Všechny články rubriky Domény

Při čtení všech možných diskuzí, které se strhly okolo IDN, mě napadlo jedno takové slovo: „Latinkocentrismus“. Jeden příklad takového komentáře za všechny:

„Počítač by měl ovládat člověk, který dokáže opsat písmena psaná latinkou.“

Zkusme si tedy na chvíli odmyslet, že internet (a počítače) vzniknul za Atlantikem, a představme si, že vzniknul třeba v Indii (ať furt dokolečka neomíláme Čínu) a třeba zrovna v oblasti, kde se mluví Tamilsky.

A teď vám dám za úkol: Zajděte za nějakým svým starším nebo i mladším příbuzným a řekněte mu, že Internet je skvělá věc a aby se podíval na vaše nové internetové stránky (ano, i takové stránky v dřevních dobách internetu vznikaly a snad jste nedostali po návštěvě epileptický záchvat).

A jen tak mimochodem zmiňte, že aby se na ty stránky dostal, tak se bude muset naučit Tamilskou abecedu. Ostatně je to přece jenom 31 nových písmenek. To musí zvládnout každý… Nebo snad ne?

Vraťme se zpátky do naší české kotliny a do světa, kde internet vzniknul v zemi, kde nejsložitejší kódování bylo US-ASCII (a mimochodem vzpomeňte si, jaké byly a dosud někde jsou problémy s tím, že nějaký programátor zapomněl, že můžou existovat i nějaké jiné písmenka než A-Z). A teď to nejdůležitější – přestaňte myslet lokálně a začněte myslet globálně. Internet je otevřená síť a musí být otevřená i pro lidi, kteří neovládají latinku. Z našeho evropského pohledu se to představuje docela špatně, ale takoví lidé existují a i nadále v budoucnu existovat budou. A v tom spočívá hodnota IDN – zpřístupnit internet opravdu všem a to bez ohledu na to jaká je hodnota IDN pro doménu .cz (tato debata není obsahem ani cílem tohoto článku). A raději podotýkám, že to ovšem neznamená, že dostupný obsah bude přístupný všem. Situace se nezmění, ostatně ruku na srdce, kolik z vás je schopno přečíst si stránky např. ve švédštině.

Ondřej Surý

Globalizace postupuje stále vpřed. Někteří proti unifikaci bojují a chtějí být zřetelně jedineční (třeba štramberské uši, nošovické zelí, žatecký chmel anebo olomoucké tvarůžky), jiní se z různých více či méně rozumných důvodů snaží sjednotit, splynout, zharmonizovat.

Třeba web ceskaklavesnice.cz se snaží prosadit standard QWERTY namísto dosavadní QWERTZ, jejíž používání má svůj původ už v Rakousko — Uhersku a němčině jako úředním jazyku v českých zemích. Propagátoři změny argumentují tím, že QWERTZ není ani ergonomická, ani to není české nastavení a hlavně komplikuje život lidem moderní doby (= doby informační a IT, či chcete-li informační společnosti), kteří přece používají hlavně angličtinu. A tak bude lepší se namísto německé podřídit klávesnici anglické (americké).

Jenže nemalá část občanů této země pořád ještě není permanentně on-line a používá počítač „jen“ na normální, ne-IT práci či studium, psaní přátelům či rodině a nebo ho dokonce — ještě — vůbec nepoužívá. A naopak až celkem nepříjemně významný počet lidí nehovoří anglicky tak, že by potřeboval přizpůsobit klávesnici. IT-odborníků, kteří by změnu uvítali a pro které je angličtina i klávesnice vskutku pracovním nástrojem, je menšina — důkazem budiž situace na trhu práce — a se svými znalostmi bravurně zvládnou (nejen) přehodit si klávesnici z české na anglickou sami.

Ale možná by vlastně šlo jít ještě dál — nasadit standard QWERTY, ale ten bez písmen s českou diakritikou. Potom bychom IDN vůbec nepotřebovali, protože psát česky s nabodeníčky by strojově prostě nebylo možné.

Zuzana Durajová

Na konferenci Internet a technologie 08, která se konala 20. května v Praze, představilo sdružení projekt háčkyčárky.cz. Tím znovu otevřelo diskusi na téma IDN v českých doménových jménech a opět vyvolalo otázku, zda zavést do domén s koncovkou .CZ české národní znaky a nejen ty.

