Na nedávném setkání EURidu s registrátory došlo ke dvěma očekávaným oznámením. První je jistě poměrně bezkonfliktní; EURid ohlásil, že 13. října spouští DNSSEC testbed. K tomu lze EURidu jen pogratulovat. Doufejme, že testy dopadnou dle očekávání a doména .eu se rychle dostane na seznam „podepsaných“ domén.
Druhá zprávička (aktualizace: 26. března 2014) jistě bude zajímat mnohé stávající držitele .eu domén. EURid oznámil, že 10. prosince spouští v doméně .eu IDN, tedy že od tohoto dne bude možné registrovat domény s háčky, čárkami, přehláskami, v řeckých znacích, prostě v písmech všech oficiálních evropských jazyků. Seznam povolených znaků lze nalézt zde. Poměrně zajímavý je fakt, že start IDN nebude předcházet sunrise perioda nebo-li, že 10. prosince se registr otevře IDN a kdo si jakou doménu zaregistruje, tu bude mít a to bez ohledu na držitele stávajících domén či držitele ochranných známek. Poněkud mě překvapuje, že na toto téma zatím není u nás vidět žádná diskuse.
Bude velice zajímavé sledovat, jak tento krok ovlivní diskusi o IDN i v naší doméně .cz.
Ondřej Filip
Předběžná opatření ve věcech doménových jmen a novela občanského soudního řádu
Poměrně častým institutem, který využívají ti, do jejichž práv je zasahováno registrací doménového jména, je podání návrhu na vydání předběžného opatření.
Ani tentokrát vás nezklamu a tak i nyní trochu opakování z teorie: předběžné opatření je vydáváno obecnými soudy, pravomoc vydat jej nemá Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Účelem je buď zatímní úprava poměrů účastníků, tzn. do vydání rozhodnutí ve věci samé, nebo je vydáváno tehdy, je-li obava, že by byl ohrožen výkon soudního rozhodnutí. Nejedná se tedy o konečné rozhodnutí, pouze o dočasnou úpravu právních poměrů.
V zákonem stanovených případech je navrhovatel povinen skládat jistinu, která slouží nejen jako prevence šikanózních návrhů, ale také jako kauce na náhradu újmy (penězi vyjádřitelné škody i nepeněžní újmy), kterou je navrhovatel povinen nahradit, pokud předběžné opatření zaniklo nebo bylo zrušeno.
A právě novela občanského soudního řádu, která vyšla na konci července pod číslem 218/2009 Sb., mění výši těchto jistot – z 50 tis. na 10 tis. Kč a v obchodních věcech ze 100 tis. Kč na 50 tis. Kč. Právě druhá uvedená částka se týká sporů o doménová jména – většina z nich je totiž obchodněprávních (ochrana obchodní firmy, nekalá soutěž, ochrana průmyslového vlastnictví…). Pokud tedy někdo nepodal před zahájením sporu návrh na vydání předběžného opatření právě s ohledem na výši jistoty, snad nižší částka kauce tento způsob ochrany práv více zpřístupní.
Zuzana Durajová
Doména dalšího kontinentu podepsána
Celkem v tichosti byly do ITARu přidány DNSSEC klíče pro další doménu, ačkoliv jde o doménu státu, od kterého bychom technologický pokrok příliš nečekali. Jde o Namibii. Koncovka .na je tedy první DNSSEC podepsanou národní doménou v Africe.
Správcem této domény je společnost, již vede v ICANNu velice známý buřič – doktor Eberhard Lisse. Eberhard je velice zajímavý člověk. Narozen je v Německu a po studiích medicíny se vydal na stáž do Namibie. Tam se také oženil a vede tam gynekologickou praxi. Správa domény je tedy pro něj jen jakousi „bokovkou“. Eberhard býval jedním z nejhlasitějších kritiků ICANNu, ale v poslední době už není tolik slyšet a dokonce se do dění ICANNu zapojil tím, že vede technickou skupinu výboru ccNSO.
I pravidla domény .na jsou poměrně specifická. Zajímavé je, že existuji poddomény jak .co.na tak .com.na. Navíc je za určitých (ne zrovna levných) podmínek možné registrovat i přímo v .na. Další zvláštností je třeba i ceník, protože zavádí různé ceny podle země držitele. Zvýhodněni jsou přirozeně Namibijci, ale určitou slevu mají i Jihoafričani.
Dovolte mi tedy, abych této africké doméně i jejímu svéráznému správci pogratuloval k prvenství a popřál hodně štěstí.
