Minulý čtvrtek zde kolega Martin Peterka glosoval spuštění IDN v doméně .eu. Celkem logicky jsme pečlivě sledovali, jak se bude IDN v této doméně vyvíjet. Za první hodinu bylo zaregistrováno téměř 40.000 domén, za celý den pak zhruba 50.000. Nezbývá než EURidu pogratulovat, jak celou akci zvládl.

Nechci se zde pouštět do rozborů, jaký to bude mít dopad na Čechy či doménu .cz a zda-li nám tento krok sdružení EURid něco ukáže nebo alespoň naznačí. Toto jistě kvalitně zvládnou jak ortodoxní odpůrci tak ortodoxní příznivci IDN. Spíše jsem si v této souvislosti povšiml, že na nejpřednějších příčkách nefigurují občané států, které latinku nepoužívají, tedy Řekové a Bulhaři.

Proč tomu tak je? Vždyť přeci oni by měli nejvíce vyžadovat své národní znaky? Domnívám se, že problém je právě v té latinkové koncovce .eu. Ne snad, že bych podezříval zástupce obou zmíněných národů z toho, že se cítí být méně evropští. Domnívám se ale, že je pro ně trochu nepraktické napsat doménu druhého řádu třeba cyrilicí a pak přepnout na latinku a dopsat .eu.

Otázkou tedy je, zdali by i EURid nebo spíše Evropská komise neměli zažádat o přidělení .eu v řecké abecedě a cyrilici. I když právě v cyrilici by еурид.еу (či еурид.ес – dle Европейски съюз) jistě také vypadalo jako napůl z latinky.

Ondřej Filip

Od 29. října do konce tohoto roku nám můžete komentovat dokument popisující zavedení OpenID v České republice. V tomto návrhu představujeme nejen OpenID jako takové, ale také jeho výhody a například technické řešení.

Uvítáme, když se nám budete chtít k tomuto projektu a jeho řešení vyjádřit. Své nápady a připomínky můžete napsat do komentářů pod tímto textem nebo na e-mailovou adresu openid@nic.cz.

Předem vám děkujeme za pozornost, i za připomínky.

Ondřej Filip

Jmenuji se Aleš Mokrý a od dnešního dne mám na starosti technickou podporu projektu Dobrá doména.

Mým hlavním a nejdůležitějším úkolem je jasně, přehledně, stručně, pochopitelně a taky trochu zábavně vysvětlovat výhody, který najdete ve vlastní internetové doméně.

Jestli tedy nemáte páru, k čemu je dobrá dobrá doména a jaké výhody jsou s ní spojené, potom jste narazili na toho pravého. Já, Aleš, Aleš Mokrý, vedoucí technické podpory, vám rád vysvětlím, proč je dobré mít vlastní doménu, jak a kde ji snadno a rychle zaregistrovat, jak se o ni starat a proč a jakým způsobem ji chránit. Tohle všechno jsem připravený dělat nepřetržitě a rád; budu tu pro vás sedm dní v týdnu, od úsvitu do úsvitu a to tak dlouho, dokud vám nebude úplně jasné, k čemu je dobrá dobrá doména.

Jestli mě budete chtít sledovat i mimo „práci“, mám jako každý moderní člověk svůj profil na Facebooku. Tady se můžete stát mými fanoušky, když chcete. Kromě toho mě můžete sledovat i na Twitteru.

Aleš Mokrý

Věnujete se odborné či vědecké činnosti, která souvisí s internetem a internetovými technologiemi, a marně hledáte prostor k publikování svých textů? CZ.NIC vám může pomoci nejen text vydat, ale také rozšířit mezi odbornou veřejnost.

Sdružení za tímto účelem minulý rok spustilo projekt Edice CZ.NIC, který má za cíl podpořit pedagogy, studenty i odborníky mimo akademické prostředí ve vydávání odborných textů. Nabídka se týká všech oborů, včetně humanitních; hlavními podmínkami jsou souvislost s tématem internetu a dostatečná odborná úroveň textu. Publikace jsou vydávány v elektronické i tištěné podobě.