Budeme rádi, pokud se k tomuto projektu, tématu, kterému je věnována samostatná internetová stránka http://háčkyčárky.cz, budete chtít vyjádřit; pokud nám napíšete, co si o projektu a tématu samotném myslíte.

Předem vám děkujeme za vaše názory a připomínky.

Ondřej Filip

Kdo říká, že Sovětstký svaz je minulostí, nemá tak uplně pravdu. Alespoň ve virtuálním světě internetu žil, žije a zdá se, že bude ještě nějakou chvíli žít. Doména .su odpovídající dle normy ISO 3166-1 Sovětskému svazu žije celkem rušným životem. Dle statistik jejího správce je registrováno skoro 50 000 domén. Zajímavý je i nárůst jejich počtu, který navíc v poslední době zrychluje. Jenom za minulý kalendářní rok počet domén narostl skoro čtyrnásobně.

Evidentně je nostalgie po starých časech v Rusku stále silná. Zrušení top-level domény není určitě snadná a jednoduchá záležitost, můžete se o tom více dočíst v příslušném dokumentu organizace ICANN. Tento dokument obsahuje také příklady, ve kterých se to bez problémů povedlo. Mimochodem jeden z nich je třeba bývalé Československo a doména .cs. Asi nejvýmluvnější ale je podívat se na „věcné argumenty“, které padají na adresu domény .su v příslušném mailing listu ICANN.

Když už jsem zmiňoval doménu .cs, ona je naopak příkladem toho, že ani start nové domény nebývá lehký. Napoprvé, v případě Československa, to šlo celkem hladce, nicméně po rozpadu Jugoslávie, byla tato doména přidělena státu Srbsko a Černá Hora. Za tři roky existence toho státu se nepovedlo doménu uvést v život a nové domény vznikly až když se tento útvar rozpadl na samostatné Srbsko (.rs) a Černou Horu (.me).

Ondřej Filip

Minulý týden proběhla médii zpráva, že jakýsi šťastlivec odněkud z východního pobřeží USA prodal doménu pizza.com za 2,6 miliónu dolarů. Ve zprávě je také zmíněno, jak ji onen podnikatel v roce 1994 koupil, aby mu pomohla v jeho podnikání při prodeji pizzy. Pojďme tedy využít malý internetový „stroj času“ a podívejme se, jak takový prodej pizzy vypadá; podívejme se, co se v průběhu let nacházelo na adrese www.pizza.com. Nenechte se při tom odradit, když se vše na první pokus nepovede – servery internetového archivu jsou přetížené, ale na několik pokusů se historický obsah stránky určitě podaří získat…

Že byste takovou pizzu stejně jako já asi něchtěli ochutnat? Jak je vidno, máme tady zase jeden pěkný případ virtuální reality, který nám naservírovala média případně PR agentura příslušného doménového spekulanta.

Pavel Tůma (PT)

Na konci minulého týdne neunikla některým českým médiím poměrně zajímavá zpráva. Pražský Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře získal jako čtvrtá instituce na světě od celosvětového správce internetu ICANN oprávnění rozhodovat spory o nadnárodní internetové domény jako .com, .net či .org.

U doménových sporů, bez ohledu na to, zda se jedná o nadnárodní či národní domény, je velmi důležité, aby byly vyřešeny efektivně, tedy hlavně co nejrychleji. Zlepšování situace i v této oblasti veřejného internetového života je jednou z priorit našeho sdružení.

Proto byla v říjnu loňského roku – společně s novým registračním systémem – přijata nová Pravidla registrace, jejichž součástí jsou také Pravidla alternativního řešení sporů, která obsahují rozhodčí doložku umožňující rozhodčí řízení on-line. Navíc v rámci zvyšování informovanosti o problematice doménových jmen pořádá sdružení ve spolupráci s Českou advokátní komorou v květnu tohoto roku také seminář pro odbornou právnickou veřejnost, zájemce z řad advokátů a soudců.

I do budoucna chceme pracovat na tom, aby s doménovými spory bylo spojeno co nejméně negativních aspektů – jak vlastními silami, tak i spoluprací s relevantními institucemi, které jsou za řešení sporů odpovědné.

