Čas od času se na nás obracejí držitelé domén s dotazem, proč se jejich údaje zobrazují v prohledávání údajů na webových stránkách sdružení. Právě této otázce se bude věnovat tento příspěvek.
Ustanovení o zpřístupnění údajů držitele domény ve veřejné části registříku domén (whois) je součástí pravidel registrace již více než 12 let a za tu dobu prošlo několika proměnami. Poslední, a to poměrně výrazná změna, se datuje na podzim r. 2007, kdy se upravovala pravidla registrace v souvislosti s přechodem sdružení CZ.NIC z outsourcovaného systému správy domény na systém vlastní.
Na začátek opět něco málo teorie – na nakládání s osobními údaji pamatuje český právní řád, a to především v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, který nabyl účinnosti již před více než 10 lety (a jak je u nás dobrý zvykem, byl za tu dobu již mnohokrát novelizován…). Tento zákon zahrnuje mezinárodní principy ochrany osobních údajů a jeho účelem je zajištění ochrany osobních údajů, způsob jejich zpracovávání (a to včetně předávání do zahraničí) a upravit vztahy, které v této souvislosti vznikají. Na zákonnou úpravu pochopitelně pamatovala a pamatují pravidla registrace doménových jmen, která s ní nemohou být v rozporu. CZ.NIC, jako správce osobních údajů, musí splňovat zákonné podmínky, na druhou stranu má vůči subjektům osobních údajů určitá práva – např. vyžadovat, aby údaje uvedené v centrálním registru byly správné, protože s odkazem na ustanovení § 5 odst. 1 zákona je povinen zpracovat pouze přesné osobní údaje.
Pokud se vrátíme k pravidlům registrace, která vstoupila v platnost v říjnu 2007, pak z hlediska ochrany údajů tato pravidla poprvé přinesla nejen držitelům domén, ale vůbec všem kontaktům, které se v databázi domény objevují v různých rolích, možnost označit určité údaje jako skryté – takto označené údaje se pak nezobrazují ve veřejné části prohledávání (namísto nich je uveden text „neveřejný údaj“) a jsou k dispozici pouze pro interní potřeby sdružení a registrátorů jako jeho smluvních partnerů. V kontaktu mohou být skryty e-mailová adresa, e-mail pro oznámení, telefonní a faxové číslo, DIČ nebo jiná číselná identifikace (např. datum narození, číslo pasu, OP, IČ…). Přístup do veřejné části whois je navíc chráněn proti automatickým dotazům použitím technologie captcha, kdy uživatel musí rozeznat a zadat bezpečnostní kombinaci znaků.
Mezi údaje, které v kontaktu naopak skrýt nelze, patří jméno a poštovní adresa. Tato skutečnost má své opodstatnění – nejen užíváním domény, ale i její pouhou registrací může dojít i zásahu do práv třetích osob. Takový zásah může mít podobu nejen v tuto chvíli např. všeobecně známé registrace domény s názvem, který má chráněn někdo jiný jako ochrannou známku, ale čím dál častější je i šíření nevyžádané pošty či škodlivého obsahu (malware), publikace obsahu, který je v rozporu se zákonem (propagace a prodej neschválených léčiv, šíření dětské pornografie a podobně). V takových případech toto nezbytné minimum údajů umožňuje poškozeným subjektům, případně příslušným státním orgánům, obrátit se přímo na držitele domény či jiný kontakt v doméně uvedený nebo rovnou zahájit potřebné právní kroky.
Podobně tyto údaje umožňují držitelům domén okamžitě zkontrolovat, že na ně určitá doména skutečně je registrována – to má význam například při odkupu domény a vazbě úhrady kupní ceny na realizaci převodu.
Je tedy zřejmé, že uvádění jména a poštovní adresy držitele domény (nebo také administrativního nebo technického kontaktu) má své opodstatnění. Podobně k uvádění některých údajů ve veřejné části prohledávání přistupují i jiné evropské registry; zmíním například Německo (i zde je možné, stejně jako u nás, skrýt telefonní a faxové číslo nebo e-mailovou adresu), Slovensko nebo Belgii (zde registr skrývá osobní údaje držitelů – fyzických osob a vydává je pouze na „oprávněnou“, resp. „opodstatněnou“ žádost – na tomto místě vyvstává otázka, která žádost je a která není dostatečně opodstatněná, neboť kritéria nejsou v pravidlech belgického registru stanovena).
