Každý z nás, kdo má alespoň jednu doménu, už zřejmě ocenil důležitost správně uvedeného e-mailu v databázi CZ.NIC, resp. v záznamech jednotlivých registrátorů. Okamžiků, kdy je správný e-mail důležitý, je celá řada – ať už se jedná o zasílání hesel k transferu, informací o změnách v záznamu nebo třeba o prodlužování domény.
Na e-maily uvedené v databázi odchází jak výzvy k úhradě poplatku s variabilními symboly, částkou atd. od jednotlivých registrátorů, tak informace přímo z CZ.NIC (o tom, že doména expiruje, je vyřazena z DNS, kdy bude zrušena).
E-mail je po mnoho let (konkrétně od roku 1999) povinnou položkou. Přesto se v databázi vyskytují záznamy, které pocházejí z doby před rokem 1999, které e-mail vyplněný neměly a dodnes nemají.
CZ.NIC se za ty roky pokoušel držitele domén, kteří neměli uvedenu žádnou e-mailovou adresu, několikrát kontaktovat. Nutno konstatovat, že většinou bez valného úspěchu. V registru nadále zůstávalo něco přes tisícovku osob, které neměly e-mail uvedený.
Ve druhé polovině roku 2009 jsme se tedy rozhodli pokusit se s tímto problémem „zatočit“ a intenzivně se mu věnovat. Naši zaměstnanci postupně kontaktovali všechny osoby, které jsou v registru aktuálně navázány alespoň na jednu doménu a požádali je, aby si doplnily údaje v naší databázi. Pro nalezení kontaktů použili všechny možné způsoby, zejména pak samotné webové stránky jednotlivých domén a skutečně se jim podařilo se všemi dotčenými spojit.
Kontakt byl realizován telefonicky – v rámci telefonického hovoru byl volaný upozorněn na situaci, byl mu popsán problém i cesta, jakou lze data opravit, a byl požádán o poskytnutí e-mailové adresy, na kterou mu potom byl popis problému (a postup řešení) zaslán ještě písemně se žádostí o potvrzení přijetí zprávy.
Výsledky akce byly průběžně sledovány a ty osoby, které e-maily nedoplnily, jsme kontaktovali opětovně. Některé z nich až čtyřikrát…
Zajímají vás výsledky celé akce, která probíhala průběžně od června až do listopadu 2009? Z celkového počtu 1 085 kontaktů bez e-mailu se nám jich podařilo vyřešit k dnešnímu dni 452. 287 kontaktů si doplnilo údaje. Ostatní nahradili své záznamy u domén jinými (s platnými adresami), případně došlo ke zrušení jejich domén. Vyjádřeno procenty je to celkem něco málo přes 40 procent.
Je to hodně nebo málo? V porovnání s podobnými akcemi v minulosti je to úspěch. Celá akce navíc bude mít ještě nějakou setrvačnost, takže se dá očekávat, že ta čísla ještě mírně vzrostou.
Pokud se ale nad tímto výsledkem zamyslím z opačného úhlu pohledu, zas tak skvělý mi nepřijde. Takřka denně se totiž setkáváme se stížnostmi, resp. dotazy lidí, kteří o svou doménu přišli, aniž by chtěli. Potom posloucháme nářky typu „o ničem jsem nevěděl, nikdo mi nic neřekl, nikdo mne neinformoval a samozřejmě doménu chci a je přece jasné, že kdyby mi někdo dal vědět, tak jsem ji už dávno zaplatil“. Když pak situaci prověřujeme, zjišťujeme, že e-maily uvedené u těchto osob v databázi už dávno neplatí („ten člověk už u nás přece dávno nepracuje“, „tohoto poskytovatele už dávno nemáme a tedy ani e-maily u něj“), poštovní adresa je jiná („samozřejmě, stěhovali jsme se před třemi lety“) a tak dále.
