V průběhu diskusí, které se na téma IDN v doméně .CZ na různých místech odehrávají, jsme narazili na dva argumenty týkající se smysluplnosti použití diakritiky při zadávání doménového jména do prohlížeče. První názor je ten, že dnes jsou všichni zvyklí zadávat URL bez diakritiky a ani reklama (např. v rádiu), kde se domény vyslovují „česky“ nikoho nezmate. Proti tomu stojí tvrzení, že žádný provozovatel webu dnes vlastně neví, o kolik potenciálních návštěvníků přijde díky tomu, že název zadají s diakritikou a následně se stránka nezobrazí. Připadalo mi zajímavé (a relativně jednoduché) tento problém zanalyzovat. Tady je – výsledek posuďte sami ;-)
Zde je deset nejhledanějších domén, zadávaných s diakritikou – výběr je za dva pracovní dny (48 hodin) a nejsou v něm započteny dotazy na doménu http://háčkyčárky.cz.
Seznam je ve tvaru doména – počet dotazů :
- Slunečnice.cz – 621
- Spolužáci.cz – 329
- Práce.cz – 251
- Slovník.cz – 204
- Volný.cz – 179
- Lidé.cz – 171
- Líbímseti.cz – 112
- Spolužaci.cz – 99
- Alík.cz – 92
- Líbimseti.cz – 84
Celkově představovaly všechny dotazy s diakritikou o něco málo více než jednu setinu procenta ze všech položených dotazů…
Martin Peterka
Konference Internet a technologie 08 – panelová diskuse na téma IDN
Konference Internet a technologie 08 byla nejen o přednáškách, které jsou volně k dispozici na stránkách www.nic.cz/it08, ale také o panelových diskusích, otázkách návštěvníků, o odpovědích a názorech jednotlivých vystupujících. Ty na internetové stránce konference nenajdete a proto se je pokusím postupně zprostředkovat zde na .blogu.
První z panelových diskusí byla věnována úvodnímu bloku konference, tedy především IDN. Zde jsou názory jednotlivých panelistů k tomuto tématu.
Martin Peterka, provozní ředitel sdružení CZ.NIC, který na konferenci představil IDN z pohledu České republiky a ohlásil spuštění projektu „háčkyčárky.cz„: „IDN je primárně určené pro země, které latinku nepoužívají. Osobně si myslím, že v budoucnu budeme držet jak domény s tak bez IDN tvarů. Na svých vizitkách budeme uvádět oba dva záznamy s tím, že si náš partner vybere tu informaci, které rozumí, kterou dokáže přečíst a napsat do svého browseru.“
Baher Esmat, zástupce ICANN, se ve své přednášce podrobně věnoval zavádění a situaci IDN ve světě. „V současnosti je na světe 1,3 miliardy uživatelů internetu a my si musíme klást otázku, jak toto číslo ještě zvětšit. Jazyk je jednou z bariér přístupu k internetu a IDN je jedním zprostředků, jak ji překonat. Zavedení národních znaků s sebou jistě přinese problémy, ale také i výzvy vyrovnat se s nimi. Snažíme se umožnit přístup k internetu globálně, tedy lidem po celém světě. Zároveň bychom ale neměli ovlivnit jeho stabilitu a funkčnost. Souhlasím s tím, co tu bylo řečeno, že na vizitce budou jedny informace pro lidi, jenž mluví stejným jazykem jako já, a druhé pro ty, kteří mému jazyku nerozumí. Já například mám vizitku v arabštině a současně i v angličtině. Je tedy jasné, že jsou na světě lidé, kteří mají s přístupem k stávajícímu internetu problémy. Toto je věc, kterou bychom měli mít při úvahách o IDN na paměti,“ řekl Baher Esmat.
