Polovina roku přinesla dobrou zprávu pro vlastníky ochranných známek, kteří se soudní cestou domáhají doménových jmen, která jsou shodná s jejich ochrannou známkou, ale jejich držitelem je někdo jiný.
Na úvod trocha šedé teorie, čeho se může takový vlastník ochranné známky, do jehož práv je zasahováno, domáhat – aby se porušovatel práva takového jednání zdržel, odstranil závadný stav (např. formou převodu domény), určení práva, náhrady škody (čímž se myslí skutečná škoda i ušlý zisk), vydání bezdůvodného obohacení, které porušovatel práva v důsledku ohrožení nebo porušení práva získal a nakonec přiměřeného zadostiučinění, pokud mu byla zásahem způsobena nemajetková újma. Zadostiučinění může mít jak podobu nepeněžní, např. zveřejnění rozsudku v tisku nebo peněžní.
Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky vydal na konci června rozhodčí nález, kterým uznal žalobcův nárok na přiměřené zadostiučinění. V podobném případě rozhodl již ke konci loňského roku Krajský soud v Plzni. Pokud je mi z rozhodnutí, která má CZ.NIC k dispozici známo, jedná se o první případy, kdy byl vlastníkům ochranných známek, do jejichž práv bylo zasahováno registrací doménového jména shodného či zaměnitelného s jejich ochrannou známkou, tento nárok přiznán, navíc ve výši, kterou nárokovali. A ta rozhodně není zanedbatelná – žalobci se domohli v součtu 400 tisíc korun.
Jak vyplývá z dosavadních rozhodnutí soudů, je ale potřeba, aby žalobce uplatňovaný nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění řádně zdůvodnil – pro stanovení rozsahu újmy ovšem nepostačuje pouze délka registrace domény žalovaným ani částka, kterou žalovaný za převod domény žádal.
Zuzana Durajová
První banka s DNSSEC
Technologie DNSSEC je tu především pro ty společnosti, které více než ostatní usilují o co největší internetovou bezpečnost. Informace na stránkách bank, médií a například úřadů mají natolik vysokou důležitost, která může svádět k jejich zneužití. Změnění bankovních indexů nebo významů novinových zpráv by mohlo vyvolat paniku, zmatek a řadu dalších negativních reakcí v celé společnosti.
V České republice už je řada společností, které si takovou hrozbu napadení uvědomují a dělají vše pro to, aby k němu nedošlo. Technologii DNSSEC zavedli jako první v Lidových novinách, poté se přidalo internetové knihkupectví Kosmas, společnost Internet Info provozující řadu informačních portálů, Vláda České republiky „podepsala“ doménu eu2009.cz a další.
Z výše uvedeného seznamu institucí operující s citlivými daty nám dosud chyběla banka, která by se chránila DNSSEC. Už ji máme. Do řady společností s zabezpečenými internetovými stránkami přibyla i Hypoteční banka. Radost ze zavedení máme určitě i my, na prvním místě je ale tato zpráva důležitá pro klienty této bankovní instituce. Ti totiž teď mají jistotu, že informace, které na stránkách www.hypotecnibanka.cz najdou, budou zaručeně a pouze od zaměstnanců této banky.
Vilém Sládek
Chřipka podporuje registraci domén
V souvislosti s medializací nového viru chřipky, který je znám pod jménem „prasečí“, „mexická“ či „nová“ se opět ukázalo, že se známé kauzy s jasným názvem projevují na registraci domén, které takový název a jeho varianty obsahují.
Konkrétně v .CZ bylo během posledních dubnových a prvních květnových dní registrováno přes 20 domén, které obsahují různé kombinace slov „praseci“, „chripka“, „h1n1“, „mexický“ či „mexican“ event. „new“, „nový“ a „flu“. Podobná situace je v ostatních TLD – zkuste si zaregistrovat „h1n1.be“ nebo „grippeA.fr“. I pokud byste byli ze Slovenska, tak „prasaciachripka.sk“ už taky není volná (držitel má pro jistotu i „vtaciachripka.sk“). Domény mají různé držitele, ale téměř shodná data registrace (duben až květen 2009) a také obsah – není na nich buď nic nebo typická hostingová main page.
