2007 s převzetím registračního systému do vlastní správy LRR skončil úplně.
Tímto počinem, tedy zajištěním správy domény vlastními silami, nikoliv formou outsourcingu, se, alespoň v mých očích, začala psát novodobá historie sdružení, která s sebou přinesla dramatický obrat ve vnímání sdružení navenek. Pochopitelně, nejcitelněji k tomu přispělo snížení ceny za doménu, protože prostě platí, že peníze jsou až na prvním místě. Ale nejsou samozřejmě všechno: sdružení se snaží a myslím, že se mu to i daří, být transparentní, otevřené, systém registrací je průhledný a jednoduchý a prostředky, které sdružení za domény získá, se snaží internetové komunitě vracet ve formě svých dalších činností, kterým se věnuje, zpět. Ohlédnu-li se zpět, jsem přesvědčena, že cesta, která byla vybrána v roce 2005, a po které se sdružení, budu-li se držet turistické terminologie, s občasným ujištěním se pohledem do mapy, stále ubírá, byla správná.
Zuzana Průchová (Durajová)
20 let domény .CZ je jenom jednou,…
tak proč si toto výročí nepřipomenout i jinak než třeba tiskovou zprávou nebo tématickým dnem na nějaké konferenci. Rok 2013 je pro nás prostě také rokem domény .CZ.
Vilém Sládek
Nová podoba statistik CZ.NIC
Již loni na podzim jsme v rámci konference IT 12 oznámili vytvoření nového portálu pro sjednocené statistiky sdružení CZ.NIC. V minulém týdnu se stránky dočkaly nového kabátu v podobě nového způsobu vykreslování grafů. O to se nyní stará nová javascriptová knihovna OGRA, která vznikla v Laboratořích CZ.NIC a byla zveřejněna k volnému použití v rámci open source licence.
Knihovna umožňuje snadné vkládání dynamických grafů do stránky za použití grafických knihoven třetích stran. Její hlavní výhodou je jednotný formát dat, který umí knihovna přeložit pro potřeby každé podporované knihovny a umožňuje tak přepínání grafických knihoven bez nutnosti změny formátu vstupních dat. Více informací a praktické ukázky naleznete na stránkách projektu.
Pro novou podobu webu statistik jsme zvolili knihovnu Highcharts, kterou jsme již dříve pro některé statistiky používali. Díky této knihovně je nyní možné např. vypínat kliknutím na legendu jednotlivé série hodnot nebo si nechat vygenerovat obrázek či PDF právě zobrazeného grafu.
Věříme, že nový vzhled statistik se vám bude líbit a pomůže vám v lepší orientaci v publikovaných datech. Zároveň uvítáme připomínky k naší nové knihovně OGRA.
Jan Danihelka
Nové statistiky CZ.NIC
Nedávné dosažení jednoho milionu registrovaných domén v doméně .cz vyvolalo mimo jiné zvýšený zájem o statistické údaje o rychlosti růstu počtu domén, jejich využívání, atp.
Sdružení CZ.NIC dlouhodobě publikuje na svých stránkách statistické informace o české národní doméně a snaží se také reagovat na nové trendy vytvářením nových statistik, které jdou nad rámec obsahu registru. Na našich stránkách tak můžete najít nejen informace o počtu aktuálně registrovaných domén, ale také třeba o hostingu či zavádění IPv6.
Bohužel jedním z vedlejších efektů zavádění nových statistik je jejich roztříštěnost – jsou k dispozici na několika URL a v různé podobě.
Abychom tuto situaci napravili a dali návštěvníkům našich stránek lepší přehled o všech publikovaných statistikách, rozhodli jsme se je sjednotit do jedné aplikace. Ta umožní jejich snadnou a především jednotnou vizualizaci a manipulaci s nimi. Aplikace je nyní k dispozici v Beta provozu na stránkách vývojového oddělení Laboratoře CZ.NIC.
Nové statistiky obsahují úvodní grafickou stránku, kde si může návštěvník udělat rychlý přehled o aktuálním stavu nejdůležitějších statistik. V druhé části jsou pak k dispozici všechny aktuální statistické výstupy CZ.NIC roztříděné do kategorií. Všechny statistiky mají stejné uživatelské rozhraní, které umožňuje interaktivně měnit parametry zobrazení statistik, např. časové období či způsob zobrazení dat. U grafů, které obsahují větší množství sérií, je možné si ručně vybrat některé z nich a udělat si tak například přehled o vývoji počtu domén u vybraných registrátorů.