Ondřej Filip
Soudy přiznaly přiměřené zadostiučinění v penězích vlastníkům ochranných známek
Polovina roku přinesla dobrou zprávu pro vlastníky ochranných známek, kteří se soudní cestou domáhají doménových jmen, která jsou shodná s jejich ochrannou známkou, ale jejich držitelem je někdo jiný.
Na úvod trocha šedé teorie, čeho se může takový vlastník ochranné známky, do jehož práv je zasahováno, domáhat – aby se porušovatel práva takového jednání zdržel, odstranil závadný stav (např. formou převodu domény), určení práva, náhrady škody (čímž se myslí skutečná škoda i ušlý zisk), vydání bezdůvodného obohacení, které porušovatel práva v důsledku ohrožení nebo porušení práva získal a nakonec přiměřeného zadostiučinění, pokud mu byla zásahem způsobena nemajetková újma. Zadostiučinění může mít jak podobu nepeněžní, např. zveřejnění rozsudku v tisku nebo peněžní.
Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky vydal na konci června rozhodčí nález, kterým uznal žalobcův nárok na přiměřené zadostiučinění. V podobném případě rozhodl již ke konci loňského roku Krajský soud v Plzni. Pokud je mi z rozhodnutí, která má CZ.NIC k dispozici známo, jedná se o první případy, kdy byl vlastníkům ochranných známek, do jejichž práv bylo zasahováno registrací doménového jména shodného či zaměnitelného s jejich ochrannou známkou, tento nárok přiznán, navíc ve výši, kterou nárokovali. A ta rozhodně není zanedbatelná – žalobci se domohli v součtu 400 tisíc korun.
Jak vyplývá z dosavadních rozhodnutí soudů, je ale potřeba, aby žalobce uplatňovaný nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění řádně zdůvodnil – pro stanovení rozsahu újmy ovšem nepostačuje pouze délka registrace domény žalovaným ani částka, kterou žalovaný za převod domény žádal.
Zuzana Durajová
První banka s DNSSEC
Technologie DNSSEC je tu především pro ty společnosti, které více než ostatní usilují o co největší internetovou bezpečnost. Informace na stránkách bank, médií a například úřadů mají natolik vysokou důležitost, která může svádět k jejich zneužití. Změnění bankovních indexů nebo významů novinových zpráv by mohlo vyvolat paniku, zmatek a řadu dalších negativních reakcí v celé společnosti.
V České republice už je řada společností, které si takovou hrozbu napadení uvědomují a dělají vše pro to, aby k němu nedošlo. Technologii DNSSEC zavedli jako první v Lidových novinách, poté se přidalo internetové knihkupectví Kosmas, společnost Internet Info provozující řadu informačních portálů, Vláda České republiky „podepsala“ doménu eu2009.cz a další.
Z výše uvedeného seznamu institucí operující s citlivými daty nám dosud chyběla banka, která by se chránila DNSSEC. Už ji máme. Do řady společností s zabezpečenými internetovými stránkami přibyla i Hypoteční banka. Radost ze zavedení máme určitě i my, na prvním místě je ale tato zpráva důležitá pro klienty této bankovní instituce. Ti totiž teď mají jistotu, že informace, které na stránkách www.hypotecnibanka.cz najdou, budou zaručeně a pouze od zaměstnanců této banky.
Vilém Sládek
Chřipka podporuje registraci domén
V souvislosti s medializací nového viru chřipky, který je znám pod jménem „prasečí“, „mexická“ či „nová“ se opět ukázalo, že se známé kauzy s jasným názvem projevují na registraci domén, které takový název a jeho varianty obsahují.
Konkrétně v .CZ bylo během posledních dubnových a prvních květnových dní registrováno přes 20 domén, které obsahují různé kombinace slov „praseci“, „chripka“, „h1n1“, „mexický“ či „mexican“ event. „new“, „nový“ a „flu“. Podobná situace je v ostatních TLD – zkuste si zaregistrovat „h1n1.be“ nebo „grippeA.fr“. I pokud byste byli ze Slovenska, tak „prasaciachripka.sk“ už taky není volná (držitel má pro jistotu i „vtaciachripka.sk“). Domény mají různé držitele, ale téměř shodná data registrace (duben až květen 2009) a také obsah – není na nich buď nic nebo typická hostingová main page.
Takový doménový boom ale nastane v podstatě vždycky, objeví-li se vhodný název, známý širokému okruhu lidí (nebo takový, který se známým nejspíše stane) – není to německá spolková vláda, kdo je držitelem domény abwrackpremie.de. Češi se z domény srotovne.cz (a dalších 18 variant) oficiální informace nejspíše také nedozví a doména srotovne.sk je překvapivě na prodej. Své o tom ví i Ministerstvo vnitra a jeho projekt datových schránek.