Takový doménový boom ale nastane v podstatě vždycky, objeví-li se vhodný název, známý širokému okruhu lidí (nebo takový, který se známým nejspíše stane) – není to německá spolková vláda, kdo je držitelem domény abwrackpremie.de. Češi se z domény srotovne.cz (a dalších 18 variant) oficiální informace nejspíše také nedozví a doména srotovne.sk je překvapivě na prodej. Své o tom ví i Ministerstvo vnitra a jeho projekt datových schránek.
Ti, kdo si v dobách ptačí chřipky (pro připomenutí roky 2005 a 2006) zaregistrovali domény obsahující varianty tohoto názvu, je zatím překvapivě nepouštějí. Možná čekají, zda se vrátí. To na stážistku z Bílého domu se již zapomnělo („monikalewinsky.com“ can now be registered…).
A závěrečný tip – pořád ještě můžete získat „ptacichripka.eu“, „h1n1.sk“ nebo „sertesinfluenza.hu“ :).
Zuzana Durajová
Jak se dá (také) vydělávat na doménách…
V uplynulých dnech se na nás obrátilo několik držitelů doménových jmen .cz s otázkou, zda víme – a co si myslíme – o nabídce České doménové centrály.
Pracovníci společnosti, která tyto stránky provozuje, se totiž začali obracet na držitele doménových jmen s koncovkou .cz. Zavolají jim a upozorní je, že existuje celá řada dalších doménových prostorů (domén s jinými než .cz koncovkami) a tam – zatím – jejich doménové jméno registrováno není. A protože by toho mohli zneužít „zlí lidé“, Česká doménová centrála jim tyto domény předběžně zablokovala a nabízí teď službu jejich registrace.
A cena? Je zřejmě variabilní. Nám poskytnuté údaje mluví o částkách mezi 3000 – 3999 Kč za jednu doménu. V případě ceny 3999/doménu šlo o domény .com. .net a .eu, tedy žádně neobvyklé nebo exotické koncovky.
Zajímavá služba, že? S podobným postupem se z času na čas setkáme ze strany asijských registrátorů. Ti si vytipují držitele českých ochranných známek a nabídnou jim registraci domén se stejným názvem v čínské, tchaj-wanské nebo vietnamské doméně. Argumentují podobně jako Česká doménová centrála – bylo by přece škoda, aby vaši nádhernou doménu někdo v našem doménovém prostoru zneužil.
Samotný web České doménové centrály vypadá naprosto profesionálně a seriozně. Až do okamžiku, než začnete hledat to, co je v dnešním světě registrací naprosto běžné – informaci o ceně a hlavně on-line registrační formulář.
Zmínku o ceně se ani mě, ani nikomu ze zákazníků, kteří se na nás obrátili, na webu najít nepodařilo. Zmíněná cena za doménu je stanovena ve smlouvě, kterou obdržíte mailem po vyjádření zájmu.
On-line formulář potom nahrazuje žádost, aby zájemce o doménu poslal e-mail „v němž uvedete daný název domény a veškeré podrobné údaje o registraci a informace o účtu“.
A jak bych odpověděl na otázku co že si o této službě myslím? Řekl bych, že každý soudný člověk si udělá závěr sám. Osobně si myslím, že doba, kdy se domény registrovaly přes mail bez použití formulářů už je dávno pryč a doba, kdy domény stávaly 3000 Kč za rok tu snad ani nikdy nebyla.
Pokud má někdo skutečně zájem registrovat ekvivalent svého doménového jména i v dalších koncovkách než .cz – což je koneckonců běžná a v mnoha případech i přínosná praxe – doporučoval bych obrátit se na toho, kdo registroval původní doménu. Registrace domén v dalších než .cz prostorech není totiž nic složitého a ten, kdo vám zaregistroval doménu .cz to s největší pravděpodobností zvládne naprosto bez problémů. A za výrazně nižší cenu.
Aktualizace, 1. dubna 2015: Česká televize odvysílala v rámci pořadu Černé ovce reportáž věnující se nabídce registrací domén za přemrštěné ceny. Doporučujeme její zhlédnutí.