Těch 633 držitelů, které jsme nyní kontaktovali a kteří si údaje nedoplnili, dostalo šanci navíc. Mohli své problémy vyřešit včas, bez hrozby ztráty peněz, zákazníků, domény. Té šance nevyužili, ačkoliv domény vlastní 10 a více let a vsadím se, že zas tak úplně bezcenné pro ně nebudou. A zejména pro ně tedy může být výsledkem celé naší akce zbytečně promarněná šance.
Martin Peterka
ENUM v PhNUM
Podobně jako u každé nové technologie i u ENUM zájem po počáteční vlně zvědavosti poněkud ochladl. Takové ochladnutí je ještě markantnější u technologií (jako ENUM), které nejsou samy o sobě produktem, ale jsou součástí většího balíčku jiného produktu nebo také služby (v tomto případě VoIP).
Zajímavým příkladem takovéto větší služby je služba PhNUM od společnosti Instra Corporation. Ta umožňuje na jediné „globální“ telefonní číslo přesměrovat hovory z libovolného počtu čísel.
Již nyní je služba dostupná ve 30 zemích světa a přes 3 400 městech (ano, telekomunikační odvětví je stále svázáno spoustou omezení vzniklých v dávné době minulého tisíciletí, stále se musíme potýkat s geografickými telefonními čísly), což de facto znamená konec mezinárodních hovorů, protože v těchto všech zemích voláte lokálně a druzí volají lokálně vám.
Zda bude PhNUM znamenat pro ENUM tolik potřebný impuls pro další a další implementace ukáže pouze čas. Více o službě včetně technických detailů naleznete v prezentaci Carstena Schiefnera z nedávného ENUM Day 3.
PT
FRED v zemi orlů
Albánci svoji zemi ve svém jazyce nazývají Shqipëria, což znamená „země orlů“. Svůj původ odvozují od velkého národa Ilyrů z období římské říše a rozhodně to v historii neměli lehké. Po dlouhém období pod nadvládou Osmanské říše následovaném dvěma válkami museli při stanovování hranic států sledovat, jak si okolní země rozebraly velká území obývaná převážně Albánci, která oni sami považovali za historickou součást Albánie. Díky tomu tak oficiálně v Albánii žije asi 3.7 milionu Albánců a jenom v okolních státech Řecku, Makedonii a Srbsku (s Kosovem) dalších skoro 6 milionů.
Zhruba v polovině loňského roku se s námi Albánci spojili a požádali nás o pomoc s nasazením našeho registru FRED do jejich systému správy domény. Dohodli jsme se s nimi, že u nich v září 2009 uspořádáme jednotýdenní školení vlastností a provozu systému spolu s jeho nasazením na servery přímo v sídle jejich doménového registru v Tiraně s tím, že oni uhradí související cestovní náklady.
Doména .al má také zajímavou historii. Nejprve patřila americkému státu Alabama a do Albánie se přesunula částečně přes Itálii, kde dlouhou dobu sídlila správa primárního nameserveru. V Albánii byla správa domény .al dána do agendy státnímu Úřadu pro poštovní a elektronickou komunikaci (AKEP), což je obdoba našeho ČTÚ (má také na starost celou oblast telekomunikací). AKEP působí jako registr a zároveň jediný registrátor. Dlouho byla také doména .al dostupná jen pro firmy a teprve v první polovině roku 2008 došlo k liberalizaci a k zajištění plné dostupnosti i pro fyzické osoby (ale jen rezidenty). Aktuální cena registrace je 75 $ na dva roky, tedy v přepočtu kolem 700 Kč/rok. Nejedná se vlastně o jednu doménu, podobně jako na mnoha jiných registrech spravuje AKEP také com.al, net.al, org.al, gov.al, edu.al a mil.al. Celkově je ale doména .al poměrně malá – obsahuje dohromady asi 2 000 domén. Z administrativního pohledu je proces registrace poměrně náročný. Je třeba vyplnit papírový formulář, který je nutné odeslat e-mailem nebo odnést osobně na úřad. Tam proběhne kontrola s tím, že každou registraci musí nakonec podepsat sám ředitel úřadu. Po schválení a zaplacení je doména zavedena do excelového souboru a ručně přidána do zónového souboru.
