Jsou tomu již téměř dva měsíce co Datovku pro desktop a iDatovku doplnila Datovka pro Android. Jak si stojí, jak je to s podporou verzí Androidu a co jako vývojář očekávat po publikování aktualizace aplikace na Google Play? Na to se podíváme v tomto blogpostu.
Verze Androidu na trhu
Android je tu s námi přibližně 4,5 roku a během této doby bylo vydáno poměrně velké množství jeho verzí. Ty nejsou z pohledu vývojáře ani tak podstatné jako verze API, se kterou byla daná verze Androidu sestavena. Jednotlivé verze API se mezi sebou liší zejména podporou nových funkcí systému a bohužel občas i jinými chybami, které vývojář musí ošetřit. V praxi to znamená, že se vývojář musí na počátku rozhodnout, pro jaké rozpětí verzí API bude svou aplikaci psát. Zahrnout dnes do podpory například API verze 4 (což odpovídá Androidu 1.6 Donut) by sice mohlo přinést několik uživatelů navíc, ale komplikace, které bychom si tímto krokem do kódu a vývoje celé aplikace zanesli, za to ve většině případů nestojí. Dobrým pomocníkem v tomto rozhodování jsou grafy obsazení trhu, které Google poskytuje.
Obsazení trhu
Obsazení trhu, vývoj
Z prvního grafu je patrné, že majoritní podíl, téměř 50 procent, obsazuje API verze 10, které odpovídá Androidu 2.3 Gingerbread. Přestože je tato verze již téměř 2 roky stará, její ústup z trhu je, jak vidno z druhého grafu, pozvolný a proto bude určitě vhodné s touto verzí při vývoji nové aplikace ještě nějaký čas počítat.
Verze Androidu u uživatelů Datovky
Výše zmíněným rozložením jsme se řídili i při vývoji Datovky pro Android a rozhodli se podporovat pouze API verze 8 (Android 2.2 Froyo) a novější. Při pohledu na další graf, který již ukazuje zastoupení verzí Androidu pro naši aplikaci, je evidentní, že naše rozhodnutí bylo více než velkorysé. Datovka na Androidu 2.2 je na pouhých 22 zařízeních (což je něco málo přes 2 %) a dokonce ani Android 2.3 nemá na počtu instalací příliš velký podíl. Sečteme-li počty instalací na Androidu verze 4.x, zjistíme, že tato skupina zaujímá téměř 80 % procent všech instalací, což rozhodně nekoresponduje s předchozími grafy obsazení trhu ani s obecným zastoupením verzí v dané skupině aplikací. Navíc si lze všimnout, že se zvětšujícím se počtem instalací roste zejména podíl právě Androidu 4.x.
Vývoj verze Datovky pro Android
Domníváme se, že toto netypické rozložení verzí Androidu je dáno především specifickým obecenstvem aplikace, protože mezi uživatele datových schránek patří především manažeři, podnikatelé a další uživatelé z vyšších příjmových skupin. To je koneckonců zřejmé i z nejpoužívanějších zařízení, kde vede high-end telefon Samsung Galaxy S III.
Šíření aktualizací v Google Play
V ideálním světě by se aktualizace šířily lusknutím prstu a v té samé vteřině by byly všechny staré verze a tím i chyby nás vývojářů zapomenuty. Bohužel takto to minimálně v případě Androidu nechodí. Jak vidno z posledního grafu, Datovka byla uveřejněna na Google Play 30. listopadu 2012, tisková zpráva vyšla až o dva dny později, ale přesto si ji v tomto mezičase nainstalovalo 7 uživatelů. Následoval raketový start a další den již Developer Console hlásila 111 uživatelů. S nimi přišly první nahlášené chyby a první opravené vydání. To mělo následující den nainstalováno 208 uživatelů, 48 stále čekalo na doručení aktualizace. Podíl verze 1 se další dny dále snižoval, ale přesto i po 2 měsících a 3 vydaných aktualizacích Developer Console stále eviduje 4 uživatele s verzí 1.
Dále jde z grafu odvodit, že s rostoucím počtem instalací a uveřejněných verzí klesá rychlost šíření nové verze. Druhé verzi Datovky trvalo 2 dny, než se rozšířila na více než 90 % všech zařízení, v případě verze 3 to bylo 6 dní a poslední uveřejněné verzi číslo 4 zabralo dosažení stejného cíle již 15 dní.
Vývoj Datovky
V každém případě počty stažení i hodnocení aplikace uživateli ukazují, že si Datovka pro Android své příznivce v české internetové komunitě našla. Na vylepšování této aplikace samozřejmě budeme dále pracovat a o nových verzích vás budeme informovat na stránkách Laboratoří CZ.NIC. Stejně tak budeme rádi, pokud se vy ozvete nám a dáte nám vědět o případných problémech s aplikací nebo vašich nápadech na její vylepšení.
Martin Strbačka
Laboratoře CZ.NIC včera, dnes a zítra
Konec roku bývá často využíván k bilancování a začátek nového roku je zase dobrou příležitostí k prognózám, předsevzetím a plánování věcí příštích. Protože jsme si nechali ohlédnutí na konci roku v návalu práce utéct, dovolím si v tomto příspěvku spojit oba pohledy dohromady a krátce popsat historii, současnost a blízkou budoucnost Laboratoří CZ.NIC.