DNSSEC už i v Asii
Dnes ráno mě informoval můj DNS server, že v ITARu jsou nové klíče pro další doménu nejvyšší úrovně. Musím říct, ze jsem v tomto týdnu žádnou takovou zprávu nečekal a tak jsem byl trochu překvapený. Toto překvapení se změnilo v údiv ve chvíli, kdy jsem zjistil, že jde o podpis domény z Asie a navíc ze státu, který žádné plány na zavedení DNSSEC veřejně nevyhlásil. První podepsanou doménou v Asii je tedy doména .th – Thajsko. Doufejme, že nebude v tomto regionu osamocena dlouho.
Ondřej Filip
České firmy začínají objevovat DNSSEC
Často slýchávám názor, že pro úspěch technologie DNSSEC je potřeba, aby bylo podepsáno co největší množství domén. To mi přijde podobné, jako kdybychom chtěli, aby každý dům měl ve svém sklepení bankovní trezor odolný proti dynamitu.
Není přeci nutné podepisovat doménu, která slouží pouze pro web s fotkami z dovolené, ale naopak je důležité podepsat domény významných služeb: vyhledávačů, zpravodajských portálů, bank, e-shopů a podobně.
V nedávné době byly podepsány dvě domény, obě z té důležitější kategorie. V minulém týdnu to byla doména jednoho z největších internetových knihkupectví v republice, které funguje na internetové adrese www.kosmas.cz, a dnes jsem si všiml, ze je podepsána i doména významného internetového zpravodajského serveru lupa.cz. To jsou dobré zprávy. Doufejme, že další významné domény na sebe nenechají dlouho čekat.
Ondřej Filip
EU se zajímá o DNSSEC
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) slouží institucím EU i členským státům jako centrum odborných konzultací a poradenství v oblasti bezpečnosti sítí a informací. Agentura podporuje instituce EU a podnikatelské subjekty, aby předcházely problémům spojeným s bezpečností sítí a aby byly schopné tyto problémy pojmenovat a řešit. Na konci ledna uspořádala tato agentura v Athénách jednodenní workshop s názvem Zvýšení odolnosti DNS. Cílem workshopu bylo prodiskutovat aktuální stav nasazení technologie DNSSEC v Evropě, identifikovat problémy, které jejímu dalšímu rozšiřování brání a hlavně, pokusit se najít způsob, jakým by ENISA mohla k tomuto rozšiřování přispět.
Workshopu se zúčastnilo asi 15 zástupců organizací, které mají k tomuto tématu co říct. Kromě evropských registrů, které DNSSEC zavedly (Bulharsko, Švédsko a České republika) zde byly například odborníci z RIPE NCC nebo holandského NlNet Labs. Kompletní program a jednotlivé prezentace jsou k dispozici na stánkách workshopu. V rámci těchto prezentací a následných diskuzí padlo mnoho zajímavých témat. Pro čtenáře našeho blogu jsem si vybral dvě z nich, která nejvíce zaujala mě. Těmi jsou nelehké prosazování DNSSEC na veřejnosti a různé alternativní možnosti využití DNSSEC.
Všechny zastoupené registry se snaží různými marketingovými kampaněmi podpořit nasazení DNSSEC. Ve Švédsku v rámci jedné takové kampaně zveřejnili na stránkách www.kaminskybug.se video, ve kterém ukazují jak jednoduché je zaútočit na některé domény a modifikovat obsah, který uživatel uvidí a to bez vědomí vlastníka domény a provozovatele služby. V Athénách bylo na úvod workshopu promítnuto toto video v nezkrácené podobě. Zveřejnění této verze bylo prý z bezpečnostních důvodů ve Švédsku zakázáno a na web musela jít mírnější varianta. Švédové toto video promítají zodpovědným osobám například v bankách.