Zuzana Durajová
Přečetli jsme za vás – nález ÚS ve věci tzv. data retention
Minulý týden vydal ÚS nález ve věci uchovávání provozních a lokalizačních údajů (tzv. data retention). Pokusím se pro vás pětadvacet stránek textu shrnout: ÚS nálezem ruší ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a vyhlášku č. 485/2005 Sb., o rozsahu uchovávaných údajů, formě a způsobu jejich předávání.
A argumentace je moc hezká a v podstatě reflektuje výtky, které na napadenou úpravu směřovaly od počátku: úprava byla přijata v souvislosti s bojem vůči nejzávažnější kriminalitě, ale zákon umožňoval uchovávání a poskytování bez rozlišení závažnosti trestného činu, který je vyšetřován. Jako v mnoha případech, i tady šli národní legislativci nad rámec požadavků Evropské unie (poznámka autorky: což však není specifikum pouze ČR – stejný argument se objevil i v Německu), protože právě Směrnice 2006/24/ES výslovně uvádí, že uchovávané údaje mají být dostupné pro účely vyšetřování, odhalování a stíhání závažných (poznámka autorky: podle českého trestního zákoníku se trestné činy dělí na přečiny a zločiny, rozhodující je míra zavinění – úmysl nebo nedbalost, a horní hranice trestu odnětí svobody; zvlášť závažné trestné činy jsou trestné činy spáchané úmyslně, s horní hranicí trestu odnětí svobody nejméně 10 let) trestných činů. Tuzemská úprava žádný takový limit neobsahovala, navíc ani nestanovila podmínky uchovávání údajů, jejich použití, záruky proti zneužití a případné sankce. Pro oprávněné orgány, které ostatně nebyly úpravou ani vymezeny, tedy bylo vyžádání provozních a lokalizačních údajů velmi pohodlné usnadnění práce. A protože obecně je státní správa spíše pohodlná instituce, pro kterou je snadnější přinutit jiného k aktivitě než jí vyvinout samostatně, mohlo se vesele předávat i v jednoduchých případech, kde by např. neměl šanci projít odposlech.
Napadená právní úprava tedy umožňovala masivní zásah do základních práv a svobod jednotlivců, aniž by byla určitá a jasná a byl jasně a přesně vymezen její účel. Údaje byly shromažďovány plošně a preventivně, bez předchozího podezření. Navzdory tomu, že uchováván není obsah zpráv, přesto, jak uvádí ÚS, bylo možné v kombinaci údajů o uživatelích, datech, místech a formách telekomunikačních spojení, jsou-li sledovány v delším časovém úseku, sestavit detailní informace o společenské nebo politické příslušnosti, osobních zálibách, sklonech, slabostech jednotlivých osob a s vysokou mírou pravděpodobnosti předvídat její aktivity v budoucnosti. Stát se tak stával pověstným „Velkým bratrem“, který je všudypřítomný, a, jak uvedl německý soud, ústavní práva na soukromí, právo svobodné volby a svobodu projevu přestávají prakticky existovat.
Kromě rozhodnutí, že úprava není v souladu s ústavněprávními limity, protože porušuje požadavky plynoucí z principu právního požadavku a koliduje s požadavky na omezení práva na soukromí, ÚS vyjádřil pochybnost nad samotnou nezbytností a přiměřeností plošného a preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů. Na statistikách objasněnosti kriminality se totiž přijetí napadené právní úpravy nijak pozitivně neprojevilo.
V souvislosti s výše uvedeným ÚS rovněž doporučil úpravu příslušných ustanovení trestního řádu a neodpustil si rýpnutí do navrhovatele (poznámka autorky: poslanci PSP ČR, zastoupení Markem Bendou (ODS)), který má v současnosti v PS většinu a mohl zákon změnit standardní cestou. Na rozdíl od německého Spolkového ústavního soudu však nepřikázal všechna uchovávaná data bezodkladně smazat. Operátoři zatím zůstávají zdrženliví, ostatně nález ještě nebyl vyhlášen ve Sbírce zákonů, tudíž dosud není vykonatelný, nicméně i bez výslovného rozhodnutí by pak měli dosud shromážděné údaje smazat a orgány, které si údaje vyžádaly v rámci své činnosti, je již nepoužít.