Do diskuse se zapojil i výkonný ředitel sdružení CZ.NIC, Ondřej Filip: „My dnes nutíme spoustu národů, aby používaly latinku. Nedokážu odhadnout, jak velké množství třeba Číňanů ji ovládá, ale myslím si, že to bude menšina. Někdo si může myslet, že dojde zavedením IDN k porcování internetu a vytváření ostrůvků. To je mýlka, ostrůvky tu už dávno jsou, již nějakou dobu existují. My čínsky nerozumíme a Číňané nerozumí češtině. Internet je v tuto chvíli z velké části pro ty, kteří latinku ovládají. IDN tedy není nic, co rozděluje. IDN je věc, která dokáže k internetu přilákat nové lidi. Ty, kteří neumí latinku, nemají klávesnice, s jejichž pomocí by mohli slova s latinkou napsat.“
Vilém Sládek
Latinkocentrismus (aneb k čemu je vlastně dobré IDN)
Při čtení všech možných diskuzí, které se strhly okolo IDN, mě napadlo jedno takové slovo: „Latinkocentrismus“. Jeden příklad takového komentáře za všechny:
„Počítač by měl ovládat člověk, který dokáže opsat písmena psaná latinkou.“
Zkusme si tedy na chvíli odmyslet, že internet (a počítače) vzniknul za Atlantikem, a představme si, že vzniknul třeba v Indii (ať furt dokolečka neomíláme Čínu) a třeba zrovna v oblasti, kde se mluví Tamilsky.
A teď vám dám za úkol: Zajděte za nějakým svým starším nebo i mladším příbuzným a řekněte mu, že Internet je skvělá věc a aby se podíval na vaše nové internetové stránky (ano, i takové stránky v dřevních dobách internetu vznikaly a snad jste nedostali po návštěvě epileptický záchvat).
A jen tak mimochodem zmiňte, že aby se na ty stránky dostal, tak se bude muset naučit Tamilskou abecedu. Ostatně je to přece jenom 31 nových písmenek. To musí zvládnout každý… Nebo snad ne?
Vraťme se zpátky do naší české kotliny a do světa, kde internet vzniknul v zemi, kde nejsložitejší kódování bylo US-ASCII (a mimochodem vzpomeňte si, jaké byly a dosud někde jsou problémy s tím, že nějaký programátor zapomněl, že můžou existovat i nějaké jiné písmenka než A-Z). A teď to nejdůležitější – přestaňte myslet lokálně a začněte myslet globálně. Internet je otevřená síť a musí být otevřená i pro lidi, kteří neovládají latinku. Z našeho evropského pohledu se to představuje docela špatně, ale takoví lidé existují a i nadále v budoucnu existovat budou. A v tom spočívá hodnota IDN – zpřístupnit internet opravdu všem a to bez ohledu na to jaká je hodnota IDN pro doménu .cz (tato debata není obsahem ani cílem tohoto článku). A raději podotýkám, že to ovšem neznamená, že dostupný obsah bude přístupný všem. Situace se nezmění, ostatně ruku na srdce, kolik z vás je schopno přečíst si stránky např. ve švédštině.
Ondřej Surý
QWERTZ nebo QWERTY? A co na to IDN? (něco ve stylu počítání andělů na špičce jehly)
Globalizace postupuje stále vpřed. Někteří proti unifikaci bojují a chtějí být zřetelně jedineční (třeba štramberské uši, nošovické zelí, žatecký chmel anebo olomoucké tvarůžky), jiní se z různých více či méně rozumných důvodů snaží sjednotit, splynout, zharmonizovat.
Třeba web ceskaklavesnice.cz se snaží prosadit standard QWERTY namísto dosavadní QWERTZ, jejíž používání má svůj původ už v Rakousko — Uhersku a němčině jako úředním jazyku v českých zemích. Propagátoři změny argumentují tím, že QWERTZ není ani ergonomická, ani to není české nastavení a hlavně komplikuje život lidem moderní doby (= doby informační a IT, či chcete-li informační společnosti), kteří přece používají hlavně angličtinu. A tak bude lepší se namísto německé podřídit klávesnici anglické (americké).
Jenže nemalá část občanů této země pořád ještě není permanentně on-line a používá počítač „jen“ na normální, ne-IT práci či studium, psaní přátelům či rodině a nebo ho dokonce — ještě — vůbec nepoužívá. A naopak až celkem nepříjemně významný počet lidí nehovoří anglicky tak, že by potřeboval přizpůsobit klávesnici. IT-odborníků, kteří by změnu uvítali a pro které je angličtina i klávesnice vskutku pracovním nástrojem, je menšina — důkazem budiž situace na trhu práce — a se svými znalostmi bravurně zvládnou (nejen) přehodit si klávesnici z české na anglickou sami.