Plán kolegů z Albánie je přímočarý – nejprve zavést registrační systém a po nějakém čase přejít na systém několika registrátorů. Pro první krok si, k naší radosti, vybrali právě FREDa. Instalace byla jednoduchá, servery již měli připravené a jelikož používají podobně jako my Ubuntu, bylo možné využít našich archivů s balíčky. Podařilo se rozběhnout všechna rozhraní a generování zónového souboru. Co zbylo je migrace starých dat do FREDa. Toto je obvykle nejnáročnější pasáž celého projektu a nese si s sebou spoustu drobných zádrhelů jako např. vyčištění primárních dat nebo jejich struktura pro případné automatické zpracování. Podle posledních zpráv na tom stále pracují. Pevně věřím, že se jim to povede a Albánie se tak stane po Angole a Tanzánii třetí zemí mimo ČR, kde FRED zapustí svoje kořeny.
Jaromír Talíř
IDN v .eu běží, co bude dál?
Minulý čtvrtek zde kolega Martin Peterka glosoval spuštění IDN v doméně .eu. Celkem logicky jsme pečlivě sledovali, jak se bude IDN v této doméně vyvíjet. Za první hodinu bylo zaregistrováno téměř 40.000 domén, za celý den pak zhruba 50.000. Nezbývá než EURidu pogratulovat, jak celou akci zvládl.
Nechci se zde pouštět do rozborů, jaký to bude mít dopad na Čechy či doménu .cz a zda-li nám tento krok sdružení EURid něco ukáže nebo alespoň naznačí. Toto jistě kvalitně zvládnou jak ortodoxní odpůrci tak ortodoxní příznivci IDN. Spíše jsem si v této souvislosti povšiml, že na nejpřednějších příčkách nefigurují občané států, které latinku nepoužívají, tedy Řekové a Bulhaři.
Proč tomu tak je? Vždyť přeci oni by měli nejvíce vyžadovat své národní znaky? Domnívám se, že problém je právě v té latinkové koncovce .eu. Ne snad, že bych podezříval zástupce obou zmíněných národů z toho, že se cítí být méně evropští. Domnívám se ale, že je pro ně trochu nepraktické napsat doménu druhého řádu třeba cyrilicí a pak přepnout na latinku a dopsat .eu.
Otázkou tedy je, zdali by i EURid nebo spíše Evropská komise neměli zažádat o přidělení .eu v řecké abecedě a cyrilici. I když právě v cyrilici by еурид.еу (či еурид.ес – dle Европейски съюз) jistě také vypadalo jako napůl z latinky.
Ondřej Filip
Velký den domény .eu
Dnes ráno spustilo sdružení EURid velkou akci. Otevřelo totiž svůj registr systému IDN. Teď už je tedy možné registrovat v doméně .eu domény obsahující národní znaky všech abeced používaných v Evropské unii.
Nutno podotknout, že v tomto případě nejde pouze o obligátní „háčky a čárky“, o kterých je zpravidla mezi veřejností řeč, když mluvíme o IDN v doméně .cz. Je potřeba si uvědomit, že součástí EU jsou i země, které nepoužívají latinku. A těch se IDN týká také – je možné (mimo jiné) registrovat i všechny znaky řecké a bulharské abecedy.
Celá akce probíhá bez jakýchkoliv sunrise období nebo jiného zvýhodnění. IDN domény jsou prostě uvolněny k registraci naráz a platí tedy – stejně jako pro ostatní domény – pravidlo „kdo dřív přijde, ten dřív mele“.