Ti, kdo si v dobách ptačí chřipky (pro připomenutí roky 2005 a 2006) zaregistrovali domény obsahující varianty tohoto názvu, je zatím překvapivě nepouštějí. Možná čekají, zda se vrátí. To na stážistku z Bílého domu se již zapomnělo („monikalewinsky.com“ can now be registered…).
A závěrečný tip – pořád ještě můžete získat „ptacichripka.eu“, „h1n1.sk“ nebo „sertesinfluenza.hu“ :).
Zuzana Durajová
Jak se dá (také) vydělávat na doménách…
V uplynulých dnech se na nás obrátilo několik držitelů doménových jmen .cz s otázkou, zda víme – a co si myslíme – o nabídce České doménové centrály.
Pracovníci společnosti, která tyto stránky provozuje, se totiž začali obracet na držitele doménových jmen s koncovkou .cz. Zavolají jim a upozorní je, že existuje celá řada dalších doménových prostorů (domén s jinými než .cz koncovkami) a tam – zatím – jejich doménové jméno registrováno není. A protože by toho mohli zneužít „zlí lidé“, Česká doménová centrála jim tyto domény předběžně zablokovala a nabízí teď službu jejich registrace.
A cena? Je zřejmě variabilní. Nám poskytnuté údaje mluví o částkách mezi 3000 – 3999 Kč za jednu doménu. V případě ceny 3999/doménu šlo o domény .com. .net a .eu, tedy žádně neobvyklé nebo exotické koncovky.
Zajímavá služba, že? S podobným postupem se z času na čas setkáme ze strany asijských registrátorů. Ti si vytipují držitele českých ochranných známek a nabídnou jim registraci domén se stejným názvem v čínské, tchaj-wanské nebo vietnamské doméně. Argumentují podobně jako Česká doménová centrála – bylo by přece škoda, aby vaši nádhernou doménu někdo v našem doménovém prostoru zneužil.
Samotný web České doménové centrály vypadá naprosto profesionálně a seriozně. Až do okamžiku, než začnete hledat to, co je v dnešním světě registrací naprosto běžné – informaci o ceně a hlavně on-line registrační formulář.
Zmínku o ceně se ani mě, ani nikomu ze zákazníků, kteří se na nás obrátili, na webu najít nepodařilo. Zmíněná cena za doménu je stanovena ve smlouvě, kterou obdržíte mailem po vyjádření zájmu.
On-line formulář potom nahrazuje žádost, aby zájemce o doménu poslal e-mail „v němž uvedete daný název domény a veškeré podrobné údaje o registraci a informace o účtu“.
A jak bych odpověděl na otázku co že si o této službě myslím? Řekl bych, že každý soudný člověk si udělá závěr sám. Osobně si myslím, že doba, kdy se domény registrovaly přes mail bez použití formulářů už je dávno pryč a doba, kdy domény stávaly 3000 Kč za rok tu snad ani nikdy nebyla.
Pokud má někdo skutečně zájem registrovat ekvivalent svého doménového jména i v dalších koncovkách než .cz – což je koneckonců běžná a v mnoha případech i přínosná praxe – doporučoval bych obrátit se na toho, kdo registroval původní doménu. Registrace domén v dalších než .cz prostorech není totiž nic složitého a ten, kdo vám zaregistroval doménu .cz to s největší pravděpodobností zvládne naprosto bez problémů. A za výrazně nižší cenu.
Aktualizace, 1. dubna 2015: Česká televize odvysílala v rámci pořadu Černé ovce reportáž věnující se nabídce registrací domén za přemrštěné ceny. Doporučujeme její zhlédnutí.
DNSSEC už i v Asii
Dnes ráno mě informoval můj DNS server, že v ITARu jsou nové klíče pro další doménu nejvyšší úrovně. Musím říct, ze jsem v tomto týdnu žádnou takovou zprávu nečekal a tak jsem byl trochu překvapený. Toto překvapení se změnilo v údiv ve chvíli, kdy jsem zjistil, že jde o podpis domény z Asie a navíc ze státu, který žádné plány na zavedení DNSSEC veřejně nevyhlásil. První podepsanou doménou v Asii je tedy doména .th – Thajsko. Doufejme, že nebude v tomto regionu osamocena dlouho.
Ondřej Filip
České firmy začínají objevovat DNSSEC
Často slýchávám názor, že pro úspěch technologie DNSSEC je potřeba, aby bylo podepsáno co největší množství domén. To mi přijde podobné, jako kdybychom chtěli, aby každý dům měl ve svém sklepení bankovní trezor odolný proti dynamitu.