Zuzana Durajová
Zabezpečení domény scitani.cz
Český statistický úřad na stránkách scitani.cz včera upozornil na falešné sčítací komisaře. Nejen komisaři ale mohou být falešní (a prázdní? ;)). Letos poprvé – od půlnoci z 25. na 26. března – se na stránkách scitani.cz půjde přihlásit a vyplňovat formulář on-line.
Elektronickému sčítání by jistě šlo vytknout více nedostatků, já však upozorním jen na jeden: doména scitani.cz není zabezpečena technologií DNSSEC. Oblíbenost elektronické komunikace stoupá, přímo úměrný je ale počet uživatelů, jejichž povědomí o bezpečné komunikaci přes internet není, řekněme, příliš vysoké. Dá se tedy očekávat, že možnost on-line vyplnění využije značný počet osob. A rozhodně se najde pár lidí, kterým by se údaje z formulářů celkem hodily jako cenný zdroj informací, ať už je zamýšlejí (zne)užít jakkoliv. Vyplněné formuláře budou obsahovat množství citlivých osobních údajů a je s podivem, že ČSÚ doménu, na které budou on-line formuláře umístěny, nezabezpečilo prostřednictvím DNSSEC, který zajišťuje, že po zadání adresy www.scitani.cz do internetového prohlížeče jste se skutečně dostali na web, který je ovládán statistickým úřadem. Řešení je přitom jednoduché a levné a dá se stihnout ještě do spuštění sčítání – začít můžete třeba na www.dnssec.cz. Za stávajícího stavu se ale dostává vyplnění formuláře na webu scitani.cz na roveň vložení do obálky a zaslání poštou v předtištěné obálce. Schránka, do které zásilku vhodíte, bude v tomto případě nejspíš pravá, ale dostane se, neporušená, svému adresátovi?
Zuzana Durajová
Konec placení autorských poplatků za firemní tiskárny?
Je celkem všeobecně známo, že autorský zákon dovoluje pořízení kopie díla pro osobní potřebu fyzické osoby či vnitřní potřebu právnické osoby – ti k tomu nepotřebují předchozí souhlas autora a takovou kopii si pořizují v podstatě bezplatně. Za tento způsob užití však přesto náleží autorům takových děl odměna, která ale není předmětem dohody mezi autorem a uživatelem, nýbrž jde o tzv. náhradní odměnu, která umělcům a tvůrcům kompenzuje legální možnost takové volné kopie vytvářet. Odměna je stanovena paušálně a poplatky se hradí z přístrojů, které výrobu kopií autorských děl umožňují a z nenahraných nosičů záznamů je hradí výrobci či dovozci takových přístrojů a nosičů a také poskytovatelé rozmnožovacích služeb (a ti je pak přenášejí na své zákazníky, kteří si jejich zboží kupují).
Na téma povinných autorských poplatků (náhradních odměn) bylo již popsáno poměrně dost papíru a ne vždy se, především na straně firem, které přístroje či nosiče nakupují pro užití k podnikání a nikoliv pro zhotovování kopií autorských děl, setkávají s pochopením. Této otázce se věnoval i Soudní dvůr Evropské unie ve sporu mezi španělským svazem autorů Sociedad General de Autores y Editores de España (SGAE) a společností Padawan SL, která prodává CD a DVD disky a MP3 přehrávače. Tato společnost odmítla poplatek za soukromé rozmnožování zaplatit a argumentovala, že uplatnění takového poplatku za tyto digitální nosiče bez rozdílu a bez ohledu na funkci, k níž jsou určeny (soukromé užití nebo jiná podnikatelská či komerční činnost) jsou v rozporu se směrnicí 2001/29/ES z 22. května 2001, na jejímž základě je „spravedlivá odměna“ nositelům autorských práv z důvodu udělení „výjimky pro soukromé rozmnožování“ vyplácena.