Na akci se připravoval nejen EURid a budoucí držitelé vysněných domén, ale samozřejmě i registrátoři. Někteří z nich spustili systém předregistrací, kde je možné předběžně požádat o registraci IDN domény a mít tak šanci dostat se k ní mezi prvními.
Samotné rozhodnutí o tom, že nebude aplikována žádná sunrise, se může zdát odvážné. Napadlo mne, proč EURid nepostupuje stejně, jako před dvěma lety správci domény .es (Španělsko), kteří vyhlásili při startu IDN přednostní právo pro držitele ASCII tvarů domén. Když se nad tím ale zamyslíte, je odpověď jasná. Stanovit kriteria mapování IDN znak – ASCII znak (u nás tedy třeba typicky š-s) je poměrně jednoduché pro jeden konkrétní stát. Mezi státy se ale tato pravidla liší, viz třeba přehlasované „ű“, které se v Německu a Rakousku do ASCII přepisuje jako „ue“, zatímco my bychom ho nahradili prostě písmenkem „u“ apod.
Tohle zesynchronizovat a uhlídat napříč 23 jazyky Evropy se zdá být už poněkud tvrdším oříškem… A to jsem do toho nezamíchal bulharskou cyrilici a řeckou alfabetu :-).
Můžeme tedy sledovat, jak celá akce, která technicky jednoduchá rozhodně není, dopadne.
Osobně přeji hodně štěstí EURIdu (nejen) v průběhu prvních hodin po spuštění a všem novým držitelům IDN domén spokojenost s jejich užíváním.
Mimochodem – seznam všech podporovaných znaků (pokud vás to zajímá) naleznete na stránkách sdružení EURid.
Martin Peterka
Datové schránky a DNSSEC
Publicita a odborník na problematiku počítačových sítí Jiří Peterka napsal pro informační server Lupa.cz řadu článků o datových schránkách. Zatím poslední z nich vyšel právě dnes a je o bezpečnosti a prevenci spojené s touto službou.
Článek vám mohu doporučit a to i proto, že se v něm dočtete o tom, jak je možné ochránit vaši datovou schránku s pomocí systému DNSSEC. Dodám už jen, že do rodiny podepsaných domén přibyla doména mojedatovaschranka.cz 12. listopadu tohoto roku.
Vilém Sládek
Významné usnesení vlády ČR
Dnes si dovolím, i když trochu se zpožděním, okomentovat událost z června tohoto roku, o které, co vím, vůbec česká média zabývající se Internetem nereferovala. Budu mluvit o usnesení vlády České republiky číslo 727 z 8. června 2009, k němuž svým dílem přispělo i sdružení CZ.NIC.
Je trochu s podivem, že takto pro český Internet významné usnesení, které bude mít dopad na síťové služby a infrastruktury celé řady státních úřadů, prošlo bez sebemenšího zájmu. Usnesení totiž ukládá všem ministrů a ústředním orgánům státní správy zajistit přístup k internetovým stránkám a veřejně dostupným službám eGovernmentu protokoly IPv4 i IPv6 a to do 31. prosince 2010. Jinými slovy, do konce příštího roku bychom měli mít služby jako portal.gov.cz, www.justice.cz a jim podobné přístupné také pomocí protokolu IPv6.
Musím pochválit naši vládu a především předkladatele – Ministerstvo průmyslu a obchodu, že se rozhodli jít cestou stimulace poptávky. Bohužel se občas objevují hlasy, a byly slyšet i nedávno na Internet Governance Foru, že by vlády a regulátoři měli „povzbudit“ přechod na protokol IPv6 pomocí nějaké nespecifikované regulace nebo že by měli dokonce nějak dotovat či podporovat ISP v přechodu na IPv6. Osobně si myslím, že na nějaké dotace či daňové úlevy prostor není. Pokladnice velkého množství států jsou spíše prázdné a peníze jsou jistě potřeba na řešení mnohem naléhavějších problémů. Stejně tak nevěřím, že nějaké regulace může Internetu prospět. Proto aplauduji této „české“ variantě, která se omezuje pouze na státní správu samou.