Právě zobrazená data na každé stránce je možno stáhnout ve formátu CSV a stejně tak je k dispozici odkaz na právě nastavené zobrazení statistiky, který umožňuje např. snadné sdílení nebo uložení konkrétního grafu.
V současné době pracujeme na dolaďování nového systému statistik, stejně jako na jejich rozšiřování o nové výstupy. Po tuto dobu budou k dispozici jak nové, tak původní statistiky.
Doufáme, že se vám budou nové statistiky líbit a poskytnou vám větší komfort při získávání informací nejen o naší národní doméně.
Bedřich Košata
Kolik je na světě domén?
Včera dosáhla česká národní doména významného milníku v podobě milionté registrace. Více podrobností k této události najdete v naší tiskové zprávě, mě však tento významný okamžik přiměl k zamyšlením nad tím, kolik je vlastně na světě domén. Podobně jako se v jedné známé české písničce zpívá: kolik je na světě moří, kolik je na světě řek si můžeme odpovědět, že toho i toho je mnoho, toho i toho je moc. V dnešním příspěvku se pokusím zjistit, kolik je mnoho a kolik vlastně těch domén na světě je. Spolu se pak podíváme, jak na domény nejvyšší úrovně, tak na domény druhého řádu.
Při naší cestě za zjištěním počtu doménových jmen je vhodné si připomenout, jak se vlastně domény nejvyšší úrovně dělí. Největší počet představují tzv. národní domény (ccTLD), jejichž seznam je definován mezinárodním standardem ISO-3166-1. V tomto seznamu najdeme celkem 249 domén nejvyšší úrovně, což je o cca. 25 % více, než je počet států uznávaných OSN. Důvodem této situace je, že některá území, např. Palestina či Tchaj-wan sice nejsou členem OSN, ale mají vlastní ccTLD. Svojí vlastní ccTLD pak mají rovněž nejrůznější ostrovy jako je Grónsko, Jersey, Man či Faerské ostrovy, tj. území se značným stupněm autonomie. Pro některé z vás může být překvapení, že svoji národní ccTLD doménu mají i trvale neobydlená území jako je Antarktida (.aq) či Bouvetův ostrov (.bv). Vedle národních domén hrají, zejména s ohledem na počet registrací, významnou roli domény generické (gTLD), kterých je v současné době aktivních kolem 20. Vedle rozšířených a v ČR dobře známých .com, .net či .info se sem řadí rovněž .travel, .museum a další. Tento seznam by mohl být v budoucnu rozšířen až na 2 000 (viz např. článek na Lupě). Zvláštní kategorii pak tvoří stále se rozrůstající seznam IDN domén, zejména v arabštině.
Zatímco počet domén nejvyšší úrovně můžeme na základě výše uvedených informací a rovněž dle seznamu IANA spočítat poměrně snadno, s počtem domén druhé úrovně už je to horší. Pokud bychom tento počet chtěli znát úplně přesně, museli bychom „oběhnout“ všechny registry a tuto informaci zjistit. I kdybychom si však tuto práci dali, brzy bychom narazili na to, že ne všechny registry jsou tak otevřené jako CZ.NIC a zveřejňují tyto informace na svých webových stránkách, výročních zprávách či tzv. domain reportech. Některé tuto informaci dokonce považují za obchodní tajemství, které si úzkostlivě střeží.
Pokud nejsou k dispozici přesná čísla, nezbývá, než sáhnout k odhadům. Pravděpodobně jedny z nejpřesnějších pravidelně poskytuje přehled „The Domain Name Industry Brief“ vydávaný americkým Verisignem. V říjnovém vydání tohoto přehledu se můžeme dočíst, že odhadový počet domén druhé úrovně dosáhl v srpnu 2012 počtu 240 mil. a meziročně vzrostl o 11,9 %. Vzhledem k čtvrtletnímu růstu registrací o cca. 3 % je pak pravděpodobné, že v současné době je na světě registrována čtvrt miliarda domén druhé úrovně.