Není přeci nutné podepisovat doménu, která slouží pouze pro web s fotkami z dovolené, ale naopak je důležité podepsat domény významných služeb: vyhledávačů, zpravodajských portálů, bank, e-shopů a podobně.
V nedávné době byly podepsány dvě domény, obě z té důležitější kategorie. V minulém týdnu to byla doména jednoho z největších internetových knihkupectví v republice, které funguje na internetové adrese www.kosmas.cz, a dnes jsem si všiml, ze je podepsána i doména významného internetového zpravodajského serveru lupa.cz. To jsou dobré zprávy. Doufejme, že další významné domény na sebe nenechají dlouho čekat.
Ondřej Filip
EU se zajímá o DNSSEC
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) slouží institucím EU i členským státům jako centrum odborných konzultací a poradenství v oblasti bezpečnosti sítí a informací. Agentura podporuje instituce EU a podnikatelské subjekty, aby předcházely problémům spojeným s bezpečností sítí a aby byly schopné tyto problémy pojmenovat a řešit. Na konci ledna uspořádala tato agentura v Athénách jednodenní workshop s názvem Zvýšení odolnosti DNS. Cílem workshopu bylo prodiskutovat aktuální stav nasazení technologie DNSSEC v Evropě, identifikovat problémy, které jejímu dalšímu rozšiřování brání a hlavně, pokusit se najít způsob, jakým by ENISA mohla k tomuto rozšiřování přispět.
Workshopu se zúčastnilo asi 15 zástupců organizací, které mají k tomuto tématu co říct. Kromě evropských registrů, které DNSSEC zavedly (Bulharsko, Švédsko a České republika) zde byly například odborníci z RIPE NCC nebo holandského NlNet Labs. Kompletní program a jednotlivé prezentace jsou k dispozici na stánkách workshopu. V rámci těchto prezentací a následných diskuzí padlo mnoho zajímavých témat. Pro čtenáře našeho blogu jsem si vybral dvě z nich, která nejvíce zaujala mě. Těmi jsou nelehké prosazování DNSSEC na veřejnosti a různé alternativní možnosti využití DNSSEC.
Všechny zastoupené registry se snaží různými marketingovými kampaněmi podpořit nasazení DNSSEC. Ve Švédsku v rámci jedné takové kampaně zveřejnili na stránkách www.kaminskybug.se video, ve kterém ukazují jak jednoduché je zaútočit na některé domény a modifikovat obsah, který uživatel uvidí a to bez vědomí vlastníka domény a provozovatele služby. V Athénách bylo na úvod workshopu promítnuto toto video v nezkrácené podobě. Zveřejnění této verze bylo prý z bezpečnostních důvodů ve Švédsku zakázáno a na web musela jít mírnější varianta. Švédové toto video promítají zodpovědným osobám například v bankách.
Většina diskutujících přirozeně vidí hlavní přínos technologie DNSSEC ve zvýšení zabezpečení infrastruktury internetu a pro běžné uživatele by její nasazení mělo být naprosto transparentní. Objevili se ale i námitky, že právě toto může být pro jeho plné rozšíření kámen úrazu. Pokud uživatel neuvidí v okně svého prohlížeče u zadané domény informaci, že doména je zabezpečená, jako je to v případě SSL autentizace, nezíská k tomuto zabezpečení patřičný vztah. Například pro prohlížeč Firefox již existují rozšíření, které toto řeší. Existují ale i další způsoby jak přiblížit DNSSEC koncovému uživateli. Všechny vycházejí z toho, že DNSSEC dává světu konečně infrastrukturu veřejných klíčů (PKI), která snad v brzké době bude mít jeden kořen. Nabízí se tedy otázka, zda by klíče v DNSSEC nemohly být využity ve známých oblastech užití symetrické kryptografie – SSH autentizace, PGP nebo X509. Nebylo by pěkné mít v prohléžeči místo stovky certifikačních autorit (CA), jeden certifikát kořenové zóny? Registr nabízející DNSSEC je už teď vlastně CA, která přijímá veřejné klíče, potvrzuje jejich pravost svým podpisem a zveřejňuje tyto podepsané klíče na veřejnost v systému DNS. Jediný rozdíl oproti klasické CA je chybějící proces verifikace identity držitele klíče, kterou CA svým podpisem garantuje.
Setkání v Athénách bylo v každém případě inspirativní a představitelé ENISI si stanovili jako cíl připravit jako výstup několik dokumentů, které shrnou to podstatné, co bylo během workshopu řečeno. Budou se také v rámci Evropy snažit působit na ostatní TLD, aby zavedení technologie DNSSEC přijali jako jednu ze svých hlavních priorit.
Jaromír Talíř