Pokud se někdo obává, že nařízení vlády není proveditelné, že na trhu není dostatek ISP, kteří IPv6 podporují, tak bych rád uvedl, že nový systém CZ.NICu a všechny jeho služby jsou dostupné po IPv6 od okamžiku spuštění, tedy už více než dva roky. IPv6 připojení tedy v ČR možné sehnat je, konečně je to vidět i na seznamu sítí, které provozují IPv6 peering v rámci uzlu NIX.CZ
Každopádně by bylo skvělé, kdyby po tomto usnesení následovalo ještě podobné týkající se bezpečnosti DNS; tedy stanovení termínu, kdy by ministerstva a ústřední orgány musely podepsat pomocí protokolu DNSSEC všechny své domény. A ještě více bych uvítal usnesení, které by stanovilo datum, do něhož bude poskytování služeb pomocí IPv4 zastaveno. To by byl jistě ten hlavní impulz pro rozvoj IPv6 v České republice.
Určitě tedy velice vítám tento pionýrský krok a těším se na konec roku 2010.
Ondřej Filip
Malý krok pro ICANN
Organizace ICANN na svém posledním zasedání v korejském Soulu schválila omezené rozšíření IDN národních domén nejvyšší úrovně (ccTLD) takzvaný Fast Track. Nový ředitel ICANNu Rod Beckstrom v této souvislosti parafrázoval výrok Neila Armstronga, když řekl: „Je to malý krok pro ICANN, ale velký skok pro polovinu lidstva, která používá jiné abecedy než latinku.“ A dlužno podotknout, že Rod nebyl sám, kdo byl při závěrečném odsouhlasení změny dojat. Někteří lidé v sále měli v ten okamžik v očích slzy.
Jako velký fanoušek celého Fast Track procesu jsem s napětím čekal, jak se k celé věci postaví média a především ta česká. Bohužel musím říct, že ne všechna zvládla svou práci optimálně. Proto bych se s mírný odstupem času vrátil k pár mýtům, které se v souvislosti s touto kauzou objevují.
Není to potřeba
Hodně často zaznívá, že toto přeci nebylo potřeba, že těch 26 znaků latinky se přeci každý snadno naučí, že to není takový problém. Jenom podotýkám, že těch znaků je maličko více; zkuste se zamyslet, proč znaky jako ‚r‘ a ‚R‘ či ‚a‘ a ‚A‘ označují totéž písmeno. Ale podívejme se na věc z opačné strany. Co kdyby Internet nevymysleli Američané, ale třeba obyvatelé hostitelské země posledního zasedání ICANN – Korejci. Korejská abeceda má podobnou logiku jako latinka nebo třeba azbuka, má srovnatelný počet znaků. V tomto případě bychom URL tedy pravděpodobně psali v korejských znacích, museli bychom se je tedy naučit. Jaký by byl v tu chvíli náš pohled na IDN? Předpokládám, že tlak Evropanů a Američanů na zavedení IDN by byl obrovský a jeho prosazení by znamenalo otevření Internetu pro mnoho obyvatel.
Rozdělení Internetu
Velice častým komentářem je, že došlo k rozdělení Internetu. Je prý problém, že takováto URL nenapíšeme do svých browserů a mailerů. Ano, to je rozhodně pravda. Ale je to pro nás nějaký problém? Především IDN už existovalo na druhé úrovní. Pravě třeba v Korei jsou běžné adresy jako třeba tato – 한글.kr. Tohle už asi z naší běžné klávesnice nezadáte. A mělo by Vám to vadit? Já si myslím, že ne, protože pokud tyto znaky neumíte napsat, pak velice pravděpodobně ani nebudete rozumět obsahu těchto stránek provozovaných na této doméně. Prostě jsou to stránky pro Korejce. Došlo tedy k rozdělení Internetu? To už tehdy, když se rozšířil za hranice USA. Nespornou výhodou pro Korejce je, že pro zadání korejské domény už nebudou muset přepnout na jim cizí anglickou klávesnici pro zadání toho tečka KR.