Zuzana Durajová

Na konci února proběhlo ve Vídni rovněž setkání členů skupiny Legal & Regulatory organizace CENTR, které je CZ.NIC členem.

Na jednání byl kromě jiného diskutován i návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice 2002/19/ES o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/20/ES o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací. Návrh, jehož proklamovaným cílem je úprava předpisového rámce pro elektronické komunikace tak, aby došlo ke zvýšení jeho účinnosti, zjednodušení a zefektivnění přístupu k radiovým frekvencím, neupravuje výslovně doménová jména; v čl. 37 úvodu návrhu je však zmíněno přidělování čísel a adres, kdy „Komisi by…měla být udělena pravomoc přijmout prováděcí opatření v takových oblastech, jako jsou regulační ošetření nových služeb, přidělování čísel, jmen a adres…“ Směrnice má dle nového znění čl. 1 odst. 1 vytvořit harmonizovaný rámec pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb a určitých aspektů koncových zařízení. Přiřazenými zařízeními se přitom podle čl. 2 písm. e) mj. rozumí zařízení přiřazená k síti a/nebo ke službě elektronických komunikací, která umožňují a/nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě a/nebo služby nebo jsou toho schopna a zahrnují systémy převodu čísel nebo adres. Z diskuse, která na setkání proběhla, vyplynulo, že většina národních vlád překvapivě nemá s národními registry ve smyslu tohoto návrhu žádné plány na změny (jednu z výjimek tvoří např. Finsko, kde je národní doména .fi ošetřena zákonem a Irsko) a nemá v úmyslu (alespoň prozatím) zavést zvláštní regulaci pro národní doménu. V nám blízkých zemích (Německo, Rakousko) funguje spolupráce mezi registrem a státem podobně jako u nás. Otázka nové evropské úpravy bude předmětem diskuse i na dalších setkáních, kterých se snad zúčastní i někdo z Komise, aby vysvětlil pozadí a důvody vzniku a formulační nejasnosti.

V České republice, jak známo, neexistuje speciální právní předpis, který by doménová jména upravoval a vztah mezi správcem národní domény a státem ošetřuje Memorandum, které CZ.NIC v roce 2006 podepsalo s tehdejším Ministerstvem informatiky; tímto memorandem stát uznává zejména funkci CZ.NIC jako správce národní domény .cz. Po schválení návrhu a jeho následné implementaci do českého právního řádu by česká doména velmi pravděpodobně spadala do pravomoci Českého telekomunikačního úřadu.

Zuzana Durajová

To jsou slova jednoho z mých kamarádů. Jak ale souvisí s registračním systémem domén?
Při vyhodnocování prvních tří měsíců provozu nového systému se nám nahromadily připomínky, které upozorňovaly na neexistenci určité vysoké ochrany doménového jména. Konkrétně šlo o následující námitky:

1. neexistuje možnost zablokovat provádění změn nad doménami a kontakty
2. držitelé domén dostávají e-maily s heslem k transferu od centrálního registru, aniž by o jejich zaslání žádali; tyto zprávy je obtěžují a zároveň u nich vytvářejí obavy o bezpečnost hesel, která jsou určena pro potřeby transferu

Abychom vyhověli zejména žádostem držitelů domén, rozhodli jsme se doplnit systém o dvě nové funkcionality.
První z nich je možnost zablokování transferu, druhou potom zablokování jakýchkoliv změn nad doménou, kontaktem nebo sadou jmenných serverů.
Držitel požádá pomocí formuláře na našem webu o příslušnou blokaci a po jejím potvrzení (buďto úředně ověřeným podpisem nebo e-mailem, podepsaným kvalifikovaným certifikátem) mu bude přímo na úrovni centrálního registru příslušná operace zablokována. Odblokovat půjde samozřejmě stejným způsobem.
Výsledkem bude to, že změna prostě nepůjde provést. Kromě toho bude zastavena možnost vyžádat si heslo k transferu a tím pádem nebude držitel obtěžován e-maily s heslem, které po nikom nechtěl.
V těchto dnech náš návrh konzultujeme s akreditovanými registrátory a pokud neobdržíme závažné připomínky z jejich strany, budeme v následujících týdnech uvedené změny realizovat.
Doufám, že uvedené změny přispějí k většímu pocitu bezpečí jednotlivých vlastníků domén, kteří této služby využijí.

Martin Peterka