Ale možná by vlastně šlo jít ještě dál — nasadit standard QWERTY, ale ten bez písmen s českou diakritikou. Potom bychom IDN vůbec nepotřebovali, protože psát česky s nabodeníčky by strojově prostě nebylo možné.
Zuzana Durajová
IDN v českých doménách?
Na konferenci Internet a technologie 08, která se konala 20. května v Praze, představilo sdružení projekt háčkyčárky.cz. Tím znovu otevřelo diskusi na téma IDN v českých doménových jménech a opět vyvolalo otázku, zda zavést do domén s koncovkou .CZ české národní znaky a nejen ty.
Budeme rádi, pokud se k tomuto projektu, tématu, kterému je věnována samostatná internetová stránka http://háčkyčárky.cz, budete chtít vyjádřit; pokud nám napíšete, co si o projektu a tématu samotném myslíte.
Předem vám děkujeme za vaše názory a připomínky.
Ondřej Filip
S .su na věčné časy a nikdy jinak
Kdo říká, že Sovětstký svaz je minulostí, nemá tak uplně pravdu. Alespoň ve virtuálním světě internetu žil, žije a zdá se, že bude ještě nějakou chvíli žít. Doména .su odpovídající dle normy ISO 3166-1 Sovětskému svazu žije celkem rušným životem. Dle statistik jejího správce je registrováno skoro 50 000 domén. Zajímavý je i nárůst jejich počtu, který navíc v poslední době zrychluje. Jenom za minulý kalendářní rok počet domén narostl skoro čtyrnásobně.
Evidentně je nostalgie po starých časech v Rusku stále silná. Zrušení top-level domény není určitě snadná a jednoduchá záležitost, můžete se o tom více dočíst v příslušném dokumentu organizace ICANN. Tento dokument obsahuje také příklady, ve kterých se to bez problémů povedlo. Mimochodem jeden z nich je třeba bývalé Československo a doména .cs. Asi nejvýmluvnější ale je podívat se na „věcné argumenty“, které padají na adresu domény .su v příslušném mailing listu ICANN.
Když už jsem zmiňoval doménu .cs, ona je naopak příkladem toho, že ani start nové domény nebývá lehký. Napoprvé, v případě Československa, to šlo celkem hladce, nicméně po rozpadu Jugoslávie, byla tato doména přidělena státu Srbsko a Černá Hora. Za tři roky existence toho státu se nepovedlo doménu uvést v život a nové domény vznikly až když se tento útvar rozpadl na samostatné Srbsko (.rs) a Černou Horu (.me).
Ondřej Filip
Domény pro „podnikání“
Minulý týden proběhla médii zpráva, že jakýsi šťastlivec odněkud z východního pobřeží USA prodal doménu pizza.com za 2,6 miliónu dolarů. Ve zprávě je také zmíněno, jak ji onen podnikatel v roce 1994 koupil, aby mu pomohla v jeho podnikání při prodeji pizzy. Pojďme tedy využít malý internetový „stroj času“ a podívejme se, jak takový prodej pizzy vypadá; podívejme se, co se v průběhu let nacházelo na adrese www.pizza.com. Nenechte se při tom odradit, když se vše na první pokus nepovede – servery internetového archivu jsou přetížené, ale na několik pokusů se historický obsah stránky určitě podaří získat…
Že byste takovou pizzu stejně jako já asi něchtěli ochutnat? Jak je vidno, máme tady zase jeden pěkný případ virtuální reality, který nám naservírovala média případně PR agentura příslušného doménového spekulanta.
Pavel Tůma (PT)
CZ.NIC usiluje o zrychlování doménových sporů
Na konci minulého týdne neunikla některým českým médiím poměrně zajímavá zpráva. Pražský Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře získal jako čtvrtá instituce na světě od celosvětového správce internetu ICANN oprávnění rozhodovat spory o nadnárodní internetové domény jako .com, .net či .org.
