Ačkoliv členské státy a Evropský parlament se intenzivně vyhýbají jakékoliv aktivitě, která by vedla k revizi směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (nebo také e-privacy směrnice), Evropský soudní dvůr svými rozsudky dotváří prostředí a hranice pro využití provozních a lokalizačních údajů (data retention). Pojďme se podívat na dva rozsudky z konce dubna tohoto roku, které byly vypuštěny do světa lehce nepovšimnuty, ačkoliv jemně modifikují přístup Evropského soudního dvoru k dané problematice.
Krátké vlny: Věř, ale komu věříš, měř a taky trochu data retention
Evropský soudní dvůr je k nezastavení. Alespoň co se týče posuzování žalob proti povinnosti ukládat plošně provozní a lokalizační údaje z tzv. telekomunikačního provozu. Poslední rozhodnutí, které vydal 20. září 2022 ve věci Spolková republika Německo vs. SpaceNet AG a Telekom Deutschland GmbH, znovu potvrdilo, že obecné a nerozlišující uchovávání provozních a lokalizačních údajů je legální pouze pro účely ochrany národní bezpečnosti, pokud existuje „vážné ohrožení národní bezpečnosti, které je prokazatelně skutečné a aktuální nebo předvídatelné“. Rozsudek také objasňuje okolnosti, za nichž lze provozní a lokalizační údaje uchovávat, a vysvětluje, že rozhodnutí ukládající pokyn k uchovávání údajů musí podléhat účinnému přezkumu prováděnému soudy nebo nezávislými správními orgány. Cílem takového přezkumu musí být: „ověřit, zda existuje jedna z těchto situací a zda jsou dodrženy podmínky a záruky, které musí být stanoveny“.
Krátké vlny: Elektronické komunikace ve výroční zprávě soutěžního úřadu
Blíží se polovina druhého kvartálu a to pro většinu úřadů znamená finalizaci a publikaci výročních zpráv, ve kterých hodnotí své aktivity, působení, hospodaření za uplynulý rok. Některé úřady musí tyto výroční zprávy zasílat v rámci transparentnosti na Vládu a do Parlamentu. Český telekomunikační úřad zasílá výroční zprávu na Vládu prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu a pamatuji si věčné každoroční debaty, zda může ministerstvo upravovat text výroční zprávy. Může? Samozřejmě, že ne, ministerstvo je přeci jen v roli pošťáka. A co když tam najde chyby? Může?
Krátké vlny (díl 6.) – Z výjimky se nesmí učinit pravidlo, tak pravil soud
„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)
Druhá vlna koronaviru nabírá na síle, ale české úřady nepolevují a chrlí „úžasné“ návrhy. Posledně jsem zmínil Ministerstvem vnitra připravený návrh novely zákona o krizovém řízení, která v části druhé mění i zákon o integrovaném záchranném systému a dává pravomoc Ministerstvu vnitra požadovat po Českém telekomunikačním úřadě vyhrazení jakýchkoliv kmitočtů pro jejich účely.