V rozhodnutí z října letošního roku (věc č. C-467/08) Soudní dvůr rozhodl, že: „mezi uplatněním poplatku určeného k financování spravedlivé odměny na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování a jejich předpokládaným používáním pro účely soukromého rozmnožování musí existovat spojitost.“ Rozhodnutí Soudní dvůr uzavřel konstatováním, že uplatnění poplatku za soukromé rozmnožování „bez rozdílu, zejména na vybavení, přístroje a nosiče pro digitální rozmnožování, jež nebyly poskytnuty soukromým uživatelům a jsou zjevně vyhrazeny k jiným účelům než pro pořizování rozmnoženin k soukromému užití, není v souladu se směrnicí 2001/29.“ Takže pokud přístroje či nosiče nejsou určeny pro kopírování autorských děl, pak by poplatek (náhradní odměna) hrazen být neměl. A názor Soudního dvora, jako orgánu, který sjednocuje výklad evropského práva, by měl být respektován i v České republice.
Zuzana Durajová
Německo povoluje registraci domén se znakem „ß“
Němci mohou při registraci doménových jmen použít všechny znaky své abecedy. DENIC totiž povolil registraci doménových jmen se znakem „ß“ („es-zett“, „ostré s“). Užití tohoto znaku dovoluje nový IDNAbis standard od 4. srpna t. r. Spuštění registrací bylo rozděleno opět do dvou fází – od 26. října mohly o registraci domén požádat subjekty, které již vlastnily domény obsahující „ss“ (zdvojeným „s“ se již od 90. let v některých případech „ß“ nahrazuje). Sunrise period skončila 16. listopadu a bylo během ní úspěšně zaregistrováno 5 172 „ß“-domén. Nyní už o registraci domény s písmenem „ß“ může požádat kdokoliv a během prvních dvou hodin bylo přijato přes 187 tisíc žádostí o registraci. Ne všichni však již mají nový IDN standard implementován, takže se může stát, že po zadání názvu „ß“ domény do prohlížeče bude uživatel přesměrován na variantu s „ss“, přestože se bude jednat o dvě různá doménová jména.
Zuzana Durajová
Česká doménová centrála – jak se dá také vydělávat na doménách III.
O aktivitách společnosti Česká doménová centrála jsme na tomto blogu informovali poprvé v květnu loňského roku, další článek vyšel letos v únoru.
Na základě těchto článků se nám ozvalo poměrně nemalé množství subjektů, které Česká doménová centrála kontaktovala a které její nabídky na registraci doménových jmen využily. Ve spolupráci s některými z nich jsme vypracovali a na konci dubna podali trestní oznámení.
Česká doménová centrála však od svých aktivit neupustila. Registrace domén nabízí dle nám dostupných informací podle stejného scénáře i nadále a přistoupila k vymáhání úhrad objednaných domén od subjektů, které si je již dříve objednaly a neuhradily (a objednávku rozporovaly).
V každém případě se na nás obracejí další poškozené subjekty se žádostí o informace, buď o stavu podaného trestního oznámení nebo o tom, jak se k tomuto trestnímu oznámení připojit. Pro druhé uvedené, tedy pro ty, kteří by se chtěli k trestnímu oznámení z dubna letošního roku, podaného na společnost Česká doménová centrála, s. r. o, přidat, je určen následující kontakt: Policie České republiky, OŘP Praha I, SKPV OHK, 1. odd. hospodářské kriminality, F. Křížka 24, Praha 7, telefon 974 857 457 nebo 974 857 524.
Aktualizace, 1. dubna 2015: Česká televize odvysílala v rámci pořadu Černé ovce reportáž věnující se nabídce registrací domén za přemrštěné ceny. Doporučujeme její zhlédnutí.
Bude páté sudiště pro řešení sporů dle UDRP v Indii?
ITMAC (Indian Arbitration and Mediation Centre) se chce stát akreditovaným poskytovatelem řešení sporů o doménová jména podle pravidel UDRP (The Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy – Jednotné zásady pro řešení sporů týkajících se doménových jmen), podle kterých se postupuje ve všech gTLD a některých ccTLD. O žádosti bude ICANN rozhodovat již v příštím týdnu a bude-li schválena, stane se ITMAC pátým sudištěm vedle Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), Národního arbitrážního fóra NAF v USA, Asijského centra pro rozhodování sporů o doménová jména (ADNDRC) a českého Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.