Většina diskutujících přirozeně vidí hlavní přínos technologie DNSSEC ve zvýšení zabezpečení infrastruktury internetu a pro běžné uživatele by její nasazení mělo být naprosto transparentní. Objevili se ale i námitky, že právě toto může být pro jeho plné rozšíření kámen úrazu. Pokud uživatel neuvidí v okně svého prohlížeče u zadané domény informaci, že doména je zabezpečená, jako je to v případě SSL autentizace, nezíská k tomuto zabezpečení patřičný vztah. Například pro prohlížeč Firefox již existují rozšíření, které toto řeší. Existují ale i další způsoby jak přiblížit DNSSEC koncovému uživateli. Všechny vycházejí z toho, že DNSSEC dává světu konečně infrastrukturu veřejných klíčů (PKI), která snad v brzké době bude mít jeden kořen. Nabízí se tedy otázka, zda by klíče v DNSSEC nemohly být využity ve známých oblastech užití symetrické kryptografie – SSH autentizace, PGP nebo X509. Nebylo by pěkné mít v prohléžeči místo stovky certifikačních autorit (CA), jeden certifikát kořenové zóny? Registr nabízející DNSSEC je už teď vlastně CA, která přijímá veřejné klíče, potvrzuje jejich pravost svým podpisem a zveřejňuje tyto podepsané klíče na veřejnost v systému DNS. Jediný rozdíl oproti klasické CA je chybějící proces verifikace identity držitele klíče, kterou CA svým podpisem garantuje.
Setkání v Athénách bylo v každém případě inspirativní a představitelé ENISI si stanovili jako cíl připravit jako výstup několik dokumentů, které shrnou to podstatné, co bylo během workshopu řečeno. Budou se také v rámci Evropy snažit působit na ostatní TLD, aby zavedení technologie DNSSEC přijali jako jednu ze svých hlavních priorit.
Jaromír Talíř
Informační superdálnice nebo porno?
Informační server Živě.cz ve svém článku Konec internetové pornografie v Čechách tvrdí o webových službách typu Facebook a o internetu obecně, že „podstatnou část těchto transformovaných, nebo zcela nově vzniknuvších informací představuje porno – pornografický multimediální obsah“. A není to jen záležitost tohoto článku, je to klasické klišé, které je možné slyšet z různých stran. Je ale skutečnost opravdu taková? Co tedy nejčastěji najdete na českém internetu resp. českém webu? Budou to ta zmiňovaná spousta porna nebo hodnotné informační zdroje?
V rámci průzkumu mezi weby s adresou obsahující .cz jsme loni náhodně vybrali jeden tisíc domén a prozkoumali je (obsah webu byl hodnocen reálným člověkem), abychom se pokusili tyto otázky zodpovědět. Hledače senzací musím ale zklamat a výše uvedené klišé vyvrátit. Ukázalo se, že český internet je přece jen spíše tou informační superdálnicí; že je prakticky celý tvořen „webovými prezentacemi“, tedy stránkami jednotlivců, firem či institucí. Porno tvoří pouze zanedbatelnou část, která je navíc ještě menší než jsou celosvětové odhady, viz následující graf (čísla jsou pouze za domény, na kterých nějaká webová stránka byla – 85 % ze všech).
Jelikož máme v plánu průzkum opakovat, uvidíme zda se situace změní, případně jestli budeme moci vyvrátit nějaké další „zažité“ tvrzení.
PT
Má k lidem v ČR blíže doména .info? Podle Ministerstva vnitra ano
Lidové noviny přinesly zprávu o spuštění datových schránek, které od 1. července t. r. umožní jednodušší komunikaci mezi občany – ať fyzickými, tak právnickými osobami – a státními orgány.
Že se jedná o věc záslužnou a prospěšnou, je nabíledni. Kromě ochrany životního prostředí (protože ony se ty pověstné pruhované obálky jen tak zničehonic neobjeví, dále jsou tu papíry, které se do nich obvykle vkládají a nakonec to všechno někdo rozváží, povětšinou ne na koni nebo jiném ekologickém prostředku, nehledě na to, že dost často se ten poslední „někdo“ ani nenamáhá oznámit, že na nás taková zásilka čeká) se i ve státní správě přeneseme zase o něco blíž 21. století a budeme více komunikovat elektronicky. Právnickým osobám zapisovaným do obchodního rejstříku bude datová schránka zřízena automaticky, fyzickým osobám, ať už podnikatelům nebo občanům, na žádost.