Největší díl z tohoto pomyslného koláče zaujímá se 103,7 mil. registrací doména .com. To je pro představu přibližně stejně (100,3 mil), jako mají všechny ccTLD dohromady. Národní doménou s nejvyšším počtem registrací je s přibližně 15 mil. .de našeho západního souseda, druhé místo pak zaujímá .tk (Tokelau), která se rozhodla pro trošku jiný obchodní model než většina ccTLD. Doména tohoto ostrova v jižním Pacifiku poskytuje bezplatnou registrací a příjmy získává z dodatečných služeb. Mezi další nejvýznamnější domény (řazeno dle počtu registrací) pak podle zmíněného reportu patří .uk (Spojené království), .nl (Nizozemí), .ru (Rusko), .cn (Čína), .eu (Evropská unie), .br (Brazílie), .au (Austrálie) a ar. patřící Argentině. V době globalizace je pak zajímavé si všimnout, že proti gTLD národní domény vykazují mnohem vyšší roční růst (18,5 %), přičemž mezi největší skokany z TOP 20 patří již zmíněné Tokelau, Čína a Brazílie. Pro srovnání nárůst počtu domén v naší národní doméně (viz poslední Domain Report) mezi lety 2010 a 2011 činil 14,9 %. Podle zprávy CENTRu je však naše národní doména čtvrtou nejrychleji rostoucí v Evropě (po Černé hoře, Kypru a Maďarsku). Podobně jako ve zprávě Verisign i ve zprávě CENTRu najdeme údaj o celkovém počtu registrovaných domén druhé úrovně, které toto sdružení nejen evropských registrů odhaduje na 230 mil.
Jiří Průša
Novinky v Pravidlech registrace (platí od 1. prosince)
Od prosince doznají Pravidla registrace doménových jmen několika změn, proto se na ně pojďme podívat.
Předně se jedná o v podstatě formální úpravy, které souvisejí s tím, že ne všechny změny u objektů vedených v centrálním registru jsou vždy prováděny pouze určeným registrátorem. Již dlouho fungují blokace domén či kontaktů, které jsou prováděny na základě požadavku držitele takové domény či kontaktu; sdružení provádí také blokace na základě rozhodnutí soudu či jiného orgánu (trochu smutným „hitem“ poslední doby jsou exekuce) a také realizuje pravomocná soudní rozhodnutí, pochopitelně tehdy, pokud to je nejen možné, ale také pokud uloženou povinnost nesplnila v určené lhůtě druhá strana sporu; typicky se jedná o změnu držitele domény, která byla předmětem sporu. Změn tak doznaly články, které deklarovaly, že změny v registru lze provádět pouze prostřednictvím určeného registrátora (1.2.12, 12.6.). Pokud by byla některá ze služeb poskytovaných přímo sdružením v budoucnosti zpoplatněna, cena se objeví standardně v ceníku (čl. 9.3.).
Nejdůležitější změnou však je reakce na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ve věci domény globtour.cz (rozhodnutí v plném znění naleznete zde). Toto rozhodnutí zásadním způsobem mění dosavadní rozhodovací praxi (poznámka – podobně však rozhodl německý spolkový soudní dvůr ve věci domény shell.de v r. 2001); Nejvyšší soud totiž konstatoval, že v souladu s právem je požadavek žalobce na „odregistraci“ domény, čili její zrušení nikoliv už na převod domény. Pouze zrušením domény by se však takový vítězný účastník sporu dostal velmi často tak říkajíc z deště pod okap, protože existuje reálné riziko, že jej někdo předběhne a zrušenou doménu si zaregistruje dříve. Tak by mohl zahajovat sporové kolečko znovu a znovu, přičemž takový postup by byl neefektivní a velmi nákladný. Proto nové znění článku 16.5. (žádosti o blokaci domény podávané 3. osobami se přesunují do čl. 16.6.) stanoví lhůtu 1 měsíc, během které nebude po zrušení domény na základě (nejčastěji) soudního rozhodnutí umožněno si ji zaregistrovat nikým jiným, než pouze tím, kdo se zrušení registrace vůči držiteli takto úspěšně domáhal. Registrace na takový subjekt bude provedena přímo sdružením CZ.NIC, avšak další kroky, jako jsou platba a případné změny, již budou prováděny standardně, tzn. opět prostřednictvím určeného registrátora. Požadavky na registraci takových domén budou řešeny jednotlivě s příslušnými žalobci.
Další změny už jsou spíše „kosmetického“ charakteru – zpřesnění optimalizace údajů v centrálním registru sdružením (čl. 11.10.), podle něhož mohou být nově optimalizovány i záznamy o sadách NS a sadách klíčů, drobných změn doznala také rozhodčí doložka mezi sdružením CZ.NIC a držitelem domény (čl. 15.), odstraněno bylo ustanovení, podle něhož mohlo sdružení vystupovat jako mediátor ve sporu o doménu (dříve čl. 16.2.). Tuto možnost za dlouhá léta, kdy byla zakotvena v Pravidlech, nikdo nevyužil. Rozšířeny byly také možnosti skrytí údajů o poštovní adrese u kontaktu.