Jak vyplývá z návrhu, ITMAC má nyní 18 panelistů, kteří by spory rozhodovali a je schopno nabídnout řešení sporů v mnoha jazycích, které jsou v Indii a okolních státech používány (tedy kromě angličtiny také hindština, tamilština, bengálština a další). Navržené poplatky jsou o něco vyšší než například u českého Rozhodčího soudu: spor o jednu doménu řešený třemi rozhodci vyjde v Čechách na 81 tis. Kč, v Indii na cca 89 tis. Kč (217 tis. rupií). Spory o česká doménová jména však nejsou řešeny podle pravidel UDRP, ale jde o rozhodčí řízení ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů.
Zuzana Durajová
Řešení sporů o domény u Rozhodčího soudu v novém
Již příští týden nabude účinnosti nový Řád pro řešení sporů o domény .cz vydaný Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, na jehož přípravě se sdružení CZ.NIC podílelo. Tento Řád, jehož plné znění je k dispozici na internetové adrese soudu, přináší hned několik poměrně zásadních změn.
Tou první je využití on-line platformy, která je používána pro spory o doménová jména .eu. Spory o české domény jsou řešeny v on-line řízení již od r. 2007, ale platforma pro spory .eu řízení oběma stranám zjednoduší a zpřehlední.
Další zásadní změnou je možnost strany určit si, že spor nebude rozhodován pouze jedním rozhodcem, ale třemi (za předpokladu, že ponese zvýšené náklady s tím spojené a druhá strana s tím bude souhlasit). Doposud to v on-line řízení mohl být pouze jeden rozhodce určený předsedou RS.
Třetí a možná nejdůležitější je pevná sazba poplatku za řízení. Až doteď byl poplatek určován pro spory o domény stejně jako pro jiné typy majetkových sporů a to procentní sazbou z hodnoty předmětu sporu, což bylo min. 7 tis. Kč, max. 1 mil. Kč. Asi Vás nepřekvapí, že stanovit hodnotu domény není vždy (vlastně spíše většinou) úplně jednoduché, nepředvídatelnost výše soudního poplatku působila nejistotu a byla pravděpodobně nejsilnějším argumentem, proč rozhodčí řízení jako způsob řešení sporu o doménu .cz nepoužít. Tomu už bude konec, protože společně s novým Řádem platí nový sazebník – sazby za vedení sporu budou, podobně jako v případě sporů o domény .eu, zohledňovat počet doménových jmen, o která se strany spoří a též počet rozhodců, kteří budou v daném sporu rozhodovat. Tím se náklady na řízení stávají skutečně transparentními a žalobci budou ušetřeni nepříjemných překvapení, jež mohl dříve přinést odlišný názor rozhodce na hodnotu sporu, tedy domény proti názoru žalobce v podaném žalobním návrhu. Sazebník je k dispozici na internetové adrese Rozhodčího soudu.
Pochopitelně Vám přeji, abyste se o Vaši doménu soudit nemuseli. Pokud by taková situace přesto nastala, věřím, že tyto změny posílí důvěru a zvýší zájem o rozhodčí řízení jako kvalitní, důvěryhodný, rychlý a efektivní způsob řešení sporů o domény .cz.
Zuzana Durajová
Vládní aktivity v oblasti kybernetické bezpečnosti
Vláda na svém zasedání v předposledním květnovém týdnu, na základě návrhu Ministerstva vnitra, zřídila Meziresortní koordinační radu pro oblast kybernetické bezpečnosti a schválila její statut.
Podle oficiální zprávy, která byla k návrhu statutu vydána, má být zřízení koordinační rady nástrojem pro podporu výkonu koordinační role Ministerstva vnitra v oblasti kybernetické bezpečnosti, která vyžaduje součinnost dalších ústředních orgánů státní správy a dalších subjektů. Jednání rady, jejíž první setkání se má uskutečnit relativně velmi brzy, nejpozději do konce srpna, se budou účastnit nejen Ministerstvo vnitra, ale také zástupci policie, Ministerstva obrany, zahraničních věcí, financí, průmyslu a obchodu, dopravy, ale i BIS, České národní banky a pochopitelně ČTÚ. Přizváni mohou být také externí odborníci.