Zárodek Laboratoří CZ.NIC vznikl v průběhu roku 2008 oddělením od produkční části CZ.NIC. Cílem nových laboratoří byla práce na projektech bez přímé vazby na registr domén a s ním spojený vývoj a infrastrukturu.
Během roku 2009 a 2010 se počet členů laboratoří pomalu zvyšoval, což vyvrcholilo vytvořením nové pobočky v Brně. Zároveň s růstem počtu zaměstnanců se zvyšovalo i množství realizovaných projektů – např. v roce 2009 převzaly laboratoře vývoj routovacího démona BIRD a vznikly projekty DNSSEC hardware tester, DNSSEC validátor pro Firefox, dsgui alias Datovka; v roce 2010 přibyly ZFO Editor, iDatovka a první interní verze Knot DNS.
V letech 2011 a 2012 pak již počet zaměstnanců laboratoří stagnoval a docházelo spíše k přirozené obměně osazenstva. I přesto se ale růst počtu projektů nezastavil, spíše naopak – v roce 2011 přibyla první ostrá verze Knot DNS, IPv6 widget, DNSSEC validátor pro Chrome a spolupráce na BIND 10; v roce 2012 pak např. KATR, DNSSEC Validátor pro IE, Malicious Domain Manager, nové statistiky CZ.NIC a Datovka pro Android.
V roce 2013 nechceme za dosavadním vývojem zaostat a kromě rozvoje a údržby stávajících projektů startujeme hned dva nové velké projekty v oblasti internetové bezpečnosti a interaktivního vzdělávání. S tím je samozřejmě spojená i další nutná expanze laboratoří, a to jak v našich současných pobočkách v Praze a Brně, tak v nejbližších měsících také v nové pobočce v Plzni.
Pokud byste tedy měli zájem podílet se na vývoji inovativních projektů v renomované společnosti, jejichž výstupem je v naprosté většině případů otevřený software, dejte nám vědět. Seznam otevřených pozic a kontakt na nás najdete na našich stránkách v sekci kariéra.
Věřím, že i v případě, že mezi zájemce o práci na našich projektech nepatříte, zaujmou vás alespoň jejich výsledky. Určitě je na co se těšit.
Bedřich Košata
Přístup k systému Request Tracker z Pythonu
Závěrem loňského roku Laboratoře CZ.NIC vydaly první verzi modulu python-rt. Ten umožňuje přistupovat z Pythonu k API systému pro správu požadavků Request Tracker. Původně byl tento modul vyvinut v rámci projektu MDM, nakonec je ovšem použitelný i samostatně. Podrobnosti o modulu naleznete na stránce projektu a v jeho dokumentaci.
Co vlastně je Request Tracker a kde se podobné systémy uplatní? Jedná se o webové aplikace, které přehledně evidují požadavky (typicky nahlášené e-mailem) a umožňují skupině lidí spolupracovat na jejich řešení. Běžně takové tyto systémy používají například oddělení zákaznické podpory. Veřejně dostupné demo systému Request Tracker si můžete vyzkoušet zde. A právě na něm si ukážeme, jak se modul používá.
- Na testování si vytvoříme nové virtuální prostředí v adresáři env-rt, přesuneme se do něj a aktivujeme jej:
$ virtualenv env-rt $ cd env-rt $ source bin/activate
- Nainstalujeme modul rt:
(env-rt)$ pip install rt
- Spustíme Python v interaktivním režimu:
(env-rt)$ python
- Importujeme modul rt a vytvoříme instanci jeho třídy rt (tři parametry: adresa REST API systému Request Tracker., uživatelské jméno, heslo):
>>> import rt >>> tracker = rt.Rt('http://rt.easter-eggs.org/demos/stable/REST/1.0', ... 'mike.bar', 'mike.bar') - Přihlásíme se do systému a vyhledáme všechny vlastníky požadavků ve frontě Helpdesk:
>>> tracker.login() True >>> set(map(lambda x: x['Owner'], tracker.search(Queue="Helpdesk"))) set([u'admin', u'john.foo', u'Nobody', u'mike.bar'])
- Dále například můžeme vytvořit nový požadavek:
>>> tracker.create_ticket(Queue='Helpdesk', ... Subject='Coffee (important)', Text='Help I ran out of coffee!') 113
- Vrácené číslo je ID požadavku, které můžeme využít pokud chceme například požadavek editovat:
>>> tracker.edit_ticket(113, Requestors='addicted@example.com') True
- Důležitá je také možnost na požadavky reagovat:
>>> tracker.reply(113, text='Do you know Starbucks?') True
- Na konci se odhlásíme:
>>> tracker.logout() True
Pokud se rozhodnete modul používat, budeme rádi za vaši zpětnou vazbu.