U doménových sporů, bez ohledu na to, zda se jedná o nadnárodní či národní domény, je velmi důležité, aby byly vyřešeny efektivně, tedy hlavně co nejrychleji. Zlepšování situace i v této oblasti veřejného internetového života je jednou z priorit našeho sdružení.
Proto byla v říjnu loňského roku – společně s novým registračním systémem – přijata nová Pravidla registrace, jejichž součástí jsou také Pravidla alternativního řešení sporů, která obsahují rozhodčí doložku umožňující rozhodčí řízení on-line. Navíc v rámci zvyšování informovanosti o problematice doménových jmen pořádá sdružení ve spolupráci s Českou advokátní komorou v květnu tohoto roku také seminář pro odbornou právnickou veřejnost, zájemce z řad advokátů a soudců.
I do budoucna chceme pracovat na tom, aby s doménovými spory bylo spojeno co nejméně negativních aspektů – jak vlastními silami, tak i spoluprací s relevantními institucemi, které jsou za řešení sporů odpovědné.
Zuzana Durajová
Evropská unie – státní regulace národní domény…?
Na jednání byl kromě jiného diskutován i návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. Návrh, jehož proklamovaným cílem je úprava předpisového rámce pro elektronické komunikace tak, aby došlo ke zvýšení jeho účinnosti, zjednodušení a zefektivnění přístupu k radiovým frekvencím, neupravuje výslovně doménová jména; v čl. 37 úvodu návrhu je však zmíněno přidělování čísel a adres, kdy „Komisi by…měla být udělena pravomoc přijmout prováděcí opatření v takových oblastech, jako jsou regulační ošetření nových služeb, přidělování čísel, jmen a adres…“ Směrnice má dle nového znění čl. 1 odst. 1 vytvořit harmonizovaný rámec pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb a určitých aspektů koncových zařízení. Přiřazenými zařízeními se přitom podle čl. 2 písm. e) mj. rozumí zařízení přiřazená k síti a/nebo ke službě elektronických komunikací, která umožňují a/nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě a/nebo služby nebo jsou toho schopna a zahrnují systémy převodu čísel nebo adres. Z diskuse, která na setkání proběhla, vyplynulo, že většina národních vlád překvapivě nemá s národními registry ve smyslu tohoto návrhu žádné plány na změny (jednu z výjimek tvoří např. Finsko, kde je národní doména .fi ošetřena zákonem a Irsko) a nemá v úmyslu (alespoň prozatím) zavést zvláštní regulaci pro národní doménu. V nám blízkých zemích (Německo, Rakousko) funguje spolupráce mezi registrem a státem podobně jako u nás. Otázka nové evropské úpravy bude předmětem diskuse i na dalších setkáních, kterých se snad zúčastní i někdo z Komise, aby vysvětlil pozadí a důvody vzniku a formulační nejasnosti.
V České republice, jak známo, neexistuje speciální právní předpis, který by doménová jména upravoval a vztah mezi správcem národní domény a státem ošetřuje Memorandum, které CZ.NIC v roce 2006 podepsalo s tehdejším Ministerstvem informatiky; tímto memorandem stát uznává zejména funkci CZ.NIC jako správce národní domény .cz. Po schválení návrhu a jeho následné implementaci do českého právního řádu by česká doména velmi pravděpodobně spadala do pravomoci Českého telekomunikačního úřadu.
Zuzana Durajová
Jak bude fungovat DNSSEC v .CZ?
Na začátku března jsme ohlásili záměr a „cestovní plán“ na zavedení technologie DNSSEC v doménách .CZ a ENUM. Dokument Implementace DNSSEC v CZ.NIC obsahuje návrh, jak bude implementace do registru domén vypadat a jakým způsobem bude provedena. Tímto jej dáváme všem otevřeně k dispozici. Budeme velice rádi, když nám napíšete své komentáře či připomínky k jeho obsahu a přispějete tak k tomu, aby se DNSSEC stal užitečným nástrojem pro všechny uživatele internetu v České republice. Své reakce vkládejte přímo sem pod článek do komentářů nebo e-mailem na adresu kontakt@nic.cz.
Ondřej Filip