Zuzana Průchová Durajová
Únos domény google.ie! Může se to stát i u nás?
Minulý týden došlo k velmi závažnému bezpečnostnímu incidentu v doméně .ie, což je doména Irské republiky. Podle dostupných informací se útočníkovi pravděpodobně podařilo získat přihlašovací údaje jednoho registrátora, díky nimž pak mohl v centrálním registru domény .ie změnit DNS servery domén google.ie a yahoo.ie. To mu poté umožnilo nasměrovat domény na vlastní servery, kde mohl vystavit svůj vlastní obsah či přijímat poštu pro tyto domény. Některé služby registru .ie domény jsou ještě v době psaní tohoto článku nedostupné a vyšetřování stále pokračuje. Nás samozřejmě nejvíc zajímá, zda by k podobné situaci mohlo dojít i u nás. Pojďme si tedy připomenout možnosti, kterými mohou držitelé své domény chránit před případnými neautorizovanými změnami provedenými registrátorem a možná i připomeňme, jakým způsobem je chráněn samotný centrální registr před neautorizovaným přístupem.
Nejprve tedy zkusme vysvětlit, jakým způsobem je chráněn samotný přístup do registru domény .cz. Přístup k registru je možný pouze na základě platných přihlašovacích údajů, s platným certifikátem a z předem dohodnutých IP adres. Samotná znalost přihlašovacích údajů není tedy pro přístup dostatečná. Útočník by musel proniknout na server registrátora, který má do registru povolený přístup z konkrétní IP adresy, má k dipozici platný certifikát a přihlašovací údaje. Z tohoto serveru by pak bylo možné změnu záznamů uskutečnit. V současné chvíli nemáme k dispozici informace o způsobu zabezpečení irského registru. Není tedy možné vyloučit, že irský registr má stejné zabezpečení jako ten český a že se skutečně podařilo útočníkovi proniknout na server registrátora a z něj změny uskutečnit.
I pro tento případ nabízí centrální registr domén .cz držitelům domén další stupeň zabezpečení. Na našich stránkách je možné pomocí jednoduchého formuláře požádat o zablokování transferu domény nebo dokonce zablokování provedení jakékoliv změny na objektech v doméně. V případě, kdy držitel na doméně zablokuje veškeré změny, nemůže k takovému problému, jaký nastal v doméně .ie, vůbec dojít. Na rozdíl od žádosti o heslo nelze odblokování a zablokování domény uskutečnit s pomocí registrátora. Pokud chce držitel zablokovat nebo odblokovat svou doménu, musí se obrátit přímo na naše sdružení.
Jak je vidět z příkladu incidentu v registru .ie, bylo zavedení této nadstandardní možnosti pro naši národní doménu velmi užitečným krokem. Jeho využití lze proto držitelům důležitých domén rozhodně doporučit.
Pavel Bašta
Již pátý právnický seminář přinesl i zkušenosti z Francie a Slovenska
Naše sdružení se vedle své hlavní činnosti, kterou je správa registru českých domén, věnuje také vzdělávacím a osvětovým projektům. Mezi tyto aktivity lze také zařadit semináře pořádané pro odbornou právnickou veřejnost, o kterých si troufám tvrdit, že jsou již tradiční.
Letos se uskutečnil v pořadí již pátý ročník semináře, na který jsou zváni především soudci, firemní právníci a advokáti, tedy všichni profesionálové v oblasti práva, kteří se při své práci setkávají nejen s problematikou doménových jmen, ale i šířeji se specifiky, které přináší virtuální svět a aktivity v něm. Pro účastníky, kterých se sešlo bezmála padesát, byla připravena vystoupení šesti přednášejících, z nichž dva byli ze zahraničí.
Dr. Polčák z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně se ve svém příspěvku věnoval možnosti analogického užití nařízení EU, která upravují doménu .eu, ve sporech o české domény, Mgr. Bartošková z Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který rozhoduje nejen spory o české domény, ale též o domény .eu a spory o domény podle pravidel UDRP, představila mimo jiné online platformu, jejímž prostřednictvím spor online formou probíhá.
Loni byl velmi kladně přijat zahraniční host, proto jsme i letos přemýšleli, jaká země by místní právníky mohla z hlediska domén a internetového práva zajímat. Volba padla na Francii a Slovensko. M. Georgelin z AFNICu účastníky seznámila se SYRELI, což je francouzský systém pro řešení sporů o doménová jména. Mgr. Abelovský ve své prezentaci kriticky zhodnotil podmínky registrace doménových jmen na Slovensku a Mgr. Lukáč, právní zástupce slovenského registru SK-NIC, se věnoval nejen představení správce národní domény .sk, ale především sporům o slovenská doménová jména a možnostem jejich řešení. Zmínil rovněž připravované změny v pravidlech poskytování jmenného prostoru (obdoba čtenářům známých českých Pravidel registrace).