Představu o výsledné podobě textu si můžete udělat u vůbec prvního titulu, který v Edici CZ.NIC vyšel – knihy IPv6 Pavla Satrapy z liberecké Technické univerzity. O něm a o projektu samotném se dozvíte více na stránkách knihy.nic.cz.

Vilém Sládek

Podle měsíčních zpráv firem MacAfee’s a MX Logic překonal objem spamu v červnu 2009 všechny doposud dosažené rekordy. MacAfee’s uvádí 92 %, MX Logic 94.6 %. Zdá se, že podíl spamu na celkovém množství e-mailového provozu přestává být dobrým měřítkem. I málo rozdílné hodnoty mohou znamenat značný rozptyl. 92 % spamu znamená, že nevyžádané pošty prošlo 11.5 x více než běžného e-mailu. Druhý údaj 94.6 % přibližně odpovídá násobku 17.5 x. Jak je vidět, odhady absolutního množství spamu se liší o desítky procent.

Každá statistika je ošidná. Obvyklý předpoklad je, že množství legálních e-mailů (které se často označují jako ham) roste zhruba stejně rychle jako internet a proto je podíl spamu vůči hamu dobré měřítko. V letních měsících ale legální e-mailový provoz klesá díky prázdninám a dovoleným. Poměr se tak zvětšuje, i když by absolutní množství spamu zůstalo stejné. Jak velký pokles legálního e-mailu mohou prázdniny způsobit? Oficiální statistiky neexistují, ale určité vodítko může být návštěvnost webu, která by měla korespondovat s aktivitou uživatelů na síti. Vezměme zprávy NetMonitoru za měsíce duben až září 2008, konkrétně celkový počet návštěv na všech monitorovaných serverech:

• duben       727
• květen      721
• červen      705
• červenec   692
• srpen        694
• září           735

Údaje jsou v milionech návštěv.

Prázdniny představují pokles, který v procentuálním vyjádření míry spamu představuje jen několik desetin procenta. Vzhledem k tomu, že se odhady liší řádově o jednotky procent, není takový rozdíl významný. Závěr tedy je: ano, spamu se právě teď daří nejlépe v historii lidstva.

Petr Hruška

Zdroj:
http://www.networkworld.com/news/2009/072909-email-spam.html?hpg1=bn

Přestože je platforma Android už nějakou dobu mezi námi a přístroje, které jej obsahují, se začínají objevovat jak houby po dešti, stále víceméně chybí možnost telefonovat přes internet. K dispozici jsou zatím jen dvě možnosti a ani jedna není optimální :( iSkoot je klient bohužel jen pro Skype a jediný existující klient pro SIP, který se jmenuje Sipdroid, je zatím ještě v 0.9 beta verzích. Samotná beta by ani nevadila, ale problém je, že se nedá připojit k SIP účtu na nejrozšířenější VoIP ústředně Asterisk (problém s autentifikací při přihlašování).

Vůbec zajímavá otázka je, proč není SIP klient přímo integrován v operačním systému Android, když Google, který jej vyvíjí, je ryze internetová firma. Nejpravděpodobnější bude zřejmě obava, že operátoři nebudou chtít prodávat telefony, které by takovou funkci obsahovaly a výrobci telefonů by taková zařízení neprodali. Tomu by nasvědčovalo i to, že verze Sipdroid dostupná přímo přes Market (systém distribuce aplikací podobný jako AppStore u Apple), má omezené vlastnosti (zejména chybí možnost volat přes internet přes EDGE/3G připojení) a pro plnou verzi musíte jít na sipdroid.org.

P.S. Naštěstí Android je založen na Linuxu, takže je doufejme jen otázkou času, kdy někdo SIP klient integruje přímo do systému.

PT

V úterý došlo k podpisu další domény nejvyšší úrovně pomocí technologie DNSSEC. A tentokrát nejde o žádného trpaslíka. Podepsána byla domena .org, která obsahuje téměř sedm miliónů registrovaných poddomén. Tímto se tedy počet uživatelů, kteří můžou chránit své domény, značně rozrostl. Správce .org použil modernější variantu NSEC3, více podrobností lze najít pod tímto odkazem.