Rozšíření souvisí s koncem JPA
JPA (Joint Project Agreement) byla smlouva mezi ICANN a americkou vládou. Ta skončila letos na konci září a byla nahrazena poněkud slabším dokumentem nazvaný Affirmation of Commitments. Dlužno podotknout, že třeba z pohledu fungování delegace kořenové zóny se nemění vůbec nic, vláda USA pořád autorizuje všechny změny v této zóně. Každopádně to je ale významná změna vztahů mezi ICANN a vládou USA. Ale rozhodně to nemá žádnou souvislost s Fast Trackem. Tento proces započal už dávno před ukončením JPA a původně se dokonce předpokládalo, že bude odstartován výrazně dříve. Konec konců, díky tomuto zpoždění se mu někdy trochu posměšně říkalo „not-so-slow-track“.
Další omyly
Jistě jste si všimli i dalších podobných zvěstí, které novináři přinesli. Doufám, že pro čtenáře našeho blogu nemusím nijak komentovat, že tato změna nemá nic společného z IDN v .cz a podobně. Pokud jste ještě objevili nějaký mýtus, dejte nám prosím vědět v diskusi.
Ondřej Filip
Švédské „vypnutí“ internetu
Před třemi týdny se našim kolegům ze švédského doménového registru přihodilo to, co bych bez nadsázky nazval noční můrou doménových správců – vystavení poškozeného zónového souboru. Tento soubor je klíčovým prvkem pro fungování systému doménových jmen DNS. Jsou v něm uložené všechny domény druhé úrovně pod doménou „.se“ spolu s odkazy kam směrovat dotazy na tyto domény. Zmiňovaná chyba tak způsobila, že odhadem minimálně na hodinu přestaly být dosažitelné všechny adresy s koncovkou „.se“. Pojďme si postupně projít co se vlastně stalo a zejména jakým způsobem je provoz našeho vlastního registru zabezpečen proti tomu aby se něco podobného přihodilo i nám.
Správci švédské domény .se si v našem oboru drží dlouhodobě poměrně vysoké renomé. Jako první zavedli DNSSEC a na odborných konferencích často vystupují s novinkami, které implementovali do svých systémů. V pondělí 12. října měli naplánovanou rutinní odstávku systému spojenou s nasazením nové verze. Přestože, podle zveřejněných informací, i jejich vývojový cyklus obsahuje sadu testů, které musí nová verze splňovat, ze zatím nezjištěných příčin prošel přes tuto fázi kód, který obsahoval chybu. Ta spočívala v chybějící tečce na konci doménových jmen ve vytvořeném zónovém souboru – místo „.se.“ zde bylo uvedeno pouze „.se“. Nameserver načítající tento zónový soubor tím pádem pokládal všechna doménová jména jako relativní a připojil ke každému ještě jednou „.se.“. Takto poškozený zónový soubor se začal propagovat ve 21:39. Ve 21:50 monitorovací systémy začali hlásit, že v publikované zóně je chyba. Administrátoři na to zareagovali tak, že vzali poslední správně vytvořený zónový soubor a po zvýšení sériového čísla ho ve 22:35 publikovali. Vzhledem k tomu, že celá zóna .se je podepsaná pomocí DNSSEC a že sériové číslo je součástí SOA záznamu, došlo jeho změnou k invalidaci podpisu tohoto záznamu a pro DNSSEC validující resolvery tedy byla tato zóna stále nedostupná. Tento krok ale zabezpečil dostupnost domény pro většinu uživatelů. Finální, nově podepsaná zóna byla publikována v 0:35. Ponechme nyní stranou Švédy a podívejme se jakým způsobem se podobnému nedopatření snažíme vyvarovat my. V zásadě se jedná o dva doplňující se procesy a to testování nových verzí před nasazením a monitoring produkčního prostředí.