První ročník tohoto semináře byl půldenní, letos program zabral bezmála celý den. Velmi nás těší rostoucí zájem o tuto akci a kladné reakce účastníků. Tato setkání jsou oboustranně velmi užitečná, tvoří prostor pro vzájemnou výměnu zkušeností a umožňují nám lépe reagovat na požadavky z praxe.
Zuzana Průchová Durajová
Digitální lukostřelba pohřbena v Praze!
V několika článcích na lupě [1] [2] jsem popisoval problémy, které provází proces vzniku nových domén. Věc, která mi na celém procesu přišla mimořádně podivná, byla tak zvaná digitální lukostřelba, tedy způsob, který měl rozřadit posuzování žádostí o nové domény do jednotlivých dávek po 500. Princip měl být takový, že žadatel si v systému určil nějaký čas v budoucnosti a pak se snažil přesně v tento zvolený okamžik stisknout tlačítko. Rozdíl mezi zvoleným časem a skutečným časem „kliknutí“ se měl změřit a žádosti žadatelů s menším rozdílem mezi těmito časy měly být posuzovány v dřívějších dávkách. Vzhledem k tomu, že časový rozdíl mezi první a čtvrtou dávkou bude nejméně 15 měsíců a ohledem na objem financí, o který se v nových doménách bojuje, je samozřejmě důležité, aby byl proces zcela transparentní a spravedlivý. Stále více lidí mělo ke zvolenému řešení, tedy digitální lukostřelbě, výhrady. Hlavním problémem bylo podivné technické řešení, které tak jak tak nahrávalo bitvě automatů a dalším problémem byl fakt, že nikdo, krom správců systému nebyl schopen ověřit, jestli je změřený výsledek správný. Navíc se bohužel celý systém choval velice podivně a nespolehlivě. Tyto a další problémy zvoleného řešení vedly k tomu, že se představenstvo ICANNu na zasedání v Praze rozhodlo celý proces zrušit. S tímto také bylo rozhodnuto, že se všechny žádosti začnou posuzovat ve stejný okamžik a dávkování bylo úplně zrušeno. To je poněkud překvapivé, když ICANN tvrdil, že má kapacitu pouze na 500 žádostí. Není úplně jasné, zda-li to platí pouze pro úvodní posuzovací fázi nebo i pro veškeré posuzování a jestli to znamená, že všechny žádosti budou finálně schváleny až ve stejný okamžik. Představenstvo každopádně hodlá o problému ještě dále přemýšlet a diskutovat s komunitou. To ovšem znamená, že posuzování žádostí určitě nabere nějaký skluz a všichni žadatelé budou čekat zase o něco déle než počítali, což je jistě bude stát nemalé zdroje. Bohužel tedy problémy startu nových generických domén pokračují nadále, což je velmi mrzuté u procesu, který byl nazván největší revolucí Internetu od jeho vzniku.
Ondřej Filip
ICANN si do čela vybral pana neznámého
Dnešní představení nového ředitele organizace ICANN bylo pro většinu zúčastněných obrovským překvapením. Fadi Chehadé je totiž člověk, který se v komunitě kolem ICANN nikdy nepohyboval a téměř nikdo jej nezná. Bohužel to tedy znamená, že by potřeboval nějaký čas, aby se s tímto velice specifickým prostředím seznámil. Času ale příliš mít nebude, protože vstupuje do ICANNu v období, kdy je v plném běhu jeho historicky největší projekt, tedy vznik nových domén nejvyšší úrovně. I když za jiných okolností bych kritizoval, že ICANN opět zvolil ředitele z anglicky mluvící země, v tomto případě to neudělám, protože Fadi rozhodně není typickým Američanem. Narodil se v Libanonu egyptským rodičům působil v severní Africe i na Středním východu, má tři občanství a plynně hovoří Anglicky, Francouzsky, Arabsky a Italsky. S jeho životopisem by mohl být velmi přijatelný právě pro arabské představitele.
Tedy přeji novému řediteli vše nejlepší. Ať pod ním již proces vzniku nových domén běží bez problémů, ať se rychle seznámí s celým zvláštním ekosystémem toho odvětví.
Ondřej Filip