Jiří Machálek
Trochu starší (ale o to zajímavější) novinky v mojeID
Před koncem roku jsme ještě stihli nasadit novou verzi mojeID. Protože jsme nechtěli, aby informace k tomuto releasu zapadly, vracíme se k nim až teď, po svátcích. Nová verze přináší uživatelům dvě zajímavé možnosti. První vylepšení souvisí se skrýváním adresy ve vyhledávací službě Whois. Druhou změnu představuje další přihlašovací metoda, kterou je použití jednorázového hesla (OTP – One-Time Password).
Skrývání adresy držitelů domén ve službě Whois není úplnou novinkou, ovšem dosud bylo spojeno pouze s fyzicky ověřenými (validovanými) mojeID účty. Podle plánu jsme již před časem začali pracovat na tom, aby tuto výhodu mohli co nejdříve využít i ti, kteří mají své údaje ověřené na úrovni potvrzené poštovní adresy. Současně s tím jsme přidali možnost ověření údajů a skrývání adresy jako vlastnost registru domén; toto řešení je určené pro držitele domén, kteří preferují možnost spravovat si své kontaktní údaje přes registrátora. Musí ale samozřejmě absolvovat tradiční ověřovací kolečko, stejně jako při založení mojeID účtu.
mojeID pro nás nepředstavuje pouze zjednodušené přihlašování, ale také vyšší míru zabezpečení. Proto již od začátku nabízíme dvě varianty přihlašovacích metod (heslo, osobní certifikát). K nim nyní přibyla další metoda, kterou je přihlašování přes jednorázové heslo (One-Time Password – OTP). Pro využití OTP je třeba, aby měl uživatel chytrý telefon s nainstalovanou aplikací (například Google Authenticator). Po nastavení telefonu (postup je uveden v nastavení mojeID) musí uživatel zvolit přihlašovací metodu „Jednorázové heslo“. Poté už jen do přihlašovacího formuláře zadá existující heslo a jednorázový kód, který vygeneruje aplikace v jeho chytrém telefonu.
Víme, že se nejedná o převratné změny, ale věříme, že si nové možnosti služby mojeID své příznivce najdou.
Na závěr bych rád upozornil na to, že přes mojeID se můžete dostat do klientských sekcí řady registrátorů domén .CZ (Active24, IGNUM, ZONER Software, INTERNET CZ, Web4U, AERO Trip PRO, ASPone, GENERAL REGISTRY, Gransy, ONE.CZ, NEW MEDIA GROUP, KRAXNET, Stable.cz, TELE3 a 1X). Od prosince potom tuto službu najdete také například na portálech Hafíci.cz, SpěcháTo.cz, Kniha.cz, Capsa.cz nebo 1188.cz. K těmto a dalším službám se může aktuálně přihlásit více než 160 tisíc držitelů mojeID účtů.
Vilém Sládek
IPv6 a DNSSEC pomohou vybrat nejlepší weby měst a obcí
Mezi zástupci měst a obcí oblíbená soutěž „Zlatý Erb“, která hodnotí nejlepší internetové stránky českých měst a obcí, letos vstupuje již do 15. ročníku. Jubilejní ročník je doprovázen rovněž jednou významnou novinkou a to novým kritériem pro hodnocení nejlepších webů. V letošním ročníku tak nebudou obecní weby posuzovány jen podle tradičních kritérií, jako je uveřejňování povinných informací, výtvarné zpracování či ovládání webu a navigace, ale nově rovněž podle podpory IPv6 a DNSSEC. Implementace těchto technologií bude hodnocena jak v krajských kolech, tak i v kole celostátním.
Hodnocení kritéria „Podpora IPv6 a DNSSEC“ bude mít na starosti naše sdružení, které všem účastníkům splňujícím nové kritérium na plný počet bodů (tj. budou mít podepsánu doménu DNSSECem a zároveň všechny jejich webové, DNS a e-mailové servery budou podporovat IPv6) věnuje zvláštní cenu. Věříme, že nové kritérium přispěje k dalšímu rozšíření nových technologií do veřejné správy (služby eGovernmentu by měly jít ostatním příkladem).
Zařazení nových kritérií je rovněž reakcí na strategii „Digitální Česko 2.0“, jejímž cílem je podpořit digitální ekonomiku a konkurenceschopnost České republiky. Na zavádění IPv6 se pak zaměřuje Usnesení vlády číslo 727 z 8. června 2009, které má pro hejtmany a pražského primátora doporučující povahu. V souvislosti se zářijovým vyčerpáním IPv4 adres potom 14. listopadu 2012 přijal Hospodářský výbor Parlamentu ČR usnesení, v němž vyzval představitele orgánů samosprávy, aby i oni zpřístupnili své elektronické služby prostřednictvím IPv6 a zahrnuli požadavky na zajištění kompatibility s IPv6 do zadání výběrových řízení.
Podle průzkumu sdružení CZ.NIC realizovaného v rámci evropského projektu GEN6 podporuje IPv6 u svých webových služeb pouze jeden krajský úřad a 9,8 % nejvýznamnějších měst a obcí (obcí s rozšířenou působností). DNSSEC má pak zapnuto pouze 30 % krajských úřadů a 26 % obcí s rozšířenou působností, což je pod celostátním průměrem (37 %).
Jiří Průša