Druhá, možná ještě zajímavější novinka, přichází z oblasti, nacházející se ještě o úroveň výše. ICANN, společně se NTIA, NIST (Národní institut pro standardy a technologii) a společností Verisign (mimo jiné registr domény .com, .net) vydali společné prohlášení, ve kterém oznamují, že budou spolupracovat na podpisu kořenové zóny. Nějaké prohlášení na téma DNSSEC v kořenové zóně bylo poměrně očekávatelné. Trochu zvláštní je, že do projektu je zapojena soukromá společnosti Verisign. Druhým, přijemnějším, překvapením je, že cílem projektu je podpis kořenové zóny do konce roku 2009! To je rychlost v této oblasti skutečně nevídaná. Nicméně prohlášení neobsahuje žádné další detaily a mluví o prozatímním přístupu, což zní poněkud mnohoznačně. Vypadá to, že nejpalčivější problém technologie DNSSEC bude odstraněn už brzy.

Třetí aktualita ze světa DNSSEC se týká našich sousedů. Správce druhé největší národní domény na světě, společnost DeNIC oznámila start testování DNSSEC pro doménu .de  – DNSSEC testbed. V kontrastu s předchozími zprávami je harmonogram toho testování, který by měl skončit až na začátku roku 2011. Ale tento harmonogram byl tvořen před tím, než přisly ty zajímavé zprávy od společností PIR a ICANN. Je tedy možné, že Němci v testování DNSSEC ještě zařadí vyšší rychlostní stupeň.

Ondřej Filip

Na úvod bych chtěl upozornit, že se tento text nebude věnovat obvyklým tématům, kterými jsou domény, internet, DNS, DNSSEC a další. I když o nich možná také vlastně bude.

Za posledních dvacet let jsme si zvykli na pořádnou porci svobody a to ať už ve formě fyzické nebo té virtuální, internetové. Samotný internet za tu dobu také dost pokročil a z hračky pro pár vyvolených se stala masová záležitost. Situace všude na světě ale není stejná, včetně možností svobody projevu či samotného přístupu k internetu. Když v roce 1948 organizace OSN schvalovala Všeobecnou deklaraci lidských práv, neměla ještě o nějakém internetu tušení. Lidská práva zakotvená ve VDLP jsou však platná stále a to bez ohledu na nějaký internet. Na některých místech je z tohoto pohledu situace lepší, jinde naopak horší (novinami každý z nás asi občas prolistuje). Tím, aby v zemích, kde je situace horší, byla časem lepší, se zabývá (mimo jiné) mezinárodní organizace Amnesty International.

Patří sem, na technický blog, tato informace? Nechám na čtenářích.

Každý z nás má své oblíbené aktivity, kterými se zabývá mimo pracovní dobu. Někdo chodí po horách, jiný jezdí na kole, další sedí po práci u počítače. Ondřej Surý, technický ředitel CZ.NIC, se čas od času věnuje i některým z těchto činností. Vedle toho se ale již třetím rokem pod hlavičkou Amnesty Internation zabývá projektem s názvem Vzdělávání k lidským právům. Neznamená to nic jiného, než že občas vyrazí na nějakou školu udělat „nesuchý“ workshop o lidských právech.

Tím se dostáváme na konec tohoto minipříběhu kolegy Ondřeje Surého. V půlce dubna letošního roku se konala Valná Hromada Amnesty International Česká republika, na které byl Ondřej zvolen do Kontrolní a revizní komise; ta je obdobou dozorčí rady v jiných společnostech. Pokud by tedy čtenáře zajímalo něco o lidských právech (např. kyberdisidentech), neváhejte a pište třeba do komentářů. Ondřej si je určitě najde.

Vilém Sládek

V rámci e-mailové debaty o zavádění DNSSEC s jedním ze zahraničních držitelů domény .cz z Holandska jsem byl upozorněn na zajímavý překladatelský oříšek. Na stránkách technické podpory CZ.NIC najdete wizard, který má uživatelům pomoci projít si procesem zavedení DNSSEC, který obsahuje kroky, jak postupovat. Jelikož je v češtině, použil tento uživatel translate Google a podívejte se na výsledek (klikněte pro zvětšení):

Překlad jména domény je přinejmenším hodně originální :) Z textu je každopádně patrné, že dobrý automatizovaný překlad ještě není možný, snad jen ve filmu.

PT