Již v průběhu vývoje programátoři používají širokou sadu automatizovaných testů, s jejichž pomocí kontrolují zda nové změny nezanesly chybu do dříve fungujících částí systému. Po dokončení všech kontrol provedou vývojáři označení nové verze v systému pro správu verzí SVN a spolu s postupem upgradu předají tuto verzi administrátorům. Ti s pomocí vlastního nástroje zajistí zabalíčkování nových verzí změněných komponent pro všechny platformy na kterých systém provozujeme. Kompletní konfigurace systému včetně verzí balíčků je uchovávána v centrálním repositáři a pomocí nástroje Puppet jsou veškeré změny distribuovány na patřičná místa. Abychom zajistili bezproblémový upgrade, vytvořili jsme pomocí technologie virtualizace KVM kompletní kopii produkčního prostředí jedné lokality, čítající v tuto chvíli pět propojených serverů. Administrátoři zanesou postup upgradu do Puppetu a s jeho pomocí tento postup aplikují na testovací lokalitě. Poté spolu s vývojáři otestují výsledek buď manuálně nebo opět sadou automatizovaných testů. Teprve pokud nenastane žádný problém, je možné novou verzi pomocí otestovaného postupu nasadit na skutečné produkční prostředí.
Běžící systém je monitorován obrovskou sadou periodických testů, které zkoumají všechny možné aspekty jeho chování od stavu síťových zařízení, přes různé zkoušení registrací na registrátorském rozhraní až po testy zda se odesílají správně faktury. Všechny tyto kontroly jsou implementovány jako moduly do monitorovacího nástroje Nagios. Výstupy těchto kontrol jsou klasifikovány podle důležitosti a reportovány pomocí e-mailů nebo SMS zpráv administrátorům. Celý systém je podporován vizuální a hlasovou signalizací umístěnou v prostorách našeho klienského centra. Operátoři pracující v tomto prostoru 24 hodin denně a 7 dní v týdnu neprodleně administrátorům volají pokud signalizace hlásí nějaký problém. Vraťme se ale k publikování zónového souboru. K tomu dochází automaticky jednou za půl hodiny a i tento proces obsahuje několik kontrol. Vedle kontroly integrity souboru je hlavní kontrolou test na počet změn v tomto souboru. Pokud počet změn přesáhl určitou hranici je proces zastaven a administrátoři musejí provést ruční kontrolu těchto změn. Pokud kontrola zjistí, že se opravdu jedná jen o velký počet změn v delegacích je zóna publikována a automatický mechanismu obnoven.
Bylo by krásné na tomto místě napsat – nám se nic takového stát nemůže, ale nebyla by to pravda. Všechny systémy jsou nakonec nějakým způsobem závislé na lidech. Jak se zdá, i ve Švédském případě mají podobné procesy, ale pravděpodobně někdo neotestoval to co měl a ještě navíc někdo neposoudil nějakou signalizaci monitoringu jako kritickou a vypnul jí. Tomu je možné předejít pouze výběrem zodpovědných pracovníků a jejich častým školením a tréninkem. Věřím, že v tomto ohledu jsou naši zaměstnanci muži (a ženy) na správném místě.
Jaromír Talíř
CZ.NIC připravuje zavedení OpenID
Od 29. října do konce tohoto roku nám můžete komentovat dokument popisující zavedení OpenID v České republice. V tomto návrhu představujeme nejen OpenID jako takové, ale také jeho výhody a například technické řešení.
Uvítáme, když se nám budete chtít k tomuto projektu a jeho řešení vyjádřit. Své nápady a připomínky můžete napsat do komentářů pod tímto textem nebo na e-mailovou adresu openid@nic.cz.
Předem vám děkujeme za pozornost, i za připomínky.
Ondřej Filip