Zřízení této rady je součástí širšího zájmu státu o kybernetickou bezpečnost, a bylo schváleno vládou už v březnu tohoto roku. Do poloviny prosince by pak MV mělo vládě předložit strategii pro oblast kybernetické bezpečnosti a co je důležité, nejpozději do konce tohoto roku zahájit zajišťování provozu vládního (národního) pracoviště CSIRT. Modelové pracoviště již od r. 2008, v rámci grantu MV, obsluhují pracovníci sdružení CESNET. Sdružení CZ.NIC, které provozuje CSIRT tým zodpovědný za řešení incidentů v rámci AS25192 a incidentů dotýkajících se nameserverů pro domény .cz a ENUM, se aktivně účastní pracovních setkání, které se provozu národního CSIRTu týkají.
Zuzana Durajová
28. leden – Den ochrany osobních údajů
Již čtvrtý rok je 28. leden z iniciativy Rady Evropy Dnem ochrany osobních údajů. A není jím náhodou – právě 28. ledna 1981 byla ve Štrasburku přijata Úmluva č. 108 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat. Česká republika ji podepsala v r. 2000, v platnost pak vstoupila o rok později. Připomeňme, že účelem této Úmluvy je zaručit každé fyzické osobě na území každé smluvní strany bez ohledu na národnost a místo pobytu úctu k jejím právům a základním svobodám, zejména k jejímu právu na soukromý život.
Asi není třeba čtenářům tohoto blogu připomínat existenci zákona na ochranu osobních údajů a práci Úřadu pro ochranu osobních údajů. Co bychom si však dnes a denně připomínat měli, je prolínání informačních technologií do našeho soukromí.
Ráno vyjdete z domu a než dorazíte do práce, uvidí vás oko kamer na křižovatce či v metru. Při nákupu snídaně si vás v obchodě prohlédne kamera a při placení u pokladny nastane hotová smršť – zaplatíte vaší platební kartou a předložíte i věrnostní kartičku, na kterou se vám načítají body na slevu. Obchodník ví, co si u něj často nakupujete a banka ví kde. Pro diskusi na mnoha zpravodajských serverech je třeba ověřit vaši identitu. Taktéž vás zná několik internetových obchodů, kde před svátky na poslední chvíli nakupujete dárky. E-shop ví, co se vám líbí, a tak vám, s vaším laskavým souhlasem (protože jste „neodfajfkoval“ by default zadaný souhlas se zasíláním obchodních sdělení) ochotně posílá novinky. Je tak pohodlné kupovat si předplatní kupon na MHD přes internet a nabít jím OpenCard, kterou můžete použít i jako průkaz do knihovny…
Těchto „povinných“ sdílení osobních údajů je málo, a proto máme ještě profil na Facebooku, u něhož bohužel málokdo věnuje dostatečnou pozornost tomu, kdo se na informace v něm uvedené může podívat. Víte, kdo všechno jsou přátelé vašich přátel? Prostřednictvím Google Street View si můžete prohlédnout, jak vypadá místo, kam jedete na schůzku – ale chcete, aby se mohl každý podívat na to, jak vypadá váš dům a co jste zrovna dělal na zahradě, když googlí auto jelo kolem? Nedejbože, když jste zrovna v tu chvíli vyprovázeli návštěvu, která tam jaksi neměla být ;).
Víte, kdo všechno vůbec má vaše údaje a jak je zpracovává? Jak je zajištěna jejich bezpečnost? Poskytuje je dalším osobám? Že určitě ne? Četli jste podmínky souhlasu s poskytnutím osobních údajů, když jste jej podepisovali?
Internet nám spoustu věcí dává a usnadňuje, ale zároveň do našeho života pouští i černé pasažéry; neznáme je a oni o nás přesto vědí a vědí toho dost. Vypustíte-li jednou vaše soukromí do světa, velmi těžko už ho pak budete vměstnávat zpět, jako pomyslného džina do lahve. Většímu přehledu o tom, jaké údaje s kým sdílíte, již brzy napomůže spuštění služby OpenID, které CZ.NIC plánuje na říjen tohoto roku. Úvodní dokument týkající se tohoto projektu jste mohli do konce loňského roku komentovat také na tomto blogu.
Zuzana Durajová