Co ale na první pohled zarazí je, že Ministerstvo vnitra, které datové schránky zřizuje a spravuje, pro umístění informačního webu (reálně provozovány budou pravděpodobně tamtéž, i když uvidíme) použilo gTLD .info, nikoliv národní .cz, pod kterou funguje např. CzechPoint. Bylo by to logické, zvláště, když se jedná o prostředek mající usnadnit život subjektům v rámci České republiky – TLD je jedním ze znaků, který identifikuje obsah, který je pod doménou umístěn v rámci určitého teritoria, má-li se jednat o oficiální stránku orgánu veřejné správy, očekávat by se dala tím spíše. Tento stav je, bohužel, opět dokladem nejednotném přístupu při využívání možností, které Internet nabízí. Doména datoveschranky.cz je registrována na fyzickou osobu od 7. února 2008, přičemž ministr vnitra Ivan Langer o úmyslu datové schránky zavést informoval již 31. srpna 2007 (viz článek v Hospodářských novinách) a zmíněny jsou také v informační brožuře k eGovernmentu, která vznikla v dubnu téhož roku (k dispozici na stránkách MV ČR). Podobná věc se státní správě už párkrát „povedla“, z relativně nedávné doby lze vzpomenout spuštění služby InfoSoud (doména infosoud.cz Ministerstvu spravedlnosti také nepatří…). Vzhledem k tomu, jak zásadně může funkčnost této domény, samozřejmě za předpokladu, že systém datových schránek bude provozován právě na ní, ovlivnit život mnoha lidí, je překvapivé, že ministerstvo nechá pro tento účel zaregistrovat doménu v registru spravovaném zahraničním subjektem, ačkoliv má fungování CZ.NIC „posichrováno“ memorandem. Lze si těžko představit, pokud by správce .info svoji činnost z různých důvodů na kratší či delší okamžik přerušil nebo dokonce ukončil, rychlé řešení vedoucí k obnovení provozu. Jistě, je to poněkud katastrofická vize, ale v období celosvětových ekonomických problémů ji vyloučit nelze. Mnohem reálnější podobu mohou mít případné potíže se současným držitelem domény datoveschranky.info (ano, ministerstvo není jejím držitelem) nebo s obsahem, který se může objevit na ekvivalentu pod .cz, kam se jistě nemalý počet zájemců o datovou schránku či informace o ní podívá.
Zuzana Durajová
Kdy se dočkáme nových gTLD?
V loňském roce bylo jedním z hlavních témat globální správy doménového systému zavedení nových generických domén nejvyšší úrovně – gTLD. Velmi hlasití byli i zástupci městských domén, především .berlin, .nyc a .paris. Generické domény už vznikaly i dříve, vzpomeňme na vznik .museum a .aero, nicméně rozhodně nešlo o transparentní a systematický proces. ICANN se proto rozhodl tomto tlaku částečně podvolit a začal připravovat v rámci speciálního programu proces a pravidla pro zavádění nových gTLD.
Zavedení nových gTLD je ovšem velmi kontroverzní téma, protože nové domény, jak to tak už bývá, nemusí znamenat jen pozitiva. Mezi nimi jsou nejčastěji udávány otevření prostoru pro nové služby či inovace, větší konkurence na trhu doménových jmen nebo to, že by měl existovat jasný postup zavádění, méně chaotický, než je ten současný. Proti tomu jsou ovšem možná negativa, jako že doménový prostor se stane nepřehledným pro uživatele, bude ještě více sporů o domény nebo že nové domény nebudou úspěšné.
ICANN navrhl pravidla, jak by nové domény měly vznikat a vyzval veřejnost, aby tato pravidla komentovala. Jedním z nejzajímavějších příspěvků v této kauze je nedávné vyjádření vlády Spojených Států. Postoj vlády USA má pro ICANN velký význam, protože právě tato vláda (prostřednictvím DoC a pak NTIA) vznik ICANN umožnila a dodnes mají obě strany speciální smlouvu, která vznik a změny domén nejvyšší úrovně řídí. Komentář upozorňuje na fakt, že ICANN zatím nedodržel svůj vlastní závazek, kterým je vypracování studie týkající se ekonomických dopadů zavádění nových domén. Osobně si myslím, že ICANN bude na tento komentář reagovat a tyto studie vypracuje. Nicméně to jistě bude nějaký čas trvat. Uvidíme tedy, jak rok 2009 posune tuto debatu dále. Můj názor je, že vznik nových domén to zásadně pozdrží, možná až do roku 2010. Uvidíme.
Ondřej Filip